Cardioversion
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Kardioverze (KV) je výkon, směřující k akutnímu přerušení arytmie a k nastolení sinusového rytmu. Nejčastěji jde o fibrilaci síní (FS). Článek popisuje historii a podstatu kardioverze, nejčastější indikace, praktický postup provedení, možné komplikace a antikoagulační léčbu ve vztahu ke KV s důrazem na nová – přímá antikoagulancia.
Cardioversion is a procedure aimed at prompt abolition of arrhythmia and restoration of sinus rhythm. This most frequently involves atrial fibrillation (AF). The article describes the history and nature of cardioversion, the most common indications, practical implementation of the procedure, possible complications, and anticoagulant therapy in relation to cardioversion with an emphasis on novel direct anticoagulants.
- MeSH
- antiarytmika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- elektrická defibrilace dějiny metody škodlivé účinky MeSH
- fibrilace síní * chirurgie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- premedikace MeSH
- srdeční arytmie * chirurgie farmakoterapie MeSH
- tromboembolie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
OBJECTIVE: To investigate the clinical outcomes of patients who underwent cardioversion compared with those who did not have cardioverson in a large dataset of patients with recent onset non-valvular atrial fibrillation. DESIGN: Observational study using prospectively collected registry data (Global Anticoagulant Registry in the FIELD-AF-GARFIELD-AF). SETTING: 1317 participating sites in 35 countries. PARTICIPANTS: 52 057 patients aged 18 years and older with newly diagnosed atrial fibrillation (up to six weeks' duration) and at least one investigator determined stroke risk factor. MAIN OUTCOME MEASURES: Comparisons were made between patients who received cardioversion and those who had no cardioversion at baseline, and between patients who received direct current cardioversion and those who had pharmacological cardioversion. Overlap propensity weighting with Cox proportional hazards models was used to evaluate the effect of cardioversion on clinical endpoints (all cause mortality, non-haemorrhagic stroke or systemic embolism, and major bleeding), adjusting for baseline risk and patient selection. RESULTS: 44 201 patients were included in the analysis comparing cardioversion and no cardioversion, and of these, 6595 (14.9%) underwent cardioversion at baseline. The propensity score weighted hazard ratio for all cause mortality in the cardioversion group was 0.74 (95% confidence interval 0.63 to 0.86) from baseline to one year follow-up and 0.77 (0.64 to 0.93) from one year to two year follow-up. Of the 6595 patients who had cardioversion at baseline, 299 had a follow-up cardioversion more than 48 days after enrolment. 7175 patients were assessed in the analysis comparing type of cardioversion: 2427 (33.8%) received pharmacological cardioversion and 4748 (66.2%) had direct current cardioversion. During one year follow-up, event rates (per 100 patient years) for all cause mortality in patients who received direct current and pharmacological cardioversion were 1.36 (1.13 to 1.64) and 1.70 (1.35 to 2.14), respectively. CONCLUSION: In this large dataset of patients with recent onset non-valvular atrial fibrillation, a small proportion were treated with cardioversion. Direct current cardioversion was performed twice as often as pharmacological cardioversion, and there appeared to be no major difference in outcome events for these two cardioversion modalities. For the overall cardioversion group, after adjustments for confounders, a significantly lower risk of mortality was found in patients who received early cardioversion compared with those who did not receive early cardioversion. STUDY REGISTRATION: ClinicalTrials.gov NCT01090362.
- MeSH
- elektrická defibrilace metody mortalita MeSH
- fibrilace síní mortalita patologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- příčina smrti MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- prospektivní studie MeSH
- registrace MeSH
- senioři MeSH
- tendenční skóre MeSH
- terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
BACKGROUND: The optimal energy protocol for direct current cardioversion of atrial fibrillation remains uncertain. The Rational vs Maximum Fixed Energy (PROTOCOLENERGY) randomized trial compared a stepwise escalating energy algorithm (RaA, 150 J, 360 J, and 360 J) with a maximum fixed energy algorithm (MfA, 3 x 360 J). METHODS: In a 1:1 randomized trial, 300 patients with atrial fibrillation received biphasic discharges via hand-held paddles in the anterolateral position. Primary endpoints were sinus rhythm at 1 minute and neurologic complications at 2 hours; secondary endpoints included sinus rhythm at 2 hours, skin changes and chest discomfort at 24 hours. RESULTS: Sinus rhythm at 1 minute was achieved in 92.7% of RaA and 94.0% of MfA patients (P = 0.643) and maintained at 2 hours in 91.3% of both groups. There were no neurologic complications. The protocols differed significantly after the first shock (72.7% in RaA vs 83.3% in MfA; P = 0.026) but equalized after subsequent maximum energy shocks. Fewer RaA patients experienced skin redness compared with MfA patients (19.3% vs 36.0%, P = 0.001), which was attributed to the lower initial 150-J shock and total energy delivered (r = 0.243, P < 0.0001). Chest discomfort at 24 hours was not different between groups (P = 0.378). In multivariate analysis, lower body mass index (P < 0.001, cutoff 29 to 34 kg/m2) was associated with cardioversion success after the initial 150-J shock. CONCLUSIONS: Both protocols showed similar high cumulative efficacy, but RaA with the initial 150-J shock proved to be beneficial in patients with body mass index less than 29 to 34 kg/m2 because of fewer skin complications. CLINICAL TRIAL REGISTRATION NO: NCT05148923.
- MeSH
- algoritmy * MeSH
- elektrická defibrilace * metody MeSH
- fibrilace síní * terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
Účel studie: Hlavním cílem studie bylo zjistit efektivitu bifázického rektilineárního výboje při externí elektrické kardioverzi pacientů s perzistující fibrilací síní (FS). Vedlejším cílem bylo zhodnocení faktorů, které úspěšnost kardioverze ovlivňují, a to zejména impedanci hrudníku. Použité metody: Ze souboru 244 pacientů, u kterých bylo provedeno celkem 439 externích elektrických kardioverzí s použitím defibrilátoru s možností podání bifázického rektilineárního výboje, byla retrospektivně i prospektivně shromážděna data z provedených výkonů za období od VII/2001 do X/2005, která byla dále statisticky zpracována. Byla sledována jak jednotlivá, tak kumulativní efektivita podaných výbojů ve verzi na sinusový rytmus (SR), dále vztah impedance a úspěšnosti verze na SR a konečně i hodnoty skutečně podané energie a proudu dodaného defibrilátorem.
Purpose of study: The main goal of the study was to determine the effectiveness of biphasic rectilinear shock during external cardioversion in patients with persistent atrial fibrillation (AF). An additional goal was to assess the factors which influence cardioversion success rate, in particular chest impedance. Method: From a cohort of 244 patients, in whom a total of 439 external electrical cardioversions was performed using the Biphasic Defibrillator, data on the procedures performed between July 2001 and October 2005 were collected both retrospectively and prospectively and further statistically processed. Both individual and cumulative effectiveness of the shocks delivered in version to sinus rhythm (SR), the relation between impedance and success rate of version to SR, and the actual energy and current levels delivered by the defibrillator were studied.
- MeSH
- dospělí MeSH
- elektrická defibrilace metody MeSH
- kardiostimulace umělá metody MeSH
- lidé MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- relativní biologická účinnost MeSH
- senioři MeSH
- srdeční arytmie terapie MeSH
- supraventrikulární tachykardie diagnóza patologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Elektrická kardioverze a defibrilace jsou výkony mající z větší části společnou techniku provedení a způsob, kterým se snaží dosáhnout sinusového rytmu. Liší se zejména v časovém horizontu, do kterého je výkon třeba provést. Zatímco elektrická kardioverze je zpravidla výkon plánovaný (často i několik týdnů), je defibrilace výkon ryze urgentní s nutností provedení do několika minut od vzniku maligní arytmie. Obě metody si našly pevné místo v intenzivní péči o nemocné s různými typy tachyarytmií a tvoří nedílnou součást doporučených postupů v kardiopulmonální resuscitaci.
Electrical cardioversion and defibrillation are procedures sharing, to a great degree, the method of performance and the technique by which to restore sinus rhythm. They mainly differ in the time period within which the procedure must be carried out. While electrical cardioversion is typically a planned procedure (often in terms of weeks), defibrillation is strictly an emergency procedure which must be performed within minutes of the onset of malignant arrhythmia. Both methods have found a firm place in intensive care of patients with various types of tachyarrhythmias and are an integral part of guidelines on cardiopulmonary resuscitation.
- Klíčová slova
- monofázický výboj, bifázický výboj,
- MeSH
- defibrilátory dějiny trendy MeSH
- elektrická defibrilace metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- elektrická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- elektrody MeSH
- fibrilace síní terapie MeSH
- kardiopulmonální resuscitace metody MeSH
- lidé MeSH
- resuscitace MeSH
- srdeční zástava terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl studie: Popis průběhu těhotenství a perinatálních výsledků pacientky se supraventrikulární tachyarytmií, která byla léčena elektrickou kardioverzí. Typ studie: Kazuistika. Pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN v Praze Motole. Vlastní pozorování: Prezentujeme případ těhotenství mladé ženy po operační korekci vrozené srdeční vady (dvojvýtoková pravá komora, koarktace aorty, hypoplazie aortálního oblouku) s implantovaným kardiostimulátorem pro dysfunkci SA a AV uzlu, u které byl během těhotenství zjištěn perzistující flutter síní vedoucí k rozvoji známek incipientního srdečního selhání. Ta byla ve 30. týdnu těhotenství za stálého monitorování plodu řešena elektrickou kardioverzí. Další průběh těhotenství byl nekomplikovaný, porod per sectionem caesaream z porodnické indikace (poloha plodu koncem pánevním, grav. hebd. 37+3, odtok plodové vody) bez komplikací. KLÍČOVÁ SLOVA: elektrická kardioverze, těhotenství, arytmie, flutter síní
Object: Describing the course of pregnancy and perinatal outcomes in a patient with supraventricular tachycardia treated by electrical cardioversion. Design: Case report. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital. Case report: We report a case of electrical cardioversion performed during pregnancy. Young patient with a history of surgical correction of congenital heart defect (double outlet right ventricle, aortic arch hypoplasia and coarctation) with implanted pacemaker for dysfunction of both SA and AV node was diagnosed with persistent atrial flutter leading to incipient heart failure during pregnancy. At 30 weeks of pregnancy, the electrical cardioversion was performed under continuous fetal monitoring. Rest of the pregnancy was uneventful, delivery via caesarean section with obstetric indication (breech presentation, premature rupture of membranes at 37+3/7 weeks) without any complications. KEYWORDS: electrical cardioversion, pregnancy, arrhythmia, atrial flutter
- MeSH
- elektrická defibrilace * metody MeSH
- kardiovaskulární komplikace v těhotenství terapie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- supraventrikulární tachykardie * terapie MeSH
- vrozené srdeční vady komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Účel studie: Efektivita intrakardiální elektrické kardioverze se dle některých prací blíží až ke 100 % a je obecně považována za „zlatý standard“ v efektivitě elektrické kardioverze fibrilace síní na sinusový rytmus. Poznatky z experimentálních prací a zkušenosti z praxe naznačují, že efektivitě intrakardiální bifázické kardioverze se velmi přibližuje efektivita některých externích bifázických defibrilátorů. Naším cílem bylo pokusit se zjistit, zda v souboru pacientů s perzistující fibrilací síní, kteří přicházejí k externí bifázické rektilineární elektrické kardioverzi, je u skupiny s neefektivní externí bifázickou kardioverzí přínosné provedení intrakardiální elektrické kardioverze. Použité metody: U souboru 419 pacientů, u kterých bylo provedeno celkem 622 externích elektrických kardioverzí s použitím defibrilátoru s bifázickým rektilineárním výbojem, byla retrospektivně i prospektivně shromážděna data z provedených výkonů za období od VII/2001 do XII/2007, která byla dále statisticky zpracována. Byla sledována jednotlivá i kumulativní efektivita podaných výbojů ve verzi na sinusový rytmus (SR), vztah mezi velikostí energie, proudu a úspěšností verze na SR a dále hodnoty skutečně podané energie a proudu dodaného defibrilátorem. U skupiny 40 pacientů s neefektivní externí kardioverzí a trvající fibrilací síní byla indikována intrakardiální elektrická kardioverze. Souhlas s výkonem dalo jen 7 pacientů. Hodnocena byla efektivita kardioverze, velikosti energie jednotlivých výbojů a kumulativní energie. Výsledky: Kumulativní efektivita externí elektrické kardioverze bifázickým rektilineárním výbojem v obnovení sinusového rytmu v našem sledování dosáhla 93,6 %. Efektivita rostla s počtem a nastavenou energií výboje (v závorce uvedená skutečně podaná) od 46,2 % při prvním výboji o průměrné hodnotě energie 66,3 (85,4) J přes 82,5 % při výboji o průměrné energii 115,7 (147,3) J až po 93,6 % u třetího výboje o energii průměrně 175 (218) J. V průměru tak bylo použito kumulativně 357 (450,7) J energie. Výboje vedoucí k obnovení normálního SR měly signifikantně nižší hodnoty impedance (p < 0,0001), signifikantně vyšší hodnoty proudu (p < 0,0001) a signifikantně vyšší hodnoty nastavené i podané energie (p < 0,0001). Bylo prokázáno signifikantní snížení impedance při 2. výboji ve srovnání s impedancí při 1. výboji (p < 0,0001). Ze 7 pacientů, kteří podstoupili intrakardiální elektrickou kardioverzi se podařilo dosáhnout SR pouze u 3 nemocných (42,9 %, p = 0,001), u 2 došlo k recidivě FS do týdne od výkonu a u 1 za hodinu po výkonu. U všech pacientů byla nutná eskalace 3 výbojů dle protokolu (5–10–15 J) s kumulativní energií 30 J. Skupina nemocných s intrakardiální kardioverzí měla signifikantně vyšší impedanci hrudníku ve srovnání se skupinou s externí kardioverzí (p = 0,017). Závěry: Naše zkušenosti z více než 600 externích elektrických bifázických kardioverzí ukazují, že při vysoké efektivitě bifázického externího výboje blížící se 94 % je další indikace intrakardiální bifázické kardioverze pro její relativně nízkou účinnost (3 ze 7 nemocných) sporná.
Purpose of Study: According to some papers, the effectiveness of intracardiac electrical cardioversion approaches 100 % and is generally considered to be a „gold standard“ in the effectiveness of electrical cardioversion of atrial fibrillation to sinus rhythm. Findings from experimental papers and experience from the practice suggest that the effectiveness of intracardiac biphasic cardioversion is closely approached by that of some external biphasic defibrillators. Our aim was to try to determine whether in our cohort of patients with persistent atrial fibrillation presenting for external biphasic rectilinear electrical cardioversion, performing intracardiac electrical cardioversion would be beneficial in those with ineffective external biphasic rectilinear electrical cardioversion. Methods: In a cohort of 419 patients, in whom a total of 622 external electrical cardioversions were performed using a rectilinear biphasic defibrillator, data on the procedures performed between July 2001 and December 2007 were collected both retrospectively and prospectively and further statistically processed. Both individual and cumulative effectiveness of the shocks delivered in version to sinus rhythm (SR), the relation between the energy, current and success rate of version to SR, and the actual energy and current levels delivered by the defibrillator were observed. In a group of 40 patients with ineffective cardioversion and persistent atrial fibrillation, intracardiac electrical cardioversion was indicated. Only seven patients gave their consent to the procedure. The effectiveness of cardioversion, the energy levels of individual shocks, and cumulative energy were evaluated. Results: The cumulative effectiveness of external electrical cardioversion with biphasic rectilinear shock in restoring sinus rhythm reached 93.6 % in our observation. The effectiveness increased with the number and predetermined energy of the shocks (the energy actually delivered is shown in the parentheses) from 46.2 % at the first shock of an average energy of 66.3 (85.4) J to 82.5 % at the second shock of an average energy of 115.7 (147.3) J to 93.6 % at the third shock of an average energy of 175 (218) J. Thus, on average, 357 (450.7) J of energy were used cumulatively. Shocks leading to restoring a normal SR had significantly lower impedance levels (p < 0.0001), significantly higher current levels (p < 0.0001), and significantly higher levels of the energy predetermined and delivered (p < 0.0001). A significant decrease in impedance was demonstrated at the second shock compared to the impedance at the first shock (p < 0.0001). Out of the seven patients who underwent intracardiac electrical cardioversion, SR was achieved in only three (42.9 %, p = 0.001); two developed recurrent AF within a week after the procedure, and one did within an hour after the procedure. All the patients required three escalating shocks according to the protocol (5–10–15 J) with a cumulative energy of 30 J. The group of patients with intracardiac cardioversion had a significantly higher chest impedance compared to that in the group with external cardioversion (p = 0.017). Conclusions: Our experience with more than 600 external electrical biphasic cardioversions shows that, given the high effectiveness of a biphasic external shock approaching 94 %, further indication for intracardiac biphasic cardioversion is questionable due to its relatively low efficacy (3 out of 7 patients).
