Local failure
Dotaz
Zobrazit nápovědu
The aim of the study was to assess the impact of factors that could predict the probability of local failure in early laryngeal squamous cell carcinoma treated with curative radiotherapy. Sixty seven patients (12 women and 55 men) with laryngeal cancer stage I (47 patients) and stage II (20 patients) were treated from 1998 to 2003 with curative radiotherapy and retrospectively evaluated. Median follow-up was 36 months (3-80). Local relapse occurred in 10 patients (15%), regional lymphnodes relapse affected 2 patients. The median time between start of radiotherapy to recurrence was 13 months (3-48). Death due to cancer occurred in 4 patients (2 died from locoregional progression of the recurrence and 2 from distant metastases), whereas 7 patients died from non-cancer related causes. The 2-year overall survival rate was 90% and 5-year OS was 79%. The 2-year local control rate was 82% and 5-year local control was 79%. In the univariate analysis there was a statistically significant decrease in local control influenced by grading (p < 0.0001). High risk group of relapse encompassed patients with at least two negative factors: supraglottic tumor, women, radiotherapy prolongation by 3 or more days and high grade tumor and has 3 times worse local control than low risk group (p=0.0125). The highest risk of local recurrence was in the first three years after radiotherapy than later (p=0.0057). On multivariate analysis unfavourable prognostic factors for local control were gender (p=0.022), presence of 2 or more negative risk factors (p=0.018) and lengths of follow up (p=0.005). Radiation dose, stage, age, hemoglobin level and anterior commissure involvement were not significant factors for local control. Overall survival was affected both in the univariate and multivariate analysis by presence of local relapse (p < 0.005) and follow up duration (p < 0.02). Anemia had borderline significance for overall survival in univariate analysis (p=0.064), but in the multivariate analysis was significant unfavourable factor (p=0.008). Other studied factors (radiation dose, anterior commissure involvement and age) were not reaching level of statistical significant value for overall survival. Close follow up strategy is recommended for high risk group of patients with two or more risk factors especially in the first three years after radiation therapy.
- MeSH
- financování organizované MeSH
- glottis patologie účinky záření MeSH
- invazivní růst nádoru patologie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- laryngektomie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory hrtanu chirurgie patologie radioterapie MeSH
- přežití bez známek nemoci MeSH
- progrese nemoci MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spinocelulární karcinom chirurgie patologie radioterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Left ventricle, LV wringing wall motion relies on physiological muscle fiber orientation, fibrotic status, and electromechanics (EM). The loss of proper EM activation can lead to rigid-body-type (RBT) LV rotation, which is associated with advanced heart failure (HF) and challenges in resynchronization. To describe the EM coupling and scar tissue burden with respect to rotational patterns observed on the LV in patients with ischemic heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF) left bundle branch block (LBBB). Thirty patients with HFrEF/LBBB underwent EM analysis of the left ventricle using an invasive electro-mechanical catheter mapping system (NOGA XP, Biosense Webster). The following parameters were evaluated: rotation angle; rotation velocity; unipolar/bipolar voltage; local activation time, LAT; local electro-mechanical delay, LEMD; total electro-mechanical delay, TEMD. Patients underwent late-gadolinium enhancement cMRI when possible. The different LV rotation pattern served as sole parameter for patients' grouping into two categories: wringing rotation (Group A, n = 6) and RBT rotation (Group B, n = 24). All parameters were aggregated into a nine segment, three sector and whole LV models, and compared at multiple scales. Segmental statistical analysis in Group B revealed significant inhomogeneities, across the LV, regarding voltage level, scar burdening, and LEMD changes: correlation analysis showed correspondently a loss of synchronization between electrical (LAT) and mechanical activation (TEMD). On contrary, Group A (relatively low number of patients) did not present significant differences in LEMD across LV segments, therefore electrical (LAT) and mechanical (TEMD) activation were well synchronized. Fibrosis burden was in general associated with areas of low voltage. The rotational behavior of LV in HF/LBBB patients is determined by the local alteration of EM coupling. These findings serve as a strong basic groundwork for a hypothesis that EM analysis may predict CRT response.Clinical trial registration: SUM No. KNW/0022/KB1/17/15.
- MeSH
- biomechanika MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- srdeční komory patofyziologie MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * metody MeSH
- srdeční selhání patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Léčba plicní hypertenze má stále stoupající význam, který se zvyšuje s rozvojem intenzivní medicíny. Intravenózní aplikace vazodilatačních látek sice ovlivni plicní vaskulámí rezistenci, ale současně vyvolá i vedlejší nepříznivé účinky, které mohou tento způsob léčby limitovat. Proto jsou v současné době ve středu zájmu jiné alternativní postupy ovlivňující, pokud možno, pouze selektivně plicní řečiště. Jako nejperspektivnější se jeví podání vazodilatancií přímo do plic inhalační cestou, která zajistí jejich lokalizovaný účinek pouze na plicní vaskulaturu. Ovšem ani tato metoda není bez komplikací a vedlejších nepříznivých účinků.
Treatment of pulmonary hypertension becomes an increasingly important issue with the evolution of intensive care medicine. Intravenous application of vasodilating agents affects pulmonary vascular resistance, but - in the same time - are loaded with adverse side-effects which can seriously limit their use. An alternative approach selectively influencing pulmoruiry circulation has emerged as a hot topic nowadays. The most promising technique seems to be selective administration of vasodilating agents via inhalational route. Thus, local effect on pulmonary vasculature is en.sured. However, this method is not devoid of complications and adverse side-effects.
Izolovaná porucha iniciace chůze (v anglické literatuře označovaná jako gait ignition failure) je vzácná porucha, která se projevuje nemožností normálně nastartovat chůzi, nebo náhlými zárazy chůze S nemožností znovu se rozejít. Autoři popisují ojedinělý případ poruchy, kdy byla u pacientky následně zjištěna lokalizovaná ischémie zadní části pravého putamen, prokázaná CT vyšetřením. Porucha, která byla rezistentní na medikamentózni terapii, byla úspěšně ovlivněna kognitivně - behaviorálním postupem. Postup směřoval k vytvoření a fixaci „náhradního motorického programu", který měl nahradit motorický program defektní. Efekt terapie nebyl trvalý, bez denního tréninku se po několika měsících porucha opět zhoršila. Autoři dovozují z popsaného případu, že u podobných poruch motoriky múze mít tento způsob léčby překvapivý terapeutický efekt a měl by být indikován u těch pacientů, u kterých medikamentózni léčba selhává anebo má příliš výrazné postranní účinky.
Isolated gait ignition failure is a rare disorder manifested by the impossibility to start walking or by sudden stoppage of walking and inability to start again. The authors describe a rare case of the disorder in a female patient where subsequently localized ischaemia of the posterior part of the right putamen was revealed by CT examination. The disorder was resistent to drug treatment and was successfully influenced by a cognitive behavioural approach. The procedure was focused on creation and fixation of a "substitute motor programme" which was to replace the deficient programme. The effect of treatment was not permanent. Without daily training the disorder deteriorated again after several months. The authors conclude from the described case that in similar motor disorders this type of treatment may have a surprising therapeutic effect and should be indicated in those patients where medicamentous treatment fails or has very marked side effects.
- MeSH
- behaviorální terapie MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Definování hranic primárního nádoru je základem předléčebné rozvahy. Nepoznané skryté šíření může být příčinou selhání léčby. Retrospektivní studie souboru 69 nemocných s karcinomem hrtanu zjišťuje distribuci výskytu nádorů v jednotlivých lokalitách a sublokalitách hrtanu, hodnotí endolaryngeálni a extralaryngeálni šíření nádoru a na základě srovnání kategorií T a pT studuje chybu klinického nálezu. Šetřením bylo zjištěno významné vzájemné endolaryngeálni šíření mezi glotickou a supraglotickou oblastí a vysoký podíl transglotických nádorů. Přední komisara, subglottis, preepiglotický a paraglotický prostor jsou kritické oblasti hrtanu, které musejí být pečlivě předoperačně zhodnoceny. K těmto oblastem možno dále přiřadit transglotický prostor, u glotických nádorů oblast arytenoidní chrupavky a u supraglotických nádorů kořen jazyka. Shoda předoperaěního T a histopatologického pT nádorů hrtanu byla v 83 % případů. Plánování rozsahu operačního výkonu jak u parciálních tak totálních laryngektomií pouze podle TNM klasifikace je riskantní, nutno zvážit možné způsoby místního šíření nádorů hrtanu a správně interpretovat výsledky předoperačního vyšetření.
Definition of the boundaries of primary tumor is the basis of pre-therapeutic analysis. The uncovered obscure spreading may cause failure of therapy. The retrospective study of the group of 69 patients with larynx cancer analyzed distribution of the tumor occurrence in individual localities and sub-localities of larynx, evaluated endolaryngeal and extralaryngeal spreading of the tumor, and followed up the error of clinical finding on the basis of comparing categories T and pT. The examination revealed significant mutual endolaryngeal spreading between glottic and supra-glottic region and a high proportion of transglottic tumors. The anterior commisure, subglottic, preepiglottic and paraglottic space represent critical regions of larynx, which must be carefully evaluated the operation. These areas also include transglottic space, the area of arytenoid cartilage in glottic tumors and radix of lingua in supraglottic tumors. The agreement of the preoperation T and the histopathological pT findings in larynx was observed in 83% of cases. The planning of the extent of operation in partial as well as in total laryngectomies based on the TNM classification is risky, and possible ways of local spreading of larynx tumor should be assessed and the results of preoperation examination correctly interprete.
Peritoneální dialýza je etablovaná metoda náhrady funkce ledvin, která se v našem státě postupně rozšiřuje od počátku devadesátých let poté, co se stal dostupným spotřební materiál odpovídající světové úrovni. Peritoneální dialýza je intrakorporální metoda očišťování krve, která jako dialyzační membránu využívá peritoneum. Do dialyzačního roztoku napuštěného do peritoneální dutiny přecházejí přes peritoneum soluty na principu difuze a částečně konvekce, a dále je ultrafiltrována nadbytečná plazmatická tekutina v důsledku diference osmotických tlaků krve a dialyzačního roztoku. Jako osmotické agens se do dialyzačního roztoku obvykle přidává glukóza v koncentraci 1,36, 2,27 a 3,86 %. Nověji se však užívají roztoky se směsí aminokyselin v koncentraci 1,1 % nebo polymer glukózy icodextrin o koncentraci 7,5 %, které mají méně lokálních i systémových nežádoucích účinků, a navíc některé výhody z hlediska nutrice, respektive snazšího udržení optimálního stavu hydratace. Nejčastější formou peritoneální dialýzy je tzv. kontinuální ambulantní peritoneální dialýza (CAPD), kdy nemocní provádějí 3-5 výměn roztoku denně. Výměny roztoku je možné také zajistit pomocí přístroje, který provede sérii krátkých výměn v noci a noční cyklus je ukončen buďto napuštěním dialyzačního roztoku do břišní dutiny s následující jednou dlouhou prodlevou, nebo vypuštěním dialyzátu. Hlavními výhodami peritoneální dialýzy je metabolicky vyrovnaný stav vnitřního prostředí, delší udržení reziduální renální funkce a dále to, že odpadá nutnost cévního přístupu a častého pravidelného dojíždění do hemodialyzačního centra. Nevýhodou peritoneální dialýzy je riziko infekčních komplikací, z nichž nejobávanější je peritonitida. Její incidence se však v důsledku technologických zlepšení snížila na 0,5 epizody/pacienta /rok, přičemž některá centra dosahují ještě lepších výsledků. Peritoneální dialýza je indikována zejména při nemožnosti zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu, u nemocných kardiovaskulárně komplikovaných a při osobní preferenci nemocného. K hlavním kontraindikacím patří peritoneální fibróza, rozsáhlé srůsty, aktivní zánětlivá střevní onemocnění a nespolupráce nemocného. Peritoneální dialýza je nedílnou součástí integrované péče o nemocné s chronickým selháním ledvin, což je strategie, kdy tito nemocní mají stejný přístup k peritoneální dialýze, hemodialýze i transplantaci a jednotlivé metody náhrady funkce ledvin využívají tak, aby optimálně vyhovovaly jejich aktuálnímu zdravotnímu stavu. Aby bylo možno integrovanou péči poskytnout co největšímu počtu, nejlépe všem nemocným s chronickým selháním ledvin v našem státě, je větší rozšíření peritoneální dialýzy u nás nezbytné.
Peritoneal dialysis is an established method of renal replacement therapy used increasingly since the early 1990s when high-quality consumables meeting international standards became available in this country. Peritoneal dialysis is an intracorporeal method of blood purification employing the peritoneum as the dialysis membrane. Solutes cross the peritoneum, on the principles of diffusion and, partly, convection, to the peritoneal cavity filled with the dialysis solution; in addition, excess plasma fluid as a result of the difference of blood and dialysis solution osmotic pressures is ultrafiltered. The osmotic agent usually added to the dialysis solution is glucose at concentrations of 1.36, 2.27, and 3.86%. More recently, solutions with a mixture of amino acids at a concentration of 1.1%, or icodextrin, a glucose polymer, at a concentration of 7.5% have been used, as they have fewer local and systemic side effects; moreover, they offer some benefits in terms of nutrition or easier maintenance of an optimal hydration status. The most common form of peritoneal dialysis is so-called continuous ambulatory peritoneal dialysis (CAPD), with 3-5 solution exchanges per day. Solution exchange can also be obtained using a device performing a series of short exchanges at night, with the night-time cycle completed either by filling the abdominal cavity with the dialysis solution and a subsequent one long dwell, or dialysate emptying. The main benefits of peritoneal dialysis are a balanced metabolic status of the internal environment, longer maintenance of residual renal function and, also, no need for vascular access and frequent, regular commuting to the hemodialysis center. The drawbacks of peritoneal dialysis include the risk for infectious complications, the most feared of which is peritonitis. However, the incidence of peritonitis has decreased, as a result of technical improvements, to 0.5 episode/patient/year, with some centers reporting even lower rates. Peritoneal dialysis is indicated particularly in cases not allowing to provide vascular access for hemodialysis, in patients with a complicated cardiovascular status, and when specifically preferred by the patient. The main contraindications include peritoenal fibrosis, extensive apositions, active inflammatory bowel disease, and lack of cooperation by the patient. Peritoneal dialysis makes an integral part of care of patients with chronic renal failure, which is a strategy providing patients with equal access to peritoneal dialysis, hemodialysis and transplantation, with the individual methods of renal replacement therapy used so as to optimally meet the patient’s current health condition. To be able to provide integrated care to the highest number of (preferably to all) patients with chronic renal failure in this country, it is imperative to increase the availability of peritoneal dialysis.
Úvod: Ve srovnání s normální populací se vyskytují u nemocných v terminálni fázi selhání ledvin až 6x častěji renální karcinomy, často jsou mnohočetné. Biologické chování renální ch karcinomů u těchto nemocných může být výrazně agresivnější, pokud nemocný prodělal transplantaci ledviny a je léčen imunosupresí. Materiál a metodika: Během dvanácti měsíců bylo vyšetřeno pomocí magnetické rezonance (MRI) pět mužů s ESRD, u nichž bylo důvodné podezření na rozvoj nádoru vlastní ledviny. Tři nemocní byli léčeni v minulosti transplantací, jeden nemocný byl nově zařazen do programu hemodialýzy. Jeden nemocný byl dlouhodobě dialyzovaný a byla u něj v minulosti provedena nefrektomie pro nádor levé ledviny. Byly použity nativní sekvence T2 HASTE, zobrazení pomoci difuzního vážení (DWI) a dynamická studie 3D spoiled GRE po aplikaci jednomolái ární gadoliniové extracelulární kontrastní látky. Výsledky: U čtyř nemocných byl nalezen při následné operaci nádorový proces v operované ledvině - ve třech případech byl nález potvrzen, v jednom případě byl nádor identifikován v jiném místě, než bylo podezření z MRI. V jednom případě byl nalezen lobře diferencovaný liposarkom pouzdra ledviny, u ostatních nemocných šlo o renální karcinomy. Lokální recidíva tumoru byla objevena u nemocného po předchozí nefrektomii, nález byl o dva měsíce později potvrzen pitevně. Renální karcinomy dosabují ve srovnání s cystami nižší intenzity na T2 HASTE i na DWI, po podání gadolinia se v T1 GRE obrazech převážně vysoce sytí. Závěr: MRI vyšetřovací protokol složený z kombinace T2 vážených, difuzních a postkontrasních dynamických TI vážených zobrazení je suficientní neinvazivní vyšetřovací metodou vhodnou k zobrazení nádorů vlastních ledvin u nemocných v terminální fázi chronického renálního selhání.
Introduction: In comparison to the normal population, the incidence of the renal carcinoma, frequently multiple, is 6 times higher in patients in terminal phase of the renal failure. In cases of the renal transplantation and immunosuppression, the behavior of the renal carcinoma might be more aggressive. Material and method: Five male patients underwent the magnetic resonance examination for a suspected tumor of their kidney. Three patients were after renal allograft transplantation, one newly dialyzed and one long term dialyzed respectively. In one patient, the nephrectomy due to the tumor was performed in the past. The T2-weighted HASTE sequence, diffusion weighted echo planar imaging and dynamic post contrast T1 weighted 3D spoiled GRE were used. Results: In nephrectomy confirmed tumors were identified in all sequences. The combination of the lower signal in T2 HASTE, DWI than in cysts and enhancement after gadolinium administration in TI GRE was the typical sign of all tumors. In all four operated on patients, tumors were confirmed in the resected kidneys. The hypertrophy of the remained renal parenchyma was found in one case and the tumor was found in other place of the same kidney. The well-differentiated liposarcoma of the renal capsula was found in one case. Local tumor recurrence in one patient previously operated on for tumor was found. Conclusion: MRI protocol composed of T2, DWI and dynamic gadolinium enhanced Tl weighted images is sufficient noninvasive imaging tool to detect tumors of the own kidneys in patients with end-stage renal disease.
The scourge of child defilement has remained a topical issue and a subject of concern in recent times. Parents, guardians, sociologist, social workers, government, and the general public, are asking how best to protect and reduce the vulnerability of children to defilement. Child defilement leads to short and/or long term negative consequences for the victims, families, and society. The study's aim was to find out the failures of government and parents in protecting children against child defilement in Oredo local government area of Edo State. Simple random sampling technique was used in selecting eight wards and twenty-nine quarters within Oredo local government area. Purposive sampling technique was used in selecting six informants and 384 parents who were heads of various households as respondents. The study employed the survey research method. Data were collected using a structured questionnaire made up of both open and closed-ended questions. An in-depth interview guide was also used in gathering information from selected informants. The major findings of the study were that, 214 parents, representing 55.7% of respondents, do not think that the existing legislations against child defilement in Edo State are effective enough in prosecuting perpetrators of child defilement. In other words, the study found that although there are existing legislations against child defilement, its implementation processes and procedures are not effective enough in prosecuting offenders. The findings further revealed that one of the major causes of child defilement is parental neglect, and fear of stigmatization was identified as a major reason for non-disclosure of cases. The study recommends strict enforcement of the existing legislations against child defilement, and for parents to take priority interest in the care and wellbeing of their children. The study further recommends the enactment of mandatory reporting law – in order to compel individuals to report cases of child defilement immediately to law enforcement agencies.
- MeSH
- lidé MeSH
- ochrana práv dítěte zákonodárství a právo MeSH
- rodiče psychologie MeSH
- sexuální zneužívání dítěte * zákonodárství a právo MeSH
- stereotypizace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Nigérie MeSH
