PTSD
Dotaz
Zobrazit nápovědu
V přehledném článku autor shrnuje současné poznatky o výskytu, příznacích, průběhu, prognóze a léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD), která se vyskytuje častěji, než je diagnostikována. Až v 80 % případů může být spojena s depresí. Vzhledem k latenci příznaků ve dnech až týdnech od závažné traumatické události, připadá významná role v diagnostice traumatologům a zejména praktickým lékařům. Po příznacích je třeba aktivně pátrat a poruchu nelze bagatelizovat. Léčba spočívá v psychoterapii, případně kombinované s podáváním psychofarmak. V závěru autor doporučuje správný postup v zapamatovatelných 10 bodech.
In a review article the author outlines the up-to-date knowledge of incidence, symptomatology, course, prognosis and treatment of posttraumatic stress disorder (PTSD), that occurs more frequently than it is diagnosed. In up to 80 % of cases it may be associated with a depression. With regard to a latency in days to weeks after a serious traumatic event, an important role in diagnostics falls on traumatologists, and particularly on generál practitioners. It is necessary to actively search for symptoms of this disorder which should not be underestimated. Treatment consists in psychotherapy, combined eventually with antidepressant drugs. In the end the author recommends a guideline in ten „keep in mind" points.
... Stres 15 -- 1.2 Vznik traumatu 17 -- 1.3 Symptomy traumatu 20 -- Posttraumatická stresová porucha (PTSD ... ... posttraumatické stresové poruchy 25 -- 2.2.1 Charakteristika poruchy 26 -- 2.2.2 Diagnostická kritéria PTSD ... ... po katastrofické události 34 -- 2.6 Faktory ovlivňující symptomatologii 36 -- 2.7 Hodnocem příznaků PTSD ... ... 38 -- 2.8 Kritéria pro výzkum 40 -- Psychoterapie PTSD 41 -- 3.1 Psychoterapeutický vztah 42 -- 3.2 ... ... 143 -- Impact of Event Scale 144 -- Birlesonův dotazník depresivity 145 -- Reakční index PTSD 145 -- ...
Vydání první 158 stran : ilustrace ; 23 cm
Kniha se zabývá terapií psychického traumatu a posttraumatické stresové poruchy. Autoři vycházejí ze zkušeností získaných při práci s uprchlíky z bývalé Jugoslávie. Kniha přináší svědectví doplněná o nástin koncepce práce s rizikovými skupinami PTSD. Určeno pro psychology, psychiatry, psychoterapeuty, sociální pracovníky, lékaře, pracovníky státní správy, studentům psychologických a sociálních oborů.; Čeští psychologové rozebírají problematiku terapie psychického traumatu a posttraumatické stresové poruchy, která vzniká u obětí katastrof (záplav, válek, uprchlických vln apod.) v důsledku působení tohoto traumatu. Vycházejí z konkrétních zkušeností, získaných v rámci psychosociální práce s uprchlíky z bývalé Jugoslávie. Zvláštní pozornost věnují zvláště dětem, jejichž psychika byla válečným konfliktem dlouhodobě či trvale narušena. Kniha přináší dosti otřesná svědectví, doplněná o nástin koncepce práce s rizikovými skupinami PTSD, která by měla představovat nezbytnou součást pomoci obětem neštěstí a katastrof. Závěr knihy tvoří shrnutí nejzávažnějších současných katastrof a přehled psychodiagnostických technik užívaných pro zjišťování jejich psychických následků.
- MeSH
- depresivní poruchy terapie MeSH
- oběti katastrofy psychologie MeSH
- oběti zločinu psychologie MeSH
- posttraumatická stresová porucha terapie MeSH
- psychické trauma MeSH
- psychoterapeutické procesy MeSH
- stresové poruchy z válečných bojů terapie MeSH
- úzkostné poruchy terapie MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Psychopatologie
- NLK Obory
- psychoterapie
Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je protrahovaná nebo opožděná reakce jedince na prožití život ohrožující situace. Onemocnění často mívá chronifikující průběh a negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Článek nabízí výčet aktuálně užívaných psychofarmak a také farmak potenciálně účinných, která doposud do klinické praxe nebyla doporučena. Psychoterapeutické přístupy, které tvoří nedílnou součást terapie PTSD, přesahují rámec přehledu a pozornost jim bude věnována jinde.
Posttraumatic stress disorder (PTSD) is a prolonged or delayed response of an individual to life-threatening situations. The disease often has a chronic progression and negatively affects the quality of the patients' life. The article offers a review of currently used psychopharmaceuticals as well as potentially potent pharmaceuticals, which has not been recommended in clinical practice so far. Psychotherapeutic approaches that form an integral part of PTSD therapy go beyond the overview and attention to them will be paid elsewhere.
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- posttraumatická stresová porucha * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Positron emission tomography (PET) detects indirect signs of higher or lower neuronal activity and we suppose relation between the activity and the brain functions. Though the anxiety disorders have many common characteristics, but there are also some differences. In our work we compare silent regional brain requirements in some anxiety disorders. Patients suffering from anxiety disorders were studied with [ 18 F]-2-fluoro-deoxyglucose positron emission tomography ( 18 FDG PET) scans during resting state (condition of random episodic silent thinking, REST) before systematic treatment. We studied twenty five patients suff- ering from Agoraphobia (AP), twenty one with Panic disorder (PD), forty patient with Obsessive compulsive disorder (OCD) and eleven patients with Posttraumatic stress disorder (PTSD). Data were analyzed using software for statistical parametric mapping (SPM99), for localization of brain regions was used software Talairach deamon (TD) and Analysis of functional neuroimages (AFNI). There was higher uptake of 18 FDG in patients suffering from OCD compared with PD and AP patients in left side basal ganglia. There was also higher uptake of 18 FDG in patients with PD and AP patients compared with OCD patients in right frontal areas. The patients suffering from OCD developed higher uptake of 18FDG compared with PTSD patients in middle temporal gyrus bilaterally. PTSD patients showed higher uptake of 18 FDG in comparison with OCD patients in right anterior cingulate. There was higher uptake of 18 FDG in PD and agoraphobia patients in comparison with PTSD patients in right inferior temporal gyrus. There were differences in regional brain activities in 18FDG PET scans between various types of anxiety disorders. The differences could be related to various clinical pictures of these disorders. These results can help in searching of new mechanisms and strategies in the treatment.
- Klíčová slova
- functional brain imaging (FBI), positron emission tomography (PET), anxiety disorders (AD), random episodic silent thinking (REST),
- Publikační typ
- abstrakty MeSH
- MeSH
- arousal fyziologie MeSH
- emoce fyziologie MeSH
- konsolidace paměti MeSH
- lidé MeSH
- paměť * fyziologie MeSH
- poruchy paměti etiologie MeSH
- poruchy spánku a bdění etiologie komplikace MeSH
- posttraumatická stresová porucha * etiologie patofyziologie psychologie MeSH
- spánek REM fyziologie MeSH
- spánek * fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: Recent advances in data-driven computational approaches have been helpful in devising tools to objectively diagnose psychiatric disorders. However, current machine learning studies limited to small homogeneous samples, different methodologies, and different imaging collection protocols, limit the ability to directly compare and generalize their results. Here we aimed to classify individuals with PTSD versus controls and assess the generalizability using a large heterogeneous brain datasets from the ENIGMA-PGC PTSD Working group. METHODS: We analyzed brain MRI data from 3,477 structural-MRI; 2,495 resting state-fMRI; and 1,952 diffusion-MRI. First, we identified the brain features that best distinguish individuals with PTSD from controls using traditional machine learning methods. Second, we assessed the utility of the denoising variational autoencoder (DVAE) and evaluated its classification performance. Third, we assessed the generalizability and reproducibility of both models using leave-one-site-out cross-validation procedure for each modality. RESULTS: We found lower performance in classifying PTSD vs. controls with data from over 20 sites (60 % test AUC for s-MRI, 59 % for rs-fMRI and 56 % for d-MRI), as compared to other studies run on single-site data. The performance increased when classifying PTSD from HC without trauma history in each modality (75 % AUC). The classification performance remained intact when applying the DVAE framework, which reduced the number of features. Finally, we found that the DVAE framework achieved better generalization to unseen datasets compared with the traditional machine learning frameworks, albeit performance was slightly above chance. CONCLUSION: These results have the potential to provide a baseline classification performance for PTSD when using large scale neuroimaging datasets. Our findings show that the control group used can heavily affect classification performance. The DVAE framework provided better generalizability for the multi-site data. This may be more significant in clinical practice since the neuroimaging-based diagnostic DVAE classification models are much less site-specific, rendering them more generalizable.
