• MeSH
• antikoncepce MeSH
• koitus MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

As continuation of the previous paper ther authors submit the second part of the results of the European programme EUROPOP which evaluates the relationship between work, living conditions of pregnant women, prenatal care and medical data on the outcome of pregnancy. The authors compare gproups of women, who had premature deliveries (22nd - 36 week of gestation) with control groups 1/10 deliveries in term (≥ 37 weeks). Groups of abortions in the second trimester which were investigated were relatively small (Czech Republic 49 and all-European study 229). To keep the paper within reasonable limits the tables are not presented. The project was part of the PECO programme supported by a Grant of the Ministry od Education No. OK 125.

• MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• předčasný porod etiologie   MeSH
• programy národního zdraví MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sociální prostředí MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Evropa MeSH

As continuation of their previous paper the authors submit the results of the European study EXJROPOP pertaining to the effect of occupation on the course and outcome of pregnancy. The paper contains the first part of results where the authors compare groups of women with premature deliveries (22nd - 36th week of pregnancy) with control groups 1/10 deliveries in term (≥ 37 weeks). The groups of abortions in the second trimester which were studied by the authors were relatively small (Czech Republic 49 and in the all-European study 229). To keep the study within a reasonable limits the tables are not presented. Comparison of results describing home work, living conditions of pregnant women, prenatal care and medical problems as well as data on the outcome of pregnancy are presented in part III. The project was part of the PECO programme supported by a Grant of the Ministry of Education No. OK 125.

• MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• práce škodlivé účinky   MeSH
• programy národního zdraví MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Evropa MeSH

• MeSH
• infekční komplikace v těhotenství MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• maternofetální vztahy MeSH
• nemoci novorozenců terapie   MeSH
• nemoci plodu terapie   MeSH
• plod účinky léků   MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• perinatologie a neonatologie
• gynekologie a porodnictví

Východisko. Cílem studie bylo zjistit charakteristiky těhotenství, porodů a novorozenců s nízkou porodní hmotností (NPH) ve srovnání s novorozenci vážícími 2500 g a více s přihlédnutím k situaci u dvojčat. Metody a výsledky. Záznamy z prenatálních poraden a porodnických zařízení od 5500 dětí, narozených v přesně definovaném termínu 16 měsíců během let 1991-1992 matkám s trvalým bydlištěm v Brně. Děti a jejich rodiny jsou účastníky dosud probíhající prospektivní longitudinální studie ELSPAC, zaměřené na zjištění determinant zdravého vývoje. Dětí s NPH se narodilo celkem 5,42 %. Dvojčat bylo 48 párů, z nichž mělo NPH 52,6 %. Oproti matkám, které porodily děti s porodní hmotností (PH) 2500 g a více, vstupovaly matky dětí s NPH do prenatální péče později, vykonaly tam méně návštěv, měly více komplikací v těhotenství i při porodu a jejich děti trpěly častěji různými druhy novorozenecké morbidity. Matky dvojčat spolupracovaly s prenatálními poradnami lépe než ostatní matky dětí s NPH, avšak častěji než matky jednočetných dětí trpěly anémií a vysokým krevním tlakem. Ze srovnání somatických a funkčních znaků se ukazuje, že dvojčata byla méně postižena než celek novorozenců s NPH, na němž dvojčata s NPH participovala podílem 16,7 %. Závěry. Rozbory na populaci brněnských novorozenců kvantifikují rozdíly v rizicích, která ovlivnila průběh a výsledek těhotenství s plody o NPH při srovnání s graviditami, zakončenými narozením dětí o PH 2500 g a více.

Background. The study wants to find out the characteristics of pregnancies, deliveries and newborns with low birth weight (LBW) compared to the newborns with birth weight of 2500 g and more, in respect with the specific situation of the twins. Methods and Results. The records from antenatal clinics and maternity hospitals about 5500 children born within strictly given time limit of 16 months during the years 1991-1992 to mothers with permanent habitation in Brno were evaluated. Children and their families are participating on still running prospective longitudinal study ELSPAC aimed to finding the determinants of the healthy development. The low births weight occurred in 5.42 % of children. There were altogether 48 pairs of twins, the low birth weight occurred in 52.6 % of them. Compared to mothers who delivered the children with birth weight of 2500 g and more, the mothers of children with low birth weight entered the prenatal care later, with less consultations, had more complications both during their pregnancies and the deliveries and their children showed more often kinds of neonatal morbidity. Mothers of the twins were cooperating with antenatal clinics better than other mothers of children with low birth weight. On the other hand, they were suffering from anaemia and hypertension more often than mothers of single children. Comparison of the somatic and functional signs has shown that the twins were less handicapped than the whole set of newborns with low birth weight. The twins with low birth weight formed 16.7 % of the set. Conclusions. The study of the Brno newborn population shows the quantitative differences in the risks, which have influenced the courses and the results of the pregnancies ending by deliveries of children with low birth weight. Results are compared to those whith deliveries of children the birth weight of 2500 g and more.

• MeSH
• dítě MeSH
• komplikace porodu MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• rizikové faktory MeSH
• somatotypy MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

OBJECTIVES: Smoking during pregnancy is causally associated with reduced birth weight and is strongly related to preterm birth. This study analyses the differences in birth outcomes between non-smokers and women who continued to smoke during pregnancy. METHODS: We conducted a study of 1,359 mothers who gave birth in 2017-2019 at the Department of Gynaecology and Obstetrics of Louis Pasteur University Hospital in Košice. Data on mothers and newborn infants have been reported from the birth book and from the reports on mothers at childbirth. For low birth weight we considered the weight of a newborn being less than 2,500 g and as for premature birth we referred to childbirth before pregnancy week 37. Two groups of mothers were classified according to the smoking habit during pregnancy and statistically processed in IBM SPSS Statistics 23.0. RESULTS: Infants born by women who smoked during pregnancy had the lower birth weight (2,769.0 grams on average) compared to non-smokers (3,224.1 grams) (p < 0.001). The differences in prevalence of premature birth have not been confirmed as statistically significant. Women who continued smoking during pregnancy were significantly more likely to be very young (OR = 5.9; 95% CI: 3.9-8.9; p < 0.001), unmarried (OR = 9.3; 95% CI: 6.1-14.0; p < 0.001), of lower level of education (OR = 39.6; 95% CI: 22.6-69.5; p < 0.001), and more likely to consume alcohol (OR = 6.6; 95% CI: 5.8-7.5; p < 0.01), and drugs (OR = 6.6; 95% CI: 5.8-7.5; p < 0.01) during pregnancy. When pregnant, they were most likely to see a doctor for the first time after the first trimester (OR = 0.1; 95% CI: 0.1-0.2; p < 0.001) and were more likely to see a doctor less than 8 times (OR = 6.1; 95% CI: 4.2-8.8; p < 0.001) during pregnancy. CONCLUSION: Tobacco prevention and cessation campaigns should focus on improving pregnancy outcomes in the future.

• MeSH
• komplikace těhotenství * epidemiologie   MeSH
• kouření epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• předčasný porod * epidemiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství epidemiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• komplikace těhotenství statistika a číselné údaje   MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• předčasný porod MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• životní prostředí škodlivé účinky   MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východisko. Cílem práce bylo zjistit charakteristiky těhotenství, porodů a novorozenců s nízkou porodní hmotností (NPH) ve srovnání s novorozenci vážícími 2500 g a více s přihlédnutím k situaci u dvojčat. Metody a výsledky. Záznamy z prenatálních poraden a porodnických zařízení od 5500 dětí, narozených v přesně definovaném termínu 16 měsíců během let 1991-1992 matkám s trvalým bydlištěm v Brně. Děti a jejich rodiny jsou účastníky dosud probíhající prospektivní longitudinální studie ELSPAC, zaměřené na zjištění determinant zdravého vývoje. Dětí s NPH se narodilo celkem 5,42 %. Dvojčat bylo 48 párů, z nichž mělo NPH 52,6 % dětí. Oproti matkám, které porodily děti s PH 2500 g a více vstupovaly matky dětí s NPH do prenatální péče později, vykonaly tam méně návštěv, měly více komplikací v těhotenství i při porodu a jejich děti trpěly častěji různými druhy novorozenecké morbidity. Matky dvojčat spolupracovaly s prenatálními poradnami lépe než ostatní matky dětí s NPH, avšak častěji než matky jednočetných dětí trpěly anémií a vysokým krevním tlakem. Ze srovnání somatických a funkčních znaků se ukazuje, že dvojčata byla méně postižena než celek novorozenců s NPH, na němž dvojčata s NPH participovala podílem 16,7 %. Závěr. Rozbory na populaci brněnských novorozenců kvantifikují rozdíly v rizicích, která ovlivnila průběh a výsledek těhotenství s plody o NPH při srovnání s graviditami, zakončenými narozením dětí o PH 2500 g a více.

Background. The study wants to find out the characteristics of pregnancies, deliveries and newborns with low birth weight (LBW) compared to the newborns with birth weight of 2500 g and more, in respect with the specific situation of twins. Methods and Results. Records of antenatal clinics and maternity hospitals about 5500 children born within strictly given time limit of 16 months during the years 1991-1992 to mothers with permanent habitation in Brno were evaluated. The children and their families have been participating on still running prospective longitudinal study ELSPAC aimed to finding the determinants of the healthy development. The low birth weight occurred in 5.42 % of children. There were altogether 48 pairs of twins, the low birth weight occurred in 52.6 % of them. Compared to mothers who delivered the children with birth weight of 2500 g and more, the mothers of children with low birth weight entered the prenatal care later, with less consultations, had more complications both during their pregnancies and the deliveries and their children showed more often different kinds of neonatal morbidity. The mothers of twins were cooperating with antenatal clinics better than other mothers of children with low birth weight. On the other hand, they were suffering from anaemia and hypertension more often than mothers of single children. Comparison of the somatic and functional signs has shown that the twins were less handicapped than whole set of the newborns with low birth weight. The twins with low birth weight constituted 16.7 % of the set. Conclusions. The research of the Brno newborn population shows the quantitative differences of risks that influenced the courses and the results of the pregnancies which ended by deliveries of children with low birth weight. Results are compared with those of children delivered with the birth weight of 2500 g and more.

• MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• komplikace porodu MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• nemoci novorozenců MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• poměr pohlaví MeSH
• rizikové těhotenství MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Východisko. V letech 1992–2001 bylo na pracovišti autorů primárně operováno 109 pacientů s atrézií jícnu a/nebo tracheoezofageální píštělí. Primární anastomóza byla provedena u 68 (62,4 %) novorozenců, u 7 (6,4 %) byla provedena náhrada jícnu žaludkem transponovaným do hrudníku. U 34 (31,2 %) pacientů byla plánována odložená anastomóza. Metody a výsledky. Celková mortalita je 20,2 % (22 dětí). Nejčastější příčinou úmrtí (55,5 %) byly sepse a/nebo pneumonie. Faktory, které nejvýrazněji zvyšují riziko úmrtí v našem souboru, jsou porodní hmotnost pod 2000 g, srdeční anomálie a vícečetné anomálie. Ve skupině s velkou vzdáleností pahýlů je úmrtnost téměř dvojnásobná (29,4 %) oproti skupině s normální vzdáleností pahýlů (16 %). Závažné přidružené anomálie mělo 55 (50,4 %) novorozenců, z toho 19 (17,4 %) srdeční vady, 16 (14,7 %) více než jednu přidruženou anomálii. Z chirurgických komplikací byla nejčastější dehiscence anastomózy u 13 (11,9%), celkově byly nejčastější septické komplikace u 66 (60,5 %) dětí. Gastroezofageální refluxse projevil u 30,3 %pacientů, fundoplikace byla indikována u 16 (14,7 %). Incidence striktur byla 15,6 %. Závěry. Z analýzy výsledků vyplývá, že možná cesta ke snížení mortality zahrnuje strategie zaměřené na zlepšení léčby přidružených anomálií a prevenci septických komplikací. V úvahu přichází též častější snaha o provedení primární anastomózy i u dětí s méně příznivou prognózou. Takové řešení by mohlo zkrátit dobu invazivní léčby, snížit riziko opakovaných aspirací, a tím i infekčních komplikací.

Background. The aim of the study was to analyze mortality, incidence of complications and influence of various prognostic factors on the outcome of patients with esophageal atresia. A retrospective analysis of the records of 109 consecutive cases of esophageal atresia and/or tracheoesophageal fistula operated in 1992–2001 was undertaken. Primary anastomosis was achieved in 68 (62,4 %) patients, in 7 (6,4%) procedures aimed at esophageal substitution in future were performed and in 34 (31,2%) delayed anastomosis was primarily planned. Methods and Results. Major associated anomalies were found in 55 (50,4 %), cardiac anomalies in 19 (17,4 %), and more than one associates anomaly in 16 (14,7 %) patients. Themost frequent surgical complication was anastomotic leak in 11,9%, septic complications were themost frequent and occurred in 66 (60,5 %) patients. Gastroesophageal refluxwa s diagnosed in 30,3 % and treated surgically in 14,7 % of infants. The overall mortality was 20,2% (22 patients). The most frequent cause of death was sepsis and/or pneumonia. Long gap esophageal atresia was not found to be a significant factor in mortality. Factors significantly increasing mortality were birth weight below 2000g (OR 3,94), cardiac anomalies (OR 3,95), and mechanical ventilation before the operation (OR 2,97). Conclusions. Analysis of the outcome suggests that improved strategy in treating infants with multiple anomalies and more frequent attempts at primary anastomosis even in children in sub optimal general condition at diagnosis could decrease mortality.

• MeSH
• atrézie jícnu mortalita   terapie   MeSH
• chirurgie trávicího traktu metody   MeSH
• dítě MeSH
• gastroezofageální reflux MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prognóza MeSH
• vrozené vady mortalita   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• indukovaný potrat statistika a číselné údaje   MeSH
• kojenecká mortalita statistika a číselné údaje   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností statistika a číselné údaje   MeSH
• perinatologie MeSH
• porodnost statistika a číselné údaje   MeSH
• předčasný porod statistika a číselné údaje   MeSH
• samovolný potrat MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH