Left bundle branch block
Dotaz
Zobrazit nápovědu
AIMS: Cardiac resynchronization therapy (CRT) is guideline recommended for the treatment of symptomatic heart failure (HF) with reduced left ventricular ejection fraction and prolonged QRS. However, patients with common comorbidities, such as persistent/permanent atrial fibrillation (AF), are often under-represented in clinical trials. METHODS: The Strategic Management to Optimize Response to Cardiac Resynchronization Therapy (SMART) registry (NCT03075215) was a global, multicentre, registry that enrolled de novo CRT implants, or upgrade from pacemaker or implantable cardioverter defibrillator to CRT-defibrillator (CRT-D), using a quadripolar left ventricular lead in real-world clinical practice. The primary endpoint was CRT response between baseline and 12 month follow-up defined as a clinical composite score (CCS) consisting of all-cause mortality, HF-associated hospitalization, New York Heart Association (NYHA) class and quality of life global assessment. RESULTS: The registry enrolled 2035 patients, of which 1558 had completed CCS outcomes at 12 months. The patient cohort was 33.0% female, mean age at enrolment was 67.5 ± 10.4 years and the mean left ventricular ejection fraction was 29.6 ± 7.9%. Notably, there was a high prevalence of mildly symptomatic patients (NYHA class I/II 51.3%), non-left bundle branch block (LBBB) morphology (38.0%), AF (37.2%) and diabetes mellitus (34.7%) at baseline. CCS at 12 months improved in 58.9% (n = 917) of patients; 20.1% (n = 313) of patients stabilized and 21.0% (n = 328) worsened. Several patient characteristics were associated with a lower likelihood of response to CRT including older age, ischaemic aetiology, renal dysfunction, AF, non-LBBB morphology and diabetes. Higher HF hospitalization (P < 0.001) and all-cause mortality (P < 0.001) were observed in patients with AF. These patients also had lower percentages of ventricular pacing than patients in sinus rhythm at baseline and follow-up (P < 0.001, both). A further association between AF and non-LBBB was observed with 81.4% of AF non-LBBB patients experiencing an HF hospitalization compared with 92.5% of non-AF LBBB patients (P < 0.001). Mortality between subgroups was also statistically significant (P = 0.019). CONCLUSIONS: This large, global registry enrolled a CRT-D population with higher incidence of comorbidities that have been historically underrepresented in clinical trials and provides new insight into factors influencing response to CRT. As defined by CCS, 58.9% of patients improved and 20.1% stabilized. Patients with AF had particularly worse clinical outcomes, higher HF hospitalization and mortality rates and lower percentages of ventricular pacing. High incidence of HF hospitalization in patients with AF and non-LBBB in this real-world cohort suggests that ablation may play an important role in increasing future CRT response rates.
- MeSH
- celosvětové zdraví MeSH
- funkce levé komory srdeční * fyziologie MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- registrace * MeSH
- senioři MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * metody MeSH
- srdeční selhání * terapie patofyziologie mortalita MeSH
- tepový objem * fyziologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
INTRODUCTION: A variable proportion of non-responders to cardiac resynchronization therapy (CRT) warrants the search for new approaches to optimize the position of the left ventricular (LV) lead and the CRT device programming. CineECG is a novel ECG modality proposed for the spatial visualization and quantification of myocardial depolarization and repolarization sequences. OBJECTIVE: The present study aimed to evaluate CineECG-derived parameters in different pacing modes and to test their associations with acute hemodynamic responses in CRT patients. METHODS AND RESULTS: CineECG was used to construct the average electrical path within the cardiac anatomy from the 12-lead ECG. CineECG and LV dP/dt max were tested in 15 patients with nonischemic dilated cardiomyopathy and left bundle branch block (QRS: 170 ± 17 ms; LVEF: 26 ± 5.5%) under pacing protocols with different LV lead localizations. The CineECG-derived path directions were computed for the QRS and ST-T intervals for the anteroposterior (Xh), interventricular (Yh), and apicobasal (Zh) axes. In a multivariate linear regression analysis with adjustment for the pacing protocol type, the ST-T path direction Yh was independently associated with the increase in dP/dt max during CRT, [regression coefficient 639.4 (95% confidence interval: 187.9-1090.9), p = 0.006]. In ROC curve analysis, the ST-T path direction Yh was associated with the achievement of a 10% increase in dP/dt max (AUC: 0.779, p = 0.002) with the optimal cut-off > 0.084 (left-to-right direction) with sensitivity 0.67 and specificity 0.92. CONCLUSION: The acute hemodynamic response in CRT patients was associated with specific CineECG repolarization sequence parameters, warranting their further testing as potential predictors of clinical outcomes.
- MeSH
- akční potenciály MeSH
- blokáda Tawarova raménka * patofyziologie terapie diagnóza MeSH
- časové faktory MeSH
- dilatační kardiomyopatie patofyziologie terapie diagnóza MeSH
- elektrokardiografie * MeSH
- funkce levé komory srdeční * MeSH
- hemodynamika * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prediktivní hodnota testů * MeSH
- prostředky srdeční resynchronizační terapie MeSH
- senioři MeSH
- srdeční frekvence MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * MeSH
- srdeční selhání patofyziologie terapie diagnóza MeSH
- tepový objem MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Cardiac resynchronization therapy (CRT) is a guideline-recommended therapy in patients with heart failure with mildly reduced ejection fraction (HFmrEF, 36%-50%) and left bundle branch block or indication for ventricular pacing. Conduction system pacing (CSP) using left bundle branch area pacing or His bundle pacing has been shown to be a safe and physiologic alternative to biventricular pacing (BVP). OBJECTIVE: The aim of this study was to compare the clinical outcomes between BVP and CSP for patients with HFmrEF undergoing CRT. METHODS: Consecutive patients who underwent BVP or CSP with HFmrEF between January 2018 and June 2023 at 16 international centers were included. The primary outcome was the composite end point of time to death or heart failure hospitalization (HFH). Secondary end points included change in left ventricular ejection fraction (LVEF) and individual end points of death and HFH. RESULTS: A total of 1004 patients met inclusion criteria: BVP, 178; CSP, 826 (His bundle pacing, 154; left bundle branch area pacing, 672). Mean age was 73 ± 13 years; female, 34%; and LVEF, 42% ± 5%. Paced QRS duration in CSP was significantly narrower compared with BVP (129 ± 21 ms vs 144 ± 19 ms; P < .001). LVEF improved during follow-up in both groups (49% ± 10% vs 48% ± 10%; P = .32). CSP was independently associated with significant reduction in the primary end point of time to death or HFH compared with BVP (22% vs 34%; hazard ratio, 0.64; 95% confidence interval, 0.43-0.94; P = .025). CONCLUSION: CSP was associated with improved clinical outcomes compared with BVP in this large cohort of patients with HFmrEF undergoing CRT. Randomized controlled trials comparing CSP with BVP will be necessary to confirm these results.
- MeSH
- blokáda Tawarova raménka terapie patofyziologie MeSH
- funkce levé komory srdeční * fyziologie MeSH
- Hisův svazek patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- převodní systém srdeční * patofyziologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * metody MeSH
- srdeční selhání * terapie patofyziologie MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- tepový objem * fyziologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie (HokmP) je charakterizována ztluštěním stěn a zvětšením masy myokardu nedilatované levé komory srdeční bez vysvětlujících hemodynamických příčin a přítomností gradientu ve výtokovém traktu levé komory (lVoTG). u pacientů s maximální farmakologickou terapií HokmP je indikována invazivní metoda terapie. V minulosti metodou volby k redukci septální hypertrofie byla chirurgická myektomie, kterou vystřídala alkoholová septální ablace (aSa), nyní jde o všeobecně užívanou metodu v redukci septální hypertrofie. V posledních letech se objevila nová nefarmakologická metoda, a to radiofrekvenční ablace mezikomorového septa – v literatuře uváděná jako endocardial radiofrequency ablation of septal hypertrophy (eRaSH). cílem naší kazuistiky je popsat první zkušenosti s touto metodou. Jedná se o třiačtyřicetiletého pacienta s diagnostikovanou HokmP, významným lVoTG a maximální farmakologickou terapií, který podstoupil v roce 2019 alkoholovou septální ablaci pouze s přechodným efektem na regresi lVoTG, a zároveň s nově vzniklou blokádou pravého Tawarova raménka (RBBB). V roce 2021 u pacienta při kontrolní echokradiografii perzistuje vysoká lVoTo až 127 mm Hg a progredující symptomatologie. Proto byla pacientovi navržena eRaSH, se kterou souhlasil. Během výkonu byl mapován a označen převodní systém a hranice ztluštění septa s maximem v blízkosti předního cípu mitrální chlopně s patrným dopředným pohybem předního cípu mitrální chlopně v systole (Sam). Převodní systém byl označen v anatomické mapě body, aby se předešlo jeho poškození. Radiofrekvenční ablace byla zahájena ve střední části ztluštění septa v dostatečné vzdálenosti od převodního systému. Během ablace ale došlo k intermitentní atrioventrikulární blokádě III. stupně, následně ke střídaní bifascikulární blokády charakteru preexistujícího RBBB a levého předního a zadního hemibloku, s následnou restitucí do atrioventrikulární (aV) blokády Wenckebach 3 : 2, ablace byla pro riziko poškození převodního systému ukončena. Po výkonu bylo provedeno kontrolní měření lVoTG, který dosahoval 3,1 mm Hg, po komorové extrasystole 84,4 mm Hg. Během následujících hodin došlo k restituci aV vedení, 12 hodin po výkonu byl na povrchovém ekG patrný sinusový rytmus s aV blokádou I. stupně a RBBB bez převodní poruchy vyššího stupně, na dalších kontrolách po současnost je pacient bez převodních poruch rytmu a s trvajícím nízkým gradientem v lVoT. Pacienti s RBBB po předchozí aSa se jeví jako suboptimální kandidáti eRaSH vzhledem k vysokému riziku vzniku blokády levého Tawarova raménka během výkonu eRaSH a následné kompletní aV blokády. Při eRaSH v terénu předchozí aSa mohou vznikat bizarní poruchy aV převodu jako v níže popsané kazuistice.
Hypertrophic obstructive cardiomyopathy (HOCMP) is characterized by abnormal thickening or enlargement of the left ventricular myocardium mass of non-dilated left ventricle not explained solely by loading conditions and presence of obstruction in outflow tract of left ventricle. Surgical septal myectomy was the first choice method of invasive treatment of septal hypertrophy in the past which was replaced by alcohol septal ablation in the nineties of the 20th century and nowadays it is still worldwide used, safe, and effective method in reduction of septal hypertrophy. Nowadays there is a new method of non-pharmacological treatment of septal hypertrophy which is endocardial radiofrequency ablation of septal hypertrophy (ERASH). Main goal of our case report is to describe first experiences with ERASH method in our department. A forty- -three-year-old patient with diagnosed HOCMP and severe left ventricle outflow tract gradient (LVOTG) despite maximal pharmacological treatment who underwent alcohol septal ablation (ASA) in 2019, only with transient effect on LVOTG, and the new onset of right bundle branch block (RBBB). In 2021, there was still high LVOTG present on echocardiography - 127 mmHg and progressive symptomatology. The patient agreed to undergo ERASH. Hypertrophic part of septum and conduction system have been mapped and marked to avoid destruction. Radiofrequency ablation was started in the middle part of septal hypertrophy in safe distance from conduction system, however, during ablation there was a sudden onset of atrioventri- cular block of third degree, forwarded with alternating bifascicular block RBBB and left anterior or posterior hemiblock, with restitution to AV block of the second degree 3 : 2. Ablation was terminated at this point because of risk of harming conduction system. Immediate measurements straight after procedure were LVOTG 3.1 mmHg at rest and 84.4 mmHg after ventricle extrasystole. In next hours there was a restitution of conduction system to AVB of the first degree with preexisting RBBB. Nowadays the patient is without any conduction disorders of higher degree and low LVOTG still lasts. The patients after alcohol septal ablation with preexisting RBBB seem to be inappropriate candidates for ERASH procedure due to high risk of conduction disorders of higher degree as was seen in our case report.
- MeSH
- dospělí MeSH
- echokardiografie MeSH
- hypertrofická kardiomyopatie * chirurgie patologie MeSH
- katetrizační ablace * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce výtokového traktu levé komory srdeční chirurgie etiologie patologie MeSH
- srdeční arytmie etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Izolovaná srdeční sarkoidóza je vzácné onemocnění, které je často obtížně detekovatelné vzhledem k nízké senzitivitě endomyokardiální biopsie (EMB), a proto obvykle vyžaduje multimodální vyšetření pomocí magnetické rezonance srdce (CMR) a/nebo pozitronové emisní tomografie – výpočetní tomografie (PET-CT) s aplikací 18F fl uordeoxyglukózy (FDG). Klinická manifestace onemocnění zahrnuje pokročilou atrioventrikulární blokádu, maligní komorové arytmie a městnavé srdeční selhání. Cílem práce je ukázat úskalí při diagnostice klinicky izolované sarkoidózy srdce u mladého muže po resuscitaci pro maligní komorovou arytmii. V kontextu tohoto případu poskytneme přehled současných znalostí managementu srdeční sarkoidózy. Popis případu: Osmadvacetiletý muž bez významnějších přidružených onemocnění byl přijat na naše pracoviště po krátké resuscitaci pro mimonemocniční zástavu oběhu při fi brilaci komor v únoru 2022. Na vstupním EKG byl přítomen sinusový rytmus s kompletní atrioventrikulární blokádou a morfologií komplexu QRS charakteru blokády levého Tawarova raménka. Následně byla dokumentována těžká neischemická systolická dysfunkce nedilatované levé komory s ejekční frakcí 25 %. EMB ukázala pouze nespecifický nález. Pro přetrvávající atrioventrikulární blokádu III. stupně byl pacientovi implantován kardioverter-defibrilátor s možností biventrikulární stimulace. Magnetickou rezonanci srdce jsme neindikovali z bezpečnostních důvodů u pacienta dependentního na kardiostimulaci a také jsme očekávali horší kvalitu vyšetření při artefaktech z implantovaných elektrod. V březnu 2022 bylo provedeno PET-CT s aplikací FDG, nicméně nález na srdci byl nediagnostický vzhledem k nedostatečné supresi metabolismu cukrů. Byly však zastiženy tři avidní uzliny v mediastinu. Pro trvající podezření na srdeční sarkoidózu bylo provedeno kontrolní PET-CT v červenci 2022, kdy se již zdařila suprese metabolismu glukózy v myokardu. Byl dokumentován nepoměr mezi fokálně zvýšenou akumulací FDG v oblasti anteroapikální, septální a bazální a výpadkem perfuze, který je charakteristický pro pokročilejší stadia zánětlivých srdečních onemocnění. Současně byla zaznamenána progrese lymfadenopatie na obou stranách bránice. Bronchoskopie a transbronchiální biopsie přinesly negativní nález. Opakovaná EMB verifi kovala sarkoidózu myokardu. V době první manifestace onemocnění se tedy jednalo o klinicky izolovanou srdeční sarkoidózu. Na základě tohoto nálezu byla zahájena imunosupresivní léčba kortikoidy a azathioprinem, kterou pacient toleroval bez komplikací. Postupně došlo ke zlepšení ejekční frakce levé komory, která v září 2023 dosáhla 45 %. Pacient zůstává během sledování klinicky stabilní ve funkční třídě II, bez intervencí přístroje pro komorové tachykardie. Od března 2023 přestal být pacient dependentní na kardiostimulaci. Závěr: Na diagnózu srdeční sarkoidózy je třeba myslet u pacientů s neischemickou dysfunkcí levé komory, zvláště v přítomnosti aneurysmat levé nebo pravé komory. Podezření zvyšuje přítomnost pokročilejší atrio- ventrikulární blokády nebo výskyt maligních komorových arytmií. Diagnostika je zvláště obtížná u izolované srdeční sarkoidózy, kde je obvykle nutno aplikovat kombinaci zobrazovacích metod, včetně CMR a PET-CT, případně opakovat EMB k dosažení správné diagnózy. Ta je důležitá jak z prognostických, tak i terapeutických důvodů.
Isolated cardiac sarcoidosis is a rare disease with a challenging diagnostic process reflecting a low sensitivity of endomyocardial biopsy (EMB). Therefore, it often requires a multimodal imaging using cardiac magnetic resonance imaging (CMR) and/or positron emission tomography (PET-CT) with administration of 18Ffluordeoxyglucose (FDG). Its clinical manifestation includes advanced atrioventricular block, ventricular tachyar- rhythmias and congestive heart failure. We aimed to illustrate pitfalls in the diagnosis of clinically isolated cardiac sarcoidosis in a young male with an aborted cardiac arrest due to ventricular fibrillation. This case inspired us to provide an updated review of the management of cardiac sarcoidosis. Case description: A 28-year-old male without any comorbidities was admitted to our department after an aborted out-of-hospital cardiac arrest due to ventricular fibrillation in February 2022. His first electrocardiogram showed sinus rhythm and a complete atrioventricular block with left bundle branch block QRS morphology. Echocardiogram and coronary angiography revealed severe non-ischemic systolic dysfunction of the non-dilated left ventricle with an ejection fraction of 25%. Findings in EMB specimens were non-specific. A biventricular cardioverter-defibrillator was implanted due to a persistent complete atrioventricular block. Cardiac magnetic resonance imaging was not done from the safety reasons due to dependency of the subject on cardiac pacing and expected poor quality due to artefacts from the implanted electrodes. In March 2022, PET-CT with administration of FDG was performed. Unfortunately, the examination was not diagnostic due to an incomplete suppression of the metabolism of carbohydrates. However, three avid lymphatic nodes were detected in mediastinum. Repeated PET-CT was performed in July 2022 with successful suppression of the metabolism of carbohydrates. The examination revealed a mismatch between focally increased accumulation of FDG and absent perfusion in anteroapical, septal, and basal segments, which is a typical finding for an inflammatory cardiac disease. In addition, there was an obvious progression of lymphadenopathy both above and under the diaphragm. Subsequently, we performed a repeated EMB, which verified cardiac sarcoidosis. This suggested a diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis at the time of disease manifestation. These results enabled to start immunosuppression with corticosteroids and azathioprine, which was tolerated without complications. A gradual improvement in left ventricular ejection fraction up to 45% was observed and documented in September 2023. The patient remains clinically stable in the functional class II, without interventions from the implanted cardioverter-defibrillator. Since March 2023, the patient is not dependent on cardiac pacing. Conclusion: The diagnosis of cardiac sarcoidosis should be considered in patients with non-ischemic dysfunction of the left ventricle, especially if accompanied with aneurysms of cardiac ventricles. The suspicion rises in the presence of atrioventricular blocks or occurrence of ventricular tachyarrhythmias. The difficult diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis can be established in selected cases by multimodal imaging including CMR and PET-CT, or repeate
- MeSH
- atrioventrikulární blokáda etiologie MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování MeSH
- biopsie metody MeSH
- dospělí MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdce diagnóza epidemiologie farmakoterapie patologie MeSH
- PET/CT metody MeSH
- prednison aplikace a dávkování MeSH
- sarkoidóza * diagnóza epidemiologie farmakoterapie patologie MeSH
- zástava srdce mimo nemocnici * etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Conduction system pacing (CSP), either as His bundle pacing (HBP) or as left bundle branch area pacing (LBBAP), may be superior to right ventricular apical or septal pacing. OBJECTIVE: The study sought to present acute results for a new guiding catheter (Biotronik Selectra 3D) designed for CSP implantations of a retractable screw-in lead (Biotronik Solia S). METHODS: The primary endpoint of the prospective, international nonrandomized BIO|MASTER.Selectra 3D study was freedom from catheter-related serious adverse device effects (SADEs) within 1 week of lead implantation. RESULTS: Of 157 enrolled patients, CSP was achieved in 147 (93.6%) patients. No SADEs occurred within 7 days. LBBAP was achieved in 82 patients (45 as crossover from an HBP attempt) and HBP in 65 (44.2%) patients. In centers considering both HBP and LBBAP, the CSP implantation success approached 99%. Successful CSP implantations lasted on average ∼50 minutes (fluoroscopy ∼6 minutes). Most procedures (87.9%) needed only 1 catheter, even after switch from HBP to LBBAP. The catheter's handling was rated largely positive. In patients without bundle branch block, mean QRS duration increased from 106 ms (intrinsic) to 122 ms (CSP) (P = .001). In patients with bundle branch block, mean QRS duration decreased from 151 ms (intrinsic) to 137 ms (CSP) (P = .004). CONCLUSION: The Selectra 3D catheter is a valuable tool for HBP and LBBAP implantations of the stylet-supported pacemaker leads. When implanters considered both HBP and LBBAP, the success rate was ∼99%. Flexibility to change between different approaches may be advisable in heterogeneous and challenging areas, such as CSP implantations.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Among inherited cardiomyopathies involving the left ventricle, whether dilated or not, certain genotypes carry a well-established arrhythmic risk, notably manifested as sustained monomorphic ventricular tachycardia (SMVT). Nonetheless, the precise localization and electrophysiological profile of this substrate remain undisclosed across different genotypes. METHODS: Patients diagnosed with cardiomyopathy and left ventricle involvement due to high-risk genetic variants and SMVT treated by electrophysiological study were recruited from 18 European/US centers. Electrophysiological study, imaging, and outcomes data after ablation were assessed in relation to genotype. RESULTS: Seventy-one patients were included (49.6 Q1-Q3 [40-60] years, 76% men). They were divided into 4 groups according to the affected protein: desmosomal (DSP, PKP2, DSG2, and DSC2), nuclear membrane (LMNA and TMEM43), cytoskeleton (FLNC and DES), and sarcoplasmic reticulum (PLN). Desmosomal genes, TMEM43, and PLN were associated with biventricular disease, while variants in LMNA and cytoskeleton genes had predominant left ventricle involvement (P=0.001). The location of the clinical-SMVT substrate was significantly different based on genotype (P=0.005). DSP and cytoskeleton genes presented SMVTs with right bundle branch block morphology, which origin was identified in the inferolateral segments of the left ventricle. The other desmosomal genes (PKP2 and DSG2), along with TMEM43, showed SMVTs with left bundle branch block morphology and predominantly right ventricular substrate. In contrast, LMNA substrate was mainly observed in the interventricular septum. During a median of 26 Q1-Q3 (10.6-65) months, 27% of patients experienced recurrences of clinical SMVT with differences between genotypes (log-rank 0.016). Nuclear membrane genes demonstrated the highest recurrence rate compared with desmosomal genes (hazard ratio, 4.56 [95% CI, 1.5-13.8]). CONCLUSIONS: The anatomic substrate of SMVTs shows a strong correlation with the underlying genotype, electrocardiographic morphology, and recurrence rate. Particularly, patients with nuclear membrane gene variants have a significantly higher recurrence rate compared with those with desmosomal gene variants.
- MeSH
- akční potenciály MeSH
- dospělí MeSH
- elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
- fenotyp * MeSH
- genetická predispozice k nemoci * MeSH
- genetické asociační studie MeSH
- genotyp MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- kardiomyopatie genetika patofyziologie diagnóza MeSH
- katetrizační ablace MeSH
- komorová tachykardie * genetika patofyziologie diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
- MeSH
- blokáda Tawarova raménka etiologie terapie MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- funkce levé komory srdeční MeSH
- Hisův svazek * MeSH
- kardiomyopatie * etiologie terapie MeSH
- kardiostimulace umělá škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- srdeční komory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- blokáda Tawarova raménka * terapie MeSH
- kardiostimulace umělá * metody MeSH
- kardiostimulátor MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- reforma zdravotní péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH