• MeSH
• chudoba MeSH
• disparity zdravotního stavu MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• ekonomika lékařská MeSH
• kvalita zdravotní péče ekonomika   MeSH
• příjem MeSH
• rozvojové země MeSH
• sociální problémy MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• sociologie
• ekonomie, ekonomika, ekonomika zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

• MeSH
• programy národního zdraví MeSH
• služby v oblasti reprodukčního zdraví MeSH
• služby zdravotní péče o dítě MeSH
• služby zdravotní péče o matku MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• zdravotní péče - kvalita, dosažitelnost a hodnocení MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• pediatrie
• gynekologie a porodnictví
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

• MeSH
• sociální vědy MeSH

• Konspekt
• Společenské vědy
• NLK Obory
• sociologie

• MeSH
• disparity zdravotní péče MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• programy národního zdraví MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

Introduction: The aim of this study was to investigate health science students' perceptions of poverty and health inequality to gain insight into the perspectives of future healthcare workers. Design: A descriptive cross-sectional study. Methods: Data was collected via an online survey that was developed based on a thorough literature review. Participants were students (n = 106) from undergraduate nursing and applied kinesiology programmes. Statistical analyses were conducted with IBM SPSS Statistics 29.0. using bivariate statistical analysis. The significance level was set at p < 0.05. Results: 28.3% of students cited lack of opportunity as the main cause of poverty. There were significant differences in perception between nursing and kinesiology students (p < 0.05), particularly in relation to personal responsibility for poverty. On average, students scored 58/85, indicating a moderate yet significant awareness of social determinants of health. Conclusion: The findings illustrate how different disciplines influence perceptions of poverty and emphasise the inclusion of empathy in health education. While views on the roots of poverty vary, a common nuanced understanding points to a move towards empathic, socially conscious healthcare education. The study highlights the importance of an education system that emphasises social determinants of health and empowers students to engage with the complexities of poverty and health inequality.

• MeSH
• analýza dat MeSH
• chudoba MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální determinanty zdraví MeSH
• studenti ošetřovatelství psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• studenti zdravotnických povolání * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotní nespravedlnost * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• geografické informační systémy MeSH
• kontrola infekčních nemocí MeSH
• lékařská topografie MeSH
• očkovací programy MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• trasování kontaktů MeSH
• vakcinace MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• pediatrie
• infekční lékařství
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

Ve 21. století jsou podmínky v oblasti zdraví charakterizovány vzrůstajícím množstvím vzájemně propojených faktorů, které ovlivňují zdraví a životní pohodu, a vzájemnou provázaností na globální, regionální i místní úrovni. V současné době není možné zhostit se úspěšně náročných úkolů v oblasti veřejného zdraví (např. nepřenosné choroby, antimikrobiální rezistence, nerovný přístup ke zdravotní péči a zdravotní důsledky vynucených opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči v některých zemích) bez spolupráce mezi jednotlivými sektory a koordinace kroků na mezinárodní, národní i místní úrovni. 53 zemí z evropského regionu WHO vytvořily a přijaly evropskou strategii pro 21. století (Zdraví 2020) jako společný, výzkumem podložený souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví, podporu spolupráce ve všech sektorech a na všech úrovních a koordinaci kroků vedoucích ke zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel evropského regionu. Tento článek se věnuje vzniku a vývoji strategie Zdraví 2020, hlavním strategickým cílům, úkolům i náplni. Dále uvádí kroky nezbytné k úspěšnému zavedení strategie Zdraví 2020 v jednotlivých zemích a pomoc poskytovanou WHO zemím, které začaly v oblasti zdraví uplatňovat postupy v souladu se strategií Zdraví 2020.

The 21st-century health landscape is shaped by growing global, regional and local interdependence and an increasingly complex array of interlinking factors that influence health and well-being. Most of today's major public health challenges, including noncommunicable diseases, antimicrobial resistance, health inequalities and the health effects of austerity measures in some countries, cannot be addressed effectively without intersectoral and coordinated action at supranational, national and local levels. The 53 countries of the WHO European Region developed and adopted a European policy framework and strategy for the 21st century (Health 2020) as a common, evidence-informed policy framework to support and encourage coordinated action by policy-makers at all levels and in all sectors to improve population health and well-being. This article presents the development process of Health 2020 and its main strategic goals, objectives and content. Further, we describe what is needed to successfully implement Health 2020 in countries and how can WHO provide technical assistance to countries that embark on developing health policy aligned with the Health 2020 policy framewor

• MeSH
• ekonomika a organizace zdravotní péče MeSH
• lidé MeSH
• podpora zdraví * MeSH
• programy národního zdraví * MeSH
• regionální zdravotnické plánování MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• Světová zdravotnická organizace MeSH
• veřejné zdravotnictví MeSH
• vládní programy MeSH
• zdravotní politika MeSH
• zdravotní priority * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• O autorovi
• Zdraví 2020 (program) Autorita

Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda sociální nerovnost mezi rodičkami ovlivňuje přístup zdravotnického personálu k rodící ženě a ženě po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí a porovnat názory na tento přístup mezi zdravotnickým personálem a těmito ženami. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 11 porodních asistentek a 12 žen po porodu, které byly v době provádění výzkumu hospitalizované na oddělení šestinedělí. Výběr respondentek byl záměrný. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody, sběr dat byl proveden polostrukturovaným, individuálním rozhovorem a metodou obsahové analýzy. Výsledky: Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že věk a výše vzdělání rodičky mají vliv na edukaci a spolupráci rodičky s porodní asistentkou, u některých porodních asistentek ovlivňují také samotný přístup porodní asistentky k rodičce. Co však také ovlivňuje přístup některých porodních asistentek, a to spíše v negativním slova smyslu, je příslušnost rodičky k minoritní skupině. Závěr: Sociální nerovnost mezi rodičkami má vliv nejen na přístup porodních asistentek k rodící ženě a ženě po porodu hospitalizované na oddělení šestinedělí, ale ovlivňuje také již samotnou přípravu rodičky na porod, možnost využít přítomnost doprovodu u porodu či možnost využít zpoplatněných forem analgetizace v průběhu porodu.

Aim: The aims of the qualitative research were to determine whether social inequality among women in labor affects the approach of health professionals to laboring women and those staying on a postnatal ward and to compare opinions on this approach between health professionals and these women. Methods: The group, selected by purposive sampling, comprised 11 midwives and 12 women staying on a postnatal ward while the research was conducted. Data for the qualitative research were collected using semi-structured individual interviews and content analysis. Results: The interview analysis showed that the age and level of education of women in labor have an impact on their education by and cooperation with midwives. And in some midwives, these also affect their attitude to laboring women. But what also influences the approach of some midwives, mostly in a negative sense, is laboring women’s belonging to a minority group. Conclusion: Social inequality among women in labor not only has an impact on midwives’ approach to laboring women and those staying on a postnatal ward but also affects childbirth preparation and possibility to benefit from the presence of birth support people or pain management options not covered by insurance.

• MeSH
• Asijci MeSH
• bolest MeSH
• lidé MeSH
• poporodní období * MeSH
• porodní asistentky * MeSH
• postoj MeSH
• Romové MeSH
• sběr dat MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• strach MeSH
• těhotenství * MeSH
• zdravotní výchova MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství * MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• chudoba MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• veřejné zdravotnictví MeSH
• zdraví MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• sociální lékařství

The prevalence of inequalities in the general health position of communities can be assessed by using selected determinants. The aims of this article are three-fold: (1) to apply a comprehensive approach to the assessment of inequalities in the general health position of communities, (2) to determine the spatial differentiation of determinants, and (3) to present selected assessment methods and their impact on the results. To present a quantitative assessment of these inequalities in health status in communities, a composite indicator (Health Index) was developed. This Health Index is composed of 8 areas of evaluation and 60 indicators which include, amongst others, determinants of health status and healthcare at district level (LAU 1) in the Czech Republic. The data are evaluated using multicriteria decision-making methods (the WSA and TOPSIS methods). Findings suggest that, when all eight domains are assigned the same weight of one, the spatial differentiation among the districts is similar when using both methods. If different weightings are assigned to the districts, changes occur in both the index values and the rankings of the analyzed districts. For example, the allocation of weightings in both methods results in a rearrangement of the ranking of districts for which the Health Index is around the average.

• MeSH
• poskytování zdravotní péče * MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH