U nádorů gastrointestinálního traktu dnes vedle stanovení histologické diagnózy, grade a stage hraje zásadní roli rovněž tzv. prediktivní testování. To slouží zejména k identifikaci molekulárních cílů pro moderní onkologickou terapii. U karcinomů jícnu a žaludku je dnes standardem vyšetření exprese a amplifikace HER2, exprese proteinů mismatch repair (MMR) systému a vyšetření exprese PD-L1. U karcinomu žaludku se v blízké budoucnosti testování rozšíří o další markery, zejména exprese claudinu 18.2 či receptoru FGFR2a. U kolorektálního karcinomu je standardem prediktivního vyšetření stanovení mutací RAS (KRAS a NRAS), BRAF a dále zhodnocení mikrosatelitní instability, jen vzácně lze nalézt rovněž terapeuticky cílitelné genové fúze. U karcinomu pankreatu se lze setkat s případy deficience MMR, mutacemi BRCA1/2, zcela raritně lze identifikovat další cílitelné aberace. U nádorů žlučníku a žlučových cest hledáme zejména mutace IDH1 a IDH2, fúze a mutace genu FGFR2, amplifikace či mutace HER2, mutace BRAF či mutace BRCA1/2. Všechny výsledky by měly být projednány v rámci molekulárního tumor boardu.

In addition to the histological diagnosis, grade and stage, predictive testing plays a crucial role in gastrointestinal tumours today. This is mainly used to identify molecular targets for modern cancer therapy. In esophageal and gastric cancers, HER2 expression and amplification, mismatch repair (MMR) system protein deficiency and PD-L1 expression are tested routinely. In colorectal cancer, it is namely detection of RAS (KRAS and NRAS) and BRAF mutations, as well as the assessment of microsatellite instability; targetable gene fusions are found rarely only. In pancreatic cancer, cases of MMR deficiency, BRCA1/2 mutations and other targetable aberrations can be identified quite rarely. In gallbladder and biliary tract cancers, we are mainly looking for IDH1 and IDH2 mutations, FGFR2 gene fusions and mutations, HER2 amplifications or mutations, as well as mutations of BRAF or BRCA1/2. All results should be discussed within the molecular tumor board.

• MeSH
• Molecular Diagnostic Techniques MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms * diagnosis   genetics   classification   MeSH
• Genetic Testing MeSH
• Humans MeSH
• Mutation genetics   MeSH
• Biomarkers, Tumor * genetics   MeSH
• Predictive Value of Tests MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

• MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms diagnosis   drug therapy   classification   MeSH
• Carcinoid Tumor diagnosis   classification   MeSH
• Humans MeSH
• Laryngeal Neoplasms diagnosis   drug therapy   complications   pathology   MeSH
• Incidental Findings MeSH
• Neuroendocrine Tumors * diagnosis   drug therapy   classification   pathology   MeSH
• Radiotherapy methods   MeSH
• Aged MeSH
• Intestine, Small * pathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

• Keywords
• Lanreotid,
• MeSH
• APUD Cells pathology   MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms classification   secondary   MeSH
• Humans MeSH
• Neoplasm Metastasis diagnostic imaging   drug therapy   MeSH
• Neuroendocrine Tumors diagnosis   drug therapy   classification   secondary   MeSH
• Aged MeSH
• Somatostatin * analogs & derivatives   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

• MeSH
• Celiac Disease MeSH
• Gastroenterology * MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms diagnosis   classification   prevention & control   MeSH
• Gastrointestinal Tract pathology   MeSH
• Hepatitis A MeSH
• Humans MeSH
• Stomach Diseases diagnosis   classification   physiopathology   MeSH
• Pancreatitis MeSH
• Preventive Medicine * MeSH
• Irritable Bowel Syndrome MeSH
• Constipation MeSH
• Stomach Ulcer diagnosis   therapy   MeSH
• Stomach physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms * classification   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Editorial MeSH

Nové vydání WHO klasifikace nádorů trávicího systému z roku 2019 přináší některé novinky týkající se molekulárně genetického podkladu vybraných nádorových onemocnění a jejich etiopatogeneze, ucelenější pohled na neepitelové nádory gastrointestinálního traktu a rozšíření spektra genetických nádorových syndromů. Nově popisuje gastroblastom a "syndrom žaludečního adenokarcinomu a proximální polypózy žaludku" včetně molekulárních alterací asociovaných s těmito jednotkami. Na druhou stranu jsou některá témata, jako třeba grading serrated (pilovitých) lézí nebo onkologické kódování adenomů a dysplázií, zpracována diskutabilně až kontroverzně. Za vyloženě nešťastný lze považovat rozpor v definici pTis kolorektálního karcinomu podle WHO a podle 8. vydání TNM klasifikace AJCC/UICC, zejména v podmínkách ČR, kde se součástí povinného hlášení novotvarů do Národního onkologického registru stane i hlášení adenomů tlustého střeva.

The new 2019 WHO classification of digestive system tumors reflects some important advancements in our understanding of etiopathogenesis and molecular background of selected neoplastic diseases of the gastrointestinal tract, offers more integrated review of non-epithelial neoplasms and updates the spectrum of genetic tumor syndromes of the digestive system. Recently recognized conditions, such as gastroblastoma and “gastric adenocarcinoma and proximal poly­posis of the stomach” are described, including molecular alterations associated with these entities. On the other hand, the new interpretation of some topics, mainly grading of serrated lesions or ICD-O coding of adenomas and dysplasia, is rather controversial. Last but not least, the definition of pTis in the large intestine according to WHO conflicts its definition according to AJCC/UICC TNM classification, 8th edition, issued in 2017.

• Keywords
• WHO klasifikace,
• MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms * classification   MeSH
• Humans MeSH
• International Classification of Diseases MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

V léčbě lymfomů je základní léčebnou modalitou systémová onkologická terapie – chemoterapie, imunoterapie, radioterapie, transplantace krvetvorných buněk či jejich kombinace. Hlavní úloha chirurgie u lymfoproliferativních onemocnění spočívá v diagnostickém procesu v podobě biopsie a v brzkém umožnění přesné histologické verifikace. Jiná situace je ovšem u lymfomů, které se projeví jako náhlá příhoda břišní (NPB). Zde chirurgie již hraje zásadní roli v terapii podobně jako u NPB z jiných příčin. Náhlé příhody břišní spojené s lymfomy mají i shodné projevy: krvácení, obstrukce a perforace. Všechny tyto akutní stavy mohou být způsobeny jak primárně gastrointestinálními (extranodálními) lymfomy, tak pokročilými lymfomy uzlinovými – nodálními, které infiltrují nebo svojí velikostí či lokalizací utlačují gastrointestinální trakt (GIT). Perforace bývá také často spojena s efektem probíhající systémové onkologické léčby. Při léčbě NPB způsobených lymfomy je nutná multidisciplinární spolupráce všech zúčastněných oborů. Z chirurgického hlediska je nutno především minimalizovat riziko pooperačních komplikací pro umožnění brzké systémové onkologické léčby.

Surgical treatment of gastrointestinal solid tumors is the basic method with a curative potential. However, the first-line treatment modalities in lymphomas are systemic oncology therapy (chemotherapy, immunotherapy and hematopoietic stem cell transplantation), radiotherapy or their combination. Surgery in lymphomas is predominantly associated with acute disease and dominantly, surgery is still used mainly in diagnosing lymphomas. Acute abdomen associated with lymphoma can be divided into 3 groups: bleeding, obstruction and perforation of GIT due to lymphoma. All these conditions might be caused by both gastrointestinal (extranodal) lymphomas or advanced nodal lymphomas that directly infiltrate or compress gastrointestinal tract (GIT) as well. Perforation is also often associated with the effect of systemic chemotherapy administration. When treating acute abdomen conditions caused by lymphomas, multidisciplinary cooperation with all participating experts is necessary. From the surgical point of view, minimizing the risk of postoperative complications is crucial to ensure the possibility of early systemic oncological treatment administration.

• MeSH
• Abdomen, Acute * diagnosis   classification   pathology   MeSH
• Cholecystitis diagnosis   therapy   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms diagnosis   classification   therapy   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Lymphoma * diagnosis   classification   MeSH
• Rectal Neoplasms diagnosis   surgery   MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Východiská: Nádory vychádzajúce z neuroendokrinných buniek sú definované ako epitelové neoplázie s predominantne neuroendokrinnou diferenciáciou. Ide o samostatnú skupinu nádorov s charakteristickou histologickou stavbou a funkčnými vlastnosťami vyskytujúcimi sa na rôznych miestach v organizme, najmä v oblasti gastrointestinálneho systému (67 %) a pľúc (25 %). Aj keď ide obyčajne o pomaly rastúce nádory s indolentným priebehom, takmer všetky z nich majú malígny potenciál. Väčšina z nich má schopnosť tvoriť aktívne hormonálne látky. Spektrum klinických príznakov je rôznorodé, mnohé sú typické pre konkrétnu lokalitu neuroendokrinného nádoru. Aj keď tieto nádory poznáme >130 rokov, koncept týkajúci sa klasifikácie stále nie je jednotný. Cieľ: Prehľadová práca poskytuje v úvodnej časti ucelený pohľad na neuroendokrinný systém človeka a nádory z neho vychádzajúce od ich objavenia až po v súčasnosti platnú terminológiu a klasifikácie. V druhej časti je pozornosť upriamená na nádory z endokrinných buniek gastrointestinálneho traktu, na ich klinickú symptomatológiu, makroskopický a mikroskopický obraz s dôrazom na ich klasifikáciu, diagnostické kritériá pri určovaní gradingu a TNM (tumour, node, metastasis) stagingu nádorov a na špecifiká v jednotlivých lokalitách zažívacieho traktu. Záver: Nádory z neuroendokrinných buniek predstavujú zriedkavé ochorenia, ktoré sa môžu klinicky prejaviť typickým obrazom karcinoidného syndrómu. Väčšia časť nádorov je však asymptomatických, čo spolu s ich obyčajne malými rozmermi a lokalitou v oblastiach čreva ťažko dostupných endoskopickému vyšetreniu často vedie k diagnostike v pokročilom štádiu ochorenia. Základom úspešnej diagnostiky a liečby nádorov vychádzajúcich z neuroendokrinných buniek je myslieť na ne v rámci diferenciálne-diagnostického postupu s exaktnou histopatologickou klasifikáciou, gradingom a stagingom podľa presne stanovených kritérií a najnovších klasifikácií a odporúčaní. V literatúre aj v odbornej verejnosti sa často používajú pojmy karcinoid, neuroendokrinný nádor, neuroendokrinní tumor či neuroendokrinný karcinóm synonymicky, no z hľadiska názvoslovia a klasifikácie je potrebné si osvojiť správnu terminológiu.

Background: Tumors arising from neuroendocrine cells are defined as epithelial neoplasms with predominantly neuroendocrine differentiation. They comprise a distinct group of tumors with a characteristic histological structure and functional properties that develop at various sites, particularly the gastrointestinal system (67%) and lungs (25%). Although such tumors are usually slow-growing and indolent, almost all have malignant potential and most can produce active hormones. Clinical signs vary, and many are dependent on the site at which the tumor develops. Although these tumors were identified more than 130 years, their classification remains unclear. Purpose: This review provides a comprehensive overview of the human neuroendocrine system and its neoplasms, from their discovery to current terminology and classifications. In addition, the clinical symptomatology and macroscopic/microscopic features of tumors arising from endocrine cells of the gastrointestinal tract are described, with an emphasis on their classification, diagnostic criteria for their grading and TNM (tumor, node, metastasis) staging, and how these tumors differ according to their localization in the gastrointestinal tract. Conclusion: Tumors arising from neuroendocrine cells are rare and can cause typical symptoms of carcinoid syndrome. However, most of these tumors are asymptomatic, which, together with their typical small size and localization in the gut, makes them difficult to access endoscopically and often leads to diagnosis at an advanced stage. To successfully diagnose and treat tumors arising from neuroendocrine cells, they should be assessed using a differential diagnostic procedure and be histopathologically classified, graded, and staged according to specified criteria and the latest classifications and guidelines. Although the terms “carcinoid“ ,“neuroendocrine tumor“, and “neuroendocrine carcinoma“ are often used synonymously in the literature and by professionals, more precise terminology is required for nomenclature and classification.

• Keywords
• gastrointestinální neuroendokrinné neoplázie,
• MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms * diagnosis   classification   MeSH
• Humans MeSH
• Carcinoma, Neuroendocrine * diagnosis   classification   MeSH
• Neuroendocrine Tumors * diagnosis   classification   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Přehledový článek shrnuje klinické a patologické charakteristiky lézí považovaných za prekurzorové léze adenokarcinomu žaludku. Patogeneze karcinomu žaludku je multifaktoriální proces, v kterém hrají významnou úlohu genetické a environmentální faktory. Intestinální typ adenokarcinomu žaludku nejčastěji vzniká sekvencí změn, která začíná chronickou gastritidou, pokračuje atrofií sliznice a její intestinální metaplazií a přes stadium dysplastických změn progreduje do adenokarcinomu. Méně častými prekurzorovými lézemi jsou foveolární typ dysplazie (nebo tzv. foveolární adenom), adenom z pylorických žlázek, dysplazie postihující slizniční krypty („pit/crypt“ dysplasia), polyp z fundických žlázek, hyperplastický polyp a též některé nenádorové hamartogenní polypy. Prekurzorové léze karcinomu žaludku difuzního typu (karcinom z prstenčitých buněk in situ a pagetoidní šíření karcinomu z prstenčitých buněk) je možné zastihnout jen u části pacientů s mutací CDH1.

This article provides an update of the clinical and pathological characteristic of precursors of gastric adenocarcinoma. Gastriccarcinogenesis is a multifactorial process involving genetic and environmental factors. The intestinal type of gastric adenocarcinomamost commonly develops through a multistep process beginning with chronic gastritis and progressing through mucosalatrophy, intestinal metaplasia, and dysplasia to carcinoma. Less common gastric cancer precursor lesions include foveolar typeof dysplasia (or foveolar adenoma), pyloric gland adenoma, gastric pit/crypt dysplasia, fundic gland polyp, hyperplastic polyp,and some non-neoplastic hamartomatous polyps. Precursor lesions of the diffuse type of carcinoma (signet-ring cell carcinomain situ and pagetoid spread of signet cells) may be found in a subset of carriers of a CDH1 gene mutations.

• MeSH
• Adenocarcinoma * diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Adenomatous Polyps diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Gastrectomy methods   utilization   MeSH
• Gastritis diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Hamartoma diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Histological Techniques methods   utilization   MeSH
• Hyperplasia diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Carcinoma in Situ diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Carcinoma, Signet Ring Cell diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Metaplasia diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Stomach Neoplasms * diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Precancerous Conditions * diagnosis   etiology   pathology   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Gastrointestinální stromální tumor (GIST) je v současné době vnímán jako skupina molekulárně geneticky-heterogenních nádorů, které spojuje obdobná morfologie, imunoexprese proteinu KIT a pravděpodobný původ z tkáňového prekurzoru intersticiálních Cajalových buněk. GISTy lze dělit podle imunoexprese beta podjednotky sukcinátdehydrogenázy (SDHB) na SDHB-pozitivní (zahrnující GISTy s mutací KIT, PDGFRA, NF1) a SDHB-deficientní (zahrnující syndrom Carneyho a Stratakisové, Carneyho trias a některé sporadické dětské i adultní GISTy). Jednotlivé molekulární podtypy se od sebe liší jak biologickým chováním, tak odezvou na terapii inhibitory tyrozinkináz, která je indikována v případě metastatického rozsevu nebo v případě nádoru s vysokým rizikem agresivního chování. I přes existenci několika prognostických systémů však dosud není algoritmus indikace pacienta k systémové terapii jednoznačně stanoven. Farmakogenomika slaví úspěchy ve vývoji látek účinných v terapii GISTů primárně rezistentních na imatinib (GISTy se substitucí Asp842Val v exonu 18 genu PDGFRA nebo SDHB-deficientní GISTy), ale i v překonávání sekundární rezistence způsobené sekundární mutací, která může postihovat jak geny kódující receptorové tyrozinkinázy, tak další molekuly v postižené signální kaskádě. Prospektivně se počítá s racionálním molekulárním cílením terapie na základě komplexního molekulárně-genetického vyšetření tumoru. Pro detekci sekundárních mutací, které mohou být přítomné pouze v některých buněčných klonech, lze využít analýzy DNA cirkulující v periferní krvi.

Gastrointestinal stromal tumors (GIST) are currently regarded as a heterogenous group of tumors sharing common histological appearance, KIT immunopositivity and supposed origin from tissue progenitor cells capable of differentiation into the phenotype of Cajal interstitial cells. GISTs can be divided according to immunoexpression of the beta subunit of mitochondrial enzyme succinate dehydrogenase (SDHB) to SDHB-positive (encompassing KIT, PDGFRA and NF1 mutated GISTs), and SDHB-deficient GISTs (including Carney-Stratakis syndrome, Carney triad, sporadic pediatric GISTs, and a small subset of sporadic adult GISTs). The individual molecular subtypes differ in biological behavior and in their response to systemic targeted therapy, which is indicated in metastatic GISTs or in tumors with high risk of recurrence. Although several risk-stratification classifications have been developed, strictly defined criteria to identify patients at risk are still lacking. Pharmacogenomics have been successful in designing drugs to overcome not only the primary resistance of GISTs to the action of imatinib (e.g. GISTs with a substitution of Asp842Val in exon 18 PDGFRA or SDHB-deficient GISTs), but also the secondary resistance caused by secondary mutation of a gene encoding either the receptor tyrosine kinase or other molecules involved in the respective signalling cascade. Future directions concentrate on rational molecular targeting for systemic therapy based on complex genetic investigation of the tumor. Peripheral blood is planned to be used as a source of information for genetic events responsible for the secondary resistance of metastatic tumors.

• Keywords
• PDGFRA,
• MeSH
• Chemotherapy, Adjuvant methods   MeSH
• Molecular Targeted Therapy MeSH
• DNA, Neoplasm MeSH
• Exons genetics   MeSH
• Gastrointestinal Neoplasms drug therapy   genetics   classification   pathology   MeSH
• Gastrointestinal Stromal Tumors * drug therapy   genetics   classification   pathology   MeSH
• Immunohistochemistry MeSH
• Protein Kinase Inhibitors therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• DNA Mutational Analysis MeSH
• Biomarkers, Tumor genetics   MeSH
• Prognosis MeSH
• Antineoplastic Agents therapeutic use   MeSH
• Proto-Oncogene Proteins c-kit * genetics   MeSH
• Receptor, Platelet-Derived Growth Factor alpha * genetics   MeSH
• Succinate Dehydrogenase * analysis   genetics   deficiency   MeSH
• Germ-Line Mutation MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH