Východiská: Nedostatok sestier predstavuje jeden z výrazných problémov rezortu zdravotníctva na Slovensku. Pre výkon povolania sestra sú kľúčové motivačné a demotivačné faktory, osobitne počas mimoriadnej situácie v kontexte pandémie COVID-19, ktorá determinovala všetky oblasti života.Cieľ: Zistiť najčastejšie motivačné a demotivačné faktory pre výkon povolania sestra počas pandémie COVID-19.Metódy: Pre kvantitatívny výskum bol použitý dotazník vlastnej konštrukcie so zameraním na motivačné a demotivačné faktory. Súbor tvorilo 888 sestier z nemocníc v Slovenskej republike.Výsledky: Najčastejšie uvádzané motivačné faktory sú možnosť pomáhať ľuďom, istota zamestnania a nutnosť finančného zárobku. Ako najfrekventovanejšie demotivačné faktory boli uvedené psychická náročnosť povolania sestra, nedostatok personálu a nedostatočné finančné ohodnotenie. S použitím Chí-kvadrát testu sme zistili, že vek má vplyv na vnímanie dopadu pandémie COVID-19 na motiváciu pre výkon povolania sestra.Diskusia: Motivácia sestier je veľmi dôležitá pre poskytovanie kvalitných služieb a dosiahnutie zamýšľaného úspechu organizácie. Aj s ohľadom na dosahovanie cieľov nemocnice je nutné venovať pozornosť demotivácii pracovníkov, aby ani taká náročná situácia, akou je pandémia COVID-19, neprehĺbila nedostatok sestier.Záver: Výskum poukázal na faktory, ktoré sestry vnímajú ako motivačné a demotivačné. Tieto výsledky je možné vzhľadom na pomerne rozsiahly výskumný súbor využiť v implementácii optimálnych motivačných nástrojov na národnej aj lokálnej úrovni.

Background: The shortage of nurses is one of the significant problems of the health care system in Slovakia. Motivating and demotivating factors are the key to the performance of the nursing profession, especially during an emergency situation in the context of the COVID-19 pandemic, which determined all areas of life.Aim: To identify the most common motivating and demotivating factors for the nursing profession during the COVID-19 pandemic.Methods: A self-designed questionnaire focusing on motivating and demotivating factors was used for quantitative research. The group consisted of 888 nurses from hospitals in the Slovak Republic. Results: The most common motivating factors are the ability to help people, job security and financial security. The most frequent demotivating factors were the psychological demands of the nursing profession , lack of staff and insufficient financial evaluation. Using the Chi-square test, we found that age influenced the perception of the impact of the COVID-19 pandemic on the motivation of the nursing profession.Discussion: The motivation of nurses is very important for providing quality services and achieving the intended success of the organization. Even with a view to achieving the hospital's goals, it is necessary to pay attention to the demotivation of staff, so that even such a challenging situation as the COVID-19 pandemic does not exacerbate the shortage of nurses.Conclusion: The research pointed out the factors that nurses perceive as motivating and demotivating. Due to the relatively large research package, these results can be used in the implementation of optimal motivatin techniques at the national and local level.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• motivace * MeSH
• pandemie MeSH
• pracovní stres MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• zdravotní sestry * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pokus o sebevraždu MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

PURPOSE: The global health workforce suffers long-term understaffing in remote and underserved areas. To attract young doctors for rural work, it is necessary to identify the main motivating factors. MATERIALS AND METHODS: The pilot survey with 201 general practitioner trainees in the Czech Republic was conducted using a structured questionnaire. The response rate was 67%. RESULTS: Not only financial support motivates general practitioner trainees for rural work. A combination of incentives from sources other than medical would greatly increase the chance for general practitioner trainees to work in rural regions. CONCLUSIONS: To what extent can the survey outcomes relate with other European regions needs to be investigated further.

• MeSH
• lidé MeSH
• pracovní síly MeSH
• praktičtí lékaři * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• venkovské obyvatelstvo MeSH
• zdravotnické služby pro venkov * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Motivational personality factors play a significant role in performing and directing one's activities towards selected goals in life. The structure and intensity of temperamental traits, individual differences, all that helps and hurts us, what motivates us for various activities, all these are highly specific. Sports are significant, socially and developmentally relevant activities, and temperament plays an essential role in the way people engage in them. Coaches and instructors possess specific personality characteristics that set them apart from general population. Some of them are as follows: higher stress resistance and coping abilities, emotional stability, flexible decision-making, ability to face failure, the ability to cope with pressure from media, the ability to cope with popularity, positive influence on development and training of young athletes and the ability to remain in control of one's negative emotional reactions. These presumptions led us to the idea of evaluation and measurement of personality traits and motivational factors in future judo instructors (license type B), with special interest in the relevance of our findings for occupational choice in this direction.

• MeSH
• bojové sporty * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• motivace * MeSH
• osobnost * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tělesná výchova * pracovní síly   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Unsafe management of human faecal waste represents a major risk for public health, particularly in low- and middle-income countries. Efforts to improve sanitation conditions are considerably sensitive to contextual specifics of natural and social environments. This review operationalises, analyses, and synthesises evidence of how contextual factors and motivations affect different sanitation outcomes with a specific focus on community approaches to rural sanitation. METHODS AND FINDINGS: We operationalised contextual factors and motivations as determinants that influence sanitation conditions independently of the examined intervention. We conducted a systematic search of both peer-reviewed and grey literature with no restriction on the methods After screening the titles and abstracts of 19,198 records obtained through initial searches, we scrutinised the full content of 621 studies for relevance. While 102 of these studies qualified to be assessed for risk of bias and information content, ultimately, just 40 studies met our eligibility criteria. Of these 40 studies from 16 countries, 26 analysed specific interventions and 14 were non-interventional. None of the experimental studies reported the effects of contextual factors or motivations as operationalised in this study and only observational evidence was thus used in our review. We found that sanitation interventions are typically seen as the principal vehicles of change, the main instruments to fix 'deviant' behaviour or ensure access to infrastructure. The programmatic focus of this study on sanitation determinants that act independently of specific interventions questions this narrow understanding of sanitation dynamics. We identified 613 unique observations of quantitatively or qualitatively established relationships between certain contextual factors or motivations and 12 different types of sanitation outcomes. The sanitation determinants were classified into 77 typologically similar groups clustered into 12 broader types and descriptively characterised. We developed a graphical synthesis of evidence in the form of a network model referred to as the sanitation nexus. The sanitation nexus depicts how different groups of determinants interlink different sanitation outcomes. It provides an empirically derived conceptual model of sanitation with an aggregate structure indicating similarities and dissimilarities between sanitation outcomes with respect to how their sets of underlying determinants overlap. CONCLUSION: This study challenged the understanding of context as merely something that should be controlled for. Factors that affect targeted outcomes independently of the analysed interventions should be scrutinised and reported. This particularly applies to interventions involving complex human-environment interactions where generalisability is necessarily indirect. We presented a novel approach to comprehending the contextual factors and motivations which influence sanitation outcomes. Our approach can be analogously applied when mapping and organising underlying drivers in other areas of public and environmental health. The sanitation nexus derived in this study is designed to inform practitioners and researchers about sanitation determinants and the outcomes they influence.

• MeSH
• lidé MeSH
• motivace MeSH
• nakládání s odpady etika   metody   normy   MeSH
• rozvojové země MeSH
• sanitace normy   MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• venkovské obyvatelstvo MeSH
• veřejné zdravotnictví ekonomika   normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Předkládaná práce se zabývala vybranými modifikovatelnými rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění a zjišťováním vlivu nefarmakologické intervence na změny těchto faktorů. Práce byla orientována na zjišťování toho, jaký vliv má nefarmakologická intervence založená na cíleném individuálním poradenství zaměřeném na změny výživových zvyklostí a zvýšení pohybové aktivity u zdravých dospělých žen s hladinou celkového cholesterolu opakovaně > 5,45 mmol/l, s hladinou triglyceridů opakovaně > 2,3 mmol/l a hodnotou krevního tlaku 140/90 mmHg a více. Podstatou práce bylo komplexní primárně preventivní vyšetření a následná intervence žen v regionu Vsetínska a to metodami primární prevence u žen s prokázaným nízkým rizikem vzniku kardiovaskulárního onemocnění a metodami sekundární prevence u osob s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění rezistentních na nefarmakologickou intervenci. Cílovou skupinu vytvořil soubor 144 nadprůměmě motivovaných žen s vysokou mírou odpovědnosti a zájmu o vlastní zdraví. Vlastní vyšetření se skládalo z podrobného anamnestického a dotazníkového hodnocení faktorů životního stylu pomocí speciálního souboru dotazníkových nástrojů a Z klinického měření vybraných ukazatelů. Intervence byla směřována na zlepšení výživových zvyklostí a na zvýšení rekreačně sportovní aktivity. Statistické zpracování spočívalo ve výpočtu rozdílů mezi hodnotami zjištěnými pri vstupním, kontrolním a výstupním vyšetření v ročních intervalech. Zjištěné rozdíly byly zhodnoceny pomocí párového t-testu a signifikantně vyjádřeny 95% intervalem spolehlivosti. Při porovnání hodnot v počátečním stavu a po dvou letech u jednotlivých parametrů byly nalezeny statisticky významné rozdíly p < 0,01 (Wilcoxonův test).

The presented work was dealing with the chosen modifying risk factors of cardiovascular diseases and with discovering the influence of non-pharmacological intervention on changes of these factors. This work trended to find the influence of non-pharmacological intervention founded on the aimed individual counselling supposing to the change of dietary habits and to increase the physical activity in the group of healthy adults - women with the level of the tota L-cholesterol repeatedly > 5.45 mmol/l, with the level of triglycerids repeatedly > 2.3 mmol/l and the value of blood pressure 140/90 mm Hg and more. The substance of this work was the whole primarily prophylactic check-up and the following intervention of the women in Vsetín regionby the methods of primary prophylaxis in the group of women with the proved low risk of the development of cardiovascular disease and by the methods of secondary prophylaxis in the group of people with the high risk of cardiovascular diseases who were resistent to non-pharmacological intervention. The aimed group was formed by 144 above - average motivated women with high sense of responsibility and interest in their health. The treatment itself included the detailed anamnesis and questionnaire valuation of the lifestyle factors by the special complex of questionnaires and by clinic measurement of chosen indices. The intervention trended to the improvement of dietary habite and to the increase of recreation sporting activity. The statistics was in the calculation of differences among the values measured at entry, control and oiitput check-ups in the annual intervals. The finding differences were evaluated by pair t-test and significantly expressed by 95% interval of reliability. If comparing values at the beginning and after 2 years at the rate of individual parameters we have found statistically outstanding differences p < 0.01 (Wilcoxon's test).

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• lipoproteiny LDL MeSH
• longitudinální studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rizikové faktory MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Príspevok sa zaoberá vzťahmi medzi rizikovými faktormi drogového správania. Rizikovosť bola skúmaná z perspektívy alkoholovej závislosti. Cieľom bola identifikácia mezifaktorových vzťahov z perspektívy rizik pre vývoj alkoholovej závislosti; na základe porovnania vzťahov zistených v skupine alkoholikov a v skupine bez diagnózy alkoholizmu. Bola použitá dotazníková metóda zložená zo štandardizovaného Dotazníka zisťovania spôsobu výchovy v rodine, Neo FFI osobnostného inventára a pôvodnej metodiky zisťovania situačno-motivačných faktorov. Výskumný súbor tvorilo 152 respondentov s diagnózou alkoholizmu a 82 respondentov bez diagnózy alkoholizmu. Ako riziková sa ukázala kombinácia faktorov: záporný emočný vzťah v rodine - vyšší neurotizmus - rozporné výchovné riadenie - únik z problémov ako situačný faktor užívania alkoholu.

This paper discusses the relationships between risk factors in drug consumption. The level of risk was assessed from the perspective of alcohol addiction with the aim of identifying relations among risk factors in terms of risks encountered during the development of alcohol addiction; these relations were compared using two sample groups, one consisting of alcoholics and the other of individuals with no alcoholism diagnosis. The method involved a questionnaire based on a standardized questionnaire on family upbringing methods, the Neo FFI personality inventory, and a self-developed methodology for determining situational-motivational factors. The data set consisted of 152 respondents diagnosed as alcoholics and 82 respondents without this diagnosis. A combination of factors was found to be high-risk: negative emotional relationship in the family - increased neuroticism - problematic upbringing - escape from problems as a situational factor for alcohol use.

• MeSH
• alkoholismus * etiologie   psychologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• motivace MeSH
• muži MeSH
• nebezpečné chování MeSH
• osobnost klasifikace   MeSH
• pití alkoholu psychologie   MeSH
• psychologické testy statistika a číselné údaje   MeSH
• řešení problému MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• rodinné vztahy MeSH
• ženy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH

Úvod: Vzhľadom na starnúcu populáciu pacientov, ale aj zdravotníckych pracovníkov, hrozí riziko nedostatku pracujúcich sestier, ktorých priemerná veková hranica sa nielen na Slovensku stále zvyšuje. To by mohlo narušiť činnosť zdravotníckych zariadení a mať negatívny vplyv na poskytovanie ošetrovateľskej starostlivosti. Na motiváciu sestier pre výkon povolania vplývajú rôzne faktory, ktoré môžu ovplyvniť rozhodnutie zotrvať v profesii v pozitívnom aj negatívnom zmysle. Cieľ: Identifikovať u sestier motivačné faktory pre výkon sesterského povolania v dôchodkovom veku. Metodika: Metódou zberu údajov bol neštandardizovaný dotazník vlastnej konštrukcie. Zber dát prebehol elektronicky v termíne od 27. januára do 14. februára 2021. Dotazník bol rozosielaný do mailových schránok registrovaných sestier a pôrodných asistentiek prostredníctvom portálu SK SaPA. Distribúcia sa uskutočnila aj cez sociálnu sieť. Štúdie sa zúčastnilo 539 sestier a 21 pôrodných asistentiek, s väčšinovým (98,8%; n=553) zastúpením žien. Najviac sestier bolo vo vekovej kategórii 50 – 60 rokov (78,4%; n=439) a sestry vo veku 61 – 64 rokov (19,1%; n=107). Dominovali sestry s dosiahnutým stredoškolským vzdelaním (31,3 %; n=175) a dĺžkou praxe 35 – 40 rokov (34,6%; n=194). Pri spracovaní výsledkov v programe Microsoft Excel 2010 bola použitá jednoduchá deskriptívna štatistika. Výsledky: V štúdii sa hodnotili odpovede sestier, ktoré sú už aktuálne na dôchodku a naďalej vykonávajú povolanie sestry (sestry D; n=74) a osobitne odpovede sestier nad 50 rokov, ktoré sú v tzv. preddôchodkovom veku (sestry PD; n=486). Sestry D považovali za najdôležitejší faktor motivujúci ich pre prácu na dôchodku možnosť udržiavať sa aktívnym v pracovnom zaradení (64,9%; n=48) a pocit byť užitočný a nápomocný (62,2 %; n=46). Financie ako motivačný faktor potvrdila skoro polovica sestier D (45,9%; n=34). Za pozitíva práce na dôchodku považujú sestry D zhodne aktiváciu a zlepšenie kognitívnych funkcií a spoločenský kontakt (66,3%; n=49), nevýhodou sú stresové faktory (37,8%; n=28). Až 50,6 % (n=246) sestier PD sa vyjadrilo, že po dosiahnutí dôchodkového veku nemá záujem ďalej pracovať v povolaní. Medzi odrádzajúce faktory najčastejšie označili možné zhoršenie vlastného zdravotného stavu 47,5% (n=231), zlé medziľudské vzťahy na pracovisku 25,9% (n=126) a nočné služby 24,5% (n=119). Naopak, medzi motivujúce faktory na presvedčenie v zotrvaní pracovať patria finančné benefity od zamestnávateľa 48,1% (n=234). V našej štúdii až 90,4% (n=506) všetkých respondentov uvádza, že by mali mať nárok na výsluhový dôchodok. Z toho 55,7% (n=312) by ho prijala po odpracovaných 30 rokov a 21,4% (n=120) už po odpracovaní 25 rokov. Záver: Výsledky štúdie poukázali na finančné i nefinančné motivačné činitele, ktoré by mohli prispieť k udržaniu sestier v profesii aj po dosiahnutí dôchodkového veku. Vzhľadom na aktuálnosť témy je dôležité udržať v praxi skúsené sestry podporou nimi prezentovaných motivačných faktorov.

Introduction: Due to the aging population not only in patients, but also in healthcare workers, we face the threat of lack of working nurses, whose average age level is rising not only in Slovakia. This might disturb the run of healthcare facilities and might have negative effect on providing healthcare. There are various factors that have effect on nurses’ motivation for work performance. These factors might influence the decision to remain in the profession, either in a positive or a negative way. Aim: To identify nurses’ motivating factors for execution of the nurse profession at the retirement age Methodics: The method of data collection was a non-standardized questionnaire of own construction. The data collection was conducted electronically between 27th January and 14th Februry 2021. The questionnaire was distributed into mailboxes of registered nurses and midwives via SK SaPA portal. The distribution was also carried out through a social network. The study included 539 nurses and 21 midwives, with prevailing (98,8 %; n=553) representation of women. The most nurses were at the categories of 50 to 60 years of age (98,8 %; n=553) and nurses at the age of 61 – 64 (19,1 %; n=107). Nurses with completed high school education (31,3 %; n=175) and the length of practice from 35 to 40 years dominated. When elaborating results in Microsoft Excel 2010 programme, the simple descriptive statistics was used. Results: The study evaluated answers of nurses who are currently at the retirement and still perform nurse profession (nurses D; n=74), and specially answers of nurses who are at the pre- -retirement age (nurses PD; n=486). Nurses D considered as the most important motivating factor for working at the retirement age the opportunity to stay active in the working setting (64,9 %; n=48), and the feeling of being useful and helpful (62,2 %; n=46). Finances as the motivating factor were confirmed by almost half of the nurses D (45,9 %; n=34). As positives of the work at the retirement nurses D accordingly consider cognitive functions activation and improvement, and a social contact (66,3 %; n=49), disadvantages are stress factors (37,8 %; n=28). Up to 50,6 % (n=246) nurses PD claimed that after reaching retirement age they have no interest in continuing with their profession. Among discouraging factors they mostly included possible deterioration of their own health condition 47,5 % (n=231), bad interpersonal relationships at the workplace 25,9 % (n=126), and night shifts 24,5 % (n=119). On the contrary, among motivating factors to persuade them to remain at work are financial benefits from an employer 48,1 % (n=234). In our study up to 90,4 % (n=506) of all the respondents stated they should have entitlement to retirement pension. Of that, 55,7 % (n=312) would accept it after 30 years of work and 21,4 % (n=120) after 25 years of work already. Summary: The results of the study pointed to the financial and non-financial motivating factors that might contribute to keeping nurses in their profession after reaching retirement age. Regarding the topicality, it’s important to keep experienced nurses in practice through support of the motivating factors they have presented.

• MeSH
• důchod MeSH
• motivace MeSH
• postoj MeSH
• pracovní uspokojení MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• zaměstnání MeSH
• zdravotní sestry MeSH

Článek prezentuje motivační faktory všeobecných sester, které pracují v lůžkové hospicové péči. Cílem studie je poskytnout přehled motivačních faktorů všeobecných sester s přesahem hranic České republiky. Všeobecné sestry z různých krajin světa se shodují na těchto motivačních faktorech: filosofie hospice, víra, zkušenost se smrtí, vztahy s umírajícími a jejich rodinami, kolektiv a pracovní prostředí. Motivační faktory jsou v jednotlivých krajinách světa pojímány specificky. Přehled a uvědomění si faktorů umožní nejen profesionálům realizovat péči a zajistit pacientovi důstojné úmrtí. V současné hektické době je nutno přijmout a pracovat s motivačními faktory a uvědomit si jejich důležitost v péči o jedince, zvláště v péči o umírajícího jedince.

The article presents motivation factors of nurses in hospice care. The aim of the study is to give an overview of motivation factors reaching also beyond the Czech Republic. Nurses in different parts of the world share these common motivation factors: hospice philosophy, belief, experience with death, relationships with the dying patients and their families, team and the work environment. The motivation factors are understood differently in different parts of the world. An overview and awareness of these factors will help professionals provide dignified dying. In the current hectic time, it is important to accept the motivation factors and work with them and value their importance in individual care, especially in care for the dying.

• MeSH
• hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * pracovní síly   MeSH
• lidé MeSH
• motivace * MeSH
• náboženství MeSH
• odborné všeobecné sestry * psychologie   MeSH
• postoj ke smrti MeSH
• pracoviště psychologie   MeSH
• výzkum MeSH
• vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
• zdravotní sestry psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Suicidální jednání u adolescentů představuje multifaktoriální proces, na němž se podílejí kromě aktuálního motivu i rizikové faktory. Rizikové faktory lze zjistit v oblasti rodinné, a to jak v oblasti hereditární, tak i psychologické, důležitý je zdravotní stav psychický i somatický. S rizikem suicidálního jednání je spojena řada duševních poruch. V adolescenci zátěž představuje též školní neúspěch, konflikty s vrstevníky, partnerské a sexuální problémy. Prevence musí být zaměřena na podporu protektivních faktorů, léčbu duševních poruch, důležité je posouzení suicidálního rizika.

Suicidal behavior in adolescents is a multifactor process induced not only by a certain motive but also by contribution of risk factors. Risk factors can be found in the family history in the hereditary area and psychological area. The psychological and somatic health state is very important. A number of mental health disorders are associated with suicidal behavior. In adolescence a stress associated with a school failure, peer conflicts, partnership and sexual problems play an important role. Prevention should target and support protective factors and treatment of mental health disorders. Evaluation of suicidal risk is indispensable.

• MeSH
• duševní poruchy patofyziologie   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pokus o sebevraždu prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• zdraví rodiny MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH