Sense of smell represents often neglected sense in neurological and neurosurgical investigation. Decrease or even loss of sense of smell may develop after endoscopic surgeries . Secondarily decrease of gustation and quality of life may develop. Pituitary adenomas represent the most frequent skull base lesion attacked using endoscopic endonasal approach. Treatment should enable long term survival without decrease of the quality of life. It is crutial to evaluate subjective endonasal complaints after such a surgery including decrease or loos of sense of smell. The other group under investigation represent anterior skull base meningiomas. Loss of sense of smell was considered as a standard sequallae after surgical removal of the tumour. This belief was recently challenged but is not well documented in the literature. Chronic rhinosinusitis is assocaited with decrease of sense of smell. The incidence of preoperative hyposomia varies between 23 to 35%. Hyposmia is improved in roughly 75% of patients after surgery. Sense of smell may be used as a predictor of recurrence of the disease.

Čich představuje opomíjený smysl při neurologickém a neurochirurgickém vyšetřování pacientů. Při endonazálních operacích baze lební může dojít ke zhoršení čichu, sekundárně i ke zhoršení vnímání chuti a zhoršení kvality života. Nejčastějším cílem endonazálních výkonů na bazi lební jsou adenomy hypofýzy. Jedná se o benigní nádor, cílem komplexní léčby adenomů hypofýzy je dlouhodobé udržení kvality života pacienta a neomezení životní prognozy. Proto je zásadní i hodnocení kvality života a subjektivních endonazálních obtíží. Další skupinu představují meningiomy přední jámy lební, kde se dříve zachování čichu po operaci považovalo za nemožné. Toto je již částečně překonáno, nikoliv však dostatečně literárně zpracováno. Chronická rinosinusitida je asociována s hyposmii. Jeji procento se předoperačně pohybuje podle různých prací od 23 do 35% pacientu. Poměrně dobře odpovídá na chirurgickou léčbu rinosinusitidy pomocí endonasalní chirurgie. Zlepšeni se dá očekávat přibližně u 75% pacientů s předoperačně zhoršeným čichem. Čich lze též použít jako prediktor rekurence nemoci.

• MeSH
• čich MeSH
• korelace dat MeSH
• kvalita života MeSH
• nádory baze lební chirurgie   MeSH
• nádory nosu chirurgie   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
• poruchy čichu MeSH
• sinusitida chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie
• onkologie
• chirurgie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Olfaction is an important sensory input that obviously affects many daily activities. However, olfactory dysfunction (hyposmia and anosmia) leads to a pronounced decrease in quality of life. Surprisingly, little attention has been paid to olfactory changes after transsphenoidal surgery for pituitary tumors. In this review, we summarize current knowledge of the effects of transsphenoidal pituitary surgery on olfaction and compare different surgical techniques. Based on selected studies, the endoscopic approach, in comparison with the microscopic approach, seems to be superior in terms of preservation of olfactory function, although the quality of data from these studies is generally poor. The best results were observed when the endoscopic approach was used without harvesting of the nasoseptal flap.

• MeSH
• adenom chirurgie   MeSH
• chirurgické laloky škodlivé účinky   MeSH
• čich MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory škodlivé účinky   metody   MeSH
• hypofýza chirurgie   MeSH
• klínová kost chirurgie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• mikrochirurgie škodlivé účinky   metody   MeSH
• nádory hypofýzy chirurgie   MeSH
• neuroendoskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• poruchy čichu etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl: Ověřit předpoklad zlepšení funkce čichu u pacientů s chronickou rinosinusitidou s nosními polypy a současnou poruchou čichu po funkčních endoskopických operacích dutin. Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni pacienti, kteří v letech 2013-2016 podstoupili funkční endoskopickou operaci dutin v rozsahu pansinus operace či supraturbinální antrostomie (STA) a přední etmoidektomie či pouze výkon limitovaný na STA. Pro vyšetření čichu byl použit test Sniffin Sticks předoperačně a v intervalech 3, 6 a 12 měsíců po operaci. Výsledky: Soubor byl tvořen 257 pacienty. Celkem 181 pacientů podstoupilo pansinus operaci, 49 pacientů výkon v rozsahu STA a přední etmoidektomie, 27 pacientů podstoupilo pouze výkon rozsahu STA. V ročním odstupu od operace, kdy předpokládáme stabilizovaný a konečný stav, došlo ke zlepšení čichu v první skupině u 59,6 %, v druhé u 55,1 % a ve třetí u 29,6 % pacientů. Závěr: V našem souboru bylo dosaženo nejlepšího zlepšení čichu u pacientů podstupujících primooperaci v rozsahu pansinus operace, kteří před operací byli anosmičtí. Zlepšení čichu, v některých případech i jeho normalizace, velice pozitivně ovlivnilo kvalitu života a dokonce i bezpečnost těchto pacientů.

Aim: To verify improvement of olfactory function in patients with chronic rhinosinusitis with nasal polyps and concurrent sense of smell deterioration after functional endoscopic sinus surgery. Materials and methods: This study included patients who underwent functional endoscopic sinus surgery, either pansinus surgery, supraturbinal antrostomy (STA) and anterior ethmoidectomy or limited STA in a study period from 2013 to 2016. Sniffin Sticks test was applied to study the sense of smell before surgery and during follow up 3, 6 and 12 months after surgery. Results: Cohort consisted of 257 patients. Altogether, pansinus surgery was performed in 181 cases, STA and anterior ethmoidectomy in 49 cases and only limited STA in 27 cases. The sense of smell was improved one year after the surgery, when we assume a stabilized and final state, as follows: in the first group it was 59.6%, in the second it was 55.1% and in the third it was 29.6% of patients. Conclusions: In our cohort, the best results were observed in cases of primary pansinus surgery in patients who suffered preoperative anosmia. The improvement of sense of smell, in some cases even normalization of sense of smell, improved the quality of life of patients including even their safety.

• Klíčová slova
• chronická rinosinusitida, funkční endonazální endoskopická chirurgie, Lund-Mackayovo skóre dle CT, CT vedlejších nosních dutin,
• MeSH
• chirurgie nosu metody   MeSH
• čich * MeSH
• lidé MeSH
• nosní polypy * chirurgie   MeSH
• pooperační období MeSH
• poruchy čichu chirurgie   MeSH
• předoperační vyšetření MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rýma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Clinical examination, including pre- and postoperative assessment of olfaction function, should be included in evaluating surgical outcomes in patients with pituitary adenomas. Most of the studies are lacking assessment of olfactory function. METHODS: A prospective study of 143 patients who underwent surgical resection of pituitary adenomas from January 2014 to December 2017 was performed. Data on clinical presentation, pre- and postoperative neurologic, endocrinologic, and ophthalmologic examinations, complications, and follow-up outpatient examinations were recorded. Olfactory function was assessed using the Sniffin' Sticks odor identification test preoperatively, postoperatively (3 months), and 1 year after surgery. RESULTS: Normosmia was present preoperatively in 93.7% of patients, postoperatively in 95.8% of patients, and in 95.1% 1 year postsurgery. Hyposmia was present preoperatively in 4.2% of patients, postoperatively in 2.1% of patients, and in 1.4% 1 year after surgery. Anosmia was present preoperatively in 2.1% of patients, postoperatively in 2.1% of patients, and in 3.5% 1 year after surgery. In patients with preoperative normosmia, postoperative hyposmia and anosmia were present in 1.5% of patients. There were no differences according to age, sex, size, or type of pituitary adenoma. CONCLUSIONS: Assessment of olfactory function should be included in the analysis of pituitary adenoma surgery results. This prospective study showed low risk of olfaction deterioration if an endoscopic endonasal approach is used without any mucosal flaps for skull base reconstruction. Further studies that include objective olfaction assessment are warranted.

• MeSH
• adenom chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory hypofýzy chirurgie   MeSH
• neuroendoskopie škodlivé účinky   metody   MeSH
• nos MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   etiologie   MeSH
• poruchy čichu epidemiologie   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Pneumocephalus is commonly associated with cranial trauma including surgical interventions. Spontaneous pneumocephalus on the other hand is a rare diagnosis. Reported cases were predominantly unilateral. We report a unique case of a bilateral spontaneous pneumocephalus probably related to a bilateral tegmen defect related to repeated Politzer maneuvers. CASE DESCRIPTION: A 78-year-old man suffered from vertigo, tinnitus, instability, and mild expressive aphasia. In the past 12 weeks before clinical deterioration he underwent series of Politzer maneuvers performed for repetitive inflammation of upper respiratory tract with otitis media. Brain computed tomography revealed a large bilateral collection of intracranial air with associated tegmen defects. Primarily, surgical revision of the middle fossa and multilayer reconstruction of the dura and skull base defect on the left side was performed. After 5 days, the other side was reconstructed in a similar way. Postoperative course was uneventful with brisk improvement of symptomatology. Both computed tomography scans undertaken after the first and second surgery showed satisfying regression of intracranial air. CONCLUSIONS: Spontaneous pneumocephalus represents a rare condition often associated with increased middle ear pressure, which can be caused by autoinflation (e.g., Valsalva or Politzer maneuver), sneezing, or coughing. The described case represents a unique presentation of the bilateral spontaneous pneumocephalus associated with bilateral tegmen and dura mater defects managed surgically. Despite its rarity, spontaneous pneumocephalus originating from the temporal bone should be considered as a possible diagnosis in patients with suggestive otologic presentation (e.g., tinnitus, instability, hearing loss) and associated nonspecific neurologic symptomatology.

• MeSH
• baze lební patologie   MeSH
• lidé MeSH
• pneumocefalus etiologie   patologie   chirurgie   MeSH
• senioři MeSH
• spánková kost patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Subdurální empyém je vzácným intrakraniálním zánětlivým onemocněním. Prognóza pacientů závisí především na stupni poruchy vědomí těsně před operací, proto je zásadní časná diagnostika a urgentní provedení neurochirurgického výkonu. Mortalita zůstává stále poměrně vysoká v rozmezí 6 až 15 %. Předmětem kazuistiky je pacient, u něhož subdurální empyém vznikl progresí zánětu z paranasálních dutin. Základem léčby byla neurochirurgická evakuace empyému a ve druhé době sanace paranasálních dutin metodou Functional Endoscopic Sinus Surgery v kombinaci s antibiotickou terapií. Pozdní komplikací subdurálního empyému byl rozvoj hyporesorbčního hydrocefalu, který byl řešen implantací ventrikulo-peritoneálního shuntu. Následně byla provedena kranioplastika. I přes velmi akutní rozvoj klinické symptomatologie a těžkou poruchu vědomí před první neurochirurgickou operací je výsledný klinický stav pacienta po mnohočetných operacích příznivý. Pacient je schopen samostatného života bez výrazného omezení v běžných aktivitách. Klinický obraz subdurálního empyému je způsoben zvýšeným intrakraniálním tlakem, meningeálním drážděním a probíhající cerebritidou. Zásadní diagnostický význam mají zobrazovací metody, a to především DWI-MRI, kontrastní MRI a kontrastní CT. Základem terapie je urgentní evakuace subdurálního empyému v kombinaci s intravenózní terapií antibiotiky. Subdurální empyém je vzácným, rychle progredujícím a často opomíjeným onemocněním. Diagnóza bývá stanovena opožděně, a proto, i přes pokroky v léčbě, zůstává mortalita onemocnění vysoká.

Subdural empyema is a rare purulent intracranial infection. Outcome is dependent on the preoperative level of consciousness, therefore an early diagnosis and urgent neurosurgical intervention are necessary. Mortality of subdural empyema remains high, ranging from 6% to 15%. The case report presents a patient with subdural empyema which resulted from sinusitis. The integral and first part of therapy was an urgent neurosurgical drainage of subdural empyema, followed by functional endoscopic sinus surgery performed by ENT surgeon. Conservative treatment consisted of systemic antibiotics and antiedematous therapy. Later the patient developed post-infectious hydrocephalus, which was solved by implantation of a ventriculo-peritoneal shunt. Consequently, cranioplasty was performed. Despite acute onset of the disease and severe neurologic deficit prior to the first neurosurgical intervention, the clinical condition of the patient is favorable after multiple surgeries. The patient is able to live independently without any significant limitations in everyday activities. The presenting symptoms of subdural empyema are reflective of increased intracranial pressure, meningeal irritation, and cerebritis. Radiographic imaging (contrast CT, DWI-MRI, contrast MRI) is an essential diagnostic tool. The integral part of therapy is a neurosurgical evacuation of subdural empyema combined with intravenous antibiotic therapy. Subdural empyema is a rare, rapidly progressing disease which is underestimated by the physicians in many cases. Diagnosis is often delayed and therefore, despite recent progress in treatment, the mortality rate remains high.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• dekompresní kraniektomie metody   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiologické techniky metody   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• subdurální empyém * diagnóza   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

In this short review, the authors performed a database search and summarize current knowledge of the management of patients with pineal cysts (PCs) and investigate the role of surgical treatment. The scientific literature on the surgical treatment of PCs is sparse and encompasses only case series with little over 200 operated patients combined. All included papers reported favorable results after pineal cyst surgery with improvement of symptoms in most patients. Microsurgical resection of PCs, preferably using the supracerebellar-infratentorial approach, could be considered as a viable treatment option in symptomatic patients. Even patients with non-specific symptoms are reported to improve after surgery. However, evidence offered by this literature review is very limited and therefore our conclusions must be tempered by the restricted set of data. For ethical reasons, a randomized controlled trial is not an acceptable approach, and therefore patient registry could be a useful tool to identify a subset of symptomatic patients that might benefit from pineal cyst resection.

• MeSH
• cysty centrálního nervového systému chirurgie   MeSH
• epifýza mozková * MeSH
• lidé MeSH
• nádory mozku chirurgie   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• funkční zobrazování neurálních procesů metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• neurochirurgické výkony trendy   MeSH
• neurozobrazování * metody   trendy   MeSH
• zobrazování difuzních tenzorů metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Práce je zaměřena na poruchy čichu u pacientů s olfaktoriálními meningiomy (OGM). Přesné klinické vyšetření pacientů s OGM, včetně pre- a pooperačního zhodnocení čichu, je nezbytné pro hodnocení provedené chirurgické resekce. Článek poskytuje základní přehled recentních sérií OGM světových autorů. Jen malý zlomek z nich však dokumentuje přesné vyšetření čichu. Standardní vyšetření čichu by mělo stanovit čichovou detekci, diskriminaci a identifikaci pomocí jednoho z užívaných testů (např. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Treshold Test, Sniffin’ Sticks Test). Metodami vyšetření čichu, které jsou zatím využívány pro výzkum, zůstávají elektro-olfaktogram, čichové evokované potenciály a funkční magnetická rezonance. Zlatým standardem léčby OGM je chirurgická resekce. Volba vhodného operačního přístupu je stále kontroverzní a mezi jednotlivými autory nepanuje shoda. Nejčastěji se používá frontolaterální a pterionální přístup. Alternativou je endoskopická resekce, jejíž indikace jsou však omezené. Pooperační zachování čichu představuje zatím obtížný úkol.

This review summarizes dysfunction of olfaction in patients with olfactory groove meningiomas (OGM). Clinical examination, including pre-operative and post-operative assessment of olfaction, is indispensable for the evaluation of the surgical outcome in patients with OGM. Review of a recent series of OGM documents showed a lack of the olfaction assessment in most of the studies. Psychophysical tests determining olfactory detection, discrimination and identification (e. g. University of Pennsylvania Smell Identification Test [UPSIT], The Single Staircase Odor Detection Threshold Test, Siffin’ Sticks Test) should be used to reveal olfactory dysfunction. Specialized examination techniques such as electro-olfactogram, olfactory evoked potentials and functional magnetic resonance imaging are being used in research. Standard treatment of OGM is a surgical resection. Controversy exists among the authors regarding the selection of a convenient surgical approach. Commonly, the uni-frontal and pterional approaches are being performed. Endoscopic resection, olfactory groove meningiomas, represents an alternative approach yet its indications are still limited. Postoperative olfaction preservation remains a difficult task even today.

• Klíčová slova
• olfaktoriální meningiom,
• MeSH
• baze lební chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru MeSH
• meningeální nádory diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• meningeom * diagnóza   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• nemoci čichového nervu diagnóza   etiologie   MeSH
• nervus olfactorius MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   škodlivé účinky   MeSH
• olfaktometrie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poranění čichového nervu etiologie   MeSH
• poruchy čichu * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: A pineal cyst is a relatively common benign condition of the pineal gland. The clinical management of patients with a pineal cyst remains controversial, especially when patients present with nonspecific symptoms. METHODS: We performed a prospective study between 2000 and 2016. All patients with a pineal cyst >7 mm were included. Epidemiologic data, presenting symptoms, surgical results, and radiographic and clinical follow-up were documented. RESULTS: A total of 110 patients were enrolled in the present study. The most common presenting symptoms were tension headache (62.7%), vertigo (16.4%), migraine (12.7%), syncope (10.9%), nausea (8.2%), and diplopia (8.2%). Symptoms worsened during the follow-up period in 17 patients (15.5%), improved in 13 patients (11.8%), and remained stable in 81 patients (73.6%). The mean follow-up was 79.2 months. A pineal cyst increased in size during the follow-up in 6 patients (5.5%) and decreased in size in 9 patients (8.2%). Twenty-one patients underwent pineal cyst resection; 20 patients (95.2%) reported some improvement in their presenting symptoms, and 10 patients (47.6%) were symptom free after the surgery. CONCLUSION: We present the largest clinical series of patients with pineal cysts. Surgery, if indicated properly, is a legitimate treatment modality for symptomatic patients with satisfactory results. Relief of symptoms, even nonspecific ones, is achieved in the majority of cases. Simple growth of the cyst in the first decades of life is a part of the natural course and should not be considered as an indication for surgery.

• MeSH
• cysty komplikace   diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• epifýza mozková diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• hydrocefalus etiologie   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nádory mozku diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• neurochirurgie metody   MeSH
• tenzní bolesti hlavy etiologie   MeSH
• vertigo etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH