INTRODUCTION: A variable proportion of non-responders to cardiac resynchronization therapy (CRT) warrants the search for new approaches to optimize the position of the left ventricular (LV) lead and the CRT device programming. CineECG is a novel ECG modality proposed for the spatial visualization and quantification of myocardial depolarization and repolarization sequences. OBJECTIVE: The present study aimed to evaluate CineECG-derived parameters in different pacing modes and to test their associations with acute hemodynamic responses in CRT patients. METHODS AND RESULTS: CineECG was used to construct the average electrical path within the cardiac anatomy from the 12-lead ECG. CineECG and LV dP/dt max were tested in 15 patients with nonischemic dilated cardiomyopathy and left bundle branch block (QRS: 170 ± 17 ms; LVEF: 26 ± 5.5%) under pacing protocols with different LV lead localizations. The CineECG-derived path directions were computed for the QRS and ST-T intervals for the anteroposterior (Xh), interventricular (Yh), and apicobasal (Zh) axes. In a multivariate linear regression analysis with adjustment for the pacing protocol type, the ST-T path direction Yh was independently associated with the increase in dP/dt max during CRT, [regression coefficient 639.4 (95% confidence interval: 187.9-1090.9), p = 0.006]. In ROC curve analysis, the ST-T path direction Yh was associated with the achievement of a 10% increase in dP/dt max (AUC: 0.779, p = 0.002) with the optimal cut-off > 0.084 (left-to-right direction) with sensitivity 0.67 and specificity 0.92. CONCLUSION: The acute hemodynamic response in CRT patients was associated with specific CineECG repolarization sequence parameters, warranting their further testing as potential predictors of clinical outcomes.

• MeSH
• akční potenciály MeSH
• blokáda Tawarova raménka * patofyziologie   terapie   diagnóza   MeSH
• časové faktory MeSH
• dilatační kardiomyopatie patofyziologie   terapie   diagnóza   MeSH
• elektrokardiografie * MeSH
• funkce levé komory srdeční * MeSH
• hemodynamika * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prediktivní hodnota testů * MeSH
• prostředky srdeční resynchronizační terapie MeSH
• senioři MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• srdeční resynchronizační terapie * MeSH
• srdeční selhání patofyziologie   terapie   diagnóza   MeSH
• tepový objem MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie (HokmP) je charakterizována ztluštěním stěn a zvětšením masy myokardu nedilatované levé komory srdeční bez vysvětlujících hemodynamických příčin a přítomností gradientu ve výtokovém traktu levé komory (lVoTG). u pacientů s maximální farmakologickou terapií HokmP je indikována invazivní metoda terapie. V minulosti metodou volby k redukci septální hypertrofie byla chirurgická myektomie, kterou vystřídala alkoholová septální ablace (aSa), nyní jde o všeobecně užívanou metodu v redukci septální hypertrofie. V posledních letech se objevila nová nefarmakologická metoda, a to radiofrekvenční ablace mezikomorového septa – v literatuře uváděná jako endocardial radiofrequency ablation of septal hypertrophy (eRaSH). cílem naší kazuistiky je popsat první zkušenosti s touto metodou. Jedná se o třiačtyřicetiletého pacienta s diagnostikovanou HokmP, významným lVoTG a maximální farmakologickou terapií, který podstoupil v roce 2019 alkoholovou septální ablaci pouze s přechodným efektem na regresi lVoTG, a zároveň s nově vzniklou blokádou pravého Tawarova raménka (RBBB). V roce 2021 u pacienta při kontrolní echokradiografii perzistuje vysoká lVoTo až 127 mm Hg a progredující symptomatologie. Proto byla pacientovi navržena eRaSH, se kterou souhlasil. Během výkonu byl mapován a označen převodní systém a hranice ztluštění septa s maximem v blízkosti předního cípu mitrální chlopně s patrným dopředným pohybem předního cípu mitrální chlopně v systole (Sam). Převodní systém byl označen v anatomické mapě body, aby se předešlo jeho poškození. Radiofrekvenční ablace byla zahájena ve střední části ztluštění septa v dostatečné vzdálenosti od převodního systému. Během ablace ale došlo k intermitentní atrioventrikulární blokádě III. stupně, následně ke střídaní bifascikulární blokády charakteru preexistujícího RBBB a levého předního a zadního hemibloku, s následnou restitucí do atrioventrikulární (aV) blokády Wenckebach 3 : 2, ablace byla pro riziko poškození převodního systému ukončena. Po výkonu bylo provedeno kontrolní měření lVoTG, který dosahoval 3,1 mm Hg, po komorové extrasystole 84,4 mm Hg. Během následujících hodin došlo k restituci aV vedení, 12 hodin po výkonu byl na povrchovém ekG patrný sinusový rytmus s aV blokádou I. stupně a RBBB bez převodní poruchy vyššího stupně, na dalších kontrolách po současnost je pacient bez převodních poruch rytmu a s trvajícím nízkým gradientem v lVoT. Pacienti s RBBB po předchozí aSa se jeví jako suboptimální kandidáti eRaSH vzhledem k vysokému riziku vzniku blokády levého Tawarova raménka během výkonu eRaSH a následné kompletní aV blokády. Při eRaSH v terénu předchozí aSa mohou vznikat bizarní poruchy aV převodu jako v níže popsané kazuistice.

Hypertrophic obstructive cardiomyopathy (HOCMP) is characterized by abnormal thickening or enlargement of the left ventricular myocardium mass of non-dilated left ventricle not explained solely by loading conditions and presence of obstruction in outflow tract of left ventricle. Surgical septal myectomy was the first choice method of invasive treatment of septal hypertrophy in the past which was replaced by alcohol septal ablation in the nineties of the 20th century and nowadays it is still worldwide used, safe, and effective method in reduction of septal hypertrophy. Nowadays there is a new method of non-pharmacological treatment of septal hypertrophy which is endocardial radiofrequency ablation of septal hypertrophy (ERASH). Main goal of our case report is to describe first experiences with ERASH method in our department. A forty- -three-year-old patient with diagnosed HOCMP and severe left ventricle outflow tract gradient (LVOTG) despite maximal pharmacological treatment who underwent alcohol septal ablation (ASA) in 2019, only with transient effect on LVOTG, and the new onset of right bundle branch block (RBBB). In 2021, there was still high LVOTG present on echocardiography - 127 mmHg and progressive symptomatology. The patient agreed to undergo ERASH. Hypertrophic part of septum and conduction system have been mapped and marked to avoid destruction. Radiofrequency ablation was started in the middle part of septal hypertrophy in safe distance from conduction system, however, during ablation there was a sudden onset of atrioventri- cular block of third degree, forwarded with alternating bifascicular block RBBB and left anterior or posterior hemiblock, with restitution to AV block of the second degree 3 : 2. Ablation was terminated at this point because of risk of harming conduction system. Immediate measurements straight after procedure were LVOTG 3.1 mmHg at rest and 84.4 mmHg after ventricle extrasystole. In next hours there was a restitution of conduction system to AVB of the first degree with preexisting RBBB. Nowadays the patient is without any conduction disorders of higher degree and low LVOTG still lasts. The patients after alcohol septal ablation with preexisting RBBB seem to be inappropriate candidates for ERASH procedure due to high risk of conduction disorders of higher degree as was seen in our case report.

• MeSH
• dospělí MeSH
• echokardiografie MeSH
• hypertrofická kardiomyopatie * chirurgie   patologie   MeSH
• katetrizační ablace * metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• obstrukce výtokového traktu levé komory srdeční chirurgie   etiologie   patologie   MeSH
• srdeční arytmie etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Izolovaná srdeční sarkoidóza je vzácné onemocnění, které je často obtížně detekovatelné vzhledem k nízké senzitivitě endomyokardiální biopsie (EMB), a proto obvykle vyžaduje multimodální vyšetření pomocí magnetické rezonance srdce (CMR) a/nebo pozitronové emisní tomografie – výpočetní tomografie (PET-CT) s aplikací 18F fl uordeoxyglukózy (FDG). Klinická manifestace onemocnění zahrnuje pokročilou atrioventrikulární blokádu, maligní komorové arytmie a městnavé srdeční selhání. Cílem práce je ukázat úskalí při diagnostice klinicky izolované sarkoidózy srdce u mladého muže po resuscitaci pro maligní komorovou arytmii. V kontextu tohoto případu poskytneme přehled současných znalostí managementu srdeční sarkoidózy. Popis případu: Osmadvacetiletý muž bez významnějších přidružených onemocnění byl přijat na naše pracoviště po krátké resuscitaci pro mimonemocniční zástavu oběhu při fi brilaci komor v únoru 2022. Na vstupním EKG byl přítomen sinusový rytmus s kompletní atrioventrikulární blokádou a morfologií komplexu QRS charakteru blokády levého Tawarova raménka. Následně byla dokumentována těžká neischemická systolická dysfunkce nedilatované levé komory s ejekční frakcí 25 %. EMB ukázala pouze nespecifický nález. Pro přetrvávající atrioventrikulární blokádu III. stupně byl pacientovi implantován kardioverter-defibrilátor s možností biventrikulární stimulace. Magnetickou rezonanci srdce jsme neindikovali z bezpečnostních důvodů u pacienta dependentního na kardiostimulaci a také jsme očekávali horší kvalitu vyšetření při artefaktech z implantovaných elektrod. V březnu 2022 bylo provedeno PET-CT s aplikací FDG, nicméně nález na srdci byl nediagnostický vzhledem k nedostatečné supresi metabolismu cukrů. Byly však zastiženy tři avidní uzliny v mediastinu. Pro trvající podezření na srdeční sarkoidózu bylo provedeno kontrolní PET-CT v červenci 2022, kdy se již zdařila suprese metabolismu glukózy v myokardu. Byl dokumentován nepoměr mezi fokálně zvýšenou akumulací FDG v oblasti anteroapikální, septální a bazální a výpadkem perfuze, který je charakteristický pro pokročilejší stadia zánětlivých srdečních onemocnění. Současně byla zaznamenána progrese lymfadenopatie na obou stranách bránice. Bronchoskopie a transbronchiální biopsie přinesly negativní nález. Opakovaná EMB verifi kovala sarkoidózu myokardu. V době první manifestace onemocnění se tedy jednalo o klinicky izolovanou srdeční sarkoidózu. Na základě tohoto nálezu byla zahájena imunosupresivní léčba kortikoidy a azathioprinem, kterou pacient toleroval bez komplikací. Postupně došlo ke zlepšení ejekční frakce levé komory, která v září 2023 dosáhla 45 %. Pacient zůstává během sledování klinicky stabilní ve funkční třídě II, bez intervencí přístroje pro komorové tachykardie. Od března 2023 přestal být pacient dependentní na kardiostimulaci. Závěr: Na diagnózu srdeční sarkoidózy je třeba myslet u pacientů s neischemickou dysfunkcí levé komory, zvláště v přítomnosti aneurysmat levé nebo pravé komory. Podezření zvyšuje přítomnost pokročilejší atrio- ventrikulární blokády nebo výskyt maligních komorových arytmií. Diagnostika je zvláště obtížná u izolované srdeční sarkoidózy, kde je obvykle nutno aplikovat kombinaci zobrazovacích metod, včetně CMR a PET-CT, případně opakovat EMB k dosažení správné diagnózy. Ta je důležitá jak z prognostických, tak i terapeutických důvodů.

Isolated cardiac sarcoidosis is a rare disease with a challenging diagnostic process reflecting a low sensitivity of endomyocardial biopsy (EMB). Therefore, it often requires a multimodal imaging using cardiac magnetic resonance imaging (CMR) and/or positron emission tomography (PET-CT) with administration of 18Ffluordeoxyglucose (FDG). Its clinical manifestation includes advanced atrioventricular block, ventricular tachyar- rhythmias and congestive heart failure. We aimed to illustrate pitfalls in the diagnosis of clinically isolated cardiac sarcoidosis in a young male with an aborted cardiac arrest due to ventricular fibrillation. This case inspired us to provide an updated review of the management of cardiac sarcoidosis. Case description: A 28-year-old male without any comorbidities was admitted to our department after an aborted out-of-hospital cardiac arrest due to ventricular fibrillation in February 2022. His first electrocardiogram showed sinus rhythm and a complete atrioventricular block with left bundle branch block QRS morphology. Echocardiogram and coronary angiography revealed severe non-ischemic systolic dysfunction of the non-dilated left ventricle with an ejection fraction of 25%. Findings in EMB specimens were non-specific. A biventricular cardioverter-defibrillator was implanted due to a persistent complete atrioventricular block. Cardiac magnetic resonance imaging was not done from the safety reasons due to dependency of the subject on cardiac pacing and expected poor quality due to artefacts from the implanted electrodes. In March 2022, PET-CT with administration of FDG was performed. Unfortunately, the examination was not diagnostic due to an incomplete suppression of the metabolism of carbohydrates. However, three avid lymphatic nodes were detected in mediastinum. Repeated PET-CT was performed in July 2022 with successful suppression of the metabolism of carbohydrates. The examination revealed a mismatch between focally increased accumulation of FDG and absent perfusion in anteroapical, septal, and basal segments, which is a typical finding for an inflammatory cardiac disease. In addition, there was an obvious progression of lymphadenopathy both above and under the diaphragm. Subsequently, we performed a repeated EMB, which verified cardiac sarcoidosis. This suggested a diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis at the time of disease manifestation. These results enabled to start immunosuppression with corticosteroids and azathioprine, which was tolerated without complications. A gradual improvement in left ventricular ejection fraction up to 45% was observed and documented in September 2023. The patient remains clinically stable in the functional class II, without interventions from the implanted cardioverter-defibrillator. Since March 2023, the patient is not dependent on cardiac pacing. Conclusion: The diagnosis of cardiac sarcoidosis should be considered in patients with non-ischemic dysfunction of the left ventricle, especially if accompanied with aneurysms of cardiac ventricles. The suspicion rises in the presence of atrioventricular blocks or occurrence of ventricular tachyarrhythmias. The difficult diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis can be established in selected cases by multimodal imaging including CMR and PET-CT, or repeate

• MeSH
• atrioventrikulární blokáda etiologie   MeSH
• azathioprin aplikace a dávkování   MeSH
• biopsie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci srdce diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   patologie   MeSH
• PET/CT metody   MeSH
• prednison aplikace a dávkování   MeSH
• sarkoidóza * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   patologie   MeSH
• zástava srdce mimo nemocnici * etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Conduction system pacing (CSP), either as His bundle pacing (HBP) or as left bundle branch area pacing (LBBAP), may be superior to right ventricular apical or septal pacing. OBJECTIVE: The study sought to present acute results for a new guiding catheter (Biotronik Selectra 3D) designed for CSP implantations of a retractable screw-in lead (Biotronik Solia S). METHODS: The primary endpoint of the prospective, international nonrandomized BIO|MASTER.Selectra 3D study was freedom from catheter-related serious adverse device effects (SADEs) within 1 week of lead implantation. RESULTS: Of 157 enrolled patients, CSP was achieved in 147 (93.6%) patients. No SADEs occurred within 7 days. LBBAP was achieved in 82 patients (45 as crossover from an HBP attempt) and HBP in 65 (44.2%) patients. In centers considering both HBP and LBBAP, the CSP implantation success approached 99%. Successful CSP implantations lasted on average ∼50 minutes (fluoroscopy ∼6 minutes). Most procedures (87.9%) needed only 1 catheter, even after switch from HBP to LBBAP. The catheter's handling was rated largely positive. In patients without bundle branch block, mean QRS duration increased from 106 ms (intrinsic) to 122 ms (CSP) (P = .001). In patients with bundle branch block, mean QRS duration decreased from 151 ms (intrinsic) to 137 ms (CSP) (P = .004). CONCLUSION: The Selectra 3D catheter is a valuable tool for HBP and LBBAP implantations of the stylet-supported pacemaker leads. When implanters considered both HBP and LBBAP, the success rate was ∼99%. Flexibility to change between different approaches may be advisable in heterogeneous and challenging areas, such as CSP implantations.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Among inherited cardiomyopathies involving the left ventricle, whether dilated or not, certain genotypes carry a well-established arrhythmic risk, notably manifested as sustained monomorphic ventricular tachycardia (SMVT). Nonetheless, the precise localization and electrophysiological profile of this substrate remain undisclosed across different genotypes. METHODS: Patients diagnosed with cardiomyopathy and left ventricle involvement due to high-risk genetic variants and SMVT treated by electrophysiological study were recruited from 18 European/US centers. Electrophysiological study, imaging, and outcomes data after ablation were assessed in relation to genotype. RESULTS: Seventy-one patients were included (49.6 Q1-Q3 [40-60] years, 76% men). They were divided into 4 groups according to the affected protein: desmosomal (DSP, PKP2, DSG2, and DSC2), nuclear membrane (LMNA and TMEM43), cytoskeleton (FLNC and DES), and sarcoplasmic reticulum (PLN). Desmosomal genes, TMEM43, and PLN were associated with biventricular disease, while variants in LMNA and cytoskeleton genes had predominant left ventricle involvement (P=0.001). The location of the clinical-SMVT substrate was significantly different based on genotype (P=0.005). DSP and cytoskeleton genes presented SMVTs with right bundle branch block morphology, which origin was identified in the inferolateral segments of the left ventricle. The other desmosomal genes (PKP2 and DSG2), along with TMEM43, showed SMVTs with left bundle branch block morphology and predominantly right ventricular substrate. In contrast, LMNA substrate was mainly observed in the interventricular septum. During a median of 26 Q1-Q3 (10.6-65) months, 27% of patients experienced recurrences of clinical SMVT with differences between genotypes (log-rank 0.016). Nuclear membrane genes demonstrated the highest recurrence rate compared with desmosomal genes (hazard ratio, 4.56 [95% CI, 1.5-13.8]). CONCLUSIONS: The anatomic substrate of SMVTs shows a strong correlation with the underlying genotype, electrocardiographic morphology, and recurrence rate. Particularly, patients with nuclear membrane gene variants have a significantly higher recurrence rate compared with those with desmosomal gene variants.

• MeSH
• akční potenciály MeSH
• dospělí MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
• fenotyp * MeSH
• genetická predispozice k nemoci * MeSH
• genetické asociační studie MeSH
• genotyp MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kardiomyopatie genetika   patofyziologie   diagnóza   MeSH
• katetrizační ablace MeSH
• komorová tachykardie * genetika   patofyziologie   diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• MeSH
• blokáda Tawarova raménka etiologie   terapie   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• Hisův svazek * MeSH
• kardiomyopatie * etiologie   terapie   MeSH
• kardiostimulace umělá škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční komory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Continuous deep septal pacing and signal recording during implantation of left bundle branch pacing (LBBP) lead enables to monitor beat-to-beat changes of electrocardiogram (ECG) and myocardial current of injury (COI) as the lead crosses the septum. OBJECTIVES: This study aimed to characterize patterns of continuous QRS, ST-T, and COI change for monitoring of the lead depth and instantaneous determination of the obtained capture type (LBBP vs left ventricular septal pacing [LVSP]). METHODS: The ECG and COI during lead implantation were scrutinized for sudden changes of V6 R-wave peak time, V1 initial and terminal R-wave amplitude, V3-V6 R-wave amplitude, repolarization pattern and S-wave amplitude in I, V5-V6, and COI drop. The sudden and gradual transition patterns were diagnosed depending on the presence or absence of the above beat-to-beat ECG phenomena, respectively. RESULTS: A total of 212 pacemaker recipients were analyzed; LBBP and LVSP were obtained in 77.4% and 22.6%, respectively. There were 4.7 ± 2.1 and 0.2 ± 0.6 beat-to-beat phenomena in LBBP and LVSP patients, respectively. The sudden transition pattern, recognized in 80.7%, had sensitivity and specificity for LBBP diagnosis of 98.8% and 81.2%, respectively. A sudden drop of COI (29.4 ± 8.5 mV to 12.8 ± 4.9 mV) was observed in 53.9% patients (LBBP was simultaneously obtained in 92.7%). CONCLUSIONS: Capture of left bundle branch during lead penetration is a beat-to-beat phenomenon. Two transseptal transition patterns were identified: 1) sudden, which is typical for obtaining LBBP; and 2) gradual, which is typical for obtaining LVSP. A sudden COI drop, a very observable phenomenon, also identified reaching the left subendocardial area.

• MeSH
• blokáda Tawarova raménka patofyziologie   terapie   MeSH
• elektrokardiografie * MeSH
• Hisův svazek patofyziologie   MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• kardiostimulátor MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční septum patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: There are conflicting data on the relationship between preoperative electrocardiogram and postoperative mortality. We aimed to assess the predictive value of preoperative ECG on postoperative all-cause mortality in patients undergoing non-cardiac surgery (NCS). METHODS: We retrospectively reviewed records of hospitalized patients who underwent an internal preoperative examination and subsequent NCS in the years 2015-2021. We recorded patient comorbidities, vital functions, results of biochemical tests, ECG. The primary end point was 90-day postoperative all-cause mortality, acquired from the hospital records and the nationwide registry run by the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic. RESULTS: We enrolled a total of 2219 patients of mean age 63 years (48% women). Of these, 152 (6.8%) died during the 90-day postoperative period. There were statistically significant associations between increased 90-day postoperative all-cause mortality and abnormal ECG findings in resting heart rate (≥ 80 bpm, relative risk [RR] = 1.82 and ≥ 100 bpm, RR = 2.57), presence of atrial fibrillation (RR = 4.51), intraventricular conduction delay (QRS > 0.12 s, RR = 2.57), ST segment changes and T wave alterations, left bundle branch hemiblock (RR = 1.64), and right (RR = 2.04) and left bundle branch block (RR = 4.13), but not abnormal PQ and QT intervals, paced rhythm, incomplete right bundle branch block, or other ECG abnormalities. A resting heart rate (≥ 80 bpm, relative risk [RR] = 1.95 and ≥ 100 bpm, RR = 2.20), atrial fibrillation (RR = 2.10), and right bundle branch block (RR = 2.52) were significantly associated with 90-day postoperative all-cause mortality even in subgroup of patients with pre-existing cardiac comorbidities. CONCLUSIONS: Patients with abnormal preoperative ECG findings face an elevated risk of all-cause mortality within 90 days after surgery. The highest mortality risk is observed in patients with atrial fibrillation and left bundle branch block. Additionally, an elevated heart rate, right bundle branch block, and atrial fibrillation further increase the risk of death in patients with pre-existing cardiac conditions.

• MeSH
• elektrokardiografie * metody   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace * mortalita   epidemiologie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

INTRODUCTION: Left bundle branch area pacing (LBBAP) comprises pacing at the left ventricular septum (LVSP) or left bundle branch (LBBP). The aim of the present study was to investigate the differences in ventricular electrical heterogeneity between LVSP, LBBP, right ventricular pacing (RVP) and intrinsic conduction with different dyssynchrony measures using the ECG, vectorcardiograpy, ECG belt, and Ultrahigh frequency (UHF-)ECG. METHODS: Thirty-seven patients with a pacemaker indication for bradycardia or cardiac resynchronization therapy underwent LBBAP implantation. ECG, vectorcardiogram, ECG belt and UHF-ECG signals were recorded during RVP, LVSP and LBBP, and intrinsic activation. QRS duration (QRSd) was measured from the ECG, QRS area was calculated from the vectorcardiogram, LV activation time (LVAT) and standard deviation of activation time (SDAT) from ECG belt and electrical dyssynchrony (e-DYS16) from UHF-ECG. RESULTS: Both LVSP and LBBP significantly reduced ventricular electrical heterogeneity as compared to underlying LBBB and RV pacing in terms of QRS area (p < .001), SDAT (p < .001), LVAT (p < .001) and e-DYS16 (p < .001). QRSd was only reduced as compared to RV pacing(p < .001). QRS area was similar during LBBP and normal intrinsic conduction, e-DYS16 was similar during LVSP and normal intrinsic conduction, whereas SDAT was similar for LVSP, LBBP and normal intrinsic conduction. For all these variables there was no significant difference between LVSP and LBBP. CONCLUSION: Both LVSP and LBBP resulted in a more synchronous LV activation than LBBB and RVP. Especially LBBP resulted in levels of LV synchrony comparable to normal intrinsic conduction.

• MeSH
• akční potenciály * MeSH
• blokáda Tawarova raménka patofyziologie   terapie   diagnóza   MeSH
• bradykardie patofyziologie   terapie   diagnóza   MeSH
• časové faktory MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• funkce levé komory srdeční * MeSH
• Hisův svazek * patofyziologie   MeSH
• kardiostimulace umělá * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mezikomorová přepážka * patofyziologie   MeSH
• prediktivní hodnota testů * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• srdeční resynchronizační terapie MeSH
• vektorkardiografie * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Cardiac resynchronization therapy (CRT) using biventricular pacing (BVP) has been associated with greater clinical improvement in women than men. Recently, left bundle branch area pacing (LBBAP) has been shown to be an alternative form of CRT. OBJECTIVES: The purpose of this study was to investigate sex-specific outcomes for death and heart failure events in a large, international, multicenter, cohort of patients undergoing CRT with BVP or LBBAP. METHODS: In this international study of 1,778 patients (575 female and 1203 male), sex-specific survival analysis was performed to compare the effect of LBBAP-CRT relative to BVP-CRT on the combined endpoint of death or heart failure hospitalization (HFH), and secondary endpoints of HFH only, and death alone. RESULTS: Female patients were more likely to have nonischemic cardiomyopathy and left bundle branch block (LBBB) and less likely to have hypertension, diabetes, or coronary artery disease than were male patients. Overall, female patients had a better result with LBBAP compared with BVP than did male patients, with a significant 36% reduction in death or HFH (HR: 0.64; 95% CI: 0.43 to 0.97; P = 0.03) and a significant 60% reduction in HFH alone (HR: 0.4; 95% CI: 0.24 to 0.69, P < 0.01). Women had a greater reduction in death or HFH among those with nonischemic cardiomyopathy (HR: 0.45 95% CI: 0.26 to 0.79; P < 0.01) and LBBB (HR: 0.49; 95% CI: 0.27 to 0.87; P < 0.01). Sex-specific echocardiographic outcomes were better in women than in men. CONCLUSIONS: Women obtained significantly greater reductions in the combined endpoint of death or HFH (primarily driven by reduction in HFH) with LBBAP compared with BVP among patients requiring CRT than did men.

• MeSH
• blokáda Tawarova raménka MeSH
• kardiomyopatie * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční resynchronizační terapie * metody   MeSH
• srdeční selhání * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH