Úvod: Pacienti s primárnou adrenálnou insuficienciou vyžadujú dlhodobú glukokortikoidnú substitučnú liečbu, ktorá môže byť príčinou vzniku osteoporózy. Cieľ práce: Cieľom práce bolo posúdenie vplyvu glukokortikoidnej substitučnej liečby na kostnú denzitu (BMD), parametre kalciovo-fosfátového (Ca-P) metabolizmu ako aj vybrané kostné markery. Pacienti a metódy: Študijnú skupinu tvorilo 46 pacientov s Addisonovou chorobou (12 mužov, 17 pre- a 17 postmenopau- zálnych žien), kontrolnú skupinu tvorilo 44 zdravých jedincov (8 mužov, 16 pre- a16 postmenopauzálnych žien). U všetkých boli vyšetrené parametre Ca-P metabolizmu, kostné markery anadobličkové hormóny. BMD bola stanovená metódou DXA v oblasti lumbálnej chrbtice (BMDlumb) a v oblasti predlaktia (BMDfore). Výsledky: Nepotvrdili sme zvýšenú prevalenciu osteoporózy resp. osteopénie u pacientov s Adisonovou chorobou. Hod- noty BMD nekorelovali s dávkami hydrokortizónu (HCT), dávkami HCT kalkulovanými na telesnú hmotnosť atelesný povrch ako aj s dĺžkou trvania substitučnej liečby. Pacienti s dennou dávkou HCT > 25 mg mali signifikantne nižšiu BMD v lumbá- lnej oblasti oproti skupine liečenej s dennou dávkou HCT ≤ 25 mg. V študijnej skupine sme zaznamenali znížené hladiny adrenálnych androgénov, u žien aj estradiolu. U žien s Addisonovou chorobou bola prítomná znížená hladina sérového kalcia a zvýšená hladina osteokalcínu, kostného izoenzýmu alkalickej fosfatáty ako aj 25-hydroxyvitamínu D. Upacientov s Addisonovou chorobou bol potvrdený zvýšený pomer RANKL/OPG v porovnaní s kontrolnou skupinou. Záver: Glukokortikoidná substitučná liečba nie je významným rizikovým faktorom zvýšenej prevalencie osteoporózy upa- cientov s Addisonovou chorobou, nakoľko len fyziologicky nahrádza deficit endogénneho kortizolu. Zvýšený pomer RANKL/ OPG môže svedčiť pre relatívny nedostatok OPG. Možno tak predpokladať, že pacienti ženského pohlavia majú napriek adekvátnej substitúcii zvýšený kostný obrat, atým aj relatívne vyššie riziko znižovania BMD. Potenciálne riziko predstavujú vyššie dávky glukokortikoidnej substitučnej terapie (HCT v dávke > 25 mg denne) a typická konštelácia steroidov (znížené adrenokortikálne androgény DHEA a DHEAS, u žien aj estradiol).

Aim of the study: The aim of the study was to assess the effect of glucocorticoid replacement therapy in patients with Addison´s disease on bone mineral density (BMD), parameters of calcium - phosphate (Ca-P) metabolism as well as on bone turneover markers. Patients and methods: The study group consisted of 46 patients with Addison´s disease (12men, 17 pre- and 17 postmenopausal women, the control group consisted of 44 healthy individuals (8 men, 16 prepre- and 16 postmenopausal women). Ca-P metabolism parameters, bone turnover markers and adrenal hormones were examined in all groups. BMD was measured by dual-energy X-ray absorptiometry in the lumbar spine (BMD lumb) and forearm (BMDfore). Results: We did not confirm an increased prevalence of osteoporosis and osteopenia in patients with Addison´s disease. BMD values did not correlate with hydrocortisone (HCT) doses, HCT doses calculated on body weight and body surface area as well as with duration of substitution treatment. Patients with daily HCT doses > 25 mg had significantly lower BMD in lumbar spine compared with patients with daily HCT doses ≤ 25 mg. In study group we observed decreased levels of adrenal androgens, in women also estradiol. Decreased level of serum calcium and increased level of osteocalcin, bone alkaline phosphatase, 25- hydroxyvitamin D were present in women with Addison´s disease. RANKL/OPG ratio was higher in patients with Addison´s disease compared with controls. Conclusion: Glucocorticoid replacement therapy is not a significant risk factor for development of osteoporosis in patients with Addison' disease, because this therapy only physiologically replaces endogenous cortisol deficiency. An increased RANKL / OPG ratio may indicate a relative lack of OPG. It is possible that female patients, despite adequate substitution, have an increased bone turnover and a relatively higher risk of decrease in BMD. Potential risks are higher doses of glucocorticoid replacement therapy (HCT > 25 mg daily) and a typical steroid constellation (decreased adrenocortical androgens DHEA and DHEAS and in women also estradiol).

• MeSH
• absorpční fotometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• Addisonova nemoc farmakoterapie   komplikace   MeSH
• biologické markery MeSH
• dospělí MeSH
• glukokortikoidy * farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• hydrokortison škodlivé účinky   MeSH
• kostní denzita účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• osteoporóza * chemicky indukované   komplikace   MeSH
• pohlavní steroidní hormony krev   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

Celiac disease is an immune-mediated intestinal disorder that may be associated with other immune-mediated extra-intestinal disorders, including immune-mediated endocrine diseases, such as autoimmune thyroiditis, most often with hypothyroidism. Other monoglandular autoimmune endocrine disorders may also occur, including autoimmune adrenal insufficiency (Addison's disease). In celiac disease, clinical features of adrenal failure may be limited, difficult to differentiate from symptoms that might be attributed to celiac disease, or even life-threatening. In others with celiac disease, a polyglandular autoimmune syndrome has also been reported. Recent screening studies from multiple countries, particularly in , have indicated that patients with autoimmune adrenal failure or Addison's disease should be carefully screened for occult or silent celiac disease. Up to 10% of Addisonian patients may be serologically positive and histopathological features of untreated celiac disease may be detected, even with clinically occult intestinal disease. Celiac disease patients with a monoglandular autoimmune disorder should also be followed carefully for the later appearance of other autoimmune endocrine disorders as these may not all appear at the time of diagnosis of celiac disease, but sporadically during the life-long clinical course of celiac disease.

• MeSH
• Addisonova nemoc komplikace   MeSH
• adrenální insuficience * etiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• autoimunitní nemoci * MeSH
• autoimunitní polyglandulární syndromy komplikace   MeSH
• celiakie * komplikace   MeSH
• hypotyreóza komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Patogenní varianty v genu ABCD1 jsou genetickou příčinou X­‐vázané adrenoleukodystrofie (X­‐ALD). X­‐ALD se může manifestovat jako závažná letální adrenoleukodystrofie (ALD), mírnější adrenomyeloneuropatie (AMN) nebo adrenální insuficience (Addisonova nemoc), ale může se klinicky projevit jen jako mírná spastická paraparéza, zejména u žen přenašeček. Během několika let genetické diagnostiky dědičných spastických paraparéz (HSP) byly diagnostikovány čtyři české rodiny s patogenní variantou v genu ABCD1, kdy byl některý ze členů rodiny odeslán k vyšetření genů spojovaných s hereditární spastickou paraparézou, která byla jediným klinickým projevem nemoci, někdy dokonce u více členů rodiny. Až na základě genetické diagnostiky a po nalezení kauzální patogenní varianty v genu ABCD1 bylo možné zpětně správně stanovit diagnózu některých příslušníků rodin, neboť byli vedeni (případně i zemřeli) s diagnózou roztroušená skleróza, nemoci motoneuronu aj. Znalost kauzální patogenní varianty je velmi důležitá a na jejím základě lze pak v rodině stanovit riziko zejména pro mužské jedince, protože u nich vzhledem k X-vázané dědičnosti hrozí závažný až fatální průběh onemocnění. X­‐vázaná dědičnost v rodině, mírnější klinické projevy v podobě spastické paraparézy u žen a projevy ALD, AMN nebo adrenální insuficience (Addisonova nemoc) u mužů v rodině mohou být dobrým vodítkem při podezření na tuto diagnózu. Počet takových rodin může být v ČR mnohem vyšší. Jedním z klinických projevů a biochemickým ukazatelem onemocnění jsou vysoké hladiny mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem (VLCFA) v krevním séru, které jsou jednoduše diagnostikovatelné. Pro genetické potvrzení diagnózy jsou k dispozici klasické i nové metody genomiky.

Pathogenic variants in the ABCD1 gene are the genetic cause of X-linked adrenoleukodystrophy (X-ALD). X-ALD can manifest as severe fatal adrenoleukodystrophy (ALD), milder adrenomyeloneuropathy (AMN), or adrenal insufficiency (Addison's disease), but it can present clinically only as mild spastic paraparesis, particularly in female carriers. During several years of genetically diagnosing hereditary spastic paraparesis (HSP), four Czech families were diagnosed with a pathogenic variant in the ABCD1 gene when one of the family members was referred for testing of genes associated with hereditary spastic paraparesis that was the only clinical manifestation of the disease, sometimes even in several family members. Only on the basis of genetic diagnosis and after identification of the causative pathogenic variant in the ABCD1 gene, it was possible to retrospectively determine the correct diagnosis of some family members, as they had been diagnosed (or died) with multiple sclerosis, motor neurone disease, and others. The knowledge of the causative pathogenic variant is very important and it is on its basis that the risk can be determined in the family, particularly for male individuals because they are at risk of severe to fatal course of the disease due to X-linked inheritance. X-linked inheritance in the family, milder clinical manifestations in the form of spastic paraparesis in women, and manifestations of ALD, AMN, or adrenal insufficiency (Addison's disease) in male family members can all be good clues to lead one to suspect this diagnosis. The number of such families may be much higher in the Czech Republic. One of the clinical manifestations and biochemical markers of the disease are high levels of very long-chain fatty acids (VLCFA) in the blood serum which are easy to diagnose. Classic as well as novel methods of genomics are available for genetic confirmation of the diagnosis.

• MeSH
• adrenoleukodystrofie * diagnostické zobrazování   klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mastné kyseliny analýza   MeSH
• spastická paraparéza * diagnóza   etiologie   genetika   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Despite evidence supporting the effectiveness of best practices of infection prevention and management, many surgeons worldwide fail to implement them. Evidence-based practices tend to be underused in routine practice. Surgeons with knowledge in surgical infections should provide feedback to prescribers and integrate best practices among surgeons and implement changes within their team. Identifying a local opinion leader to serve as a champion within the surgical department may be important. The "surgeon champion" can integrate best clinical practices of infection prevention and management, drive behavior change in their colleagues, and interact with both infection control teams in promoting antimicrobial stewardship.

• MeSH
• chirurgové psychologie   normy   MeSH
• dospělí MeSH
• infekce chirurgické rány prevence a kontrola   MeSH
• kontrola infekce metody   normy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• zdraví - znalosti, postoje, praxe * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Spojené státy americké MeSH

Ve světě není popsáno mnoho případů zdárně ukončeného těhotenství žen, které jsou léčeny pro autoimunitní polyglandulární syndrom typ 2. Prezentujeme naše zkušenosti s průběhem těhotenství pacientky léčené pro diabetes mellitus typ 1, autoimunitní hypotyreózu a hypokortikalismus. Jednalo se o plánovanou graviditu velmi dobře metabolicky kompenzované nemocné. Do 32. týdne gravidity byla pacientka bez komplikací, poté byla nutná hospitalizace pro preeklampsii. Preeklampsie byla důvodem pro porod operativní cestou ve 37. týdnu těhotenství. Novorozenec měl projevy diabetické fetopatie, po třech dnech léčby na jednotce intenzivní péče prospívá dobře. Pouze multioborovým přístupem a především spoluprací s pečlivě edukovanou pacientkou, která prováděla intenzivní ambulantní monitorování mnoha laboratorních parametrů, bylo zdárně dosaženo porodu plodu bez výrazného patologického nálezu.

There is not a lot of cases of successfully ended pregnancy women with autoimmune polyglandular syndrome type 2 in the world. We present our experience with the treatment and the course of pregnancy and delivery of a woman suffering from fully developed autoimmune polyglandular syndrome type 2 (which represents diabetes mellitus type one, autoimmune Hashimoto tyreoiditis and Addison disease). It was a planned pregnancy of well metabolic controlled patient. The course of the pregnancy was normal till gestational age 32. Preeclampsia was the reason for admitting the patient to the hospital as well as the cause for sectio cesarea at gestational age 37. New born child with mild symptoms diabetic fetopathy was treated three days on New-borns Intensive Care Unit. We assume, that only complex internal and obstetric care of fully compliant patient may lead to the successfully ended pregnancy. and macrovascular complications. In parallel, pharmacological treatment of diabetes, arterial hypertension and dyslipoproteinemias was evaluated for the first time in both types of diabetes. The study offers valuable epidemiological data on the actual state of diabetic patients in the Czech Republic which may be the source of information being essential for decision on treatment and preventive strategies.

• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• adrenální insuficience terapie   MeSH
• autoimunitní polyglandulární syndromy terapie   MeSH
• autoimunitní tyreoiditida terapie   MeSH
• hypoglykemie vrozené   MeSH
• lidé MeSH
• makrosomie plodu MeSH
• preeklampsie terapie   MeSH
• těhotenství při diabetu MeSH
• těhotenství MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

PAES11 je autoimunitní postiženi dvou nebo více endokrinních žláz, často v asociaci s autoimunitním postižením orgánů neendokrinních. V kazuistice popisujeme případ pacientky s autoimunitním postižením štítné žlázy, u které se v souvislosti se zvýšením dávky substituční léčby levothyroxinem demaskoval do té doby nediagnostikovaný hypokortikalismus na podkladě autominunitní adrenalitidy. Současně přítomná předčasná menopauza při autoimunitní ooforitidě, navíc screeningem orgánově specifických protilátek zjištěna pozitivita protilátek ICA, což může znamenat přítomnost asymptomatického prediabetického stadia.

PAES II is an autoimmune disorder of two or more endocrinal glands often associated with an autoimmune disorder of non-endocrine organs. The case history presents a female patient with the autoimmune thyreopathy who presented in a connection with an increase of thyroid gland substitution by levothyroxine with so far undiagnosed hypocorticalism caused by the autoimmune adrenallitis. Concurrently, the premature menopauses caused by the autoimmune oophoritis was present, in addition to that, during the screening on organ specific antibodies a presence of ICA antibodies was detected, which may indicate presence of an asymptomatic prediabetic stage.

• MeSH
• Addisonova nemoc diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• autoimunitní polyglandulární syndromy diagnóza   krev   MeSH
• autoimunitní tyreoiditida diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• autoprotilátky krev   MeSH
• dospělí MeSH
• hormonální substituční terapie škodlivé účinky   MeSH
• klinické laboratorní techniky využití   MeSH
• lidé MeSH
• plošný screening MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Design: Addison's disease (AD) is a rare autoimmune disease (AID) of the adrenal cortex, present as an isolated AD or part of autoimmune polyendocrine syndromes (APSs) 1 and 2. Although AD patients present with a number of AID co-morbidities, population-based family studies are scarce, and we aimed to carry out an unbiased study on AD and related AIDs. Methods: We collected data on patients diagnosed with AIDs in Swedish hospitals and calculated standardized incidence ratios (SIRs) in families for concordant AD and for other AIDs, the latter as discordant relative risks. Results: The number of AD patients was 2852, which accounted for 0.4% of all hospitalized AIDs. A total of 62 persons (3.6%) were diagnosed with familial AD. The SIR for siblings was remarkably high, reaching 909 for singleton siblings diagnosed before age 10 years. It was 32 in those diagnosed past age 29 years and the risk for twins was 323. SIR was 9.44 for offspring of affected parents. AD was associated with 11 other AIDs, including thyroid AIDs and type 1 diabetes and some rarer AIDs such as Guillain-Barre syndrome, myasthenia gravis, polymyalgia rheumatica and Sjögren's syndrome. Conclusions: The familial risk for AD was very high implicating genetic etiology, which for juvenile siblings may be ascribed to APS-1. The adult part of sibling risk was probably contributed by recessive polygenic inheritance. AD was associated with many common AIDs; some of these were known co-morbidities in AD patients while some other appeared to more specific for a familial setting.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

This paper reports on the consensus conference on the management of intra-abdominal infections (IAIs) which was held on July 23, 2016, in Dublin, Ireland, as a part of the annual World Society of Emergency Surgery (WSES) meeting. This document covers all aspects of the management of IAIs. The Grading of Recommendations Assessment, Development and Evaluation recommendation is used, and this document represents the executive summary of the consensus conference findings.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• apendektomie metody   MeSH
• bolesti břicha etiologie   MeSH
• cholecystektomie laparoskopická metody   MeSH
• divertikulitida chirurgie   MeSH
• laparoskopie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• metody pro podporu rozhodování MeSH
• nitrobřišní hypertenze etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• nitrobřišní infekce komplikace   chirurgie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• směrnice jako téma * MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• vyhodnocení orgánové dysfunkce MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• konsensus - konference MeSH
• přehledy MeSH

Autoimunitné polyglandulárne syndrómy (APS) sú orgánovo špecifické autoimunitné poruchy postihujúce viaceré endokrinné žľazy, ktoré sú postupne deštruované účinkom autoprotilátok. Podobne ako pri iných autoimunitných ochoreniach nevyhnutnou podmienkou rozvoja ochorenia je existencia určitej genetickej predispozície, pričom ako najdôležitejší genetický faktor sa javí polymorfizmus hlavného histokompatibilného systému (HLA u človeka). Na základe rôznej kombinácie postihnutia endokrinných žľiaz rozlišujeme 4 typy APS. V detskom veku je častý APS typ 1, charakterizovaný hypoparatyreózou, mukokutánnou kandidózou a Addisonovou chorobou. Častejším typom je APS typ 2, pre ktorého diagnózu je nevyhnutná prítomnosť Addisonovej choroby v asociácii s autoimunitnou tyreoiditídou (Schmidtov syndróm) a/ alebo v asociácii s diabetes mellitus 1. typu (Carpenterov syndróm). Tretí typ autoimunitných polyglandulárnych syndrómov (APS typ 3) predstavuje obdobné postihnutie endokrinných žliaz ako pri type 2, avšak nebýva postihnutá kôra nadobličiek. Ak autoimunitné postihnutie endokrinných žliaz nespĺňa kritériá APS 1- 3, ochorenie môžeme priradiť k autoimunitnému polyglandulárnemu syndrómu typ 4. Autori demonštrujú prípad 33- ročnej pacientky s APS 2. typu, u ktorej v priebehu 20 rokov prišlo k manifestácii širokého spektra aj menej často sa vyskytujúcich autoimunitných endokrinopatií ako adenohypofyzitída a súčasne asociovaných aj s inými orgánovo špecifickými ochoreniami (coeliakia). Na príklade uvedenej pacientky autori chcú demonštrovať, že APS je dynamický proces a vždy treba myslieť na to, že postupom času sa u pacientov môžu vyvinúť ďalšie autoimunitné ochorenia. Záverom autori zdôrazňujú význam odporúčaní testovania pacientov s monoglandulárnou endokrinopatiou na prítomnosť druhotného endokrinologického postihnutia.

Autoimmune polyendocrine syndromes (APS) are organ‑ specific autoimmune disorders affecting multiple endocrine glands; these are gradually destroyed by action of autoantibodies. Similarly to other autoimmune diseases, the presence of certain genetic predisposition is an essential prerequisite to the disease development; polymorphism of the main histocompatible system (HLA in humans) appears to play the most important role. APS are categorized into four types, based on what combination of endocrine glands is affected. APS type 1, characterised by hypoparathyreosis, mucocutaneous candidiasis and Addison’s disease, is frequently seen in childhood. For a more common APS type 2 to be diagnosed, Addison’s disease together with autoimmune thyroiditis (Schmidt’s syndrome) and/ or together with diabetes mellitus type I (Carpenter’s syndrome) must be present. The third type of autoimmune polyendocrine syndromes (APS type 3) involves the same disorder of endocrine glands as type 2 but usually without any defect of adrenal cortex. If the autoimmune endocrine gland disorder does not fulfil the criteria of APS 1– 3, the disease may be categorized as autoimmune polyendocrine syndrome type 4. The authors present a case of 33 years old APS type 2 patient who, over 20 years, developed a wide range of autoimmune endocrinopathies, including endocrinopathies that are less common, such as adenohypophysitis, and are associated with other organ‑ specific diseases (coeliac disease). The case is presented to demonstrate the fact that APS represent a dynamic process and that it is always important to keep in mind that, over time, a patient may develop other autoimmune diseases. To conclude, the authors emphasise the recommendation to test patients with monoglandular endocrinopathy for the presence of any secondary endocrine disorders.

• MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   MeSH
• autoimunitní polyglandulární syndromy diagnóza   komplikace   MeSH
• celiakie diagnóza   imunologie   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nemoci hypofýzy diagnóza   imunologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Salivary cortisol reflects the free fraction of serum cortisol. Monitoring salivary cortisol may be a promising alternative method for assessing serum cortisol in some clinical situations. We aimed to compare the reliability of salivary vs. serum cortisol during ACTH test. 84 subjects (mean age 63.2; 24-89 years; n=66 males) suspected for adrenocortical insufficiency underwent an ACTH test. Patients were divided based on peak serum cortisol into hypocortical group with cortisol <500 nmol/l and to reference group cortisol >500 nmol/l. Median serum cortisol levels in reference group were 445, 766, and 902 nmol/l at 0, 30, and 60 minutes, respectively, and in hypocortical group were 256, 394, and 453 nmol/l. Median salivary cortisol levels were 19.02, 40.02, and 62.1 nmol/l in reference group, and 9.60, 14.08, and 13.28 nmol/l in hypocortical group. Obtained values showed good correlation between serum and salivary cortisol (p<0.0001). The percentage of explained variability R(2) (coefficient of determination for linear model) representing a measure of agreement between experimental values and predictions for repeated measures ANOVA, was significantly higher (p=0.021) for serum cortisol (R2=93.4 %) when compared to the salivary cortisol (R2=89.3 %). A stronger discriminating power of serum versus salivary cortisol suggests that it seems to be slightly, but statistically significantly more appropriate marker of adrenocortical reserve in ACTH test.

• MeSH
• Addisonova nemoc krev   diagnóza   MeSH
• adrenokortikotropní hormon analýza   krev   MeSH
• biologické markery analýza   krev   MeSH
• dospělí MeSH
• hydrokortison analýza   krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sliny chemie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH