Brain imaging
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Archives of physical medicine and rehabilitation, ISSN 0003-9993 vol. 87, no. 12, suppl. 2, December 2006
93 s. : il., tab. ; 28 cm
Cíl: Charakterizovat zobrazovací vlastnosti lymfomů mozku s ohledem na klinický význam tohoto méně častého nádorového onemocnění mozku. Metodika: Retrospektivní analýza výsledků CT a MR zobrazovacích vyšetření u pacientů s ložiskovým lymfomovým postižením mozku diagnostikovaným v naší fakultní nemocnici v letech 2001-2013. Výsledky: Hodnoceno bylo 30 pacientů, medián věku 60 (24-82) let. CT vyšetření provedeno u 25/30 a dostupné k revizi bylo u 20 z nich, MR provedeno u 24/30 a dostupné k revizi bylo u 21 pacientů. Primární a izolované postižení mozku lymfomem (histologicky non-hodgkinský difuzní velkobuněčný lymfom) bylo u 22/30 (73 %), u ostatních se jednalo o non-hodgkinský lymfom se systémovým postižením (4/30) nebo recidivu izolovaně v mozku (4/30). Medián počtu ložisek byl jeden (1-8) a v jednom případě šlo o diseminované postižení s desítky ložisek. Medián velikosti ložisek 28 x 30 x 29 (11 x 16 x 20 až 85 x 76 x 65) mm. Zásadní vlastností lymfomů mozku při MR vyšetření byl nález ložiskového procesu s výrazným, převážně homogenním kontrastním sycením, restrikcí difúze a rozsáhlým kolaterálním edémem s malým expanzivním chováním. Pouze u 2/16 pacientů s provedenou lumbální punkcí byla zastižena přítomnost NHL v likvoru. Závěr: Při specifikaci ložiskového postižení mozku pomocí MR je nutné vždy myslet i na možnost postižení lymfomem a zvolit protokol vyšetření s kontrastní látkou a difuzně váženými sekvencemi. Zobrazovací metody a biopsie by měla být provedena před zahájením kortikoterapie, která modifikuje obraz postižení.
Aim: To revise and verify imaging methods characteristics of clinically significant and relatively rare brain lymphomas. Methods: Retrospective analysis of CT and MR imaging methods results in patients with brain lymphoma diagnosed in 2001-2013 at our university hospital. Results: 30 patients with median age of 60 (24-82) years were analysed. CT were performed in 25/30, MR in 24/30 patients, and 20 CT and 21 MR were available for retrospective revision. The primary and isolated brain lymphoma (histologically non-hodgkin Difuse Large B-cell Lymphoma) was defined in 22/30 (73%) patients, in the others the systemic Non-Hodgkin lymphoma (4/30) or isolated relapse (4/30) were present. Median number of NHL lesions was one (1-8), in one case there were tens of lesions present. Median diameter of the lesions was 28 x 30 x 29 (11 x 16 x 20 to 85 x 76 x 65) mm. The fundamental finding in brain lymphoma MR imaging was lesion with marked contrast enhancement, predominantly homogenous, diffusion restriction and large collateral oedema with minimal expantion. Only in 2 out of 16 patients with lumbar puncture, lymphoma presence in fluid was detected. Conclusion: When specifying brain focal lesions on MR, it is necessary to consider lymphoma etiology and to elect imaging protocols with contrast agents and diffusion weighted sequence. Imaging methods and biopsy should be performed prior to start of corticosteroid therapy, as this modifies the characteristics of the lesions.
Zobrazení tenzorů difuze (diffusion tensor imaging, DT I) je poměrně nová technika vyšetření magnetickou rezonancí, která je v současné době jako jediná schopna zobrazit bližší strukturální detaily bílé hmoty mozku. Sofistikované softwarové zpracování základních dat umožňuje vizualizovat jednotlivé dráhy nebo měřit číselné hodnoty parametrů DTI, které dle dosavadních publikací citlivě reagují na strukturální poškození bílé hmoty. Autoři této práce si kladou za cíl přinést přehled současných aplikací DT I pro zobrazení bílé hmoty mozku. Probírány jsou základní technické aspekty, možnosti praktického využití této metody v běžné klinické praxi a v neposlední řadě i ryze výzkumné aplikace směřující k detekci a kvantifikaci diskrétní ultrastrukturální patologie u různých onemocnění bílé hmoty mozkové.
Diffusion tensor imaging (DTI) is a relatively new magnetic resonance imaging technique that is capable of unique depiction of the structural detail in brain white matter. Its sophisticated software algorithms provide either three-dimensional reconstructions and visualizations of the particular tracts of the white matter or quantifications of various DTI parameters that appear, according to certain studies, to be highly sensitive to structural abnormalities in white matter. The aim of the present paper is to review the current applications of DTI for the depiction of brain white matter. Some basic technical remarks are made and clinical aspects are discussed, as well as purely research applications aimed at the detection and quantification of the subtle ultra-structural pathology of brain white matter.
- MeSH
- amyotrofická laterální skleróza diagnóza MeSH
- centrální nervový systém fyziologie patofyziologie patologie MeSH
- diagnostické techniky neurologické přístrojové vybavení trendy využití MeSH
- difuzní magnetická rezonance metody přístrojové vybavení využití MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- nádory mozku diagnóza etiologie MeSH
- nemoci mozku diagnóza etiologie MeSH
- nervová tkáň MeSH
- nervové dráhy MeSH
- počítačové zpracování obrazu metody přístrojové vybavení využití MeSH
- předoperační péče metody využití MeSH
- roztroušená skleróza diagnóza MeSH
- schizofrenie diagnóza MeSH
- stereotaktické techniky přístrojové vybavení využití MeSH
- zobrazování trojrozměrné metody přístrojové vybavení využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Smrť mozgu zostáva klinickou diagnózou, vo väčšine prípadov založenou na klinickej diagnostike. Doplnkové testy vrátane zobrazovacích vyšetrení sa používajú na potvrdenie absencie cerebrálnej perfúzie, keď sú klinické nálezy nejednoznačné. Zobrazovacie metódy ako DSA, perfúzna scintigrafia a transkraniálny Doppler môžu poskytnúť kľúčové, zákonom vyžadované údaje na podporu diagnózy. Napriek prebiehajúcim snahám neexistuje celosvetový konsenzus o optimálnom doplnkovom teste a prax sa líši podľa regiónov. Moderné vyšetrenia ako CT angiografia (CTA), MR techniky, CT perfúzia a časovo invariantná CTA ponúkajú stále presnejšie výstupy. Je však potrebná ich ďalšia validácia, zvlášť v prípade pediatrických pacientov. Včasná diagnóza smrti mozgu minimalizuje zbytočné výkony a umožňuje následný efektívny transplantačný program.
Brain death remains a clinical diagnosis, based mainly on clinical criteria. Ancillary tests, including diagnostic imaging, are used to confirm the absence of cerebral perfusion when clinical findings are inconclusive. Imaging methods like DSA, perfusion scintigraphy and transcranial Doppler can provide critical, legally required data to support the diagnosis. Despite ongoing efforts, there is no global consensus on the optimal ancillary test, with practices varying by the region. Modern techniques like CT angiography (CTA), MR imaging, CT perfusion and time-invariant CTA, offer increasingly accurate outcomes. However, further validation is needed, particularly for pediatric patients. Early brain death diagnosis is crucial to avoid unnecessary interventions and to support timely organ transplantation.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- lidé MeSH
- mozková smrt * diagnostické zobrazování MeSH
- neurozobrazování metody MeSH
- radioisotopová scintigrafie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Sekvence FLAIR (Fluid Attenuated Inversion Recovery) je cíleně vyladěnou kombinací dvou odlišných sekvencí „Inversion Recovery" (IR) a Turbo Spin Echo (TSE), kterou proto označujeme IR-TSE. Tento vyšetřovací modus má parametry zvoleny tak, aby byla co nejvíce potlačena magnetizace mozkomíšního moku. Sekvence se ukázala velmi přínosnou při lokalizaci patologických procesů zvláště v blízkosti likvorových prostorů. Uvedený modus vyšetření užíváme s výhodou při podezření na demyelinizační onemocnění, k verifikaci diskrétních drobných ischemických ložisek a pozánětlivých změn. Užití této techniky se nabízí v celé řadě dalších indikací, kupříkladu mozkových metastáz nebo k verifikaci změn v CNS při klinickém podezření na tuberózní sklerózu.
FLAIR (Fluid Attenuated Inversion Recovery) belongs both to „Inversion Recovery" (IR) and Turbo Spin Echo (TSE) imaging modes. Therefore IR-TSE is another designation. The value of using FLAIR pulse sequences, with inversion times designed to cancel CSF signal while allowing recovery of most of the brain magnetization, was assessed. The pulse sequence proved to be beneficial in localizing lesions within the brain, especially in the vicinity of CSF spaces. We made use of our investigation protocol in the assessment of myelin disorders, discrete ischaemic lesions as well as inflammatory changes. There is a large field for the use of this technique in other indications as for example metastatic brain lesions or tuberous sclerosis to verify changes within the CNS.
Myotonické dystrofie (DM 1 a DM 2) jsou multisystémová onemocnění s autozomálně dominantní dědičností projevující se především svalovou slabostí, myotonií, kataraktou, srdečními převodními poruchami a kardiomyopatií. V literatuře jsou uváděny různé změny na obrazech magnetické rezonance (MRI) mozku u pacientů s myotonickou dystrofií. V souboru 13 pacientů s DM 1 autoři prokázali gliové změny v periventrikulární a hluboké bílé hmotě parietálních, okcipitálních a frontálních laloků (se sestupnou četností) celkem u 11 pacientů (84 %). U 8 pacientů (62 %) se navíc zobrazily i gliové změny v subkortikální bílé hmotě předních částí temporálních laloků. U 8 pacientů (62 %) byla popsána atrofie mozku. U 9 pacientů (69 %) byla nápadnější šíře Virchowových-Robinových perivaskulárních prostorů. U 3 pacientů (23 %) bylo prokázáno rozšíření kalvy; 2 pacienti (15%) měli zcela normální nález v MRI obraze. Studie prokazuje, že v MRI obrazech hlavy a mozku pacientů s myotonickou dystrofií DM 1 se s různou četností vyskytují strukturální a signálové změny především v bílé hmotě, které jsou samy o sobě nespecifické. Jejich kumulace v charakteristických lokalitách podporuje klinickou diagnózu myotonické dystrofie. Negativní nález v MRI obraze mozku onemocnění nevylučuje.
Myotonic dystrophies (DM 1 and DM 2) are multisystem disorders with autosomal dominant heredity manifested particularly with muscular weakness, myotonia, cataract, cardiac transmission disturbances and cardiomyopathy. In literature there are given various changes in pictures of magnetic resonance (MRI) of the brain in patients with myotonic dystrophy. A set of 13 patients with DM 1 demonstrated glial changes in the perivascular and deep white matter of the parietal, occipital and frontal lobes (with increasing frequency) in the total of 11 subjects (84%), moreover, even glial changes in the subcortical white matter of the frontal parts of temporal lobes were seen in 8 patients (62%), the cerebral atrophy was described in 8 subjects (62%). Nine patients (69%) showed striking width of Virchow-Robin´s perivascular spaces. The cranium was dilated in 3 patients (23%). Two patients (15%) had a quite normal finding in the MRI picture. The study has demonstrated that MRI of the head and brain in patients with myotonic dystrophy DM 1 shows various frequency of structural and signal changes occurring particularly in the white matter and they are in themselves non-specific. Their cumulation in characteristic locations has confirmed clinical diagnosis of myotonic dystrophy. A negative finding in the brain MRI does not eliminate the disease.
249 s. : il.
Magnetická rezonance (MR) jako jediná zobrazovací metoda umožňuje sledování myelinizace mozkové tkáně in vivo. Vlivem zvýšeného obsahu vody a sníženého obsahu lipidů tvoří nemyelinizovaná bílá hmota mozková novorozence inverzní obraz k myelinizované hmotě vyzrálého mozku (sníženou intenzitu signálu v TIW a zvýšenou v T2W oproti hmotě šedé). Sledované pacienty do 2 roků věku jsme rozdělili na základě věku do 4 skupin, které jsou charakteristické myelinizací konkrétních anatomických struktur, které je možné pozorovat v obraze MR. Ke konci prvního roku v TIW obraze a ke konci druhého věku v T2W obraze dítěte odpovídá nález na MR dospělému mozku.
Magnetic resonance (MRI) is the only method of imaging which it makes possible visualisation of brain myelinization process in vivo. Due to a higher content of water and a low content of lipids, the non-myelinizeď white matter in newborn creates an inverse image when compared with myeliniyating matter of the adult brain (lower intensity in Tl WI and higher intensity in T2 WI, compared to the grey matter). The patients (up to two years old) were divided into four groups, which were characteristic by myelinization of certain anatomic structures, which is possible to monitor by MRI. MR image of a child brain corresponds to MRI of the adult brain in Tl WI at the end of first year of age and in T2 WI at the end of second year of age.
- MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody přístrojové vybavení MeSH
- mozek anatomie a histologie růst a vývoj MeSH
- myelinová pochva anatomie a histologie růst a vývoj MeSH
- novorozenec MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Forensic science and medicine
xxv, 425 s. : il., tab., grafy ; 26 cm
