V posledních dvou dekádách se pozornost odborné veřejnosti výrazněji obrátila směrem k poruchám autistického spektra (PAS). V mnoha zemích včetně České republiky byl zaveden včasný záchyt PAS. Také v důsledku povinného screeningu se počet diagnostikovaných dětí s PAS neustále zvyšuje. Ze současných výzkumů vyplývá, že některou z forem autismu trpí 1 až 2 % populace. Pro zlepšení prognózy dítěte s autismem je rozhodující včasné zachycení prvních příznaků, následná diagnostika a neprodlené zahájení efektivní intervence zaměřené na zmírnění jádrových symptomů PAS a rozvoj klíčových dovedností dítěte. Článek představuje průběh včasného záchytu PAS v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost, který byl v České republice zaveden v roce 2016, a navazující diagnostický proces prováděný dětským a dorostovým psychiatrem. Reaguje na odborníky a rodiči pociťovaný nedostatek efektivní včasné intervence a seznamuje s behaviorálními přístupy při rozvoji dovedností dítěte s PAS v raném věku. Věnuje se zejména včasné intenzivní behaviorální intervenci, která je založena na principech aplikované behaviorální analýzy a patří mezi doporučené postupy psychiatrické péče vydané Psychiatrickou společností ČLS JEP i dalšími odbornými organizacemi. V současné době se jedná o jednu z mála behaviorálních a psychoterapeutických intervencí u autismu, které se zaměřují na rozvoj klíčových komunikačních a sociálních dovedností dětí s neurovývojovým postižením, a její efektivita je podložena dostatečným množstvím kvalitní vědecké evidence.

In the last two decades, the professional community focused its attention on autism spectrum disorders (ASD). Many countries including the Czech Republic started to administer early screeing of ASD. The prevalence of ASD is steadily increasing. Current research suggests that between 1 % and 2 % of the population suffer from some form of autism. Screening of early symptoms, subsequent diagnostics and prompt initiation of effective intervention aimed at the core symptoms of ASD and developing the child ́s key skills are critical for improving the prognosis ofa child with autism. This article presents the process of ASD screening at general practitioners ́ offices, which was initiated in the Czech Republic in 2016, and the follow-up diagnostic process performed by a child and adolescent psychiatrist. It responds to the lack of effective early intervention perceived by professionals and parents and introduces approaches for developing critical skills of a child with ASD at an early age. It focuses on Early Intensive Behavioral Intervention, which is based on the principles of applied behavior analysis and is one of the recommended practices of the Czech Psychiatric Society and other renown professional organizations. Currently, it is one of the few behavioral and psychotherapeutic interventions for autism that focuses on the development of key communication and social skills in children with neurodevelopmental disabilities and its effectiveness is supported by a sufficient amount of high-quality scientific evidence.

• MeSH
• aplikovaná behaviorální analýza * MeSH
• časná diagnóza MeSH
• chování sebezraňující prevence a kontrola   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• poruchy autistického spektra * diagnóza   terapie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• raná péče MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Ileokolická invaginace patří mezi nejčastější příčiny náhlé příhody břišní u kojenců a batolat. Cílem studie bylo zhodnocení léčby ileokolické invaginace v České republice v roce 2019. Metody: Multicentrické retrospektivní studie se zúčastnilo 14 pracovišť dětské chirurgie. Data pacientů s ileokolickou invaginací byla získána anonymně prostřednictvím dotazníku SurveyMonkey Inc. Questionnaire. Výsledky: Ileokolická invaginace byla v roce 2019 diagnostikována u 162 pacientů, medián věku byl 30 měsíců (3 měsíce−9,5 roku). 133 pacientů bylo indikováno k hydrostatické desinvaginaci, 14 pacientů k primární operaci a u 15 pacientů došlo ke spontánní desinvaginaci. Všechna pracoviště prováděla hydrostatickou desinvaginaci s celkovou úspěšností 89,5 %, na 12 pracovištích byla prováděna v celkové anestezii (7 pracovišť přidávalo myorelaxans) a na 2 pracovištích v analgosedaci. Hydrostatická desinvaginace provedená v celkové anestezii (nezávisle na podání myorelaxans) byla statisticky významně úspěšnější než hydrostatická desinvaginace provedená v analgosedaci (108/113, 95,6 % vs. 11/20, 55 %; p<0,0001). Operováno bylo celkem 28 pacientů, z toho primárně 14 pacientů. Na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v analgosedaci, je statisticky významně více pacientů s ileokolickou invaginací operováno než na pracovištích, kde je hydrostatická desinvaginace prováděna v celkové anestezii (9/20, 45 % vs. 19/142, 13,4 %; p=0,0018). Počet provedených střevních resekcí je statisticky významně vyšší na pracovištích, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v analgosedaci ve srovnání s pracovišti, kde se hydrostatická desinvaginace provádí v celkové anestezii (7/9, 77,8 % vs. 5/19, 26,3 %; p=0,0166). Závěr: Úspěšnost hydrostatické desinvaginace v ČR byla 89,5 %. Nejvyšší úspěšnosti se dosahuje při provedení v celkové anestezii.

Introduction: Ileocolic intussusception is one of the most frequent causes of acute abdomen in infants and toddlers. The purpose of this study was to evaluate the treatment of ileocolic intussusception in the Czech Republic in 2019. Methods: Fourteen departments of paediatric surgery participated in this multicentre retrospective study. A SurveyMonkey Inc. questionnaire was used for anonymous data collection of patients with ileocolic intussusception. Results: In 2019, ileocolic intussusception was diagnosed in 162 patients; median age was 30 months (3 months to 9.5 years). Contrast enema was indicated in 133 patients, primary surgery in 14 patients and spontaneous reduction was found in 15 patients. All departments using contrast enema had a success rate of 89.5%; 12 departments approached the contrast enema procedure under general anaesthesia (including myorelaxation at 7 departments) and 2 departments under sedation. Contrast enema under general anaesthesia with/without myorelaxation was significantly more successful than contrast enema under sedation (108/113, 95.6% vs 11/20, 55%; p<0.0001). In total, 28 patients were treated surgically, in 14 primary surgery was performed. Both surgical treatment and bowel resection were statistically significantly more frequent in departments where contrast enema was performed under sedation in comparison to departments performing contrast enema under general anaesthesia (9/20, 45% vs 19/142, 13.4%; p=0.0018 and 7/9, 77.8% vs 5/19, 26.3% p=0.0166). Conclusion: The success rate of contrast enema in the Czech Republic was 89.5%. The highest success rate is achieved by performing contrast enema under general anaesthesia.

• Klíčová slova
• ileokolická invaginace, hydrostatická desinvaginace,
• MeSH
• dítě MeSH
• hydrostatický tlak MeSH
• intususcepce * chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• kojenec MeSH
• laparoskopie MeSH
• laparotomie MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• příznaky a symptomy ústrojí trávicího * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Dissociative experiences are common both in children and adults. Their frequency and severity range from normal dissociation to pathological fragmentation of identity. High rates of dissociation and Dissociative Disorders have been documented in both community and clinical samples. Trauma, especially chronic trauma, plays an essential role in the development and long-term presence of dissociative symptoms. During overwhelming and often traumatic experiences dissociation protects the individual by psychological detachment from the unbearable reality. Chronic dissociative experiences might cause severe disintegration of the individual’s mental experience. The Trauma Model suggests that dissociation is a psychobiological response which enables survival during and after the traumatic event. The Developmental Model is based on an assumption that disturbed attachment, especially early interpersonal trauma, might lead to the development of severe dissociation in children and adolescents, often lasting into adulthood. Diagnostic systems include three diagnoses that deal with the specific relationship between trauma and dissociation. Two of these diagnoses have been recognized recently - Complex PTSD (ICD-11) and the Dissociative Subtype of PTSD (DSM-5); one has already been established - the Dissociative Identity Disorder. Patients with Dissociative Disorders suffer from a range of symptoms. The most severe symptoms include chronic suicidal ideation and frequent suicide attempts. Therefore, researchers and clinicians should routinely assess dissociation in their everyday practice. In patients with Dissociative Disorders, the main treatment goal is the integration of their mental experience.

Ve studii je konceptualizována vývojová traumatická porucha jako důsledek komplexního interpersonálního traumatu vznikajícího v dětství a adolescenci. K porozumění traumatické zkušenosti v dětství přispívá pojetí polyviktimizace, polytraumatizace a především symptomové komplexity, které adekvátněji než diagnóza PTSP zachycují pervazivní důsledky traumatické události pro vývoj osobnosti dítěte a adolescenta. Narušení fungování osobnosti týkající se emoční a kognitivní seberegulace, vnímání sebe a druhých, vztahů s druhými, somatického zdraví apod. je podrobně analyzováno. Vývojová traumatická porucha je vymezena jako zkušenost mnohočetných, kumulativních, chronických a prolongovaných vývojově nepříznivých traumatických událostí odehrávajících se po určité delší časové období ve specifických interpersonálních vztazích a kontextech (např. sexuální zneužívání, fyzické týrání, domácí násilí) na začátku života (dětství a adolescence).

Developmental trauma disorder as a consequence of a complex interpersonal trauma originating in childhood and adolescence is conceptualized. Concepts such as polyvictmization, polytraumatization and mainly symptom complexity contribute to understanding of traumatic experience in childhood better than Post-traumatic Stress Disorder (PTSD). They more adequately describe pervasive sequels of traumatic events to personality development in childhood and adolescence. Disturbance in personality functioning relating to affective and cognitive self-regulation, self and other perception, relationships with other, somatic health, etc. is analyzed in details. Development trauma disorder (DTD) is defined as an experience of one or more forms of multiple, cumulative, chronic and prolonged developmentally adverse traumatic events in a specific interpersonal relationships and contexts (e.g. sexual abuse, physical maltreatment, domestic violence) at the beginning of life (i.e. in childhood and in adolescence).

• MeSH
• dítě MeSH
• emocionální zneužívání MeSH
• emoční regulace MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nepříznivé zkušenosti z dětství MeSH
• oběti zločinu MeSH
• psychosociální deprivace MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• stresové poruchy vyvolané traumatem * diagnóza   klasifikace   MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• zneužívané dítě * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cílem studie bylo předložit pojetí reautorizační funkce metafory v psychoterapii či v klinické praxi. Autoři se vymezují ve vztahu k zavedenému předpokladu, podle kterého je metafora v psychoterapii nástrojem nového vhledu a artikulace nevědomých tendencí a možností. V návaznosti na tento předpoklad podávají výklad svého pojetí metafory jako nástroje reautorizace. Výchozím bodem jejich výkladů je nevyjasněnost konceptu exprese v kontextu terapeuticky využitého expresivního psaní. V kontrastu s tím nabízejí alternativní pojetí exprese vycházející z teorie Nelsona Goodmana. Zde je exprese (jako alternativa doslovné denotace) chápána jako ve svém principu metaforická. Toto pojetí metaforické exprese poté ilustrují pomocí analýzy a interpretace deníků mnohočetně traumatizované dívky. Na několika klíčových momentech těchto deníků bylo ukázáno, že metaforická exprese může fungovat jako reautorizace ve vztahu k nesnesitelné traumatické zkušenosti. V kontextu přijatého teoretického rámce je vysvětlen způsob, jakým metafora umožňuje prožívat zkušenost jako „vlastní“, jako „zevnitř“ (tj. ze smyslově vnímatelné konfigurace aktivitou subjektu) utvářenou. Takto se metaforický proces může stát prostředkem reautorizace, tj. aktivního a reflektujícího vztahu k vnitřní i vnější skutečnosti.

Metaphor is conceived as a tool of a new inside and an externalization of unconscious capacity and tendencies, particularly in psychological praxis. The aim of present study is to develop this idea into original approach to metaphor as a tool of reauthorization. Unclear concept of expression in therapeutic approach of expressive writing is critically reflected. Alternative approach to expression based upon Nelson Goodman theory, in which an expression is articulated as metaphorically grounded, is discussed. Approach of metaphorical expression is then illustrated through analysis and interpretation of polytraumatized girl diaries. Metaphorical expression thus serves as a reauthorization of girl's unbearable traumatic experience. Metaphor in the service of authentic experiencing, experiencing “from inside”, becomes a tool of reauthorization, i.e. tool of participating and reflecting relation to external and internal world.

• Klíčová slova
• reautorizace zkušenosti, imaginativní exprese,
• MeSH
• deprese terapie   MeSH
• emoční expresivita * MeSH
• imaginace MeSH
• lidé MeSH
• metafora * MeSH
• mladiství MeSH
• psaní MeSH
• psychické trauma terapie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Děti, které jsou viktimizovány v důsledku své zkušenosti s interpersonálním násilím, často bývají zaplaveny emocemi, hůře se soustředí a prožívají disociovaně. Jejich rodiče či pečovatelé nejsou pak zdrojem útěchy a bezpečí, ale nepředvídatelného nebezpečí, násilí a týrání, které u dětí vyvolávají pocity zrady, extrémního studu, bezmoci, ohrožení, intenzivního strachu, vzteku. Jádrem traumatického stresu je zhroucení schopnosti regulace vnitřního prožívání. V úvodní fázi léčby je nutné upřednostnit stabilizaci zdravotního stavu před dalšími psychoterapeutickými intervencemi. Klíčovým momentem psychoterapie traumatu je tvorba bezpečného terapeutického vztahu, což klade na psychoterapeuta vysoké nároky a zároveň sebou nese mnohá úskalí. V zájmu posílení pocitu bezpečí a jistoty klienta by terapeut do svého chování měl zahrnout především tyto složky integrativní léčby komplexního traumatu: neměl by být intruzivní, měl by klienta otevřeně chválit, měl by být spolehlivý, stabilní a transparentní. Součástí léčby komplexního / vývojového traumatu je také terapeutická expozice, tj. proces, během kterého je klient vystaven vzpomínkám na traumatickou událost v takové míře, dokud nedojde k desenzibilizaci emocí. Terapeutické okno v rámci léčby představuje hypotetické „místo“, kde bude terapeutická intervence pravděpodobně nejúčinnější. Navození důvěry a bezpečí v terapeutickém vztahu umožňuje zahájení funkční terapeutické práce, ve které posléze může dojít k verbalizaci ohrožujících traumatických zkušeností, jejich reflexi a následně ke zpětnému včlenění do životní zkušenosti.

Children who are victimized as a result of their experience with interpersonal violence are often overwhelmed by emotions, they have difficulties with concentration and are dissociated. Thus, their parents and caretakers are not a source of comfort and safety. Contrarily, they are a source of unpredictable danger, violence and maltreatment. This results to feelings of betrayal, extreme shame, helplessness, threat, intense fear and anger in the children. The core of traumatic stress is the collapse of the ability to regulate inner experience. In the initial phase of treatment, the clinician must prioritize basic stabilization of the client’s health over other psychotherapeutic interventions. Building a safe therapeutic relationship is a key moment of trauma psychotherapy. As a result, this process is extremely demanding for the psychotherapist who has to face a lot of difficulty. Therapist behaviours that can increase the client’s sense of safety and stability include especially the following components of integrative approach to the complex trauma treatment: nonintrusiveness, visible positive regard, reliability and stability and transparency. This approach includes therapeutic exposure, i.e. exposing the client to memories of a traumatic event until the associated emotions are desensitized. The therapeutic window represents a hypothetical “place” where therapeutic interventions are thought to be most helpful. Working towards trust and safety in a therapeutic relationship is essential to being able to start functional therapeutic work. Within this process, the client can verbalize threatening traumatic experiences, reflect them and reintegrate them in his or her life experience.

• Klíčová slova
• pocit bezpečí,
• MeSH
• dítě MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• posttraumatická stresová porucha * terapie   MeSH
• psychické trauma * terapie   MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

• MeSH
• deprese * etiologie   MeSH
• dospělí s anamnézou domácího násilí nebo sexuálního zneužívání v dětství MeSH
• dospělí traumatizovaní v dětství * MeSH
• duševně nemocní MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• psychické trauma * MeSH
• sebevražda * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

OBJECTIVE: Orexin A (OXA) is a hypothalamic neuropeptide involved in regulation of food intake and nutritional status. There are multiple disturbances of neuropeptide signaling described in girls with anorexia nervosa (AN), but OXA levels have not been addressed in this population to date. Therefore, we analyzed OXA levels of AN girls in this study. METHOD: OXA (radioimmunoassay/RIA/method), leptin, insulinlike growth factor-1 (IGF-1), and insulinlike growth factor-1 binding protein-3 (IGFBP-3) levels were measured before and after 8 weeks of realimentation in 36 girls with AN and in 14 healthy controls (control group: CG). RESULTS: Average weight increased significantly in AN during the study (p < .0001), while plasma levels of OXA decreased (before realimentation: 56.2 ± 2.4 pg/ml; after realimentation: 47.5 ± 1.4 pg/ml; p = .0025). OXA levels before realimentation differed from levels in the CG (47.15 ± 2.6 pg/ml, p = .034), but not afterward. We did not find any correlation between OXA and age, height, weight, BMI; or IGF-1, IGFBP-3, and leptin levels. DISCUSSION: OXA levels in untreated AN patients differ significantly from healthy subjects and decrease during realimentation. These findings indicate that OXA may be involved in the nutritional regulation of malnourished children and adolescents.

• MeSH
• IGFBP-3 krev   MeSH
• insulinu podobný růstový faktor I metabolismus   MeSH
• intracelulární signální peptidy a proteiny krev   MeSH
• leptin krev   MeSH
• lidé MeSH
• mentální anorexie krev   terapie   MeSH
• mladiství MeSH
• neuropeptidy krev   MeSH
• nutriční stav MeSH
• přijímání potravy fyziologie   MeSH
• tělesná hmotnost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Závislost na alkoholu u žen často zasahuje do reprodukčního věku ženy a souvisí s problémovým pitím alkoholu v graviditě. Vzhledem k tomu, že ženy svou závislost často úspěšně skrývají, může se tato skutečnost odhalit až po porodu postiženého dítěte.

• MeSH
• alkoholismus diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• neurovývojové poruchy etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pití alkoholu škodlivé účinky   MeSH
• poruchy vyvolané alkoholem diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• spektrum vrozených alkoholových poruch diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH