INTRODUCTION: The substantial improvement in early-stage cervical cancer survival rates has given rise to the significance of subsequent quality of life. This study aims to assess the quality of life in patients subjected to radical and conservative surgeries for cervical cancer. MATERIALS AND METHODS: One hundred patients diagnosed with early-stage cervical cancer (stages IA2-IIA1) undergoing surgical treatment were enrolled in our study between 2007 and 2011. Patients completed quality of life questionnaires EORTC QLQ-C30 and QLQ-CX24, distributed before the surgery, 6, 12, and 120 months after the procedure. At the final 120-month follow-up, 54 patients remained eligible for inclusion. 23 patients ("CONS group") underwent laparoscopic lymphadenectomy combined with hysterectomy or simple trachelectomy. The remaining 31 patients ("RAD group") underwent abdominal radical hysterectomy type C1. RESULTS: At the 6-month post-surgery assessment, the RAD group reported a significantly higher incidence of menopausal symptoms, decline in physical functioning and concern regarding their sexual well-being. CONS group patients reported notable exacerbation of lymphedema and neuropathy-related symptoms but only a slight decline in physical functioning. Additionally, their role functioning, emotional well-being, and social functioning significantly improved compared to their preoperative baseline. At the 120-month postoperative assessment the RAD group showed a significant decline in several parameters, including lymphedema, peripheral neuropathy, postmenopausal symptoms, fatigue, pain, and physical functioning. CONCLUSIONS: Cervical cancer treatment is invariably associated with a negative long-term impact on quality of life, RAD group demonstrated poorer outcomes than the CONS group across multiple parameters but even the CONS group exhibited long-term effects of the surgery.
- MeSH
- Adult MeSH
- Hysterectomy * methods adverse effects MeSH
- Quality of Life * MeSH
- Laparoscopy MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Lymph Node Excision methods adverse effects MeSH
- Lymphedema etiology epidemiology MeSH
- Uterine Cervical Neoplasms * surgery pathology psychology MeSH
- Follow-Up Studies MeSH
- Postoperative Complications MeSH
- Postoperative Period MeSH
- Prospective Studies MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Aged MeSH
- Neoplasm Staging MeSH
- Trachelectomy MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
BACKGROUND: This study aimed to evaluate the effectiveness of different tracers ́ application techniques for sentinel lymph node (SLN) detection in women with endometrial cancer undergoing laparotomy. Additionally, potential risk factors for SLN detection failure were assessed. METHODS: We retrospectively analyzed data from 248 endometrial cancer patients who underwent abdominal surgery with SLN mapping between January 2020 and March 2024. Statistical analyses were conducted using the Wilcoxon rank sum test for continuous variables and either Pearson's chi-square test or Fisher's exact test for categorical variables, with a significance level set at p < 0.05. RESULTS: Group I + S consisted of 147 women with intracervical and subserosal tracers ́application and group I + I included 101 women with intracervical and intrafundal application. Successful detection of SLN on both sides was achieved in 39.9% (99/248) of all patients, in 38.1% (56/147) in the I + S group and in 42.6% (43/101) in the I + I group, respectively. SLNs were identified in 32.7% (81/248) of all patients on only one side of the pelvis, in 31.3% (46/147) in the I + S and in 34.7% (35/101) in the I + I group, respectively. No SLNs were detected in 27.4% (68/248) of all subjects, comprising 30.6% (45/147) from the I + S and 22.8% (23/101) from the I + I group. Although the success rate of SLN detection was higher in the I + I group and on the right side of the pelvis regardless of the detection method, these differences were not statistically significant. An age exceeding 66.3 years was recognized as a critical risk factor for successful detection, other followed factors did not demonstrate a statistically significant impact on overall detection success. Additional significant risk factors were identified: depth of tumor myometrial invasion on the right side, history of pelvic surgery, and total tumor volume on the left side. CONCLUSIONS: The study did not reveal significant differences in SLN mapping success between the groups receiving intracervical + intrafundal and intracervical + subserosal tracers ́applications among endometrial cancer patients treated via open surgery. Overall, older age emerged as the most critical risk factor for SLN detection failure, while other assessed factors did not show a statistically significant impact on overall detection success. TRIAL REGISTRATION: Institution University Hospital Královské Vinohrady, Prague, Czech Republic. REGISTRATION NUMBER: EK-VP-21-0-2023. Date of registration 7-JUN-2023. This study was retrospectively registered in compliance with the Declaration of Helsinki.
- MeSH
- Sentinel Lymph Node Biopsy * methods MeSH
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Lymphatic Metastasis MeSH
- Endometrial Neoplasms * surgery pathology MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Sentinel Lymph Node * pathology diagnostic imaging surgery MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Comparative Study MeSH
The International Federation of Gynaecology and Obstetrics (FIGO) introduced a new staging system for endometrial carcinoma FIGO 2023 in June 2023. The new staging system differs significantly from previous versions by incorporating other non-anatomical parameters (histological type of tumour, tumour grade and the presence of massive lymphovascular space involvement as well as the molecular classification of the tumour). The FIGO 2023 staging system enhances the accuracy of prognostic assessments for patients at a specific stage with better options for targeted treatment. Another objective was to synchronise staging as much as possible with the European oncogynaecological ESGO/ESTRO/ESP guidelines for the management of patients with endometrial carcinoma established in 2021. However, several changes are controversial. Routine molecular classification of endometrial carcinomas is not yet commonly available in most countries of the world. Another limitation of the FIGO 2023 staging system of endometrial cancer is the inclusion of variables whose definitions are still evolving, as well as variables that are subject to considerable interobserver variability in their assessment. Advantages, controversies, and limitations for clinical practice of the new FIGO 2023 endometrial cancer staging system are discussed.
- Publication type
- Journal Article MeSH
The incidence of cancer during pregnancy is steadily rising because of the postponement of plans for childbearing. One of the most common cancers diagnosed during pregnancy is cervical cancer. Diagnosis of most cases usually occurs in the early stages, but there are still cases of tumors staged IB2 and higher. In these cases, the treatment strategy entails administration of neoadjuvant chemotherapy. However, a universally recognized standardized regimen for neoadjuvant chemotherapy treatment of cervical cancer during pregnancy has yet to be established. The chemotherapy agents used during treatment are known for their fetal adverse effects. The aim of the therapy is to attain full-term pregnancy while minimizing fetal toxicity and decreasing tumor size. In this case report, we present a first-time sequential chemotherapy administration to minimize the cumulative toxicity of individual regimens and demonstrate the benefits for the patient and fetus.
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Case Reports MeSH
Východiska: Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví (Fédération Internationale de Gynécologie et d’Obstétrique – FIGO) představila v červnu 2023 nový stagingový systém karcinomu endometria FIGO 2023. Cíl: Nový stagingový systém se výrazně liší od předchozích verzí a představuje významný odklon od tradičních stagingových systémů jiných gynekologických karcinomů, protože do definice jednotlivých stadií mimo tradičně anatomického rozsahu tumoru zahrnul i molekulární profil nádoru a další histopatologické parametry – histologický typ nádoru, grade nádoru a přítomnost podstatné lymfovaskulární invaze. Nový systém definuje zcela odlišně stadia I a II a také rozšiřuje definici stadií III a IV, což umožňuje zohlednit různé typy šíření nádoru mimo dělohu. Zavedení molekulární testace je hlavní změnou v novém stagingovém systému. Při průkazu některých molekulárních markerů se zcela mění stadium I nebo II. Stagingový systém FIGO 2023 zahrnutím těchto neanatomických parametrů zvyšuje přesnost prognózy pacientky v konkrétním stadiu s lepší možností individualizované léčby, vč. využití imunoterapie. Dalším cílem bylo co nejvíce synchronizovat staging s doporučenými postupy tří odborných společností: Evropské společnosti gynekologické onkologie (ESGO), Evropské společnosti pro radioterapii a onkologii (ESTRO) a Evropské společnosti patologie (ESP). Stagingový systém pro karcinosarkom zůstává identický se stagingovým systémem pro karcinom endometria. Závěr: Článek předkládá celkový přehled nového stagingového systému karcinomu endometria FIGO 2023 a diskutuje jeho výhody a nevýhody pro klinickou praxi.
Background: International Federation of Gynaecology and Obstetrics (Fédération Internationale de Gynécologie et d’Obstétrique – FIGO) introduced a new staging system for endometrial carcinoma – FIGO 2023 – in June 2023. Objective: The new staging system differs significantly from previous versions. The new system represents a significant departure from the traditional staging systems for other gynaecological cancers, as the definition of individual stages includes not only the traditional anatomical extent of the tumour, but also the molecular profile of the tumour and other histopathological parameters – histological type of tumour, tumour grade and the presence of substantial lymphovascular invasion. The new system defines stages I and II in a completely different way and expands the definition of stages III and IV, allowing for different types of tumour spread outside the uterus. The introduction of molecular testing is the main change in the new staging system. When certain molecular markers are detected, stage I or II is completely changed. By including these non-anatomical parameters, the FIGO 2023 staging system improves the accuracy of a patient‘s prognosis at a specific stage with better options for individualized treatment, including the use of immunotherapy. Another goal was to synchronise staging as much as possible with the recommendations of three professional societies: the European Society of Gynaecological Oncology (ESGO), the European Society for Radiotherapy and Oncology (ESTRO) and the European Society of Pathology (ESP). The staging system for carcinosarcoma remains identical to the staging system for endometrial cancer. Conclusion: This article presents an overview of the new FIGO 2023 endometrial cancer staging system and discusses its advantages and disadvantages for clinical practice.
- MeSH
- Humans MeSH
- Endometrial Neoplasms diagnosis pathology MeSH
- Genital Neoplasms, Female * diagnosis classification pathology MeSH
- Neoplasm Staging MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Cíl: Přehled změn v nové verzi stagingové klasifikace FIGO 2023 pro karcinomy endometria. Metodika a výsledky: Nový stagingový systém karcinomu endometria FIGO 2023 přináší klíčové aktualizace pro diagnostiku a léčbu karcinomů endometria. Důležitým krokem v diagnostice je molekulární klasifikace, která umožňuje přesněji stratifikovat riziko recidivy a určit cílené léčebné postupy. Nový stagingový systém vycházející z doporučení mezinárodních společností ESGO, ESTRO a ESP zapracoval kromě popisu patologicko-anatomického rozsahu onemocnění také histopatologické charakteristiky nádoru, mezi které patří histologický typ nádoru a přítomnost lymfangioinvaze. Navíc stagingový systém používá molekulární testování, podle něhož lze rozdělit karcinomy endometria do čtyř prognostických skupin: POLEmut, MMRd, NSMP a p53abn. Každá skupina má své specifické charakteristiky a prognózu. Nejvýznamnější změny nastaly ve stadiích I a II, ve kterých rozdělení na podstadia lépe reflektuje biologické chování nádoru. Tato aktualizace zvyšuje přesnost prognózy a zlepšuje možnosti individualizované léčby pro pacientky s karcinomem endometria. Závěr: Aktualizovaný FIGO staging karcinomu endometria pro rok 2023 zahrnuje různé histologické typy, nádorové rysy a molekulární klasifikaci, aby lépe odrážel současné lepší pochopení komplexní povahy několika typů karcinomu endometria a jejich základního biologického chování. Cílem nového stagingového systému karcinomu endometria je lépe definovat stadia s podobnou prognózou, což umožní přesnější indikaci individualizované adjuvantní radiační nebo systémové léčby včetně využití imunoterapie.
Aim: To review the changes in the new version of the FIGO 2023 staging system for endometrial cancer. Methods and results: The new FIGO 2023 endometrial cancer staging system provides key updates for the diagnosis and treatment of endometrial cancer. An important step in diagnosis is molecular classification, which allows more accurate risk stratification for recurrence and the identification of targeted therapies. The new staging system, based on the recommendations of the international societies ESGO, ESTRO and ESP, incorporates not only the description of the pathological and anatomical extent of the disease, but also the histopathological characteristics of the tumour, including the histological type and the presence of lymphovascular space invasion. In addition, the staging system uses molecular testing to classify endometrial cancers into four prognostic groups: POLEmut, MMRd, NSMP and p53abn. Each group has its own specific characteristics and prognosis. The most significant changes have occurred in stages I and II, in which the sub-staging better reflects the biological behaviour of the tumour. This update increases the accuracy of prognosis and improves individualized treatment options for patients with endometrial cancer. Conclusion: The updated FIGO staging of endometrial cancer for 2023 incorporates different histologic types, tumour features, and molecular classifications to better reflect the current improved understanding of the complex nature of several endometrial cancer types and their underlying bio logic behaviour. The aim of the new endometrial cancer staging system is to better define stages with similar prognosis, allowing for more precise indication of individualised adjuvant radiation or systemic treatment, including the use of immunotherapy.
- MeSH
- Humans MeSH
- Endometrial Neoplasms * diagnosis classification MeSH
- Neoplasm Staging MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Review MeSH
[Human papillomavirus infection (HPV) and pregnancy]
Lidský papilomavirus (HPV) je celosvětově nejběžnější sexuálně přenosnou virovou infekcí, která může vést ke vzniku benigních lézí nebo maligních nádorů. Prevalence HPV infekce je u těhotných žen dvakrát vyšší než u netěhotných. Navíc existuje riziko vertikálního přenosu HPV z matky na dítě během těhotenství nebo porodu. Různé studie uvádějí zvýšené riziko nepříznivých výsledků těhotenství u HPV pozitivních žen, včetně spontánního potratu, předčasného porodu, předčasné ruptury vaku blan, preeklampsie, růstové restrikce plodu a úmrtí plodu. Očkování proti HPV se v současnosti v těhotenství nedoporučuje. Na druhou stranu neexistují žádné důkazy spojující očkování proti HPV během těhotenství s nepříznivými výsledky těhotenství a ukončení těhotenství není v tomto případě opodstatněné.
Human papillomavirus (HPV) is the most common sexually transmitted viral infection worldwide, which may result in the development in benign lesions or malignant tumors. The prevalence of HPV infection is twice as high in pregnancy as in non-pregnant women. Additionally, there is a risk of vertical transmission of HPV from mother to fetus during pregnancy or childbirth. Various studies have reported an increased risk of adverse pregnancy outcomes in HPV-positive women, including miscarriage, preterm birth, premature rupture of membranes, preeclampsia, fetal growth restriction, and fetal death. HPV vaccination is not currently recommended during pregnancy. On the other hand, there is no evidence linking HPV vaccination during pregnancy with adverse pregnancy outcomes and termination of pregnancy is not justified in this case.
- MeSH
- Genotype MeSH
- Papillomavirus Infections * epidemiology complications transmission MeSH
- Pregnancy Complications * epidemiology classification MeSH
- Humans MeSH
- Human Papillomavirus Viruses genetics classification pathogenicity MeSH
- Premature Birth epidemiology etiology MeSH
- Risk MeSH
- Abortion, Spontaneous epidemiology etiology MeSH
- Pregnancy MeSH
- Vaccination adverse effects statistics & numerical data MeSH
- Papillomavirus Vaccines analysis administration & dosage classification therapeutic use MeSH
- Pregnancy Outcome MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Cíl: Cílem práce je zhodnotit, jak často dochází ke změně předoperačního a pooperačního stagingu u pacientek s karcinomem endometria. Soubor a metody: Prospektivně jsme hodnotili soubor 166 pacientek s karcinomem endometria. Všechny podstoupily abdominální hysterektomii s bilaterální adnexektomií a detekcí sentinelové uzliny pomocí Tc99m koloidu a patentové modři. U pacientek s vysokým rizikem byla provedena ještě pánevní lymfadenektomie. Analyzovali jsme výsledky předoperačních a pooperačních histologických vyšetření a statisticky je vyhodnotili. Výsledky: Alespoň jedna sentinelová uzlina byla detekována v 71,1 % případů. Ve 40,6 % případů byla detekována sentinelová uzlina oboustranně. Ke změně gradu tumoru v definitivním histologickém vyšetření došlo ve 48 případech (31,4 %). Ke zvýšení gradu tumoru došlo ve 22 případech (14,4 %) a ke snížení gradu tumoru ve 26 případech (17 %). Upgrade tumoru z histologicky low-risk do high-risk skupiny byl v osmi případech. Histopatologický typ tumoru byl v definitivním histologickém vyšetření změněn v 6,6 %, celkem 4,6 % se přesunulo do histopatologicky high-risk skupiny. Lokální stage tumoru se předoperačně a pooperačně lišil v 57,3 %, v 19,2 % se případy přesunuly z low/intermediate-risk skupiny do intermediate-high/high-risk skupiny onemocnění. Závěr: Určení předoperačního stage a grade tumoru je zatíženo velkou chybovostí, mnoho případů je po chirurgickém stagingu přesunuto do intermediate-high/high-risk skupiny onemocnění. Výsledky potvrzují význam druhého čtení histopatologie z předoperačních biopsií u žen referovaných do onkogynekologického centra. Detekce a vyšetření sentinelové uzliny by měly být provedeny i u předoperačně low/intermediate-risk skupin pacientek. Umožní to optimalizaci pooperační léčby.
Objective: The aim of this study was to determine how often changes the stage of the tumour in definitive histology against preoperative clinical stage in patient cohort with diagnosed endometrial cancer. Methods: We evaluated prospectively a cohort of 166 patients with endometrial cancer. They all underwent abdominal hysterectomy, bilateral salpingo-oophorectomy, sentinel lymph node biopsy. Patients with high-risk tumours also pelvic lymfadenectomy. We collected data of preoperative diagnostic biopsy and postoperative definitive histology. The data were statistically processed. Results: Detection of sentinel lymph node was successful in 71.1%, bilateral successful detection was in 40.6%. Discrepancy of tumour grade between preoperative biopsy and definitive histology was generally 31.4%. Upgrading of the tumour was in 22 (14.4%) cases, downgrading in 26 (17%) cases. Upgrade from low-risk to high-risk group of tumours was noticed in eight cases. Histopathological tumour type changed in 6.6%, 4.6% moved to histopathologic high-risk group. The tumour stage changed in definite histology in 57.3%, in 19.2% of cases moved from stage low/intermediate-risk group to intermediate-high/high-risk disease group. Conclusion: Correct assessment of preoperative clinical stage and histological grade of endometrial cancer is burdened with a high inaccuracy rate. A lot of cases is up-staged after surgical staging and moved to intermediate-high/high-risk disease group. Results confirm the importance of oncogynaecologic centre II. evaluation of histopathology findings from diagnostic biopsies made in referring hospitals. Sentinel lymph node biopsy should be performed even in clinically low/intermediate-risk disease group.
- MeSH
- Hysterectomy methods MeSH
- Humans MeSH
- Endometrial Neoplasms * diagnostic imaging classification pathology MeSH
- Intraoperative Period MeSH
- Prospective Studies MeSH
- Sentinel Lymph Node surgery diagnostic imaging pathology MeSH
- Neoplasm Staging methods MeSH
- Neoplasm Grading * methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Endometrióza je chronické onemocnění charakterizované přítomností endometriální tkáně mimo dutiny děložní, postihující 5–15 % žen, zejména v reprodukčním věku. Toto onemocnění se může mimo jiné projevovat dysmenoreou, dyspareunií, sterilitou a chronickou pánevní bolestí. Přestože není maligní, sdílí některé charakteristiky s rakovinou a může vést ke vzniku epiteliálního ovariálního karcinomu. Riziko maligní transformace endometriózy je odhadováno na 1 % u premenopauzálních žen a 1–2,5 % u postmenopauzálních žen. Naše kazuistika popisuje případ 46leté pacientky s dlouhodobými bolestmi břicha a anamnézou operačně potvrzené endometriózy. Zobrazovací metody odhalily cystickou rezistenci v oblasti levého mezogastria, která byla následně chirurgicky odstraněna. Histologické vyšetření prokázalo přítomnost low-grade endometroidního karcinomu vycházejícího z extragenitálního ložiska endometriózy. V návaznosti na operační léčbu pacientka podstoupila adjuvantní chemoterapii, po níž byla v kompletní remisi. Diagnostika maligní transformace endometriózy je složitá, vyžaduje kombinaci důkladného klinického vyšetření, zobrazovacích metod a histopatologického ověření. Terapie zahrnuje radikální chirurgický zákrok a případnou adjuvantní chemoterapii, podobně jako u ovariálních karcinomů. Navzdory pokrokům v léčbě a výzkumu zůstává endometrióza komplexním onemocněním s nejasnou etiologií, různorodou klinickou prezentací a rizikem maligní transformace.
Endometriosis is a chronic disease characterised by the presence of endometrial tissue outside the uterine cavity, affecting 5–15% of women, especially those of reproductive age. The disease may manifest itself as dysmenorrhoea, dyspareunia, sterility and chronic pelvic pain, among other symptoms. Although it is not malignant, it shares some characteristics with cancer and can lead to epithelial ovarian carcinoma. The risk of malignant transformation of endometriosis is estimated at 1% in premenopausal women and 1–2.5% in postmenopausal women. Our case report describes a 46-year-old female patient with long-standing abdominal pain and a history of surgically confirmed endometriosis. Imaging revealed a cystic mass in the left mesogastrium, which was subsequently surgically removed. Histological examination confirmed the presence of a low-grade endometrioid carcinoma arising from an extragenital endometriosis lesion. Following surgical treatment, the patient underwent adjuvant chemotherapy, after which she was in complete remission. The diagnosis of malignant transformation of endometriosis is complex, requiring a combination of thorough clinical examination, imaging, and histopathological verification. Therapy involves radical surgery and possibly adjuvant chemotherapy, similar to ovarian carcinomas. Despite advances in treatment and research, endometriosis remains a complex disease with unclear aetiology, heterogeneous clinical presentation, and risk of malignant transformation.
- MeSH
- Diagnostic Imaging methods MeSH
- Endometriosis * surgery complications MeSH
- Hysterectomy methods MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Cell Transformation, Neoplastic pathology MeSH
- Endometrial Neoplasms * surgery etiology MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Cíl: Přehled současných znalostí o účinnosti vakcinace proti lidskému papilomaviru (HPV – human papillomavirus) v prevenci recidiv těžké cervikální léze po excizní chirurgické léčbě. Metodika a výsledky: HPV infekce je nezbytná pro rozvoj většiny cervikálních prekaceróz a karcinomů děložního hrdla. V současnosti jsou na trhu dostupné tři profylaktické vakcíny proti HPV infekci bivalentní Cervarix, kvadrivalentní Gardasil (dříve Silgard) a nonavalentní Gardasil9. Všechny tři profylaktické vakcíny vykazují vysoký účinek v prevenci rozvoje prekancerózních lézí. Nejvyšší účinnosti je dosaženo v populaci HPV naivních jedinců. Standardní léčbou závažných cervikálních prekanceróz je jejich chirurgická excize. Avšak doporučené postupy týkající se očkování proti HPV v době konizace nejsou jasně ustanoveny. Ženy s diagnózou těžké cervikální léze většinou nebyly dosud očkovány proti HPV, proto je přínosné porozumět důležitosti a účinnosti HPV vakcinace v době konizace při prevenci recidivujících prekancerózních lézí. Přesná hodnota vakcinace proti HPV v kontextu chirurgické excize prekancerózních lézí zůstává nejasná, ale očkování je rozhodně cenné při snižování rizika recidivy. Zdá se, že načasování očkování před zákrokem je výhodnější. Ideální doba očkování však není stanovena. Na některé z těchto otázek pravděpodobně odpoví výsledky probíhajících randomizovaných kontrolovaných studií. Závěr: Adjuvantní HPV vakcinace v rámci chirurgické léčby cervikální předrakovinové léze je výrazně spojena se sníženým rizikem recidivy. Očkování proti HPV by mělo být silně zváženo jako adjuvantní léčba zejména u mladých pacientek podstupujících konizaci pro těžkou cervikální lézi.
Objective: A review of current knowledge on the efficacy of human papillomavirus (HPV) vaccination in preventing recurrent severe cervical lesions after excisional surgical treatment. Methods and results: HPV infection is necessary for the development of most cervical precancerous lesions and cervical cancers. Currently, three prophylactic vaccines against HPV infection are available on the market: bivalent Cervarix, quadrivalent Gardasil (formerly Silgard) and nonavalent Gardasil9. All three prophylactic vaccines show high effect in preventing the development of precancerous lesions. The highest efficacy is achieved in the HPV naive population. The surgical excision of severe cervical precancers is the standard approach. However, guidelines regarding HPV vaccination at the time of conisation are not clearly determined. Women diagnosed with severe cervical lesions have mostly not been vaccinated against HPV so far. Therefore, it is beneficial to understand the importance and efficacy of HPV vaccination at the time of conisation in preventing recurrent precancerous lesions. The exact value of HPV vaccination in the context of surgical excision of precancerous lesions remains unclear, but vaccination is definitely valuable in reducing the risk of recurrence. Vaccination timing seems to be more favorable before surgery. However, the ideal timing of vaccination is not established. Some of these questions are likely to be answered by the results of ongoing randomized controlled trials. Conclusion: Adjuvant HPV vaccination in the setting of surgical treatment for cervical precancerous lesion is significantly associated with a reduced risk of recurrence. HPV vaccination should be strongly considered as adjuvant therapy, especially in young patients undergoing conisation for a severe cervical lesion.
