BACKGROUND: The current ACC/AHA guidelines on hypertrophic cardiomyopathy (HCM) caution that alcohol septal ablation (ASA) might be less effective in patients with left ventricular outflow tract obstruction (LVOTO) ≥ 100 mm Hg. METHODS: We used a multinational registry to evaluate the outcome of ASA patients according to baseline LVOTO. RESULTS: A total of 1346 ASA patients were enrolled and followed for 5.8 ± 4.7 years (7764 patient-years). The patients with baseline LVOTO ≥ 100 mm Hg were significantly older (61 ± 14 years vs 57 ± 13 years; P < 0.01), more often women (60% vs 45%; P < 0.01), and had a more pronounced HCM phenotype than those with baseline LVOTO < 100 mm Hg. There were no significant differences in the occurrences of 30-day major cardiovascular adverse events in the 2 groups. After propensity score matching (2 groups, 257 pairs of patients), the long-term survival was similar in both groups (P = 0.10), the relative reduction of LVOTO was higher in the group with baseline LVOTO ≥ 100 mm Hg (82 ± 21% vs 73 ± 26%; P < 0.01), but the residual resting LVOTO remained higher in this group (23 ± 29 mm Hg vs 13 ± 13 mm Hg; P < 0.01). Dyspnoea (NYHA functional class) at the most recent clinical check-up was similar in the 2 groups (1.7 ± 0.7 vs 1.7 ± 0.7; P = 0.85), and patients with baseline LVOTO ≥ 100 mm Hg underwent more reinterventions (P = 0.02). CONCLUSIONS: After propensity matching, ASA patients with baseline LVOTO ≥ 100 mm Hg had similar survival and dyspnoea as patients with baseline LVOTO < 100 mm Hg, but their residual LVOTO and risk of repeated procedures were higher.
- MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- hypertrofická kardiomyopatie * komplikace diagnóza chirurgie MeSH
- kardiochirurgické výkony * MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce výtokového traktu levé komory srdeční * MeSH
- obstrukce výtoku ze srdeční komory * chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- tendenční skóre MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Celospolečenská stigmatizace obezity, spočívající v negativním postoji vůči osobám s vyšší než normální váhou, se promítá nejen do interpersonální oblasti, ale i do dalších aspektů života. Osoby s obezitou mají např. nižší plat a jsou znevýhodňování při pracovních pohovorech. Předsudky a negativní postoje vůči lidem s nadváhou a obezitou se vyskytují a u zdravotníků, oddalují zahájení včasné léčby a mohou mít i další negativní dopady jak na psychické, tak fyzické zdraví pacientů a vést i k vyhýbání se návštěvě lékaře, což narušuje důvěru mezi pacientem a lékařem. Léčba obezity je obvykle zahájena rozhovorem, který i v jednoduché podobě může být užitečnou prvotní intervencí. Avšak jak zdravotníci, tak i pacienti často uvádějí ze započetí takového rozhovoru obavy. Nejčastějšími překážkami, které uvádějí lékaři pro vyhýbání se úvodnímu rozhovoru, jsou strach, že se bude pacient cítit dotčený, nedostatek času, znalostí a zkušeností, chybějící konsenzus o vhodném výběru slov, ale i přesvědčení o malém efektu své intervence.
The societal stigma of obesity, consisting of negative attitudes towards people with higher than normal weight, is reflected in the interpersonal sphere and other aspects of life. For example, people with obesity have lower salaries and are disadvantaged in job interviews. Prejudice and negative attitudes towards overweight and obese people are also found among health professionals, delaying the initiation of early treatment and can have other negative effects on both the mental and physical health of patients, and lead to avoidance of visiting the doctor, which undermines trust and the patient-doctor relationship. Obesity treatment is usually initiated with a conversation, which can be a useful initial intervention even in its simplest form. However, both health professionals and patients often report apprehension about initiating such a conversation. The most common barriers cited by clinicians for avoiding the initial conversation are fear of making the patient feel offended, lack of time, knowledge and experience, lack of consensus on appropriate word choice, and beliefs about the small effect of their intervention.
Z dostupné literatury vyplývá, že mezi nejvýznamnější bariéry k podstoupení kolonoskopie obecně patří "obava z bolesti a diskomfortu", "obava z přípravy střeva", ale i přímo nesouvisející vlivy jako "nedostatek podpory ze strany rodiny a přátel", "vytížení v rámci rodinných a pracovních záležitostí", "jiné zdravotní problémy" a aktuální "obava z toho, že se v nemocnici nakazí onemocněním covid-19". Pozitivní roli může hrát manželský svazek, naopak negativní předchozí nádorové onemocnění. Důležitým faktorem je i to, že pacienti nejsou o svých bariérách zvyklí hovořit spontánně - vhodným nástrojem je řízený rozhovor. Respondenti této kvalitativní studie ve svých odpovědích zmínili jako významné většinu těchto bariér.
The available literature suggests that the most significant barriers to undergoing colonoscopy in general include "fear of pain and discomfort", "fear of bowel preparation", as well as directly unrelated influences such as "lack of support from family and friends", "busy family and work schedules", "other health problems" and the current "fear of getting COVID-19 in hospital". A marital union may play a positive role, previous cancer a negative one. Another important factor is that patients are not used to talking about their barriers spontaneously; a guided conversation is a useful tool. Respondents in this qualitative study addressed these barriers as significant in their answers.
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- kolonoskopie * MeSH
- kolorektální nádory * prevence a kontrola MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- úzkost z výkonu MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- hypertenze * epidemiologie komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Osobní vnitřní pocity (gut feeling) vyvolané prvním kontaktem s pacientem jsou systematičtěji studovány až v tomto tisíciletí. Jsou rozlišovány především dva typy osobních vnitřních pocitů, pocit jistoty (sense of reassurance) a pocit znepokojení (sense of alarm). Některé studie ukazují, že pocit znepokojení lze zohlednit při stanovování diagnostického procesu u pacientů s novým příznakem závažného onemocnění včetně onkologických diagnóz.
The personal gut feelings evoked by first contact with a patient have only been studied more systematically in this millennium. Two types of personal gut feelings, sense of reassurance and sense of alarm, have been distinguished. Some studies show that the sense of reassurance can be taken into account in the diagnostic process for patients with new symptoms of serious illness, including cancer diagnoses.
- MeSH
- emoce MeSH
- lidé MeSH
- nádory diagnóza MeSH
- praktičtí lékaři psychologie MeSH
- sdělení pravdy * MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Diabetes mellitus (zejména diabetes mellitus 2. typu) a kolorektální karcinom jsou v naší populaci relativně častými onemocněními. Tyto jednotky zároveň sdílejí některé společné rizikové faktory, jako je např. obezita, nedostatek fyzické aktivity a hyperinzulinemie. Dostupná data ukazují, že pacienti s diabetem mají zvýšené riziko výskytu kolorektálního adenomu a karcinomu, zvýšené riziko výskytu kolorektálního karcinomu v nižším věku, jakož i zvýšené riziko recidivy a zvýšenou mortalitu při karcinomu kolorekta. Článek předkládá aktuální pohled na vztah diabetu a kolorektálního karcinomu s důrazem na informace podstatné pro klinickou praxi, zejména na screening kolorektálního karcinomu a režimová doporučení pro pacienty s diabetem.
Diabetes mellitus (type 2 diabetes in particular) and colorectal carcinoma are relatively frequent diseases in our population. At the same time, these units share some common risk factors, for example obesity, lack of physical activity and hyperinsulinemia. Available data show patients with diabetes have increased risk of colorectal adenoma and carcinoma, increased risk of colorectal carcinoma at a lower age, as well as increased risk of relapse and increased mortality with colorectal cancer. The aim of this article is to point out the relationship between diabetes and colorectal carcinoma, with emphasis on the information important for clinical practice, particularly the screening of colorectal carcinoma and lifestyle recommendations for patients with diabetes. Therefore, we offer an overview of the important available publications which consider this topic.
Očkování proti chřipce je doporučováno především dospělým starším 65 let, dětem ve věku 6 měsíců až 5 let, těhotným ženám, pacientům s chronickým onemocněním, zdravotnickým pracovníkům a těm, kteří přicházejí s těmito rizikovými skupinami do kontaktu. Cílem očkování je zamezit infekci a především snížit riziko závažných komplikací. Doba optimálního načasování očkování proti chřipce je ovlivněna faktory jako doba nástupu a konce chřipkových epidemií, rychlost tvorby protilátek a jejich úbytku s ohledem na individuální typy viru chřipky a rozdílné, zejména starší, věkové kategorie. Září až listopad jsou vyhovující měsíce pro očkování zdravých jedinců. Očkování osob starších 65 let by k zajištění maximální ochrany na chřipkovou sezónu kvůli pomalejší tvorbě a rychlejšímu úbytku protilátek mělo být provedeno v říjnu. V České republice by se především mělo zvyšovat povědomí o závažnosti onemocnění a významu dobře načasovaného očkování.
Influenza vaccination is recommended for adults over the age of 65, children aged 6 months to 5 years, pregnant women, patients with chronic illnesses, healthcare professionals and those who come into contact with these high-risk groups. The aim of vaccination is to prevent infection and mainly to reduce the risk of serious complications. The optimal timing of the influenza vaccination is determined by factors such as the time of onset and end of influenza outbreaks, the rate of antibody production and their waning with regard to specific types of the influenza virus as well as different, especially older, age groups. September to November are optimal months for vaccinating healthy individuals. In order to ensure maximum protection for the influenza season, vaccination of people over 65 years of age should be carried out in October due to slower production and a faster decrease of antibodies. In the Czech Republic there should primarily be an increase in awareness of the severity of the disease and the importance of well-timed vaccination.
Očkování proti chřipce je doporučováno především dospělým starším 65 let, dětem ve věku 6 měsíců až 5 let, těhotným ženám, pacientům s chronickým onemocněním, zdravotnickým pracovníkům a těm, kteří přicházejí s těmito rizikovými skupinami do kontaktu. Cílem očko- vání je zamezit infekci a především snížit riziko závažných komplikací. Doba optimálního načasování očkování proti chřipce je ovlivněna faktory jako doba nástupu a konce chřipko- vých epidemií, rychlost tvorby protilátek a jejich úbytku s ohledem na individuální typy viru chřipky a rozdílné, zejména starší, věkové kategorie. Září až listopad jsou vyhovující měsíce pro očkování zdravých jedinců. Očkování osob starších 65 let by k zajištění maximální ochrany na chřipkovou sezónu kvůli pomalejší tvorbě a rychlejšímu úbytku protilátek mělo být provedeno v říjnu. V České republice by se především mělo zvyšovat povědomí o závaž- nosti onemocnění a významu dobře načasovaného očkování.
Influenza vaccination is recommended for adults over the age of 65, children aged 6 months to 5 years, pregnant women, patients with chronic illnesses, healthcare professionals and those who come into contact with these high-risk groups. The aim of vaccination is to prevent infection and mainly to reduce the risk of serious complications. The optimal timing of the influenza vaccination is determined by factors such as the time of onset and end of influenza outbreaks, the rate of antibody production and their waning with regard to specific types of the influenza virus as well as different, especially older, age groups. September to November are optimal months for vaccinating healthy individuals. In order to ensure maximum pro- tection for the influenza season, vaccination of people over 65 years of age should be carried out in October due to slower production and a faster decrease of antibodies. In the Czech Republic there should primarily be an increase in awareness of the severity of the disease and the importance of well-timed vaccination.
[Smoking cessation and risk of type 2 diabetes]
Riziko rozvoje diabetes mellitus 2. typu (DM2) je vyšší u kuřáků cigaret v porovnání s nekuřáky. Po zanechání kouření toto riziko klesá, avšak u bývalých kuřáků je zároveň po zanechání kouření častěji pozorován metabolický syndrom. Nabízí se proto otázka, zda u kuřáků po zanechání kouření nedochází na přechodnou dobu ke zvýšení rizika rozvoje DM2 nad úroveň současných kuřáků. Z dostupných studií zabývajících se touto otázkou není možno vyvodit jednoznačný závěr i s ohledem na to, že většina studií neporovnává primárně bývalé kuřáky se současnými kuřáky, ale s nekuřáky. Výsledky studií spíše ukazují na přechodné zvýšení rizika DM2 po zanechání kouření. Vyšší riziko rozvoje DM2 je zřejmě potencováno přírůstkem váhy, který typicky v prvních letech po zanechání kouření bez intervence nastává. Proto by u pacientů‐kuřáků, u kterých předpokládáme vyšší riziko rozvoje DM2, měla být léčba závislosti na tabáku spojena s prevencí rozvoje DM2 (úprava životního stylu, monitorování tělesné hmotnosti a doporučení farmakologické terapie závislosti na tabáku pro snížení rizika nárůstu váhy) a častějšími kontrolami glykemie pro zajištění časné detekce DM2.
Risk of type 2 diabetes mellitus (T2DM) is higher in tobacco smokers compared to non-smokers. The risk declines after smoking cessation. However, ex-smokers are also more prone to the metabolic syndrome. The question thus is, whether ex-smokers could temporarily have a higher risk of T2DM than current smokers. The available studies on this topic are not in agreement in their conclusions, as most of them also primarily do not compare ex-smokers to current smokers, but to non-smokers. However, based on the available studies, it rather seems the risk of T2DM is temporarily higher after smoking cessation. The higher risk of T2DM seems to be enhanced by weight gain that typically occurs first years after smoking cessation without intervention. Therefore, smoking cessation in patients who are in an increased risk of T2DM should be accompanied by T2DM preventative measures (lifestyle modification, weight monitoring and recommendation of pharmacotherapy of tobacco addiction to lower the risk of weight gain) and more frequent checks of blood glucose level to ensure early T2DM detection.
