• MeSH
• následné studie MeSH
• ortopedické výkony MeSH
• ortopedie MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
• NLK Obory
• ortopedie

• MeSH
• lidé MeSH
• systematický přehled jako téma MeSH
• výzkumný projekt * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Importance: Recurrent respiratory papillomatosis (RRP) is a rare benign chronic disease of the larynx etiologically linked with the infection of low-risk human papillomavirus (HPV). Combination of surgical and immunomodulatory therapy has limited success. Possible use of prophylactic HPV vaccine that includes HPV-6 and HPV-11 antigens has been studied. Objective: To evaluate if the HPV vaccination is associated with a lower number of recurrences requiring surgical intervention in patients with new and recurrent RRP. Design, Setting, and Participants: This was a non-placebo-controlled intervention study. Enrollment data were collected from October 2011 to August 2013. The patients were followed up at 1 month, 12 months, and 5 years after the third dose of the vaccine and clinically monitored until December 31, 2018. Data were analyzed from 2019 to 2021. Altogether, 50 adults with active RRP were enrolled and followed up in referral centers. For the final outcome, follow-up data for 42 patients were available. Eight patients who did not fulfill the protocol were excluded. Interventions: All patients received HPV vaccine as an adjuvant treatment and were clinically followed up. When RRP progression or a significant recurrent lesion was detected, surgical removal via direct laryngoscopy was indicated. No adjuvant therapy with antiviral or biological agents was used. Main Outcomes and Measures: This study compared the prevaccination and postvaccination positivity for HPV-specific antibodies. The main outcome was the difference in the frequency of RRP recurrences in the prevaccination and postvaccination period. Results: A total of 50 patients with RRP were enrolled (median [SD] age, 41.5 [12.3] years [range, 21-73 years]; 39 [78%] men and 11 [22%] women). After HPV vaccination, patients with previously no HPV-specific antibodies showed seroconversion, and all patients developed 100-fold higher levels of HPV vaccine type-specific antibodies compared with the prevaccination period. In patients with recurrent RRP, decreased frequency of recurrences requiring surgical treatment was present after vaccination (from 0.85 to 0.36 recurrences/y). No difference in postvaccination recurrences was found between patients with newly diagnosed and recurrent RRP. Conclusions and Relevance: In this nonrandomized clinical trial, the frequency of RRP recurrences was significantly lower after HPV vaccination, and patients with RRP thus had a reduced burden of disease. Because no difference was detected in the frequency of recurrent postvaccination lesions in patients with new and recurrent disease, it appears that both groups showed equal benefit following HPV vaccination. These findings suggest that the earlier that patients with RRP receive HPV vaccine, the sooner they may show reduced burden of disease. Trial Registration: EudraCT Identifier: 2011-002667-14; ClinicalTrials.gov Identifier: NCT01375868.

• MeSH
• Alphapapillomavirus * MeSH
• dospělí MeSH
• infekce dýchací soustavy * prevence a kontrola   MeSH
• infekce papilomavirem * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• vakcinace MeSH
• vakcíny proti papilomavirům * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Česká republika patří mezi státy, ve kterých kolorektální karcinom významně přispívá k celkové onkologické zátěži. Klíčové postavení v multimodální terapii rektálního karcinomu (KR) zaujímá radikální odstranění nádorem postižených tkání, které v současnosti nelze ekvivalentně nahradit. V první dekádě třetího tisíciletí byla miniinvazivní chirurgická léčba postupně rozšiřována o roboticky asistované výkony pro zhoubná onemocnění konečníku. Cílem sdělení je prezentace výsledků nerandomizované studie, ve které jsme analyzovali prospektivně získaná data při roboticky asistovaných operacích rekta pro malignitu. Metody: Soubor nerandomizované observační studie je tvořen 204 nemocnými s KR (<15 cm od análního otvoru), kteří na našem pracovišti v období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2020 podstoupili roboticky asistovanou léčbu. Všechny demografické, klinické a onkologické údaje byly prospektivně získávány a analyzovány – pohlaví, věk, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist), stadium nádorového onemocnění dle TNM klasifikace (UICC), lokalizace nádoru, neoadjuvantní chemoradioterapie, operační čas, krevní ztráta, porucha hojení anastomózy, chirurgické komplikace a letalita během 30 dnů, výskyt lokální recidivy a metastatických ložisek, délka dispenzarizace. Získaná data jsme zpracovali deskriptivními statistickými metodami. Výsledky: Během pětiletého období podstoupilo na našem pracovišti robotickou operaci 204 nemocných s KR, 138 mužů a 66 žen. V 97 (47,5 %) případech bylo onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu (III. a IV. stadium TNM klasifikace). Synchronní jaterní metastázy byly přítomny u 18 pacientů a ve dvou případech byly s KR diagnostikovány sekundarity plicní. K primární operační léčbě jaterních sekundarit bylo přistoupeno u 8 (44,4 %) nemocných a ve dvou případech byla jaterní ložiska radikálně odstraněna současně s primárním novotvarem. U 136 nemocných byl extraperitoneálně uložený novotvar ošetřen ve smyslu totální mezorektální excize a v 68 případech byla provedena parciální mezorektální excize. V celém souboru bylo zaznamenáno 18 komplikací. V 5 (3,6 %) případech se vyskytla porucha hojení anastomózy, která se klinicky manifestovala a vynutila si léčebnou intervenci. V léčbě komplikací byl u více než poloviny (61,1 %) uplatněn operační přístup. Jeden nemocný zemřel v souvislosti s dekompenzací chronického toxonutritivního onemocnění jater. Lokální recidiva, která byla v rámci dispenzarizace zaznamenána u 6 nemocných, byla v polovině případů radikálně odstraněna. Recidiva sekundárního onemocnění jater nebo metachronní jaterní metastázy se vyskytly u 17 pacientů a 76,5 % z těchto nemocných podstoupilo kurativní jaterní resekci. Medián doby dispenzární péče činil 20 měsíců. Závěr: Operační léčba představuje jedinou potenciálně kurativní modalitu v terapeutickém procesu KR. Během prvních dvou dekád třetího milénia se roboticky asistovaná léčba KR stala rutinní terapeutickou modalitou, která je frekventně využívána v celosvětovém měřítku. Na pracovišti autorů v chirurgické léčbě KR dominují da Vinci asistované operace. Ve srovnání s otevřenými a laparoskopickými resekcemi KR dosahují roboticky asistované operace stejných klinických a onkologických výsledků při nižší četnosti komplikací.

Introduction: The Czech Republic belongs to countries in which colorectal cancer significantly contributes to the overall oncological burden. Radical removal of tumor-affected tissues plays a key role in the multimodal therapy of rectal cancer. In the first decade of the third millennium the mini-invasive approach in rectal cancer surgery gradually expanded to include robotic-assisted surgeries. The aim of this paper is to present the results of a non-randomized study with prospectively collected data from robotically assisted rectal cancer surgeries. Methods: 204 patients with rectal cancer (<15 cm from the anal verge) who underwent robotic-assisted surgery at our department between 01 Jan 2016 and 31 Dec 2020 were included in the study. All demographic, clinical and oncological data were prospectively obtained and analyzed − gender, age, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist) classification, stage of cancer according to TNM classification (UICC), tumor location, neoadjuvant chemoradiotherapy, operative time, blood loss, anastomotic leaks, surgical complications, 30-day mortality, local and metastatic recurrence and the length of follow-up. The data were analyzed using methods of descriptive statistics. Results: 204 patients with rectal cancer (RC) of whom 138 were men and 66 were women underwent robotic surgery at our department during the five years period. In 97 (47.5%) cases the disease was diagnosed in an advanced stage (stages III and IV of the TNM classification). Eighteen patients had synchronous liver metastases and 2 patients had pulmonary metastases at the time of the diagnosis. Liver first approach was indicated in 8 (44.4%) patients; two patients underwent radical resection of liver lesions with the primary neoplasm in one surgery. Total mesorectal excision was performed in 136 patients with extraperitoneal disease; partial mesorectal excision was performed in 68 cases. Eighteen complications were documented in the entire group. Clinically relevant anastomotic leak with the need of therapy occurred in 5 (3.6%) cases. Surgical therapy was needed in more than half of the cases (61.1%). One patient died due to decompensation of chronic toxonutritive liver disease. Local recurrence was documented in 6 patients, half of them underwent radical resection. Recurrence of secondary liver disease or metachronous liver lesions occurred in 17 patients, most (76.5%) underwent liver resection with curative intent. The median follow-up period was 20 months. Conclusion: Surgical therapy is the only potentially curative therapy for rectal cancer (RC). Robotic-assisted surgery has become a routine therapeutic modality for RC worldwide during the first two decades of the third millennium. Da Vinci assisted surgeries dominate at the authors’ center in the surgical treatment of RC. Compared to open and laparoscopic resections of RC, robotic-assisted operations achieve the same clinical and oncological results with a lower frequency of complications.

• MeSH
• dospělí MeSH
• karcinom chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta * chirurgie   komplikace   MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• roboticky asistované výkony * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• terciární prevence MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl studie: Zhodnocení podání 500 ml fyziologického roztoku zdravým dobrovolníkům na alteraci endoteliální glykokalyx pomocí perfused boundary region (PBR) parametru. Hypotéza: Podání 500 ml fyziologického roztoku vede k signifikantnímu poškození endoteliální glykokalyx. Typ studie: Nerandomizovaná prospektivní dvojcentrická. Typ pracoviště: JIP fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Soubor tvořila skupina 12 zdravých dobrovolníků bez akutního onemocnění. Každému dobrovolníkovi byla podána infuze 500 ml fyziologického roztoku (FR). Před podáním a po podání infuze byla zaznamenána základní hemodynamická data a stanoven perfused boundary region (PBR) parametr jako marker integrity endoteliální glykokalyx. Hodnoty před podáním a po podání tekutiny byly vyhodnoceny párovým t-testem s hladinou významnosti 0,05. Výsledky: Podání 500 ml fyziologického roztoku nevedlo ke statisticky signifikantnímu zvýšení hodnoty PBR (2,00 ± 0,21 vs. 2,21 ± 0,36, p = 0,089). Z hlediska makrohemodynamiky došlo k signifikantnímu snížení tepové frekvence. Závěr: Naše studie nevedla k průkazu poškození EG stanovitelnému hodnocením PBR parametru bezprostředně po podání tekutinového bolusu 500 ml FR u zdravých dobrovolníků. Z hlediska makrohemodynamiky vedlo podání infuzního roztoku k signifikantnímu snížení tepové frekvence, jiné změny nebyly pozorovány.

Objective: Assessment of endothelial glycocalyx alteration after infusion of 500 ml of normal saline by perfused boundary region (PBR) parameter in twelve healthy volunteers. Hypothesis: Endothelial glycocalyx will be significantly altered by infusion of 500 ml of normal saline. Design: Non-randomized, prospective, double-centre study. Settings: Two ICUs in University Hospitals. Materials and methods: Twelve healthy volunteers without acute illness were recruited. 500 ml of normal saline was infused to each participant. We collected basic haemodynamic data as well as perfused boundary region as a marker of endothelial glycocalyx integrity before and after the fluid administration. Student T-test (paired) with p-value of 0.05 was used for the statistical analysis. Results: After administration of 500 ml of normal saline there was non-significant change in PBR (2.00 ± 0.21 vs. 2.21 ± 0.36, p = 0.089). Concerning the macrohaemodynamics, there was a significant drop in the heart rate after the infusion (74 ±10 vs. 68 ± 10, p = 0.003). Conclusion: Our study did not confirm alteration of the endothelial glycocalyx after intravenous administration of 500 ml of normal saline to healthy volunteers. There was a significant decrease of heart rate after the infusion but no other changes were observed.

• Klíčová slova
• endoteliální glykokalyx,
• MeSH
• cévní endotel metabolismus   MeSH
• glykokalyx * fyziologie   metabolismus   účinky léků   MeSH
• intravenózní infuze škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mikrocirkulace * fyziologie   MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• tekutinová terapie škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

INTRODUCTION: Pulmonary vein (PV) reconnection remains the most important cause of AF recurrence after AF ablation. The second-generation cryoballoon catheter's ability to achieve durable PV isolation was assessed in a prospective nonrandomized clinical trial. METHODS AND RESULTS: PV isolation was performed by 4-minute ablations. Following verification of electrical isolation by a multielectrode mapping catheter, 1 additional lesion per PV was applied. Esophageal temperatures were monitored and all patients underwent postprocedure esophageal endoscopy. All patients underwent a second PV remapping procedure at ∼3 months to assess for PVI durability. Eighty-four (100%) veins were acutely isolated using only the 28 mm cryoballoon in 21 consecutive PAF patients with 2.2 ± 0.6 cryoapplications per vein, with the majority (83%) occurring after a single freeze. One patient presented with hematemesis and an esophageal ulceration that was treated conservatively; there were no episodes of esophageal fistula or phrenic nerve palsy. At 3.4 (2.9-4.1) months postablation, 68/75 veins (91%) remained electrically isolated; all PVs remained durably isolated in 79% of patients. Two patients accounted for 5 of 7 reconducting veins. The most common site for reconnection was the inferior aspect of the RIPV (3/7 reconnections). Reconnected veins had poorer occlusion at the index ablation procedure than veins that maintained chronic isolation (occlusion grade 2.9 ± 0.7 vs. 3.4 ± 0.7, P = 0.001). Clinical AF recurrence was detected in 2 patients (11%) at follow-up. CONCLUSIONS: The improved thermodynamic characteristics of the second-generation cryoballoon led to a high rate of both single-shot PVI and chronic lesion durability. This high rate of durable PV isolation is anticipated to translate to improved clinical outcome.

• MeSH
• akční potenciály MeSH
• časové faktory MeSH
• design vybavení MeSH
• elektrofyziologické techniky kardiologické MeSH
• ezofágoskopie MeSH
• fibrilace síní diagnóza   patofyziologie   chirurgie   MeSH
• kryochirurgie škodlivé účinky   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• senioři MeSH
• srdeční katétry * MeSH
• venae pulmonales patofyziologie   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Systémová sklerodermie (SSc) je vzácné a velmi závažné revmatické onemocnění, pro které dosud neexistuje účinná univerzální léčba. Postižení orgánů výrazně zvyšuje úmrtnost těchto nemocných, nicméně i samotné postižení kůže a muskuloskeletálního systému vede k vyšší morbiditě, ztrátě funkce a snížení kvality života. Údaje z literatury stejně jako naše dosavadní zkušenosti naznačují, že intervence týkající se fyzické aktivity tvoří neodmyslitelnou a nedílnou součást léčby pacientů se SSc. Většina existujících studií, jež se zabývaly nefarmakologickou léčbou pacientů se SSc, je však limitována jejich nízkou metodologickou kvalitou, nedostatečným počtem pacientů, absencí kontrolní skupiny či nedostatečnou dobou sledování (tzv. „follow-up“) či jen krátkodobou intervencí. Účelem tohoto přehledového článku je představit významné práce, jež se zabývaly bezpečností a přínosem různých nefarmakologických přístupů, které se dostávají do popředí zájmu v oblasti klinického výzkumu u SSc. Klíčová slova: systémová sklerodermie, fibróza, revmatická onemocnění, rehabilitace, fyzioterapie, nefarmakologická terapie

Systemic sclerosis (SSc) is a rare and very severe rheumatic disease for which no effective universal therapy exists. Organ manifestations significantly increase the mortality of these patients, nevertheless, the involvement of the skin and the musculoskeletal system also leads to higher morbidity, loss of function, and decreased quality of life. Literature data, as well as our experience, suggest that physical activity interventions are an inherent and integral part of the treatment of SSc patients. However, most existing studies dealing with non-pharmacological treatment of SSc patients are limited by their suboptimal methodological quality, insufficient number of patients, absence of a control group or lack of follow-up or a short duration of intervention. The purpose of this review article is to present important publications that deal with the safety and benefits of various non-pharmacological approaches that are at the forefront of clinical research interest in SSc. Key words: systemic sclerosis, fibrosis, rheumatic diseases, rehabilitation, physiotherapy, non-pharmacological treatment

• MeSH
• ergoterapie MeSH
• fibróza terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• obličejové svaly patofyziologie   MeSH
• orální hygiena metody   MeSH
• parafín terapeutické užití   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• revmatické nemoci MeSH
• systémová sklerodermie * diagnóza   rehabilitace   terapie   MeSH
• techniky fyzikální terapie * MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cieľ štúdie: Zistiť výhody supraklavikulárnej blokády brachiálneho plexu pri vytváraní artériovenóznych fistúl pre hemodialyzačnú liečbu, porovnanie periférnej nervovej blokády, celkovej anestézie a lokálnej infiltračnej anestézie pri tvorbe artériovenóznych fistúl. Typ štúdie: Prospektívna nerandomizovaná štúdia. Schválená etickou komisiou JLF UK v Martine. Typ pracoviska: Klinické pracovisko univerzitnej nemocnice. Materiál a metóda: Súbor pacientov, ktorým bola vytvorená artériovenózna fistula, bol rozdelený do 3 skupín. Skupina 20 pacientov bola operovaná v periférnej nervovej blokáde, skupina 20 pacientov bola operovaná v lokálnej infiltračnej anestézii a skupina 5 pacientov bola operovaná v celkovej anestézii. Hlavným sledovaným parametrom bola zachovaná funkcia fistuly 24 hodín a 6 týždňov po operácii. Inklúzne kritériá pacientov boli: vek 19–75 rokov, ASA 3–4, hmotnosť 40–120 kg, BMI do 40. Použili sa štatistické metódy: Mannov-Whitneyov U test a exaktný obojstranný test, Shapirov-Wilkov test, Fisherov obojstranný exaktný test, párový Wilcoxonov exaktný obojstranný test. Výsledky: Po 24 hodinách boli funkčné všetky fistuly vytvorené v periférnej nervovej blokáde, 90 % v lokálnej infiltračnej anestézii a 80 % v celkovej anestézii. Nepreukázala sa štatisticky významná závislosť medzi funkčnosťou fistuly a niektorým typom anestézie. Po 6 týždňoch bolo funkčných 80 % fistúl vytvorených v celkovej anestézii alebo periférnej nervovej blokáde a iba 50 % fistúl v lokálnej infiltračnej anestézii. Štatisticky významný rozdiel bol zistený medzi skupinou pacientov operovaných v periférnej nervovej blokáde a lokálnej infiltračnej anestézii, a to v prospech periférnej nervovej blokády (p < 0,05). Záver: Periférna nervová blokáda sa v našej štúdii spájala s lepším prežívaním fistuly oproti lokálnej infiltračnej anestézii. Pri celkovej anestézii bolo prežívanie fistuly porovnateľné ako pri periférnej nervovej blokáde, bola však spojená s vyšším výskytom komplikácií.

Objective: To determine the advantages of supraclavicular blockade of the brachial plexus in the formation of arteriovenous fistulas for hemodialysis treatment. Comparison of peripheral nerve block, general and local infiltration anesthesia in the formation of fistulas. Design: Prospective non-randomized study. Approved by the ethics committee of JLF UK in Martin. Setting: University hospital. Material and methods: Three groups of patients who were created arteriovenous fistula. A group of 20 patients were operated under peripheral nerve block anesthesia, 20 patients were operated under local infiltration anesthesia and 5 patients were operated under general anesthesia. The main monitored parameter was the preserved function of the fistula 24 hours and 6 weeks after the operation. Inclusion criteria: age 19–75 years, ASA 3–4, weight 40–120 kg, BMI up to 40. Statistical methods: Mann-Whitney U test and exact two-tailed test, Shapiro-Wilk test, Fisher's two-tailed exact test, paired Wilcoxon's exact two-tailed test. Results: After 24 hours, all fistulas created under peripheral nerve block anesthesia were functional, 90 % under local infiltration anesthesia and 80 % under general anesthesia. There was no statistically significant dependence between the functionality of the fistula and any type of anesthesia. After 6 weeks, 80 % of fistulas created under general or peripheral nerve block anesthesia and only 50 % of fistulas under local infiltration anesthesia were functional. For peripheral nerve block anesthesia and local infiltration anesthesia, a statistically significant difference was found in favor of peripheral nerve block anesthesia (p < 0.05). Conclusion: Peripheral nerve block anesthesia was associated with better fistula survival compared to local infiltration anesthesia in our study. General anesthesia had fistula survival comparable to peripheral nerve block anesthesia, but was associated with a higher incidence of complications.

• MeSH
• arteriovenózní píštěl * chirurgie   MeSH
• blokáda brachiálního plexu * metody   MeSH
• celková anestezie MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální anestezie MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• nervová blokáda metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• autistická porucha * terapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• muzikoterapie * metody   MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• poruchy autistického spektra * terapie   MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: Total hip replacement is the most effective and safest method for treating severe degenerative, traumatic and other diseases of the hip joint. Total hip replacement can reliably relieve pain and improve function in the majority of patients for a period of 15 to 20 years or more postoperatively. Physical therapy follows each total hip replacement surgery. Physical therapy protocols after total hip replacement in the post-discharge period vary widely in terms of setting (inpatient, outpatient), content (the particular set of exercises used), and frequency (e.g. daily versus twice a week). In current literature, there is no systematic review which has compared the effectiveness of inpatient and outpatient physical therapy in patients after total hip replacement in the post-discharge period. OBJECTIVES: The objective of this systematic review was to compare the effectiveness of inpatient physical therapy with outpatient physical therapy on the quality of life and gait measures in older adults after total hip replacement in the post-discharge period. INCLUSION CRITERIA: This review considered studies that include older adults (over 65 years) who have had total hip replacement and are in the post-discharge period. Adults with bilateral or multiple simultaneous surgeries and also patients who have had hemiarthroplasty of the hip joint were excluded.This review considered studies that included any type of physical therapy delivered in inpatient settings provided by professionals with education in physical therapy. Inpatient physical therapy delivered at any frequency and over any duration was included.This review considered studies that included as a comparator any type of physical therapy delivered in outpatient settings provided by professionals with education in physical therapy or no physical therapy.This review considered studies that included the following primary and secondary outcomes. The primary outcome was quality of life, assessed by any validated assessment tool. The secondary outcome was measures of gait assessed by any valid methods.This review considered both experimental and observational study designs including randomized controlled trials, non-randomized controlled trials, quasi-experimental, before and after studies, prospective and retrospective cohort studies, case control studies and analytical cross sectional studies for inclusion. SEARCH STRATEGY: The search strategy aimed to find both published and unpublished studies. A three-step search strategy was utilized in 12 databases. Studies published in all languages and any date were considered for inclusion in this review. METHODOLOGICAL QUALITY: Assessment of methodological quality was not conducted as no studies were identified that met the inclusion criteria. DATA EXTRACTION AND SYNTHESIS: Data extraction and synthesis was not performed because no studies were included in this systematic review. RESULTS: During to the three-step search strategy 4330 papers were identified. The primary and secondary reviewer independently retrieved 42 potentially relevant papers according to the inclusion criteria by title and abstract screening. Following assessment of full text all of the retrieved papers were excluded based on the inclusion criteria. CONCLUSIONS: There is no scientific evidence comparing the effectiveness of inpatient physical therapy with outpatient physical therapy in older patients after total hip replacement in the post-discharge period. IMPLICATIONS FOR RESEARCH: This systematic review has identified gaps in the literature for comparing the effectiveness of inpatient physical therapy with and outpatient physical therapy on the quality of life and gait measures in older adults after total hip replacement in the post-discharge period. Prospective randomized double blind multicenter controlled trials are needed to answer this important clinical question.

• MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče MeSH
• hospitalizovaní pacienti statistika a číselné údaje   MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• náhrada kyčelního kloubu psychologie   rehabilitace   MeSH
• nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• pacienti ambulantní statistika a číselné údaje   MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průřezové studie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• techniky fyzikální terapie ošetřování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH