BACKGROUND: Type 2 diabetes and prediabetes represent significant global health challenges, with physical activity (PA) being essential for disease management and prevention. Despite the well-documented benefits, many individuals with (pre)diabetes remain insufficiently active. General practitioners (GP) provide an accessible platform for delivering interventions; however, integrating PA interventions into routine care is hindered by resource constraints. OBJECTIVES: The ENERGISED trial aims to address these barriers through an innovative GP-initiated mHealth intervention combining wearable technology and just-in-time adaptive interventions. METHODS: The ENERGISED trial is a pragmatic, 12-month, multicentre, randomised controlled trial, assessing a GP-initiated mHealth intervention to increase PA and reduce sedentary behaviour in patients with type 2 diabetes and prediabetes. The primary outcome is daily step count, assessed via wrist-worn accelerometry. The primary analysis follows the intention-to-treat principle, using mixed models for repeated measures. Missing data will be handled under the missing-at-random assumption, with sensitivity analyses exploring robustness through reference-based multiple imputation. The trial incorporates the estimand framework to provide transparent and structured treatment effect estimation. DISCUSSION: This statistical analysis plan outlines a robust approach to addressing participant non-adherence, protocol violations, and missing data. By adopting the estimand framework and pre-specified sensitivity analyses, the plan ensures methodological rigour while enhancing the interpretability and applicability of results. CONCLUSIONS: The ENERGISED trial leverages innovative mHealth strategies within primary care to promote PA in individuals with (pre)diabetes. The pre-specified statistical framework provides a comprehensive guide for analysing trial data and contributes to advancing best practices in behavioural intervention trials for public health. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov NCT05351359 . Registered on April 28, 2022.

• MeSH
• Accelerometry MeSH
• Exercise * MeSH
• Diabetes Mellitus, Type 2 * therapy   psychology   diagnosis   MeSH
• Fitness Trackers MeSH
• Humans MeSH
• Multicenter Studies as Topic MeSH
• Wearable Electronic Devices MeSH
• Pragmatic Clinical Trials as Topic MeSH
• General Practice * methods   MeSH
• Prediabetic State * therapy   psychology   diagnosis   MeSH
• Sedentary Behavior * MeSH
• Telemedicine * statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Clinical Trial Protocol MeSH

Cíl: Montrealský kognitivní test (MoCA) je jednou z nejpoužívanějších screeningových zkoušek kognice u dospělých osob, pro něž existují normy pro českou populaci. Varianta MoCA-22, která je určena pro osoby s poruchami zraku či imobilitou horních končetin, se dá administrovat i po telefonu. Tato studie přináší české normy MoCA-22. Materiál a metodika: Soubor (n = 1 049) se skládá z účastníků čtyř studií provedených v ČR. Zařazeny byly osoby ve věku 19–98 let, bez neurodegenerativního, psychiatrického či jiného závažného onemocnění. Data pro MoCA-22 byla odvozena z dat získaných vyšetřením standardní verzí MoCA. V souladu se zavedenou klinickou praxí i statistickou analýzou jsou soubor a odvozené normy rozděleny na tři věkové kategorie: 19–50 let, 51–74 let, 75 a více let. Výsledky: Pro výše uvedené věkové kategorie dále rozdělené dle dosaženého vzdělání (nižší, vyšší) předkládáme průměrné skóry i odhadované percentilové hranice. Výkon v MoCA-22 je ovlivněn dosaženým vzděláním a věkem, ale nikoli pohlavím. Pro úpravu výsledků dle demografických faktorů proto poskytujeme i regresní rovnici. Závěr: Normativní údaje pro MoCA-22 rozšíří klinické instrumentárium v Česku a umožní adekvátní screening kognice u osob, jež jsou zdravotním stavem limitovány při využití standardních metod.

Aim: The Montreal Cognitive Assessment (MoCA) is one of the most widely used cognitive screening tests in adults with reference standards for the Czech population. The MoCA-22 variant is designed for individuals with visual impairment or upper limb immobility and can be administered over the telephone. This study presents the Czech MoCA-22 normative standards. Materials and methods: The sample (N = 1,049) consists of participants from four studies conducted in the Czech Republic. The subjects included were aged 19–98 years, and were without neurodegenerative, psychiatric, or other serious illness. Data for the MoCA-22 were derived from data obtained by the standard version of MoCA. Following established clinical practice and statistical analysis, the population and derived norms are divided into three age categories: 19–50 years, 51–74 years, and 75 years and older. Results: For these age categories above, which were further subdivided by educational status (lower, higher), we present mean scores and estimated percentile thresholds. Performance in the MoCA-22 is affected by demoraphic factors, such as educational status and age but not sex, as reflected by the regression equation. Conclusions: Normative data for MoCA-22 will complement the clinical armamentarium in Czechia and allow adequate cognitive screening in people whose health status limits them when using standard methods.

• Keywords
• Montrealský kognitivní test (MoCA),
• MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Cognition Disorders diagnosis   MeSH
• Humans MeSH
• Neuropsychological Tests * standards   MeSH
• Bedridden Persons MeSH
• Telephone MeSH
• Telemedicine MeSH
• Persons with Visual Disabilities MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Úvod: Dlouhodobé následky akutního covidu-19 jsou poněkud přehlíženou realitou post-pandemického období nejen v EU. Stále neexistuje celosvětově akceptovaná terminologie ani jednotná definice. Epidemiologická data jsou velmi různorodá. Nemáme dostupné diagnostické biomarkery a dosud neexistuje efektivní farmakoterapie. Hlavním cílem práce je detailněji popsat nemocné, u kterých se po propuštění z hospitalizace následně vyvinul post-covid a popsat jeho klinickou podobu. V rámci ČR jde o první takto rozsáhlý projekt. Materiál a metodika: Retrospektivní studie všech pacientů hospitalizovaných pro akutní covid-19 ve velké univerzitní nemocnici spádově pokrývající region milion osob. Do studie byli zařazeni dospělí pacienti s první hospitalizací pro covid-19 nezávisle na věku, pohlaví či komorbiditách. U všech hospitalizovaných byly retrospektivně zjištěny a poté manuálně z elektronické dokumentace validovány parametry týkající se symptomů, laboratorních testů, terapie a výsledků hospitalizace. Následně byla systematicky získána data o všech nemocných, kteří kdykoliv po opuštění nemocnice navštívili ambulantní centrum postcovidové péče. Forma postcovidového postižení byla následně u každého z nich popsána. Výsledky: V pandemickém období od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2022 bylo hospitalizováno pro akutní covid-19 celkem 4 001 pacientů. Ve 3 880 případech (53 % mužů, 54 % nekuřáků, průměrného věku 64 let s BMI 28) šlo o první hospitalizaci v důsledku akutního covidu-19. V nemocnici zemřelo 579 (14,9 % poprvé přijatých) osob a 3 301 (85,1 %) nemocných bylo propuštěno domů či do zařízení zdravotně-sociální péče. U 267 z nich (8,1 % propuštěných) došlo po více jak 3 měsících k diagnóze postcovidového postižení. Rizikové faktory pro rozvoj post-covidu zahrnovaly mužské pohlaví, nekuřáky, vyšší BMI, průduškové astma, imunosupresivní status a těžší stav (JIP) při hospitalizaci. Post-covidové postižení trvalo minimálně 6 měsíců, u 10 pacientů >24 měsíců. Dominantní postižení post-covidem bylo respirační (u 55 % osob). Mimoplicní projevy udávalo 42 % a chronickou únavu 38 % pacientů s projevy post-covidu. Neurologické změny pozorovalo 22 % post-covid nemocných. Nadto 29 % nemocných mělo objektivně poškozené plíce i přesto, že byli asymptomatičtí. Pacienti hospitalizovaní pro akutní covid-19 v omikronové fázi pandemie měli nižší pravděpodobnost přítomnosti post-covidu a menší riziko mimoplicní symptomatologie, pokud se u nich post-covid objevil. Závěr: Post-covid postižení se vyvinulo u 8 % pacientů propuštěných z nemocnice po akutním covidu-19. Rizikem pro post-covid bylo mužské biologické pohlaví, nadváha, nekouření, astma, imunosuprese a závažnější průběh akutní fáze covidu-19. U menší části nemocných trvají obtíže i déle než 24 měsíců. Osoby s hospitalizací během omikronového období jsou postiženi post-covidem méně často.

x

• MeSH
• Antiviral Agents pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Heparin, Low-Molecular-Weight pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Adrenal Cortex Hormones pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Hospitalization * MeSH
• Comorbidity MeSH
• Humans MeSH
• Mortality MeSH
• Post-Acute COVID-19 Syndrome * epidemiology   etiology   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Risk Factors MeSH
• Age Factors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

BACKGROUND: Expiratory muscle strength training (EMST) is acknowledged for its therapeutic benefits in Parkinson's disease (PD), yet long-term adherence remains a challenge. OBJECTIVE: The primary aim of this study was to assess the preliminary effects of EMST coupled with a mobile health app (SpiroGym) on self-efficacy and exercise adherence in PD patients. The secondary aim was to assess the usability of the SpiroGym app. METHODS: This single-group, multicenter, multinational proof-of-concept study involved 63 PD patients across four tertiary PD centers. Participants were enrolled in either a 1-week (n = 35) or 24-week (n = 28) EMST program coupled with SpiroGym app. Self-efficacy was assessed using the Self-Efficacy for Home Exercise Program scale (SEHEPS) and exercise adherence was monitored by SpiroGym app. Usability was evaluated using the System Usability Scale. RESULTS: Post-intervention, significant improvements in SEHEPS were observed in 1-week group (d = 0.48; p = 0.02) and 24-week group (d = 0.57; p = 0.002). Adherence rates in the 24-week PD patient group were high throughout the course of the study. Post-training SEHEPS was found to correlate (rho = 0.55; adjusted p = 0.016) with adherence to EMST during the non-supervised maintenance phase. The SpiroGym app exhibited high usability (>85th percentile score), with no significant differences noted between short-term and long-term use, indicating sustained user satisfaction. CONCLUSIONS: The results of our study suggest a promising role for SpiroGym app in supporting adherence to home-based EMST in PD patients. Nevertheless, future comparative studies are required to confirm SpiroGym's effectiveness.

• MeSH
• Patient Compliance * MeSH
• Breathing Exercises methods   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Mobile Applications * MeSH
• Resistance Training methods   MeSH
• Proof of Concept Study * MeSH
• Parkinson Disease * rehabilitation   physiopathology   therapy   MeSH
• Self Efficacy MeSH
• Aged MeSH
• Muscle Strength physiology   MeSH
• Telemedicine * MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Multicenter Study MeSH

BACKGROUND: A previous randomized controlled trial (NeCR) has indicated the effectiveness of nurse-led eHealth cardiac rehabilitation (CR) on modifying the behaviors of patients with coronary heart disease. However, limited qualitative studies explore the experiences of using eHealth CR that led to such benefits. OBJECTIVE: The study aimed to explore the experiences of patients who participated in the NeCR program. METHODS: A descriptive qualitative study was employed among 20 intervention group patients who used the eHealth CR website and ranked differently (0-35th percentile, >35th percentile, and > 70% percentile) in the improvement of health-promoting behaviors. RESULTS: Five themes emerged: the NeCR program has promoted behavior change and mitigated emotional distress post-CHD. Patients described how the NeCR influenced cognitive determinants (knowledge and skill acquisition, having a roadmap, self-monitoring, and self-evaluation and resolution) and offered social support (professional counseling and peer interaction via multimedia chat) toward such change. Patients also appreciated the high affordability, accessibility, reliability of the NeCR, and expressed psychological, contextual, and technical barriers. CONCLUSIONS: Providing eHealth CR during patient discharge is warranted as an affordable, accessible, and reliable alternative to obtain health benefits. Extensive behavior change techniques, actionable CR guidance, and increased awareness are widely perceived enablers. Offering professional support and moderation is critical for early post-discharge consultation and for introducing direct peer interaction to reassure patients.

• MeSH
• Cardiac Rehabilitation * methods   MeSH
• Coronary Disease * rehabilitation   MeSH
• Humans MeSH
• Aftercare MeSH
• Patient Discharge MeSH
• Reproducibility of Results MeSH
• Nurse's Role MeSH
• Telemedicine * methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Randomized Controlled Trial MeSH

BACKGROUND: A previous randomized controlled trial (NeCR) has indicated the effectiveness of nurse-led eHealth cardiac rehabilitation (CR) on modifying the behaviors of patients with coronary heart disease. However, limited qualitative studies explore the experiences of using eHealth CR that led to such benefits. OBJECTIVE: The study aimed to explore the experiences of patients who participated in the NeCR program. METHODS: A descriptive qualitative study was employed among 20 intervention group patients who used the eHealth CR website and ranked differently (0-35th percentile, >35th percentile, and > 70% percentile) in the improvement of health-promoting behaviors. RESULTS: Five themes emerged: the NeCR program has promoted behavior change and mitigated emotional distress post-CHD. Patients described how the NeCR influenced cognitive determinants (knowledge and skill acquisition, having a roadmap, self-monitoring, and self-evaluation and resolution) and offered social support (professional counseling and peer interaction via multimedia chat) toward such change. Patients also appreciated the high affordability, accessibility, reliability of the NeCR, and expressed psychological, contextual, and technical barriers. CONCLUSIONS: Providing eHealth CR during patient discharge is warranted as an affordable, accessible, and reliable alternative to obtain health benefits. Extensive behavior change techniques, actionable CR guidance, and increased awareness are widely perceived enablers. Offering professional support and moderation is critical for early post-discharge consultation and for introducing direct peer interaction to reassure patients.

• MeSH
• Cardiac Rehabilitation * methods   MeSH
• Coronary Disease * rehabilitation   MeSH
• Humans MeSH
• Aftercare MeSH
• Patient Discharge MeSH
• Reproducibility of Results MeSH
• Nurse's Role MeSH
• Telemedicine * methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Randomized Controlled Trial MeSH

Cíl: Analyzovat respirační problémy donošených novorozenců během prvních hodin jejich života, porovnat parametry související s délkou pobytu na novorozenecké jednotce intenzivní péče (JIP) a prodiskutovat postupy perinatální péče, které by mohly zabránit následkům a/nebo snížit související náklady hospitalizace na JIP. Materiál a metody: Retrospektivní revize grafu mezi 31. červencem 2017 a 2. březnem 2018 v terciární porodnici. Chí-kvadrátové testování analyzovalo kvalitativní data. Pro kvantitativní proměnné byl použit Mann-Whitney test. Vícenásobné lineární regresní modely určovaly poměry šancí pro asociace, které byly v jednorozměrných analýzách významné. Výsledky: Bylo studováno 86 dětí s dýchacími problémy. Způsob porodu byl vaginální u 11,6 % a císařský řez u 88,4 % novorozenců. 52,3 % přijatých novorozenců mělo přechodnou tachypnoii a relativně rychle se zlepšila. Novorozenci resuscitovaní (p = 0,004) nebo přijatí na JIP z porodního sálu (p = 0,000) vykazovali větší potřebu podávání O2. Dvacet novorozenců bylo intubováno, 16 z nich byl podán surfaktant. Infekce (p < 0,05), abnormální rentgenové vyšetření hrudníku (p = 0,022) a závažnost nemocnosti dýchacího systému (p < 0,05) prodloužily neonatální hospitalizaci. Respirační problémy (p = 0,003) a intubace (p = 0,032) přinesly vyšší náklady na hospitalizaci. Zahájení kojení před 3. dnem života (p = 0,031) a podávání O2 déle než 72 hod (p = 0,036) byly v multivariační regresní analýze významně spojeny s délkou hospitalizace. Závěr: Povinná přítomnost dětského lékaře na porodním sále by optimalizovala oprávněné přímé přijetí na JIP a snížila možnost opožděné diagnózy dechové tísně během rooming-in. Pobyt na jednotce intenzivní péče u novorozenců v termínu by měl být založen na kombinaci diagnostických markerů sepse, jako je prokalcitonin nebo interleukin-6. Je také nutný specifický protokol týkající se podávání surfaktantu u intubovaných donošených dětí. Závažnost nemocnosti dýchacího systému není klíčovým určujícím faktorem výživy kojenců. Informace matek týkající se zdraví kojence a schopností kojení mohou zvýšit míru kojení.

Objective: To analyze respiratory problems of full term newborn babies during their first hours of life, compare parameters related to the length of neonatal intensive care unit (NICU) in-patient stay, and discuss perinatal care practices, which could prevent consequences, and/or reduce associated costs of NICU hospitalization. Material and methods: Retrospective chart review between July 31st 2017 and March 2nd 2018 in a tertiary maternity hospital. Chi-square testing analyzed qualitative data. Mann-Whitney test was used for quantitative variables. Multiple linear regression models determined odds ratios for associations were found to be significant in univariate analyses. Results: 86 babies with respiratory problems were studied. Delivery mode was vaginal in 11.6% and caesarean section in 88.4% of newborns. About 52.3% of admitted newborns had transient tachypnea and improved relatively quickly. Newborns resuscitated in (P = 0.004) or admitted to the NICU from the delivery room (P = 0.000) displayed greater need for O2 administration. Twenty neonates were intubated; 16 of them were administered surfactant. Infection (P < 0.05), abnormal chest x-ray (P = 0.022), and the severity of respiratory system morbidity (P < 0.05) prolonged neonatal in-patient stay. Respiratory problems (P = 0.003) and intubation (P = 0.032) incurred greater hospitalization costs. Breastfeeding initiation before the 3rd day of life (P = 0.031), and O2 administration for more than 72 h (P = 0.036) were significantly associated with the length of in-patient stay in the multivariate regression analysis. Conclusion: Mandating the presence of a pediatrician in the delivery room would optimize justified direct NICU admissions and reduce the possibility of delayed diagnosis of respiratory distress during rooming-in. NICU in-patient stay in full term neonates should be based on combining diagnostic markers of sepsis, such as procalcitonin or interleukin-6. A specific protocol regarding surfactant administration in intubated full term infants is also necessary. The severity of respiratory system morbidity is not the key determinant of infant feeding. Maternal information regarding infant health and breastfeeding abilities may improve breastfeeding rates.

• MeSH
• Hospitalization MeSH
• Intensive Care, Neonatal * MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Respiration Disorders * MeSH
• Transient Tachypnea of the Newborn MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Tachypnea MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH

Úvod: Robotická chirurgie slinivky břišní dosud není v České republice výrazně rozšířena. V celosvětovém měřítku je postupně, zejména v high-volume centrech, systematicky implementována. Studie prezentuje první zkušenosti s robotickou operativou slinivky břišní v pankreatochirurgickém high-volume centru v ČR. Metody: Srovnávací analýza první desítky pacientů operovaných roboticky pro patologii na slinivce břišní se srovnatelným souborem operovaných otevřeně (výkony menšího rozsahu: levostranná pankreatektomie s/bez splenektomie, enukleace, centrální resekce) hodnotí věk, délku hospitalizace, pobyt na JIP, krevní ztráty a operační čas pomocí neparametrického Mann-Whitneyova U-testu, a komplikace a rehospitalizace pomocí deskriptivní statistiky. Výsledky: Srovnávané soubory tvoří 10 pacientů (5 žen) s provedeným robotickým výkonem (5× enukleace, 4× distální pankreatektomie a centrální resekce – medián věku 65,3 [46–76] let) a 10 pacientů (5 žen) se srovnatelnými otevřenými výkony (5× enukleace, 4× distální resekce a centrální resekce – medián věku 65,5 [52–78] let). Délka hospitalizace 4,5 vs. 9 dnů (p = 0,0003) a délka operace 275 vs. 142 min (p = 0,004) byly statisticky rozdílné u robotické vs. otevřené skupiny. Pobyt na JIP a krevní ztráty byly nižší ve skupině robotické, ale ne statisticky významné, věk byl srovnatelný. Komplikace podle Clavien-Dindovy klasifikace ve skupině otevřené: 3× typ II, 1× typ IIIa, 1× typ IIIb, ve skupině robotické 1× typ II a 1× typ IIIa. Rehospitalizace v souboru otevřených byla 2×, v souboru robotických 1×, vždy pro pozdní pooperační komplikaci. Závěr: Robotická chirurgie slinivky břišní je v současnosti v ČR v úplných začátcích. Dosavadní zkušenost s první desítkou nemocných operovaných prostřednictvím robotického systému DaVinci Xi přinášejí slibné výsledky v podobě zkrácení hospitalizace, ale za cenu delšího operačního času.

Introduction: Robotic pancreatic surgery is still not widely used in the Czech Republic. On a global scale, it is gradually being systematically implemented, especially in high-volume centers. The study presents the first experiences with robotic pancreatic surgery in a pancreatic surgery high-volume center in the Czech Republic. Methods: Comparative analysis of the first ten patients operated on robotically for pancreatic pathology with a comparable group operated open (smaller procedures: left pancreatectomy with/without splenectomy, enucleation, central resection) evaluates age, length of hospitalization, ICU stay, blood loss and operative time using non-parametric Mann--Whitney U-test, and complications and rehospitalization using descriptive statistics. The results: The compared sets consist of 10 patients, 5 women, with a robotic procedure (5× enucleation, 4× distal pancreatectomy and central resection – median age 65.3 [46–76] years) and 10 patients, 5 women, with comparable open procedures (5× enucleation, 4× distal resection and central resection – median age 65.5 [52–78]years. Hospitalization length 4.5 days vs. 9 days (P = 0.0003) and operation time 275 min vs. 142 min (P = 0.004) were statistically different in the robotic vs open group. ICU stay and blood loss were lower in the robotic group, but not statistically significant, age was comparable. Complications according to the Clavien-Dindo classification in the open group: 3× type II, 1× type IIIa, 1× type IIIb, in the robotic group 1× type II and 1× type IIIa. Rehospitalization in the open group was 2×, in the robotic group 1x, always for late postoperative complications. Conclusion: Robotic surgery of the pancreas is currently in its infancy in the Czech Republic. The experience so far with the first ten patients operated on using the DaVinci Xi robotic system has yielded promising results in form of shorter hospitalization, but at cost of longer operating time.

• MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Minimally Invasive Surgical Procedures MeSH
• Pancreatic Diseases surgery   pathology   MeSH
• Pancreatectomy * MeSH
• Robotic Surgical Procedures * MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH

BACKGROUND: The growing number of patients with type 2 diabetes and prediabetes is a major public health concern. Physical activity is a cornerstone of diabetes management and may prevent its onset in prediabetes patients. Despite this, many patients with (pre)diabetes remain physically inactive. Primary care physicians are well-situated to deliver interventions to increase their patients' physical activity levels. However, effective and sustainable physical activity interventions for (pre)diabetes patients that can be translated into routine primary care are lacking. METHODS: We describe the rationale and protocol for a 12-month pragmatic, multicentre, randomised, controlled trial assessing the effectiveness of an mHealth intervention delivered in general practice to increase physical activity and reduce sedentary behaviour of patients with prediabetes and type 2 diabetes (ENERGISED). Twenty-one general practices will recruit 340 patients with (pre)diabetes during routine health check-ups. Patients allocated to the active control arm will receive a Fitbit activity tracker to self-monitor their daily steps and try to achieve the recommended step goal. Patients allocated to the intervention arm will additionally receive the mHealth intervention, including the delivery of several text messages per week, with some of them delivered just in time, based on data continuously collected by the Fitbit tracker. The trial consists of two phases, each lasting six months: the lead-in phase, when the mHealth intervention will be supported with human phone counselling, and the maintenance phase, when the intervention will be fully automated. The primary outcome, average ambulatory activity (steps/day) measured by a wrist-worn accelerometer, will be assessed at the end of the maintenance phase at 12 months. DISCUSSION: The trial has several strengths, such as the choice of active control to isolate the net effect of the intervention beyond simple self-monitoring with an activity tracker, broad eligibility criteria allowing for the inclusion of patients without a smartphone, procedures to minimise selection bias, and involvement of a relatively large number of general practices. These design choices contribute to the trial's pragmatic character and ensure that the intervention, if effective, can be translated into routine primary care practice, allowing important public health benefits. TRIAL REGISTRATION: ClinicalTrials.gov (NCT05351359, 28/04/2022).

• MeSH
• Exercise MeSH
• Diabetes Mellitus, Type 2 * prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Multicenter Studies as Topic MeSH
• Pragmatic Clinical Trials as Topic MeSH
• General Practice * MeSH
• Prediabetic State * therapy   MeSH
• Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Sedentary Behavior MeSH
• Telemedicine * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Clinical Trial Protocol MeSH

Cíl: Nedávno byla vyvinuta možnost elektronického vyšetření paměti testem ALBAV. Cílem práce bylo zjistit jeho diskriminační a souběžnou validitu a další charakteristiky. Metody: Vyplňování elektronického testu ALBAV probíhalo v domácím prostředí účastníků, u některých pacientů s asistencí blízké osoby při obsluze počítače. Celkový skór ALBAV 0–40 vzniká jako součet výsledků ze čtyř úloh vždy s rozmezím 0–10 bodů: vybavení počtu správných 1) názvů obrázků; 2) gest; 3) slov věty a 4) pojmenování obtížnějších obrázků pro pacienty s kognitivní poruchou. Test ALBAV si samo provedlo 108 osob starších 55 let rozdělených na skupinu 34 pacientů s mírnými poruchami kognitivních funkcí (KOPO) a 74 osob vyšetřených neuropsychologickými testy kvůli souběžné validitě, z nichž byla vybrána podskupina 45 osob s normálními kognitivními funkcemi (NOS) a podobnými sociodemografickými charakteristikami jako pacienti. Výsledky: Pacienti KOPO měli významně nižší skóry v jednotlivých úlohách i celkovém skóru ALBAV (21 ± 6 vs. 30 ± 3) než NOS. Podle analýzy receiver operating characteristic je optimálním hraničním skórem 27 bodů se senzitivitou 82 % a specificitou 82 % a vysokou plochou pod křivkou 0,9 pro detekci mírných poruch kognitivních funkcí. Celkový skór testu ALBAV významně koreluje pozitivně se skóry v Reyově paměťovém testu učení a negativně s trváním v Testech cesty A a B. Dále významně koreluje s výsledky osobního vyšetření – paměťovým skórem ALBA a s počtem vybavených obrázků v testu POBAV. Hodnota Cronbachova alfa pro test ALBAV je 0,77. Závěr: Elektronický test ALBAV jako nástroj k samovyšetření paměti má potvrzenou dostatečnou diskriminační a souběžnou validitu. Budoucím plánem je zavedení automatického vyhodnocení testu a přizpůsobení testu různým elektronickým zařízením.

Aim: Electronic memory assessment has been recently developed using the ALBAV test. The aim of the study was to find out its discriminant and concurrent validity and other characteristics. Methods: The ALBAV electronic tests were completed at home of the participants with computer assistance of a nearby person in some patients. The total ALBAV score of 0–40 is a sum of the results of four tasks each with a range of 0–10 points: the number of correctly recalled 1) picture names; 2) gestures; 3) words of a sentence and 4) naming more difficult pictures for patients with cognitive impairment. The ALBAV test was self-administered by 108 persons over the age of 55. They were divided into a group of 34 patients with mild impairment of cognitive functions (MIC) and 74 individuals assessed with neuropsychological tests for concurrent validity from whom a subgroup of 45 persons with normal cognitive functions (NE) and similar sociodemographic characteristics as patients was selected. Results: MIC patients had significantly lower scores in individual tasks and the total ALBAV score (21 ± 6 vs. 30 ± 3 points) than those in the NE group. Based on the receiver operating characteristic analysis, the optimal cut-off score is 27 points with a sensitivity of 82%, a specificity of 82%, and a high area under the curve of 0.9 for detection of mild impairment of cognitive functions. The total score of the ALBAV test is significantly positively correlated with scores of the Rey Auditory Verbal Learning Test and negatively correlated with the duration of the Trail Making Tests A and B. It is also significantly correlated with the results of the in-person evaluation – the ALBA memory score and the number of recalled picture names in the PICNIR test. A Cronbach‘s alpha value for the ALBAV test is 0.77. Conclusion: The ALBAV electronic test is a possible valid tool for memory self-examination. The future plan is to implement an automatic evaluation of the test and adaptation of the test to different electronic devices.

• Keywords
• testy ALBAV,
• MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Cognitive Dysfunction * diagnosis   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Neuropsychological Tests * MeSH
• Memory Disorders diagnosis   MeSH
• Reproducibility of Results MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Telemedicine * MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH