Cíl: Cílem naší práce bylo popsat epidemiologickou situaci výskytu rotavirových gastroenteritid (RG) a vliv očkování na hospitalizaci pro RG v České republice (ČR) v letech 2018–2023. Metody: Byla provedena deskriptivní analýza anonymizovaných případů RG hlášených pod kódem A08.0 v systému pro hlášení infekčních onemocnění (ISIN) v České republice v letech 2018–2023. K analýze binárních proměnných byl použit chí-kvadrát test. Vliv očkování na hospitalizaci byl hodnocen pomocí logistické regrese s odds ratio (OR) a 95 % intervalu spolehlivosti. Použity byly programy Excel, STATA a Datawrapper GmbH. Incidence onemocnění byla přepočítána na 100 000 obyvatel. Výsledky: Ve sledovaném období bylo v ČR hlášeno celkem 26 303 případů RG (v rozmezí 1 811–7 483 ročně), což odpovídá průměrné roční incidenci 41,0 (rozmezí 16,9–69,6) na 100 000 obyvatel. Padesát jedna procent případů se vyskytlo u žen. Průměrná roční specifická incidence podle pohlaví byla srovnatelná. Případy se vyskytly u osob 0–101letých (medián 3 roky, mezikvartilové rozpětí [IQR] 1–8 let). Maximální počty případů byly zaznamenány v měsících březen až červen, přičemž v pandemických letech 2020 a 2021 byly celkové počty případů nižší, a tedy i sezonnost byla vyjádřena méně. Průměrná roční specifická incidence byla nejvyšší v krajích Vysočina, Jihočeském a Olomouckém. Hospitalizováno bylo 18 693 (71,1 %) případů RG, nejvíce případů ve věkové skupině 1–4 roky (34,7 %) a 5–9 let (11,9 %). Údaje o očkování byly dostupné pro 21 142 osob s RG, z nich 304 (1,4 %) osob bylo vykázáno jako očkováno. Riziko hospitalizace pro RG bylo u očkovaných osob statisticky významně nižší (p < 0,001) než u neočkovaných. Nahlášeno bylo celkem 27 epidemií RG, v největší bylo zaznamenáno 152 případů. Jako import bylo hlášeno 226 případů onemocnění. Závěr: Po zahájení očkování proti RG v ČR bylo očekáváno snížení počtu onemocnění, hospitalizací a úmrtí pro tato onemocnění. Nicméně významný dopad očkování na zátěž RG dosud v ČR pozorován není a domníváme se, že hlavním důvodem je nadále nízká proočkovanost proti RG v ČR. Doporučujeme proto zařadit toto dobrovolné očkování mezi očkování hrazená zdravotními pojišťovnami a zároveň apelujeme na časnou komunikaci vhodnosti očkování mezi praktickým lékařem pro děti a dorost a rodiči dětí.
Aim: To describe the epidemiological situation of rotavirus gastroenteritis (RVGE) and the impact of vaccination on hospitalization for RVGE in the Czech Republic in 2018–2023. Methods: A descriptive analysis was performed of anonymized RVGE cases reported under code A08.0 to the Infectious Diseases Reporting System (ISIN) in the Czech Republic in 2018–2023. The Chi-square test was used to analyse binary variables. The effect of vaccination on hospitalization was assessed using logistic regression with odds ratio (OR) and 95% confidence interval. Excel, STATA, and Datawrapper GmbH programs were used. The incidence of the disease was calculated per 100,000 population. Results: In the monitored period, a total of 26,303 RVGE cases were reported in the Czech Republic (range 1,811–7,483 per year), which corresponds to an average annual incidence of 41.0 (range 16.9–69.6) per 100,000 population. Fifty-one percent of cases occurred in women. The average annual sex-specific incidence rates were comparable. Patients were aged 0–101 years (median 3 years, interquartile range [IQR] 1–8 years). The maximum numbers of cases were recorded in the months of March to June. In the pandemic years 2020 and 2021, the overall numbers of cases were lower, and therefore the seasonality was less expressed. The average annual specific incidence was highest in the Vysočina, South Bohemian and Olomouc Regions. A total of 18,693 (71.1%) cases of RVGE were hospitalized, most of them in the age groups 1–4 years (34.7%) and 5–9 years (11.9%). Vaccination data were available for 21,142 individuals with RVGE, of whom 304 (1.4%) were reported as vaccinated. The risk of hospitalization for RVGE was statistically significantly lower (p < 0.001) in vaccinated than in unvaccinated individuals. A total of 27 RVGE outbreaks were reported, with the largest one involving 152 cases. Two hundred and twenty-six cases were classified as imported. Conclusions: After the introduction of RVGE vaccination in the Czech Republic, a reduction in RVGE cases, hospitalizations, and deaths was expected. However, a significant impact of vaccination on the RVGE burden has not yet been observed in the country. The main reason continues to be low RVGE vaccine coverage. We therefore recommend including this voluntary vaccination in the schedule covered by health insurance and also call for early communication of the appropriateness of such vaccination between the paediatric/adolescent medicine practitioners and children’s parents.
Cíl: Úraz elektrickým proudem z vysokého napětí je jedním z nejzávažnějších úrazů, se kterými se můžeme v moderní medicíně setkat. Často bývá spojený s více následky a vysokou náchylností k infekčním komplikacím. Tito pacienti jsou přijímáni do specializovaných popáleninových center a vyžadují rozsáhlou multidisciplinární spolupráci. V této studii se snažíme odhalit prevalenci, typy a charakteristiky mikrobiálních infekcí, které se vyvíjejí po vysokonapěťovém elektrotraumatu, a identifikovat rizikové faktory, které mohou přispívat k náchylnosti pacientů k infekcím. Materiál a metodika: Pro účely této publikace byla zpracována data všech 37 pacientů hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno s diagnózou úraz elektrickým proudem vysokým napětím v letech 2006–2016. Otisky a stěry z exfoliovaných oblastí byly opakovaně odebírány k mikrobiální analýze spolu s tracheobronchiálním aspirátem, sputem nebo bronchoalveolární laváží, močí a periferní krví. Získaná data byla zpětně analyzována. Výsledky: Mezi 37 pacienty byl medián věku 31,9 s průměrnou dobou hospitalizace 44,3 dne a úmrtností 8,1 %. Na umělé plicní ventilaci bylo závislých celkem 28 osob. Výskyt infekčních komplikací se v průběhu hospitalizace liší podle místa kultivace odběru a doby strávené v nemocnici. U 97,3 % pacientů se vyvinula infekce alespoň v jednom tělesném kompartmentu. V 88,8 % případů byla multipatogenní a ve 41,6 % se rozvinul septický stav. V naší studijní kohortě dominovaly G+ nad G-kmeny. Nejčastějšími zástupci z G+ spektra byli koaguláza negativní stafylokoky (97 %), Staphylococcus aureus (57 %), Enterococcus fecalis et faecium (51 %). V G-spektru bylo pořadí následující: Klebsiella pneumoniae (46 %), Pseudomonas aeruginosa (41 %), Escherichia coli (35 %) a Acinetobacter baumannii (18,9 %). Nejčastější pozorovanou infekcí byla infekce popálenin (BWI), následovaná infekcemi krevního řečiště (BSI), infekcemi dolních cest dýchacích (LRTI) a infekcemi močových cest (UTI), primárně způsobené G+ patogeny. Je pozoruhodné, že delší doba hospitalizace byla spojena s rostoucí prevalencí G-patogenů, zejména K. pneumoniae, P. aeruginosa a A. baumannii, které vykazovaly vysoký stupeň antimikrobiální rezistence. Závěr: Tato studie poskytuje podrobný pohled na výskyt a následky úrazů elektrickým proudem s vysokým napětím na Moravě v průběhu desetiletí. Faktory významně ovlivňující přežití a závažnost výsledků zahrnovaly celkovou plochu popálenin, popáleniny v celé tloušťce, inhalační poranění a potřebu tracheostomie. Studie je však limitována relativně malou velikostí vzorku, dlouhou dobou sběru dat s potenciálními změnami v klinické praxi a jednocentrovým designem, což může ovlivnit zobecnění nálezů. K ověření těchto výsledků a zpřesnění strategií prevence infekcí u této populace pacientů jsou zapotřebí další multicentrické studie.
Background and Aim: High voltage electrotrauma is one of the most serious injuries we can encounter in modern medicine, often associated with multiple disabilities and high susceptibility to infectious complications. These patients are admitted to specialized burn centers and require extensive multidisciplinary collaboration. In this study, we aim to uncover the prevalence, types and characteristics of microbial infections that develop in the aftermath of high voltage electrotrauma and to identify risk factors that may contribute to patients’ susceptibility to infections. Material and Methods: For the purposes of this publication, data of all 37 patients hospitalized in the intensive care unit of the Department of Burns and Plastic Surgery of the University Hospital in Brno with a diagnosis of high-voltage electrical injury between 2006–2016 were processed. Imprints and swaps from exfoliated areas were repeatedly taken for microbial analysis, together with tracheobronchial aspirate fluid, sputum, or bronchoalveolar lavage, urine and peripheral blood. The obtained data were analysed retrospectively. Results: Among the 37 patients, the median age was 31.9, with an average hospital stay of 44.3 days and a mortality rate of 8.1%. A total of 28 individuals were dependent on artificial lung ventilation. The incidence of infectious complications varies during the hospitalization period according to the location of sampling cultivation and time spent at the hospital. 97.3% of patients developed infection in at least one body compartment. In 88.8% of cases, it was multipathogenic and in 41.6% a septic condition developed. In our study cohort, G+ dominated over Gstrains. Most common representatives from G+ spectrum were Coagulase negative Staphylococci (97%), Staphylococcus aureus (57%), Enterococcus fecalis et faecium (51%). In Gspectrum, the order was as followed: Klebsiella pneumoniae (46%), Pseudomonas aeruginosa (41%), Escherichia coli (35%) and Acinetobacter baumannii (18.9%). The most common infection observed was burn wound infection (BWI), followed by bloodstream infections (BSI), lower respiratory tract infections (LRTI), and urinary tract infections (UTI), primarily caused by G+ pathogens. Notably, an increased hospital stay duration was associated with a rising prevalence of Gpathogens, particularly K. pneumoniae P. aeruginosa and A. baumannii which exhibited a high degree of antimicrobial resistance. Conclusion: This study provides a detailed insight into the occurrence and consequences of high-voltage electrical injuries in Moravia over a decade. Factors significantly impacting survival and severity of outcomes included total burn surface area, full-thickness burns, inhalation injury, and the need for tracheostomy. However, the study is limited by its relatively small sample size, long data collection period with potential changes in clinical practice, and single-center design, which may affect the generalizability of the findings. Further multicentric studies are needed to validate these results and refine infection prevention strategies in this patient population.
Cíl: Používání filtroventrilačních systémů v městských autobusech ve vyspělých zemích zvyšuje komfort a kvalitu vnitřního ovzduší v prostředcích pozemní dopravy. Mikrobiální kontaminace byla studována na výstupních a vstupních plochách 5 vzduchových filtrů vyjmutých z klimatizačního systému městských autobusů při pravidelné údržbě. Materiál a metodika: K získání vzorků z výstupní i vstupní strany filtrů byla použita technika suchého stěru. Kultivace byla provedena na různých selektivních nebo selektivně-diagnostických půdách pro kultivaci životaschopných bakterií. K identifikaci bakteriálních druhů bylo použito barvení podle Grama a imerzní mikroskopie. Vybrané kolonie byly rovněž podrobeny proteomické studii. Po identifikaci byly bakterie kvantifikovány. Výsledky: Na vstupním i výstupním povrchu filtrů převažovaly bakterie rodu Bacillus – Bacillus cereus, Bacillus subtilis, Bacillus licheniformis, Bacillus pumilus, Bacillus flexus. Identifikovány byli také bakterie rodů Staphylococcus, Brevibacillus, Peribacillus a Paenibacillus. Kvantifikace ukázala nízkou kontaminaci výstupních povrchů filtrů 1 a 2. Kontaminace vstupní a výstupní strany filtrů 3, 4 a 5 a odhalila téměř stejnou kontaminaci vstupních a výstupních ploch. Závěry: Podle nalezených výsledků doporučujeme buď častější výměnu filtrů, nebo volbu filtrů s nižší porozitou.
The use of HVAC in urban buses in developed countries increases the comfort and indoor air quality in the means of ground transportation. The microbial contamination was studied on outlet and inlet surfaces of 5 air filters removed from the urban buses HVAC during regular maintenance. To acquire samples from both the outlet and the inlet sides of the filters, dry swabbing technique was used. Cultivation was performed on different selective or selective-diagnostic agars, to cultivate viable bacteria. To identify the bacterial species, Gram stain and immerse microscopy was used. Selected colonies underwent the proteomic study (MALDI-TOF) as well. After identification, bacteria were quantified. The bacteria of the genus Bacillus – Bacillus cereus, Bacillus subtilis, Bacillus licheniformis, Bacillus pumilus, Bacillus flexus prevailed on both inlet and outlet surfaces of the filters. The members of genera Staphylococcus, Brevibacillus, Peribacillus or Paenibacillus were also identified. The quantification of colony forming units showed low contamination of the outlet surfaces of filters 1 and 2. The contamination of inlet and outlet sides of filters 3, 4, and 5 was comparable, revealed nearly the same contamination of inlet and outlet surfaces. In the case of filters 3, 4 and 5 we recommend more frequent filter changing or more efficient filter choice.
Corynebacterium (C.) durum je součástí rezidentní flóry dutiny ústní. Jeho podíl na etiologii infekčních onemocnění je nejednoznačný. S vyšším počtem imunoalterovaných pacientů je nutné s ním počítat jako s potenciálním oportunním patogenem. Nejčastěji je izolováno ze sputa, bronchoalveolární lavážní tekutiny, ale také z krve, zejména u imunosuprimovaných pacientů s pneumonií. V tom případě je nutné bakterii přesně identifikovat a nález správně interpretovat. Dříve velmi využívaný komerční test pro určení korynebakterií (API Coryne, BioMerieux) nelze použít pro všechna korynebakteria včetně C. durum. Tento druh není obsažen v databázi biotypových čísel. Lze provést porovnání biotypového čísla s údaji v literatuře. K přesnému odlišení od jiných korynebakterií je nutná chemotaxonomická a proteomická analýzy (MALDI-TOF MS), nebo sekvenace genu 16S rRNA. Klíčový je polyfázový přístup využívající poznatky z jednotlivých laboratorních vyšetření.
Corynebaterium (C.) durum is a part of the resident human oral microbiota. Its role in the aetiology of infectious diseases is ambiguous. With the increasing number of immunocompromised patients, it must be considered a potential opportunistic pathogen. It is isolated from the sputum, bronchoalveolar-lavage fluid, as well as blood, especially from immunocompromised patients with pneumonia. In that case, the critical steps involve a correct identification of Corynebacterium to the species level and right interpretation of the findings. The previously widely used commercial test for the identification of Corynebacteria (API Coryne, BioMerieux) is not suitable for all species, including C. durum, as its biotype number is not included in the database. But the obtained result can be compared with the available literature data. Chemotaxonomic and proteomic analysis (matrix-assisted laser desorption/ ionization – time of flight, MALDI-TOF MS) or 16S rRNA sequencing allow for accurate differentiation from the other Corynebacteria species. Nevertheless, these methods are not routinely used in clinical laboratories. A polyphasic approach to the taxonomy based on the data from combined laboratory tests is crucial.
Kliešťová encefalitída (KE) je opomínaná neuroinvazívna antropozoonóza. Väčšina prípadov KE má mierny priebeh, ale u niektorých pacientov s encefalitídou sa vyvinú dlhodobé neurologické alebo neuropsychické následky. Uvádzame fatálny prípad KE z endemickej oblasti. Prípad sa vyskytol u muža v strednom veku bez epidemiologických dôkazov o uhryznutí kliešťom alebo konzumácii surových mliečnych výrobkov a ktorý nebol očkovaný proti KE. Cieľom tohto príspevku je upozorniť na potrebu lepšej znalosti rizikových faktorov spojených s kliešťovou encefalitídou s dlhodobými následkami, zlepšiť manažment prípadov a podnietiť vývoj nových vakcinačných stratégií. Podľa našich vedomostí ide o prvý hlásený prípad zriedkavej fatálnej KE u muža stredného veku bez závažných komorbidít na Slovensku.
Tick-borne encephalitis (TBE) is a neglected zoonotic neuroinvasive disease. Most cases of TBE have a mild course, but some patients with encephalitis develop long-term neurological or neuropsychic sequelae. We report a fatal case of TBE in a patient living in an endemic area. The case occurred in a middle-aged man with no epidemiological evidence of tick bites, no consumption of raw dairy products, and who was not vaccinated against TBE. The aim of this paper is to draw attention to the need for better information of the risk factors associated with TBE with the long-term sequelae, to improve case management and to stimulate the development of new vaccination strategies. To our knowledge, this is the first reported case of rare fatal TBE in a middle-aged man with no severe comorbidities in Slovakia.
Blastocystis je jednobuněčný anaerobní mikroorganismus, osídlující lidský i zvířecí gastrointestinální trakt (GIT). Je nejhojnějším zástupcem eukaryot nalézaných v lidské stolici a osídluje asi miliardu lidí po celém světě. I přes četný výskyt není jasná jeho přímá patogenita a jeho postavení mezi jinými významnějšími parazity GIT. Nález Blastocystis bývá spojován s různými nespecifickými soubory příznaků, jako jsou průjem, bolesti břicha, plynatost, nevolnost, tento mikroorganismus bývá často diagnostikován u pacientů se syndromem dráždivého tračníku, ulcerózní kolitidou či kopřivkou. Kontroverze přetrvávají zejména z důvodu přítomnosti Blastocystis i u asymptomatických pacientů a pro nejasný mechanismus potenciální patogenity. Rovněž léčba nemá jasně dané doporučené postupy z výše uvedených důvodů.
Blastocystis is a unicellular anaerobic microorganism inhabiting the human and animal gastrointestinal tract (GIT). It is the most abundant representative of eukaryotes reported in human feces and found in approx. a billion people worldwide. Despite the common occurrence, its direct pathogenicity and status among other, more significant, GIT parasites remain unclear. Blastocystis colonization is associated with various non-specific clusters of symptoms, such as diarrhea, abdominal pain, flatulence, or nausea and is often diagnosed in patients with irritable bowel syndrome, ulcerative colitis, or urticaria. Controversy persists mainly because of the detection of Blastocystis even in asymptomatic patients and the unclear mechanism of its potential pathogenicity. Also, for the reasons mentioned above, no treatment guidelines are available.
Účel studie: Radiosynoviortéza (RSO), dříve též nazývána slovem radiosynovektomie (RS), je metoda zaměřená na léčbu bolesti a otoku kloubů způsobených synovitidou u artritid a dekompenzovaných artróz prostřednictvím lokální aplikace beta zářičů. Zářením vyvolaná povrchová nekróza části buněk v synoviální membráně ve svém výsledku může zmírnit bolest, snížit otoky a zlepšit funkci kloubů. Materiál a metoda: V období 2013–2024 bylo RSO léčeno celkem 436 pacientů, z toho 291 pro otok kolenního kloubu vzniklý v důsledku dekompenzované artrózy a 172 kvůli artritidě. Kolenní kloub byl RSO ošetřen 268krát a malé a střední klouby 50krát. Používalo se yttrium u kolenních kloubů, rhenium u středních nebo erbium u malých kloubů. Samotný zákrok spočíval v punkci kloubu a odsátí případného kloubního výpotku, následné aplikaci radiofarmaka a imobilizaci kloubu po dobu 2–3 dnů. Výsledky: K hodnocení klinického efektu RSO jsme vybrali aplikace v letech 2022 a 2023. V roce 2022 bylo provedeno 45 ošetření a v roce 2023 dalších 26. Po jednom roce bylo 61 % pacientů s léčbou kolenních kloubů zcela spokojeno, přičemž uváděli zmenšení otoku a zlepšení rozsahu pohybu. U pacientů léčených s malými a středně velkými klouby se celkové zlepšení objevilo u 57 % z nich. Někteří zaznamenali recidivující výpotek menšího objemu nebo jen částečné zlepšení. Závěr: Radiosynoviortéza je účinná léčba otoků a bolesti kloubů způsobených synovitidou s pozitivními výsledky jak u kolenních, tak i menších kloubů, což je doloženo jak objektivními, tak subjektivními zlepšeními.
Purpose of the study: Radiosynoviorthesis (RSO), previously also called radiosynovectomy (RS), is a method focused on the treatment of joint pain and swelling caused by synovitis in arthritis and decompensated osteoarthrosis using beta emitters. Radiation-induced surface necrosis of part of the cells in the synovial membrane can, as a result, relieve pain, reduce swelling, and improve joint function. Material and method: Between 2013-2024, 436 patients were treated with RSO, primarily for knee joint swelling due to decompensated osteoarthrosis (291 patients) and arthritis (172 patients). RSO was performed on the knee (268 cases) and on small/medium joints (50 cases), using yttrium for knee joints, rhenium for medium joins or erbium for small joints. The procedure involved puncture of the joint and suction of any joint effusion, injecting the radioactive isotope, and subsequently immobilizing the joint for 2–3 days. Results: We selected treatments in 2022 and 2023 to evaluate the clinical effect of RSO. In 2022, 45 treatments were performed, and in 2023 another 26. One year post-treatment, 61 % of patients with knee joint involvement were fully satisfied, reporting reduced swelling and improved range of motion. Among patients treated for small and medium-sized joints, 57 % experienced overall improvement. Some patients observed recurring effusions of smaller volume or only partial improvement. Conclusion: Radiosynoviorthesis is an effective treatment for joint swelling and pain caused by synovitis, with positive outcomes seen in knee as well as smaller joints. Both objective and subjective assessments confirmed significant benefits.
- Keywords
- radiosynoviortéza,
- MeSH
- Arthritis diagnostic imaging radiotherapy MeSH
- Erbium administration & dosage therapeutic use MeSH
- Injections, Intra-Articular MeSH
- Clinical Trials as Topic MeSH
- Osteoarthritis diagnostic imaging radiotherapy MeSH
- Radiopharmaceuticals * administration & dosage therapeutic use MeSH
- Yttrium Radioisotopes administration & dosage therapeutic use MeSH
- Rhenium administration & dosage therapeutic use MeSH
- Synovitis * diagnostic imaging radiotherapy MeSH
