Neurologic outcome
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Syndrom kaudy equiny (cauda equina syndrome; CES) patří mezi onemocnění s potenciálně vysokou neurologickou morbiditou. Pacienti přicházejí s různě vyjádřeným neurologickým deficitem, zahrnujícím zejména sfinkterové potíže, který je nutné včasně diagnostikovat a správně indikovat chirurgickou léčbu. V naší retrospektivní studii jsme se zaměřili na různé prognostické faktory a jejich vliv na výsledný neurologický stav pacientů s CES. Do studie bylo zařazeno celkově 44 pacientů s CES. Statisticky významným faktorem se ukázala doba trvání příznaků. Pacienti s kratší anamnézou neurologické symptomatologie měli lepší výsledný neurologický stav. Také je průkazně pozitivní vztah mezi vstupním a výstupním skóre, tedy výsledný stav se odvíjí od tíže neurologického deficitu při přijetí pacienta. Ostatní faktory byly statisticky nevýznamné.
Cauda equina syndrome (CES) is a severe neurological condition with potentially high morbidity. Patients usually present with varying degrees of neurological deficit, especially sphincter dysfunction, which needs to be diagnosed early and correctly indicated for surgical treatment. Our retrospective study is focused on the determination of different prognostic factors and their impact on the final neurological outcome of patients with CES. Forty-four CES patients were recruited in the study. The duration of symptoms has proven to be a statistically significant factor in improving the clinical condition. Patients with a shorter medical history of neurological symptomatology had a better neurological outcome. Also, there was a positive relationship between the initial and outcome score, i.e., the outcome status is related to the severity of the neurological deficit on admission. The remaining factors appeared to be statistically insignificant.
Monitoring brain integrity and neurocognitive function is a new and important target for the management of a patient treated with extracorporeal membrane oxygenation (ECMO), in particular because of the increasing awareness of cerebral abnormalities that may potentially occur in this setting. Continuous regular monitoring, as well as repeated assessment for cerebral complications has become an essential element of the ECMO patient management. Besides well-known complications, like bleeding, ischemic stroke, seizures, and brain hypoperfusion, other less defined yet relevant injury and clinical manifestations are increasingly reported and impacting on ECMO patient prognosis at short term. Furthermore, it is becoming more evident that neurologic complication may not occur only in the early phase. Indeed, other potential adverse events related to the long-term neurocognitive function have been also recently documented either in children or adult ECMO patients. Despite increasing awareness of these aspects, generally accepted protocols and clinical management strategies in this respect are still lacking. Current means to monitor brain perfusion or detecting ongoing cerebral tissue injury are rather limited, and most techniques provide indirect or post-insult recognition of irreversible tissue injury. Continuous monitoring of brain perfusion, serial assessment of brain-derived serum biomarkers, timely neuro-imaging, and post-discharge counselling for neurocognitive dysfunction, particularly in pediatric patients, are novel pathways focusing on neurologic assessment with important implications in daily practice to assess brain function and integrity not only during the ECMO-related hospitalization, but also at long-term to re-evaluate the neuropsychological integrity, although well designed studies will be necessary to elucidate the cost-effectiveness of these management strategies.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- intraoperační neurofyziologická monitorace metody MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * MeSH
- mozek fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
OBJECTIVES: To examine the relationship between the severity of neurological soft signs at onset and at the 1-year follow-up of patients with schizophrenia, and to investigate temporal stability of neurological soft signs within 1year from the onset of the first episode schizophrenia. METHODS: The study included 92 first-episode male schizophrenic patients. Neurological soft signs were assessed on the Neurological Evaluation Scale (NES) during index hospitalization and at a 1-year follow-up. The patients were divided into remitters and non-remitters according to their psychiatric status assessed at the 1-year follow-up, using the Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS). RESULTS: A trend for a lower score for the NES item "others" in late remitters versus non-remitters at baseline was found during index hospitalization. At the 1-year follow-up, the overall severity of the neurological soft signs was statistically significantly higher in non-remitters than in remitters. Within 1year after index hospitalization, a significant reduction of neurological soft signs, with the exception of sensory integration, occurred in remitters. Within 1year after index hospitalization, the non-remitters reported a significant reduction of the overall NES score. CONCLUSION: These findings in a population of patients with first episode schizophrenia are in accord with the findings of previous studies which found an association between neurological soft signs, treatment response and outcome. This association may characterize a subgroup of patients with a poor course of illness and outcome. Neurological soft signs might be regarded as one of the indicators of treatment outcome in patients suffering from their first episode of schizophrenia.
- MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- nemoci nervového systému diagnóza MeSH
- neurologické vyšetření účinky léků MeSH
- prognóza MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- schizofrenie (psychologie) MeSH
- schizofrenie diagnóza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
OBJECTIVES: To examine the relationship between the severity of neurological soft signs at onset and at the 1-year follow-up of patients with schizophrenia, and to investigate temporal stability of neurological soft signs within 1year from the onset of the first episode schizophrenia. METHODS: The study included 92 first-episode male schizophrenic patients. Neurological soft signs were assessed on the Neurological Evaluation Scale (NES) during index hospitalization and at a 1-year follow-up. The patients were divided into remitters and non-remitters according to their psychiatric status assessed at the 1-year follow-up, using the Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS). RESULTS: A trend for a lower score for the NES item "others" in late remitters versus non-remitters at baseline was found during index hospitalization. At the 1-year follow-up, the overall severity of the neurological soft signs was statistically significantly higher in non-remitters than in remitters. Within 1year after index hospitalization, a significant reduction of neurological soft signs, with the exception of sensory integration, occurred in remitters. Within 1year after index hospitalization, the non-remitters reported a significant reduction of the overall NES score. CONCLUSION: These findings in a population of patients with first episode schizophrenia are in accord with the findings of previous studies which found an association between neurological soft signs, treatment response and outcome. This association may characterize a subgroup of patients with a poor course of illness and outcome. Neurological soft signs might be regarded as one of the indicators of treatment outcome in patients suffering from their first episode of schizophrenia.
- MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- nemoci nervového systému diagnóza MeSH
- neurologické vyšetření účinky léků MeSH
- prognóza MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- schizofrenie (psychologie) MeSH
- schizofrenie diagnóza MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
The development and selection of optimal outcome measures is increasingly recognized as a key component of evidence-based medicine, particularly the need for the development of a standardized set of measures for use in clinical trials. This process is particularly complex for functional neurological disorder (FND) for several reasons. FND can present with a wide range of symptoms that resemble the full spectrum of other neurological disorders. Additional physical (e.g., pain, fatigue) and psychological (e.g., depression, anxiety) symptoms are commonly associated with FND, which also can be highly disabling with implications for prognosis, and warrant concurrent assessment, despite an unclear etiological relationship with FND. Furthermore, several unique clinical aspects of FND make it likely that the usual prioritization of "objective" (or clinician-rated) over "subjective" (or patient-rated) measures might not be appropriate. Self-report measures may be more clinically meaningful in this patient population. Despite being a common and disabling disorder, there has been little research into outcome measures in FND, and to date trials have largely used measures designed for the assessment of other disorders. An international FND Core Outcome Measure group (FND-COM) has been established to develop a consensus battery of outcomes for FND: a "core outcome set." In this perspective article, the authors reviewed the process of outcome measure development and selection before considering the specific features of FND affecting the development of a core outcome set, as well as a research agenda to optimize outcome measurement in this complex neuropsychiatric disorder.
XI, 266 s. : il. ; 26 cm
Cíl studie: Zhodnotit výsledný klinický stav a dlouhodobou prognózu pacientů s nervosvalovými komplikacemi kritického stavu. Typ studie: Prospektivní klinická studie. Název a sídlo pracoviště: JIP Neurologické kliniky a ARO Fakultní nemocnice Brno-Bohunice. Materiál a metodika: Celkem bylo do studie zařazeno 79 kriticky nemocných pacientů, kteří splňovali vstupní kritéria; 48 z nich ukončilo úvodní 28denní sledování. Po dobu 28 dnů byly prospektivně sledovány zvolené klinické parametry. Elektrofyziologické studie pro detekci známek polyneuromyopatie kritického stavu (CIPM) byly provedeny v 1. týdnu a na konci sledovaného období.U 11 pacientů s CIPM jsme hodnotili výsledný klinický stav 6 měsíců od rozvoje kritického stavu. Výsledky: EMG známky CIPM byly detekovány u 27 pacientů (56,3 %). Klinická manifestace CIPM pod obrazem těžké chabé kvadruparézy byla zjištěna u 7 nemocných (14,6 %), u 4 z nich vedla k obtížím při odpojení od ventilátoru. Do konce 6. měsíce zemřelo 16 pacientů s CIPM, mortalita tak činila 59,3 %. Po 6 měsících od rozvoje kritického stavu, bylo 7 z přežívajících pacientů (63,6 %) soběstačných při běžných aktivitách (index Barthelové s hodnotou 60 a více). Závěr: Motorický deficit v důsledku proběhlé polyneuropatie kritického stavu se může ve většině případů, i přes počáteční těžké postižení, v odstupu 6 měsíců zčásti či úplně upravit, a tak neovlivní významně soběstačnost a kvalitu života nemocného.
Objective: To evaluate the long-term outcome and prognosis in critically ill patients with neuromuscular complications. Design: Prospective clinical study. Setting: ICU Department of Neurology and Dep. Anaesthesiology and ICU, University Hospital Brno-Bohunice. Material and Methods: Seventy-nine critically ill patients were enrolled and forty-eight completed a one month follow up. Selected clinical parameters were prospectively evaluated over a 28-day period. Electrophysiological studies were performed during the first week and at the end of the follow up in order to detect signs of critical illness polyneuromyopathy (CIPM). Clinical features and outcomes were evaluated six months after the onset of a critical illness in eleven patients with CIPM. Results: Electrophysiological signs of CIPM were detected in twenty-seven patients (56.3 %). Clinical manifestation with the onset of profound flaccid paralysis occurred in seven cases (14.6 %), four of them with difficult weaning from mechanical ventilation. Sixteen patients with CIPM died during six months after the onset of a critical illness – mortality rate 59.3 %. Of the survivors 7 patients (63.6 %) were independent in their daily activities (Barthel Index 60 or more). Conclusion: Despite a severe initial motor deficit, recovery from CIPM may be in most cases partial or complete within 6-month period, with no significant impairment of patient´s self-sufficiency and quality of life.
Operace výhřezu meziobratlové ploténky je nejčastěji prováděným chirurgickým výkonem v souvislosti s degenerativním postižením bederní páteře. Přesto doposud není jasné, které před operací zjištěné skutečnosti mají vliv na výsledek této léčby. V rámci studie bylo prospektivně sledováno 154 nemocných po dobu čtyř let. Výsledky léčby byly monitorovány pomocí typizovaných dotazníků: Oswestry disability index (ODI), Roland Morris score (RM) a Visual analogue score (VAS). Byl sledován význam předoperačního trvání obtíží, momentální předoperační situace, velikosti body mass indexu (BMI), kouření, pracovních aktivit, přítomnosti změny intenzity signálu krycích desek obratlových těl (Modic I–II) na magnetické rezonanci (MR), výrazné bolesti v zádech a kořenové zánikové symptomatologie na výsledky chirurgické léčby. Bylo potvrzeno, že chirurgická léčba výhřezu meziobratlové ploténky bederní páteře je léčebný postup, který vedl k významnému poklesu hodnot sledovaných škál a studovaným nemocným přinesl významné zlepšení jejich klinické situace. Výsledky měly tendenci k mírné deterioraci ve sledovaném čase čtyřech let, nicméně významné snížení intenzity obtíží vyjádřené na použitých škálách trvalo. Horší efekt operace byl zaznamenán, pokud předoperační symptomatologie trvala déle než rok. Bolest v zádech, rovnocenná bolesti radikulární, měla rovněž významně negativní vliv na výsledek léčby. Vliv bezprostřední předoperační situace, přítomnosti zánikové neurologické symptomatologie, BMI, kouření, pracovního zařazení, přítomnosti změn intenzity signálu krycích desek obratlových těl v MR zobrazení na výsledky chirurgické léčby výhřezu meziobratlové ploténky zaznamenán nebyl.
Surgery for lumbar disc herniation is the most often-performed procedure for treatment of degenerative disease of the lumbar spine. Despite this, it remains unclear as to what factors definitely established before surgery influence the results of that treatment. One hundred and fifty-four patients were enrolled and followed for four years in this prospective study. The results of the treatment were monitored using standardized questionnaires: the Oswestry disability index (ODI), the Roland Morris score (RM) and a visual analogue score (VAS). The effects on the result of surgical treatment were evaluated in terms of symptom duration before surgery, immediate clinical situation before surgery, body mass index (BMI), smoking, occupation, presence of Modic changes (Modic I?II) on MRI, significant low back pain ?similar intensity compared to radicular pain ? and neurological deficit. The efficacy of surgical treatment of lumbar disc herniation was confirmed. A significant decrease of values in the questionnaires and significant improvement in patients? clinical situations were recorded. These results tended towards slight deterioration as the four-year follow-up progressed; however, significant clinical improvement and decrease of scale values remained. The pre-operative presence of significant low back pain and duration of symptoms longer than one year had significantly negative effects on satisfactory clinical response to surgical treatment. Significant influence on outcome on the part of the immediate clinical situation before surgery, BMI, smoking, occupation, presence of the neurological deficit and Modic changes to clinical outcome was not demonstrated by this study.
- MeSH
- bederní obratle chirurgie patologie MeSH
- bolesti zad diagnóza komplikace MeSH
- časové faktory MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- kouření MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- neurologické manifestace MeSH
- ortopedické výkony metody využití MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tělesná námaha MeSH
- výhřez meziobratlové ploténky diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
