PURPOSE: Tissue injury causing immune response is an integral part of surgical procedure. Evaluation of the degree of surgical trauma could help to improve postoperative management and determine the clinical outcomes. MATERIALS AND METHODS: We analyzed serum levels of alarmins, including S100A5, S100A6, S100A8, S100A9, S100A11, and S100A12; high-mobility group box 1; and heat-shock protein 70, after elective major abdominal surgery (n = 82). Blood samples were collected for three consecutive days after surgery. The goals were to evaluate the relationships among the serum levels of alarmins and selected surgical characteristics and to test potential of alarmins to predict the clinical outcomes. RESULTS: Significant, positive correlations were found for high-mobility group box 1 with the length of surgery, blood loss, and intraoperative fluid intake for all three days of blood sampling. The protein S100A8 serum levels showed positive correlations with intensive care unit length of stay, 28-day and in-hospital mortality. The protein S100A12 serum levels had significant, positive correlations with intensive care unit length of stay, 28-day mortality, and in-hospital mortality. We did not find significant differences in alarmin levels between cancer and noncancer subjects. CONCLUSION: The high-mobility group box 1 serum levels reflect the degree of surgical injury, whereas proteins S100A8 and S100A12 might be considered good predictors of major abdominal surgery morbidity and mortality.
- MeSH
- Alarmins blood MeSH
- Abdomen surgery MeSH
- Digestive System Surgical Procedures mortality MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasms blood surgery MeSH
- Prospective Studies MeSH
- HMGB1 Protein blood MeSH
- S100 Proteins blood MeSH
- HSP70 Heat-Shock Proteins blood MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Observational Study MeSH
- Geographicals
- Czech Republic epidemiology MeSH
- MeSH
- Aspirin administration & dosage pharmacology MeSH
- Digestive System Surgical Procedures mortality MeSH
- Glioblastoma drug therapy genetics radiotherapy MeSH
- Risk Assessment MeSH
- Gonadotropin-Releasing Hormone agonists adverse effects therapeutic use MeSH
- Precision Medicine * MeSH
- Colorectal Neoplasms epidemiology etiology MeSH
- Humans MeSH
- Antibodies, Monoclonal genetics therapeutic use MeSH
- Head and Neck Neoplasms radiotherapy MeSH
- Prostatic Neoplasms diagnosis drug therapy MeSH
- Carcinoma, Non-Small-Cell Lung drug therapy genetics MeSH
- Obesity complications prevention & control MeSH
- Mass Screening methods statistics & numerical data MeSH
- Disease Progression MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Úvod: Chirurgická onemocnění jater a žlučových cest patří stále k nejzávažnějším a incidence onemocnění vyžadujících chirurgickou léčbu vzrůstá. S novými možnostmi onkologické a miniinvazivní péče, včetně ablační, je nutno zhodnotit jejich význam a zapojení do systému léčby. Materiál a metodika: Článek podává retrospektivní analýzu tří následujících souborů z období 1991–2011. Ve studiích jsme sledovali především léze žlučových cest, primární a sekundární nádory jater. Předmětem hodnocení byly mj. rozsah a způsob operace, neoadjuvantní a adjuvatní péče, komplikace, letalita a dlouhodobost přežití. Výsledky: Studií bylo potvrzeno zvýšení počtu operovaných sekundárních nádorů (metastáz kolorektálního karcinomu) o 9 % v důsledku downstagingu (kombinace chemoterapie a onkologické léčby či RFA) a využití embolizace cestou vena portae a etapovitých resekcí. Bez zásadních změn u hepatocelulárního karcinomu se resekce či transplantace stále jeví jedinými kurativními metodami léčby. Roční přežití bez těchto výkonů je zcela minimální. Zaznamenali jsme mírný vzestup výskytu cholangiokarcinomu z 6 na 10,3 %. Výsledky resekcí extrahepatické a hepatické formy v závislosti na stadiu kolísají od 0–90 %. V našem souboru v době zavedení laparoskopické chirurgie došlo ke zvýšení počtu ošetřených pro poranění žlučových cest, diagnostikovaných s časovým odstupem nebo jako již s vytvořenou stenózou. V ošetření lézí převažovala hepatikojejunoanastomóza. Ablační metody u tumorů jater a žlučovodů autoři indikují až při nemožnosti provést resekční léčbu. Závěr: Chirurgická resekční léčba zůstává u maligních onemocnění jater a žlučových cest základním způsobem léčby s vysokým kurativním potenciálem. Neoadjuvantní kombinovaná léčba umožňuje zvýšit počet indikací k chirurgickému výkonu. U lézí žlučových cest považujeme chirurgický přístup rovněž za dominantní. Z přehledu výsledků jednotlivých období vyplývá nutnost mezioborové péče ke zlepšení výsledků chirurgické péče.
Introduction: Surgical liver and biliary tract diseases remain to be among the most serious and the incidence of illnesses requiring surgical treatment has been increasing. It is therefore essential to consider the new possibilities of oncological and miniinvasive care, including ablation treatment, and to evaluate their importance and integration in the treatment system. Material and methods: The article presents a retrospective analysis of three consecutive sets of patients from 1991–2011. Our monitoring focused primarily on bile duct lesions and on primary and secondary tumours of the liver. Assessments included the extent and method of the operation, neoadjuvant and adjuvant care, complications, lethality, and survival rate. Results: Our study confirmed that the number of surgically treated secondary tumours (colorectal carcinoma metastases) rose by 9% as a result of downstaging (i.e., the combination of chemotherapy and oncological treatment or RFA) and the use of embolization via the portal vein and sequential resections. With no fundamental changes recorded in hepatocellular carcinoma treatment, resection or transplantation still appears to be the only curative treatment method. One-year survival is minimal without these procedures. We recorded a slight increase in the incidence of cholangiocarcinoma from 6 to 10.3%. The results of extrahepatic and hepatic form resections range from 0 to 90%, depending on the stage of the disease. Biliary duct lesions are treated more frequently at the time of laparoscopic surgery; they are diagnosed later or when stenosis has already developed, and hepaticojejunoanastomosis is the most widely applied procedure in treating the lesions. The authors indicate the ablation methods in hepatic and bile duct tumour treatment only when resection treatment is not possible. Conclusion: Surgical resection treatment in malignant diseases of the liver and biliary tract remains the primary treatment method with a high curative potential. Neoadjuvant combined treatment increases the eligibility of patients for such surgical procedures. In biliary tract lesions, we also regard the surgical approach as dominant. The overview of results for individual periods implies the necessity of interdisciplinary care in order to achieve better results in surgical management.
- Keywords
- chirurgie jater a žlučových cest, poranění žlučových cest, downstaging,
- MeSH
- Survival Analysis MeSH
- Digestive System Surgical Procedures methods mortality MeSH
- Cholangiocarcinoma epidemiology surgery MeSH
- Carcinoma, Hepatocellular epidemiology surgery MeSH
- Humans MeSH
- Liver Neoplasms * epidemiology surgery secondary MeSH
- Bile Duct Neoplasms * epidemiology surgery secondary MeSH
- Liver Diseases * etiology surgery MeSH
- Bile Duct Diseases * etiology surgery MeSH
- Perioperative Period mortality MeSH
- Intraoperative Complications epidemiology MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- MeSH
- Digestive System Surgical Procedures methods mortality MeSH
- Diagnostic Techniques, Digestive System utilization MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Ileus etiology surgery therapy MeSH
- Ischemia diagnosis epidemiology therapy MeSH
- Humans MeSH
- Intestine, Small surgery blood supply physiopathology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Akutní nekrotizující pankreatitida je závažnou formou pankreatitídy s výraznou mortalitou. V posledních letech se zvýšilo porozumění patogeneze a možnosti ovlivnění tohoto onemocnění. Přirozený průběh akutní pankreatitidy má dvě fáze. V průběhu první fáze, která probíhá asi dva týdny, je určován průběh onemocnění i klinická symptomatologie SIRS (systemic inflammatory response syndrome) (1). SIRS je způsoben uvolňováním zánětlivých mediátorů. V této době může docházet k orgánovému selhání i při absenci infekce (2). Navíc vzniklá orgánová dysfunkce může způsobit celkovou deterioraci spojenou s hypovolémií, hyperdynamickou oběhovou reakcí, ztrátou tekutin z intravaskulárního prostoru a zvýšenou kapilární permeabilitu. Ve druhé fázi, která začíná zhruba po dvou týdnech od vzniku nemoci, dominují komplikace způsobené sepsí. Sepse vzniká z infikovaných pankreatických nekróz (3). Tato fáze bývá spojena s mnohočetnými systémovými komplikacemi, jako například plicními, renálními a kardiovaskulárními. Infekce pankreatické nekrózy vzniká ve 40 - 70 % (4,5). Tato infikovaná nekróza je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro mortalitu. Více než 60 % pacientů, kteří zemřou na akutní pankreatitidu, umírá na pozdní septické orgánové komplikace (6). Používání antibiotik, které penetrují do slinivky, dokázalo snížit infikování nekróz a mortalitu u akutní pankreatitidy (7). Pokud jde o roli chirurgie, v 70. - 80. letech byla většina pacientů s nekrotizující pankreatitidou léčena chirurgicky. Počátkem 90. let byl představen koncept nechirurgické léčby sterilních nekróz antibiotiky (8). Od té doby byl tento koncept, tedy přítomnost infekce jako hlavní parametr pro indikaci chirurgické léčby, opakovaně potvrzen (9). Chirurgie dosud ale stále zůstává zlatým standardem léčby infikovaných pankreatických nekróz. Nekrozektomie a kontinuální uzavřená laváž je úspěšná u zhruba 2/3 pacientů. Nicméně v poslední době se objevují publikace, které prokazují přínos perkutánní drenáže infikovaných nekróz či abscesů jako iniciální terapie u vybraných pacientů (10). Chirurgická intervence se takto rezervuje jen na ty případy, kde tato drenáž nevede k vyléčení. Během perkutánní drenáže (obvykle 1 - 2 týdny) se ložisko infekce více ohraničí a chirurgické debridement může být snazší (10). Obdobnou dobrou zkušenost s perkutánní drenáží referuje Fernandez (11). V ním publikované sestavě iniciální drenáž odložila chirurgickou intervenci o 15,6 dnů, navíc ve 20 % případů vedla k úplnému vyléčení. U těchto pacientů pak již chirurgická léčba nebyla nutná.
- MeSH
- Pancreatitis, Acute Necrotizing diagnosis surgery therapy MeSH
- Anti-Bacterial Agents administration & dosage therapeutic use MeSH
- Digestive System Surgical Procedures methods mortality utilization MeSH
- Drainage methods utilization MeSH
- Data Interpretation, Statistical MeSH
- Humans MeSH
- Necrosis complications therapy MeSH
- Prognosis MeSH
- Sepsis complications mortality therapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- MeSH
- Survival Analysis MeSH
- Digestive System Surgical Procedures mortality utilization MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Ileus diagnosis etiology therapy MeSH
- Humans MeSH
- Mortality MeSH
- Infant, Low Birth Weight immunology MeSH
- Infant, Very Low Birth Weight immunology MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
