Klostridiová kolitida je nejčastější příčinou nozokomiálních infekčních průjmů u dospělých. Terapeutickým problémem je častý rekurentní průběh. Základem terapie je antibiotická terapie a obnova střevní mikroflóry pomocí fekální bakterioterapie. K dispozici je omezené množství antibiotik, proto je vývoji nových antibiotik a alternativních léčebných strategií věnována velká pozornost.
Clostridioides difficile colitis is a leading cause of nosocomial infectious diarrhea in adults. The therapeutic challenge are frequent recurrences. The basis of therapy is antibiotic therapy and restoration of the intestinal microflora using fecal microbiota transplantation. There is a few of effective antibiotics currently available, therefore the development of new antibiotics and alternative treatment strategies has received a great attention.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- fekální transplantace MeSH
- klostridiové infekce * terapie MeSH
- lidé MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Jedním z nejvýznamnějších nežádoucích účinků širokospektré antibiotické (ATB) terapie je narušení mikroflóry tlustého střeva. Zhruba 20 % postantibiotických průjmů je způsobeno přemnožením toxigenních kmenů Clostridioides difficile. Celosvětově stále pozorujeme u klostridiové kolitidy vzestupný trend incidence, závažnosti případů, mortality a zejména počtu léčebných selhání. Na Klinice infekčních chorob FN Brno, pracoviště Bohunice, dlouhodobě sledujeme kromě základních epidemiologických charakteristik i nejvýznamnější rizikové faktory asociované s rozvojem kolitidy a vyhodnocujeme účinnost jednotlivých terapeutických a preventivních postupů (selektivně působící ATB, fekální bakterioterapie). Jen na základě pečlivé analýzy rizikových faktorů a znalosti patogeneze lze v praxi realizovat účinná opatření omezující šíření této nemoci. Do budoucna lze předpokládat častější využití fekální bakterioterapie, zdokonalování způsobu podání fekálního transplantátu, širší využití probiotik a selektivně účinkujících ATB a dále zavedení pasivní a aktivní imunizace do praxe.
Disruption of the colonic microflora is one of the most significant adverse effects of antibiotic (ATB) therapy. Excessive multiplication of toxigenic Clostridioides difficile strains is responsible for about 20 % of cases of post-antibiotic diarrhoea. The global trend of Clostridium colitis incidence, severity, mortality and in particular therapeutic failure keeps rising. At the Department of Infectious Diseases we work on long-term monitoring of the most important colitis-associated risk factors and evaluation of individual therapeutic and preventive procedures (selective ATB therapy, faecal bacteriotherapy). A diligent analysis of risk factors and knowledge of pathogenesis are a prerequisite to practical implementation of effective and rational precautions to curb spreading of this illness. In the future, we anticipate increased use of fecal microbiota transplant, improvements in faecal transplant administration, wider use of probiotics and selective ATBs and further introduction of passive and active immunization into practice.
- MeSH
- Clostridioides difficile účinky léků MeSH
- dysbióza terapie MeSH
- fekální transplantace metody MeSH
- fidaxomicin terapeutické užití MeSH
- klostridiové infekce * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- pasivní imunizace metody MeSH
- primární prevence metody MeSH
- probiotika terapeutické užití MeSH
- sekundární prevence metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Narušení mikrobiálního ekosystému střeva dnes představuje významný patogenetický faktor řady onemocnění. Známá je úloha alterace intestinální mikrobioty u rekurentní klostridiové kolitidy (rCDI – recurent Clostridioides difficile infection). Přenosem stolice od zdravého dárce do zažívacího traktu nemocného dokážeme navrátit přirozenou homeostázu střevní mikrobioty, a tím efektivně přerušit "bludný kruh“ chronicky relabující klostridiové infekce. Do budoucna očekáváme dominantně perorální způsob podání fekálního transplantátu v podobě enterosolventních kapslí či komerčně vyráběných fekálních derivátů. Tato cesta podání minimalizuje riziko nežádoucích komplikací, které vzácně pozorujeme při administraci suspenze stolice nazoenterální sondou, endoskopicky nebo rektálním klyzmatem. V posledních letech je transplantace střevní mikrobioty testována i u dalších chorobných stavů, jejichž patogeneze je pravděpodobně asociována s intestinální dysbiózou. V tomto smyslu jsou nejčastěji diskutovány idiopatické střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku, jaterní encefalopatie a v posledních letech i "civilizační nemoci“, jako jsou diabetes mellitus 2. typu, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc či metabolický syndrom. Efekt fekální bakterioterapie je pozorován i při eradikaci multirezistentních bakteriálních kmenů kolonizujících střevo pacientů. U rCDI je dnes v rámci medicíny založené na důkazech fekální bakterioterapie celosvětově akceptovaným a doporučovaným terapeutickým postupem. U ostatních onemocnění se jedná stále o metodu experimentální, na přesvědčivé výsledky randomizovaných kontrolovaných studií prozatím čekáme.
Distortions in intestinal microbial ecosystems are important pathogenetic factors of numerous diseases. The role of alterations in intestinal microbiota in the pathogenesis of recurrent clostridium colitis is well known. A fecal transfer from a healthy donor can restore natural homeostasis in intestinal microbiota and thus disrupt a "vicious circle“ of chronic relapsing clostridium infection. In the future, it should be possible to perform peroral fecal microbiota transplantations using enterosolvent tablets or commercially produced fecal derivatives. This administration route minimises the risk of adverse complications, which are rarely observed when fecal suspensions are administered via a nasoenteral probe, endoscopy, or by rectal clysma. In the past few years, intestinal microbiota transplantation has been used for the treatment of other diseases, the pathogenesis of which is probably associated with intestinal dysbiosis. In this respect, the most discussed issues are idiopathic intestinal inflammations, irritable bowel syndrome, liver encephalopathy and recently, "civilisation diseases“ such as diabetes mellitus type 2, multiple sclerosis, Parkinson‘s disease, and metabolic syndrome. The fecal bacteriotherapy effect is observed also during the eradication of multi-resistant bacterial strains that colonise patients‘ intestines. At present, fecal bacteriotherapy for recurrent clostridium colitis, as a proved medical method, is an accepted and world-wide recommended therapy. As for other diseases, this method is still in the experimental stage. Conclusive results of randomised control trials are expected.
- MeSH
- antibiotická rezistence MeSH
- dysbióza MeSH
- fekální transplantace metody MeSH
- klostridiové infekce * terapie MeSH
- lidé MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida terapie MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl práce: Pomocí prospektivní analýzy posoudit úspěšnost fekální bakterioterapie v léčbě klostridiové kolitidy. Analyzovat, zda některý z faktorů, podle kterých lze léčené pacienty kategorizovat, má statisticky významný vliv na hodnocení léčby z hlediska její úspěšnosti. Materiál a metodika: Ve sledovaném intervalu dvou let (2015 až 2016) bylo pomocí transplantace střevní mikroflóry léčeno 71 pacientů. Po léčbě byli pacienti osobně nebo telefonicky sledováni. Pokud do osmi týdnů nedošlo k rekurenci kolitidy, byla léčba hodnocena jako úspěšná. Výsledky: Celková úspěšnost fekální bakterioterapie ve studovaném období byla 76 %, přičemž vykazovala statisticky nevýznamný pokles u opakovaných rekurencí. Analýzou podskupin nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v úspěšnosti v závislosti na aplikaci cestou nazoenterální sondy nebo rektálním nálevem. Statisticky signifikantní rozdíl v úspěšnosti nebyl pozorován ani v závislosti na předchozí antibiotické terapii, ani při aplikaci čerstvé nebo rozmrazené suspenze stolice. Ve sledovaném období nebyly pozorovány žádné neočekávané nežádoucí události ani letalita. Závěry: Fekální bakterioterapie je úspěšnou a bezpečnou terapeutickou alternativou pro rekurentní kolitidu vyvolanou Clostridium difficile.
Aim: Using a prospective analysis to assess the success of faecal bacteriotherapy (FBT) in antibiotic-associated colitis due to Clostridium difficile. To analyse whether any of the factors according to which the treated patients can be categorized has a statistically significant effect on the therapeutic outcome. Materials and methods: During the 2-year study period (2015-2016), 71 patients received FBT. After treatment, the patients were followed up by means of clinic visits or by phone. If colitis did not recur within eight weeks of follow-up, the treatment was considered successful. Results: The overall success rate was 76%, with statistically insignificant decline in recurrences. Subgroup analysis did not show any statistically significant difference in the success rate between the routes of administration, i.e. through a naso-enteral feeding tube and rectal enema. Likewise, there were no statistically significant differences in the success rate between the types of prior antibiotic therapy or between using fresh and cryo-stored stool suspension. No unexpected adverse event or lethality occurred during the study period. Conclusions: Faecal bacteriotherapy is a successful and safe therapeutic alternative for recurrent C. difficile infections.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- Clostridioides difficile patogenita MeSH
- fekální transplantace * metody MeSH
- gastrointestinální intubace MeSH
- klostridiové infekce * terapie MeSH
- lidé MeSH
- průjem mikrobiologie terapie MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida terapie MeSH
- tlusté střevo mikrobiologie patologie MeSH
- transplantace metody MeSH
- výběr dárců MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl práce: Infekce vyvolaná Clostridium difficile (CDI) je nyní nejčastější příčinou nozokomiálních infekčních průjmů u dospělých ve vyspělých zemích. Cílem práce bylo popsat rizikové faktory vzniku rekurentního a těžkého průběhu CDI v souboru pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno. Materiál a metody: Retrospektivní sledování epidemiologických, klinických a laboratorních dat 281 pacientů s prokázanou diagnózou CDI hospitalizovaných v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010. Výsledky: Věk pacienta nad 65 let je rizikem pro těžký průběh CDI (OR 2,95; p < 0,001) a prodlužuje délku hospitalizace při léčbě první epizody CDI v průměru o 3,2 dne. Pacient se dvěma a více komorbiditami (p < 0,05) nebo s anamnézou předchozí hospitalizace (p ≤ 0,001) je rizikový jak pro rekurenci onemocnění, tak pro jeho těžký průběh. Užívání blokátorů protonové pumpy může zvyšovat počet rekurencí (OR 1,94; p < 0,05). Pokud se příznaky CDI objeví do sedmi dnů od užívání vyvolávajících antibiotik, je větší riziko rekurence onemocnění (OR 2,32; p < 0,05). Pokud se však příznaky objeví po delší době, než je týden, lze očekávat lehký nebo středně těžký průběh onemocnění (OR 0,31; p < 0,05). Závěr: V úvodu péče o nemocného s CDI je vhodné zaměřit se na rizikové faktory z anamnézy pacienta, jeho klinický a laboratorní status, k určení míry rizika vedoucího k těžkému nebo rekurentnímu průběhu onemocnění. Časné zavedení intenzivního monitorování životních funkcií a agresivní léčby, může vést ke snížení počtu komplikací, ke snížení mortality a rekurence CDI.
Introduction: Clostridium difficile infection (CDI) is currently the most frequent cause of nosocomial infectious diarrhea in adults in the developed countries. The goal of the study was to evaluate risk factors for relapsing and severe CDI in a set of patients hospitalized at the Clinic of Infectious Diseases at the University Hospital Brno. Materials and methods: A retrospective analysis of epidemiological, clinical and laboratory data of 281 patients with proved CDI diagnosis hospitalized in the period from 1. 1. 2007 to 31. 12. 2010. Results: Patient age over 65 is a risk for severe CDI (OR 2.95, p < 0.001) and extends hospitalization at the first episode of CDI by about 3.2 days on average. Patients with 2 or more comorbidities (p < 0.05) or with a history of recent hospitalization (p ≤ 0.001) are at risk for both relapsing CDI and severe CDI. The use of proton pump inhibitors may increase the number of relapses (OR 1.94, p < 0.05). If the CDI symptoms appear within 7 days of taking antibiotics, there is a greater risk of relapse (OR 2.32, p < 0.05). If the symptoms occur after a longer period, a mild or moderate course of the disease can be expected (OR 0.31, p < 0.05). Conclusions: To determine the risk level for development of relapsing or severe CDI, focus on risk factors from the patients’ medical history and their clinical and laboratory status is appropriate at the outset of CDI patients treatment. An early intensive monitoring of vital functions and administration of aggressive treatment can reduce complications, mortality and relapses of CDI.
- MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky MeSH
- Clostridioides difficile izolace a purifikace patogenita MeSH
- délka pobytu MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- inhibitory protonové pumpy škodlivé účinky MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- průjem epidemiologie mikrobiologie MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida * epidemiologie mikrobiologie MeSH
- recidiva * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- věkové faktory MeSH
- znovupřijetí pacienta statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Klíšťová meningoencefalitida je závažné onemocnění vyskytující se v endemických oblastech Evropy a Asie. V České republice postihuje každoročně několik stovek lidí. U většiny nemocných onemocnění probíhá ve dvou fázích a projevuje se teplotami a řadou neurologických příznaků (bolesti hlavy, třes, zmatenost, obrny). Terapie je pouze symptomatická. S věkem se zvyšuje riziko těžkého průběhu a komplikací. Až u 10 % nemocných se setkáváme s trvalými neurologickými následky (zejména paretickým postižením) a smrtnost onemocnění dosahuje 1–2 %. Přestože je toto onemocnění preventabilní, proočkovanost u nás nedosahuje ani 20 %. Česká republika tak patří mezi země s nejvyšší incidencí.
Tick-borne encephalitis is a severe disease that occurs in endemic areas of Europe and Asia. It affects about hundreds patients every year in the Czech Republic. Most of the patients have typical biphasic course of disease and manifested with fever and a lot of neurological symptoms (headache, tremor, confusion, paresis). The therapy is only symptomatic. The disease is observed to be more serious in seniors. Almost 10 % of the patients suffer with permanent neurological consequences, mortality is about 1–2 %. Less than 20 % of people in Czech Republic are vaccinated despite the disease is preventable with vaccination. Thus, the Czech Republic belongs among the countries with the highest incidence of tick-borne encefalitis.
- Klíčová slova
- trvalé neurologické následky,
- MeSH
- dospělí MeSH
- klíšťata patogenita MeSH
- klíšťová encefalitida * diagnóza epidemiologie etiologie komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neurologické manifestace MeSH
- primární prevence metody MeSH
- vakcinace * metody MeSH
- viry klíšťové encefalitidy patogenita MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Klíšťová meningoencefalitida je virové onemocnění přenášené klíšťaty. Klinicky se onemocnění projevuje postižením nervové soustavy různé tíže. Typicky je to meningitida, encefalitida nebo méně častá meningoencefalomyelitida. Následky onemocnění mohou být i trvalé, ať už v podobě postencefalitického syndromu či především končetinových paréz, které se upravují jen velmi pozvolna a jejich reparace nemusí být úplná. Smrtnost onemocnění dosahuje 1–2 %. Jedinou účinnou ochranou proti tomuto onemocnění je očkování. V níže uvedených kazuistikách poukazujeme na dva případy pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno, u nichž onemocnění skončilo fatálně či vedlo k trvalým zdravotním problémům.
Tick-borne encephalitis (TBE) is a viral infection transmitted by ticks. It is a central nervous system disease. Typically it causes meningitis, encephalitis or less often meningomyeloencephalitis. There can be even permanent consenquences of the disease such as post-encephalitic syndrom or palsies which are treatable very slowly. Mortality is about 1–2%. Vacccination is the only effective protection against TBE. This article presents two patients hospitalized in The Department of Infectious Diseases Faculty Hospital Brno, in which disease ended fatally or with permanent health problems.
- MeSH
- klíšťová encefalitida diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace mortalita terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- meningoencefalitida diagnóza etiologie farmakoterapie komplikace mortalita terapie MeSH
- primární prevence metody MeSH
- vakcinace metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Klíšťová meningoencefalitida je virové onemocnění přenášené klíšťaty. Klinicky se onemocnění projevuje postižením nervové soustavy různé tíže. Typicky je to meningitida, encefalitida nebo méně častá meningoencefalomyelitida. Následky onemocnění mohou být i trvalé, ať už v podobě postencefalitického syndromu či především končetinových paréz, které se upravují jen velmi pozvolna a jejich reparace nemusí být úplná. Smrtnost onemocnění dosahuje 1–2 %. Jedinou účinnou ochranou proti tomuto onemocnění je očkování. V níže uvedených kazuistikách poukazujeme na dva případy pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno, u nichž onemocnění skončilo fatálně či vedlo k trvalým zdravotním problémům.
Tick-borne encephalitis (TBE) is a viral infection transmitted by ticks. It is a central nervous system disease. Typically it causes meningitis, encephalitis or less often meningomyeloencephalitis. There can be even permanent consenquences of the disease such as post-encephalitic syndrom or palsies which are treatable very slowly. Mortality is about 1–2%. Vacccination is the only effective protection against TBE. This article presents two patients hospitalized in The Department of Infectious Diseases Faculty Hospital Brno, in which disease ended fatally or with permanent health problems.
- MeSH
- diagnostické techniky neurologické MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- klíšťová encefalitida diagnóza farmakoterapie ošetřování terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- meningoencefalitida diagnóza farmakoterapie ošetřování terapie MeSH
- mortalita MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- vakcinace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl práce: Popsat rizikové faktory rekurentního průběhu a těžké formy infekce Clostridium difficile (CDI) v souboru pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob FN Brno, pracoviště Bohunice. Materiál a metody: Retrospektivní sledování epidemiologických, klinických a laboratorních dat 281 pacientů s prokázanou diagnózou infekce Clostridium difficile hospitalizovaných v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010. Výsledky: Do první části hodnocení bylo zařazeno 233 pacientů, z nichž 87 (37,3 %) mělo záznam o rekurenci onemocnění a 146 (62,7 %) pacientů bylo bez rekurence CDI. Faktory spojené s rekurencí zahrnují 2 a více komorbidit, předchozí hospitalizaci v období 4 týdnů před začátkem CDI, užívání blokátorů protonové pumpy. Do druhé části hodnocení bylo zařazeno všech 281 pacientů, z toho těžký průběh CDI během kterékoliv epizody onemocnění byl zaznamenán u 181 (64,4 %), zbylých 100 (35,6 %) pacientů mělo lehký nebo středně těžký průběh CDI. Rizikovým faktorem vzniku těžké CDI je věk pacienta nad 65 let, anamnéza ischemické choroby srdeční, chronické renální insuficience, kombinace 2 a více komorbidit, předchozí hospitalizace v období 4 týdnů. Závěr: Věk pacienta nad 65 let je rizikem pro těžký průběh CDI. Pacient s 2 a více komorbiditami nebo s anamnézou předchozí hospitalizace je rizikový jak pro rekurenci onemocnění, tak pro jeho těžký průběh. Užívání blokátorů protonové pumpy může vést k rekurenci, pravděpodobně na základě reinfekce spórami Clostridium difficile.
Background: Describe risk factors for relapsing and severe Clostridium difficile infection (CDI) in a set of patients hospitalized at the Clinic of infectious diseases the University Hospital Brno. Material and methods: A retrospective study observing epidemiological, clinical and laboratory data of 281 patients with proven diagnosis of Clostridium difficile infection hospitalized in the period from 1. 1. 2007 to 31. 12. 2010. Results: In the first part of the evaluation were enrolled 233 patients, 87 (37.3 %) patients had a record of relapsing CDI and 146 (62.7 %) patients had nonrelapsing CDI. Factors associated with relaps included 2 or more comorbidities, previous hospitalization during the 4 weeks before CDI, the use of proton pump inhibitors. In the second part of the evaluation were enrolled all 281 patients, severe CDI during any episode of the disease was observed in 181 (64.4 %) patients, while the remaining 100 (35.6 %) patients had mild or moderate CDI. The risk factors associated with severe CDI were age older than 65 years, history of coronary heart disease, chronic renal insufficiency, a combination of 2 or more comorbidities, previous hospitalization in a period of 4 weeks. Conclusions: Age older than 65 years is the risk for severe CDI. Patients with 2 or more comorbidities or with history of previous hospitalization are in a risk for both, relapsing and severe CDI. Use of proton pump inhibitors may lead to recurrence, probably on the basis of re-infection Clostridium difficile spores.
- MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky MeSH
- Clostridioides difficile * izolace a purifikace patogenita MeSH
- dospělí MeSH
- feces mikrobiologie MeSH
- hospitalizace MeSH
- inhibitory protonové pumpy škodlivé účinky MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- průjem mikrobiologie MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida * diagnóza epidemiologie komplikace MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- věkové faktory MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
