The present research was motivated by the routine digital media practice of producing page layouts as composite images that include several unrelated pictures. We investigated whether or how visually highlighting affective and positional components of pictures in a viewer's field of vision might influence viewer perception and evaluation of the composite image. We examined combinations of visual, spatial, and affective features of cues in composite images to learn whether they affected the viewer's attentional capture of other affective information in the composite image and viewer's affective evaluations. The manipulation check of the feature combinations (positive/negative affect, presence/absence of highlighted color, central/peripheral position) showed significant effects of these features and their interactions on viewers' eye movements. On the other hand, we observed only a small effect on viewers' affective evaluations. Our results suggested that media page layout designers might manipulate the viewer's attention by visual and positional adjustments of affective components in composite images. Future researchers might use this study's design to better understand the human perception of real media images.

• MeSH
• afekt fyziologie   MeSH
• arousal fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• podněty * MeSH
• pohyby očí fyziologie   MeSH
• pozornost fyziologie   MeSH
• světelná stimulace MeSH
• učení fyziologie   MeSH
• zraková percepce fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Účinek světla na lidskou duši byl znám a používán již před 2 tisíci lety starými Řeky. Moderní rozvoj léčby světlem a objev sezónního afektivního chování byly výrazně ovlivněny odhalením suprese vylučování melatoninu u mužů jasným světlem. Krátce po tomto objevu byla publikována první placebem kontrolovaná studie vlivu léčby světlem na deprese. Dnes se stala léčba světlem nebo fototerapie základem léčby zimního typu sezónních afektivních poruch. Sezónní afektivní porucha (SAD) je typickou manifestací sezónních rysů u lidí. Je charakterizována rekurentními epizodami těžkých depresí následovanými remisemi, které se objevují na sezónním základě. Tento obraz sezónního výskytu a remise se musí objevit v posledních dvou letech po sobě, bez nesezónních epizod během tohoto období. Průzkumy ukazují, že prevalence zimní SAD ve všeobecné populaci je mezi 4–9 %. Až 20 % populace může mít subsyndromální rysy. Frekvence SAD je lehce zvýšená mezi příbuznými nemocných s potvrzenou SAD. Pacienti se SAD často trpí mírnou depresí. Vyskytnou se však také případy s těžkou depresí. Depresivní epizody u pacientů se sezónním výskytem jsou často charakterizované významnou anergií a dalšími atypickými symptomy jako hypersomnie a únava, zvýšená chuť k jídlu a přejídání (zejména touha po uhlovodanech), nárůst hmotnosti, poruchy koncentrace, dráždivost, zvýšená senzitivita a interpersonální problémy. Atypické symptomy spíše než celková tíže depresivních epizod nejlépe předpovídají dobrou odpověď. Terapie jasným světlem byla rovněž z výzkumných důvodů použita u ostatních psychiatrických poruch, ale důkazy o jejím účinku v těchto případech nejsou jednoznačné. Terapie jasným světlem obecně znamená aplikaci viditelného světla alespoň 2500 luxů na úrovni oka. Zpravidla bývá aplikována pomocí světelných boxů. Odpověď na každodenní léčbu zpravidla přichází po 2–4 dnech a významné zlepšení je obvykle dosaženo během 1–2 týdnů.

The influence of light on human psyche was known and used two thousand years ago by ancient Greeks. The modern development of light treatment and the description of the seasonal affective syndrome were strongly influence by the finding that melatonin in men could be suppressed by bright light. Shortly after this information was published the first placebo-controlled study on light treatment for depression was done. Now bright light therapy or phototherapy has become the mainstay of the treatment of winter type of seasonal affective disorder. Seasonal affective disorder (SAD) is typical manifestation of seasonality in humans. It is characterized by recurrent major depressive episodes followed by periods of remission that occur on a seasonal basis. This pattern of onset and remission must have occurred during the last 2 years, without any nonseasonal episodes occurring during this period. Surveys indicate the prevalence of winter SAD among general population to be between 4 to 9 percent. As much as 20 percent of the population may have subsyndromal features. Rates of SAD are slightly higher among relatives of those with a confirmed diagnosis of SAD. SAD patients typically suffer with mild depression. But there are also some cases with severe depression. Depressive episode that occur in a seasonal pattern are often characterized by prominent anergy and other atypical symptoms like hypersomnia and fatigue, increased appetite and overeating (particularly carbohydrate craving), weight gain, decrease of concentration, irritability and heightened sensitivity to interpersonal rejection. Atypical depressive symptoms, rather than the overall severity of a depressive episode, best predict a good response. Bright light therapy also has used as an investigational treatment in other psychiatric disorders, but the evidence for its efficacy in these conditions in uncertain. Bright light therapy conventionally means the administration of visible light producing at least 2500 lux at eye level. It has usually been administered by means of light boxes. Response to daily sessions of phototherapy in SAD generally occurs within 2 to 4 days, and marked improvement is usually achieved within 1 to 2 weeks.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fototerapie kontraindikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• sezónní afektivní porucha terapie   MeSH

• MeSH
• sezónní afektivní porucha terapie   MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie

With the growing demand for mobile based interventions in healthcare, use of smartphone applications for disease management and prevention, especially non communicable diseases like chronic respiratory diseases, diabetes, and hypertension are on the rise. Tobacco use or smoking is the leading preventable risk factor for NCDs (Non Communicable Diseases). Although an innovative mobile based multi-feature service can be a potential tool for smokers to help them quit smoking, it is also necessary to investigate the level of acceptance as well as the factors leading to the acceptance of such a service. This study identifies some of the factors that influence acceptance of such a smartphone based multi-feature service for smoking cessation. The study utilizes the Unified Theory of Acceptance and Use of Technology (UTAUT) as the theoretical model, along with Partial Least Square (PLS) analysis. The findings indicate that factors like “performance expectancy”, “facilitating conditions”, “effort expectancy” and “Social influence” are significant determinants of intention and use of the smartphone based multi-feature service.

• MeSH
• chytrý telefon MeSH
• lidé MeSH
• mobilní aplikace MeSH
• odvykání kouření * metody   MeSH
• prostředky pro ukončení závislosti na tabáku MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody
• fyzika, biofyzika

PURPOSE: ATP2B2 encodes the variant-constrained plasma-membrane calcium-transporting ATPase-2, expressed in sensory ear cells and specialized neurons. ATP2B2/Atp2b2 variants were previously linked to isolated hearing loss in patients and neurodevelopmental deficits with ataxia in mice. We aimed to establish the association between ATP2B2 and human neurological disorders. METHODS: Multinational case recruitment, scrutiny of trio-based genomics data, in silico analyses, and functional variant characterization were performed. RESULTS: We assembled 7 individuals harboring rare, predicted deleterious heterozygous ATP2B2 variants. The alleles comprised 5 missense substitutions that affected evolutionarily conserved sites and 2 frameshift variants in the penultimate exon. For 6 variants, a de novo status was confirmed. Unlike described patients with hearing loss, the individuals displayed a spectrum of neurological abnormalities, ranging from ataxia with dystonic features to complex neurodevelopmental manifestations with intellectual disability, autism, and seizures. Two cases with recurrent amino-acid variation showed distinctive overlap with cerebellar atrophy-associated ataxia and epilepsy. In cell-based studies, all variants caused significant alterations in cytosolic calcium handling with both loss- and gain-of-function effects. CONCLUSION: Presentations in our series recapitulate key phenotypic aspects of Atp2b2-mouse models and underline the importance of precise calcium regulation for neurodevelopment and cerebellar function. Our study documents a role for ATP2B2 variants in causing heterogeneous neurodevelopmental and movement-disorder syndromes.

• MeSH
• ATPasy přenášející vápník přes plazmatickou membránu MeSH
• behaviorální symptomy MeSH
• cerebelární ataxie * genetika   MeSH
• dystonie * genetika   MeSH
• fenotyp MeSH
• lidé MeSH
• mentální retardace * genetika   MeSH
• myši MeSH
• nedoslýchavost * MeSH
• neurovývojové poruchy * genetika   MeSH
• vápník MeSH
• záchvaty genetika   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Schizoafektivní potuchaje časté onemocnění spojené s nejasnostmi v diagnostice, terapii i vlastním koncepčním uchopení této jednotky. Mezi oběma současnými diagnostickými manuály (DSM-IV-TR a MKN-10) existují rozdíly, které se promítají do heterogenity celcelého konceptu této poruchy. Diagnostická reliabilita obou kritérií je poměrně nízká, nižší pak v případě DSM-IV. Stabilita této diagnózy v čase se pohybuje od 36 % do 94 %. Hodnocení prevalence, průběhu, genetiky, neurokognitivního výkonu a zobrazení mozku potvrzují, že schizoafektivní porucha leží mezi schizofrenií a bipolární afektivní poruchou. z hlediska terapie jsou k dispozici pouze údaje o léčbě farmakologické. Je potvrzena účinnost antipsychotik a jejich kombinací se stabilizátory nálady. Dvě multicentrické placebem kontrolované studie pak potvrzují účinnost paliperidonu ER v monoterapii nebo v kombinaci se stabilizátory nálady a antidepresivy. Řešení problematické reliability a validity schizoafektivní poruchy může spočívat buď v odstranění nedůsledností a zpřesnění stávajících diagnostických kritérií, nebo v nahrazení celého kategoriálního konceptu dělení psychóz přístupem dimenzionálním.

Schizoaffective disorder represents a frequent illness accompanied by substantial uncertainties in diagnostics, treatment and t he conceptual framework. The differences between both current diagnostic manuals (DSM-IV-TR and ICD-10) are reflected in the hete- rogenity of the concept of this disorder. The reliability of both diagnostic criteria is relatively low, and lower for DSM-IV. The stability of this diagnosis in time ranges from 36 to 94%. The systematic evaluations of prevalence, course, prognosis, genetics, neuroco gnitive outcome and brain imaging document the assumptions that schizoaffective disorder can be placed between schizophrenia and bipola r affective disorder. The treatment has been systematically mapped only for psychotropics. The clinical efficacy has been documented for antipsychoti cs and their combinations with mood stabilizers. Two multicentric placebo-controlled studies confirmed the clinical effect of pali peridone ER in monotherapy and its combinations with mood stabilizers and antidepressants. The remediation of problematic reliability and validity of schizoaffective disorder would be based on the more consistent diagn ostic criteria. Alternatively, the current categorical concept of psychoses would be replaced by the dimensional approach.

• Klíčová slova
• reliabilita, bipolární afektivní porucha, kategoriální a dimenzionální klasifikace,
• MeSH
• afektivní psychózy diagnóza   terapie   MeSH
• bipolární porucha diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• diagnóza MeSH
• financování organizované MeSH
• klasifikace MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kognice klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy diagnóza   terapie   MeSH
• schizofrenie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• afektivní psychózy MeSH
• dospělí MeSH
• duševní schopnost zákonodárství a právo   MeSH
• poradenství ekonomika   MeSH
• právníci MeSH
• schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy MeSH
• sociální opora MeSH
• spolupráce organizací a občanů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Onemocnění bipolární poruchou je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku obezity a rozvoje hypertenze, dyslipidémie a diabetes mellitus 2. typu. Dalším rizikovým faktorem vzniku metabolických poruch je farmakoterapie. S rizikem nežádoucích metabolických a kardiovas¬ kulámích příznaků je spojena léčba stabilizátory nálady včetně antikonvulziv a léčba antipsychotiky, především druhé generace. Poruchy v rámci metabolického syndromu jsou pokládány za klíčové rizikové faktory rozvoje srdečních koronárních poruch. Nemocní s bipolární poruchou mají vyšší standardizovanou mortalitu v porovnání s obecnou populací. Ke zvýšené mortalitě z tělesných příčin přispívají především kardiovaskulární poruchy. Bipolární porucha a metabolický syndrom sdílejí řadu fyziologických mechanizmů včetně hormonální, imunologické a nervově vegetativní dysregulace. Na předčasné mortalitě pacientů s bipolární poruchou se částečně může podílet životní styl nemocných. Vyhledávání a monitorování metabolických a kardiovaskulárních poruch u nemocných s bipolární poruchou a časné intervence by měly být součástí komplexní klinické péče, zvláště při dlouhodobé udržovací léčbě.

Patients with bipolar disorder are vulnerable to developing obesity, hypertension, dyslipidemia, and type 2 diabetes mellitus. Additional risk factor is pharmacotherapy. Mood stabilizers including anticonvulsants and second generation antipsychotics have been l inked to risk for adverse metabolic and cardiovascular changes. Disorders related to metabolic syndrome are key risk factors for deve loping coronary heart disease. Patients with bipolar disorder have higher standardized mortality ratios in comparison with general pop ulation. Cardiovascular disorders are the leading contributor to excessive death for somatic causes. Bipolar disorder and metabolic synd rome share features of hormonal, immunological, and autonomic nervous system dysregulation. Lifestyle may account, in part, for the premature mortality observed in bipolar disorder. It warrants screening, monitoring of metabolic and cardiovascular disorders, and early intervention should be a part of complex clinical care, especially in maintenance treatment.

• Klíčová slova
• bipolární efektivní porucha, kardiovaskulární poruchy,
• MeSH
• antidepresiva škodlivé účinky   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• antikonvulziva škodlivé účinky   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• antipsychotika škodlivé účinky   terapeutické užití   toxicita   MeSH
• bipolární porucha etiologie   komplikace   metabolismus   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu etiologie   komplikace   MeSH
• dyslipidemie etiologie   komplikace   MeSH
• farmakoterapie MeSH
• financování organizované MeSH
• hypertenze etiologie   komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   komplikace   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom etiologie   komplikace   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• obezita etiologie   komplikace   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• rizikové faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• statistika jako téma MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• výukové testy MeSH

• MeSH
• afektivní psychózy diagnóza   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• schizofrenie a poruchy s psychotickými rysy diagnóza   MeSH
• úzkostné poruchy diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH