BACKGROUND: Pertussis, also known as whooping cough, is an acute respiratory illness primarily caused by Bordetella pertussis. Highly contagious, it poses significant morbidity and mortality risks, especially in infants. Despite widespread vaccination efforts, pertussis cases have recently resurged globally. This case report details possible complication in a 48-year-old woman, involving a cough-induced rib fracture and recurrent pneumothorax, highlighting the need for considering pertussis in patients with severe cough and back pain. CASE PRESENTATION: A 48-year-old female non-smoker with hypertension, treated with ACE inhibitor (perindopril), presented with a runny nose, productive cough, and back pain. Initial treatment for a common cold provided temporary relief. However, her symptoms worsened, and further examination revealed a fractured rib, pneumothorax, and subcutaneous emphysema. Laboratory tests confirmed elevated Bordetella pertussis toxin antibodies. She was treated with antibiotics, and despite recurrent symptoms, a conservative management approach was successful. Follow-up indicated resolution of symptoms, but significant anxiety related to her condition. CONCLUSION: This case emphasises the importance of considering pertussis in adults, as early symptoms resembling a common cold can lead to misdiagnosis. It also highlights the potential for significant musculoskeletal and pulmonary injuries due to intense coughing associated with pertussis. Prompt diagnosis and comprehensive management, including antibiotics and supportive care, are essential for favorable outcomes.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• Bordetella pertussis izolace a purifikace   MeSH
• fraktury žeber * komplikace   MeSH
• kašel etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pertuse * komplikace   farmakoterapie   MeSH
• pneumotorax * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Deficit a1-antitrypsinu (AATD) je autozomálně kodominantní onemocnění projevující se rozvojem emfyzému plic v mladém věku a onemocněním jater. Bodová mutace genu SERPINA1, který a1-antitrypsin (AAT) kóduje, způsobuje defektní sekundární strukturu proteinu, který se následně hromadí v endoplazmatickém retikulu hepatocytů a není transportován do krve a tělesných tekutin. Nedostatek AAT, který blokuje neutrofilní elastázu v plicích, tak umožní proteolytické poškození pojivové tkáně plic, což vede k rozvoji emfyzému plic. Jaterní onemocnění je způsobeno hromaděním mutovaného AAT v jaterních buňkách, což vede k proteotoxickému jaternímu poškození, které může vést až k jaterní cirhóze. Transplantace jater (LT) představuje jedinou kurativní metodu, po LT má příjemce jaterního štěpu fenotyp dárce orgánu a normální sérové koncentrace AAT. Indikace k LT má být zvážena u všech pacientů s AATD a konečným stadiem selhání jater. Tito nemocní mají být odesláni do transplantačního centra v okamžiku vzniku závažných komplikací, jako jsou variceální krvácení, ascites, encefalopatie, hepatorenální syndrom. U pacientů s hepatocelulárním karcinomem je LT optimální léčebnou metodou v případě časného, neresekabilního tumoru. Načasování LT je zcela zásadní, LT má být provedena dříve, než pacient vyvine život ohrožující komplikace jaterního onemocnění. LT má být zvažována u pacientů Child- -Pughovy klasifikace B a C a při MELD (Model of End-Stage Liver Disease) skóre 15 a vyšším. Přežití nemocných po LT je v současné době excelentní.

Alpha-1-antitrypsin deficiency (AATD) is an autosomal codominant genetic condition which manifests with lung emphysema at young age and with liver disease. A point mutation in the SERPINA1 gene, which encodes a1-antitrypsin (AAT), causes a defective secondary structure of the protein, which subsequently accumulates in the endoplasmic reticulum of hepatocytes and is not transported into the blood and body fluids. Deficiency of AAT, which inhibits neutrophil elastase in the lung, thus allows proteolytic damage to the connective tissue of the lung, leading to the development of emphysema. Liver disease is caused by the accumulation of the mutant AAT in liver cells, contributing to proteotoxic liver injury that can lead to liver cirrhosis. Liver transplantation (LT) is the only curative method; after LT, the recipient has the phenotype of the donor organ and normal serum AAT concentrations. The indication for LT should be considered in all patients with AATD and end-stage liver disease. The patients should be referred to the transplant centre when severe complications of liver cirrhosis, such as variceal bleeding, ascites, encephalopathy, and hepatorenal syndrome. In patients with hepatocellular carcinoma, LT represents an optimal treatment modality in the case of an early, unresectable tumour. The timing of LT is crucial; LT should be performed before the patient develops life-threatening complications of end-stage liver disease. LT should be considered in patients of Child-Pugh classification B and C and MELD score of 15 points or higher. Survival of patients after LT for AADT is excellent.

• MeSH
• deficit alfa1-antitrypsinu * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nemoci jater etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• plicní emfyzém MeSH
• selhání jater terapie   MeSH
• transplantace jater * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Ve své klasické podobě je onemocnění covid-19 respirační chorobou, která však může mít značně heterogenní průběh. Hrudní komplikace vznikají u malého procenta nemocných. Naším cílem je vyhodnotit dosavadní zkušenosti s touto chorobou a jejími hrudními projevy a stanovení reálného stavu péče o tyto nemocné. Metody: Tato práce je retrospektivní, single-insitution analýzou souboru pacientů hospitalizovaných s akutní a postakutní covid-19 pneumonií v pražské Thomayerově nemocnici v období 12/2020 až 03/2022, u kterých byl indikován hrudně-chirurgický zákrok. Výsledky: V době vrcholící pandemie nemoci covid-19 jsme provedli hrudně chirurgický zákrok u 46 pacientů. Nejčastější torakochirurgickou intervencí byla hrudní drenáž (18× pro pneumotorax, 3× pro fluidotorax, 2× CT navigovaná drenáž plicního abscesu a 2× CT navigovaná drenáž pneumatokély). V 10 případech byla provedena pleurektomie s dekortikací. Dále bylo provedeno 12 plicní parenchym šetřících resekcí, přičemž ve dvou případech si stav vyžádal resekci celého laloku. U 2 pacientů byla indikována resekce postintubační stenózy trachey po těžkém průběhu pneumonie covid-19. Závěr: Onemocnění covid-19 může i po lehkém průběhu výrazně morfologicky a funkčně alterovat dýchací ústrojí. Nejčastějšími komplikacemi pneumonie covid-19 vyžadující torakochirurgickou intervenci jsou patologie spojené se vznikem airleaku s kumulací vzduchu (pneumotorax, pneumomediastinum a podkožní emfyzém). Rozvoj plicních nekróz, symptomatických bronchiektázií, pneumatokél, bulózně-fibrotických formací mohou v ojedinělých případech vyústit v pneumotorax, hemotorax nebo hrudní empyém. Včasná torakochirurgická intervence hrudních komplikací pneumonie covid-19 může vést ke zlepšení přežívání covid nemocných.

Introduction: COVID-19 is considered a respiratory virosis in its classic form, although it may present with heterogeneous symptoms. Thoracic complications occur in a small percentage of patients. Our objective was to evaluate existing experience with this disease and its thoracic manifestations and to determine the real-world status of care of these patients. Methods: This study is a retrospective, single-institution analysis of a group of patients hospitalized with acute and post-acute COVID-19 pneumonia at Thomayer Hospital in Prague in the period from December 2020 to March 2022 and indicated for a thoracic surgical procedure. Results: During the peak of COVID-19 pandemic, a thoracic intervention was performed in 46 admitted patients. Thoracic drainage (due to pneumothorax in 18 cases, fluidothorax in 3 cases, CT-guided lung abscess drainage in 2 cases, and CT-guided pneumatocele drainage in 2 cases) were the most common thoracic surgical procedures. Pleurectomy/decortication surgery was done in 10 cases. Additionally, 12 lung parenchyma-sparing resections were performed, while lobectomy was required in 2 cases. Resection of postintubation tracheal stenosis due to a severe course of COVID-19 pneumonia was indicated in 2 patients. Conclusion: Even mild COVID-19 may cause a considerable morphological a functional alteration of the respiratory system. The most common complications of COVID-19 pneumonia that require a thoracic surgical intervention include pathologies associated with an air leak and accumulation of air (pneumothorax, pneumomediastinum and subcutaneous emphysema). The development of pulmonary necrosis, symptomatic bronchiectasis, pneumatocele, and bullous-fibrotic formations may result in pneumothorax, hemothorax or thoracic empyema in sporadic cases. An early thoracic surgical intervention to treat thoracic complications of COVID-19 pneumonia can improve the survival of COVID-19 patients.

• MeSH
• chirurgie plic metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hrudní chirurgické výkony * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pneumonie chirurgie   etiologie   komplikace   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * chirurgie   diagnostické zobrazování   mortalita   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Mezi vzácné příčiny dušnosti patří obrovský bulózní emfyzém, jinými slovy syndrom mizející plíce. Jedná se o bulu nebo buly vyplňující alespoň jednu třetinu hrudníku a utlačující okolní plíci s typickým radiologickým nálezem často zaměňovaným za pneumotorax. Předkládaná kazuistika ilustruje diagnostické a terapeutické rozpaky i omyly týkající se tohoto syndromu, včetně jeho komplikací, a zamýšlí se nad prováděním uvážlivých vyšetření a zákroků v medicíně 21. století.

Rare causes of dyspnoea include giant bullous emphysema, otherwise called vanishing lung syndrome. It is a bulla or bullae filling at least one third of the chest and oppressing the surrounding lung with a typical radiological finding often mistaken for pneumothorax. The presented case report illustrates diagnostic and therapeutic doubts and mistakes regarding this syndrome, including its complications, and contemplates performing judicious examinations and procedures in the 21st century medicine.

• Klíčová slova
• bulózní emfyzém, Volumredukce,
• MeSH
• chirurgie plic metody   MeSH
• drenáž MeSH
• dyspnoe diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• plicní emfyzém * chirurgie   diagnóza   komplikace   MeSH
• pneumotorax MeSH
• respirační funkční testy MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: Tension pneumopericardium is a life-threatening condition, manifesting most commonly as hemodynamic instability caused by cardiac tamponade. Reduced cardiac output and blood pressure can lead to difficulties in the detection of arterial bleeding from associated injuries while the increased venous pressure can increase the rate of bleeding. CASE REPORT: This is the case of a patient after a car accident, with bilateral serial fractures, bilateral pulmonary contusion, bilateral pneumothorax, emphysema of the neck and chest, pneumomediastinum and pneumopericardium, and other injuries. During treatment, the patient developed a gradually progressing hemodynamic instability, resulting in pulseless electrical activity. Further progression of the case is detailed in the paper. CONCLUSIONS: Tension pneumopericardium is a rare complication of a high-energy blunt thoracic trauma that manifests through hemodynamic instability. Its treatment requires early diagnosis and immediate decompression of the pericardial cavity, which should, where possible, be performed even before putting the patient on mechanical ventilation as ventilation bears a high risk of worsening the pneumopericardium due to the increased air pressure in the lungs. During diagnosis and treatment of associated injuries, we must bear in mind that the hemodynamic changes caused by pneumopericardium can mask typical signs of such injuries.

• MeSH
• lidé MeSH
• pneumoperikard * diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• pneumotorax * terapie   MeSH
• polytrauma * komplikace   MeSH
• poranění hrudníku * komplikace   MeSH
• umělé dýchání škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Cílem sdělení je referovat o neobvyklém výskytu symptomů při komplikaci terapeutické koloskopie. Kazuistika: 70letá polymorbidní pacientka v chronickém dialyzačním programu podstoupila ošetření sáknoucích angiektázií v céku a colon ascendens argon plazma koagulací. Krátce po výkonu se u ní objevila dušnost a podkožní emfyzém na krku, který byl mylně hodnocen jako otok. Dalším vyšetřením bylo zjištěno pneumoperitoneum, podkožní emfyzém a pneumomediastinum. S ohledem na rizikovost nemocné (komorbidity, obezita) byla indikována laparoskopie, při které nebyla nalezena perforace střevní ani peritonitis. Při další komplexní léčbě se pacientka zahojila bez dalších komplikací. Závěr: Dušnost a podkožní emfyzém nejsou typickými prvními příznaky koloskopické perforace. Náš případ potvrzuje, že na tuto komplikaci je potřeba především myslet a při podezření na ni rychle zahájit diagnostický a léčebný proces.

Introduction: The paper presents unusual symptoms as a complication of therapeutic colonoscopy. Case report: A 70-year-old polymorbid female patient in chronic dialysis program underwent argon plasma coagulation treatment of leaking angioectasias in the cecum and ascending colon. Shortly after the procedure she presented with shortness of breath and subcutaneous emphysema of the neck which was initially misdiagnosed as swelling. Further tests revealed pneumoperitoneum, subcutaneous emphysema and pneumomediastinum. Considering the high risks for our patient (comorbidities, obesity), a laparoscopic approach was indicated. During laparoscopy neither peritonitis nor intestinal perforation were found. The patient recovered without complications after further complex treatment. Conclusion: Shortness of breath and subcutaneous emphysema are not typically among the first symptoms of colonoscopic perforation. Our case confirms that we should bear this complication in mind and when suspected, the diagnostic process should be started without delay.

• MeSH
• argonová plazmakoagulace * škodlivé účinky   MeSH
• cévy diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dilatace patologická chirurgie   diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• kolonoskopie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• mediastinální emfyzém diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• perforace střeva etiologie   terapie   MeSH
• pneumoperitoneum * chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• senioři MeSH
• subkutánní emfyzém diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• tlusté střevo chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Tobacco smoking has been associated with an increased risk of complications after conventional coronary surgery. However, the impact of smoking on the risk of postoperative complications in minimally invasive coronary surgery is yet to be studied. We aimed to analyze the impact of the preoperative smoking status on the short- and long-term outcomes of minimally invasive direct coronary artery bypass grafting (MIDCAB) in the context of isolated surgical revascularization or in association with percutaneous coronary intervention. METHODS: This was a retrospective observational study of all patients undergoing MIDCAB at our institution between 2006 and 2020. Patients were divided into three groups: active smokers, ex-smokers who have quit smoking for at least 1 month before surgery, and non-smokers. The groups were compared using conventional statistical methods. Multivariate analysis was then performed where significant differences were found to eliminate bias. RESULTS: Throughout the study period, 541 patients underwent MIDCAB, of which 135 (25%) were active smokers, 183 (34%) were ex-smokers, and 223 (41%) were non-smokers. Smokers presented for surgery at a younger age (p < 0.0001), more frequently with a history of myocardial infarction (p < 0.001), peripheral artery disease (p < 0.001) and chronic obstructive pulmonary disease (p < 0.0001). Using multivariate analysis, active smoking was determined to be a significant risk factor for the need of urgent revascularization (odds ratio 2.36 [1.00-5.56], p = 0.049) and the composite of pulmonary complications (including pneumothorax, respiratory infection, respiratory dysfunction, subcutaneous emphysema and exacerbation of chronic obstructive pulmonary disease; odds ratio 2.84 [1.64-4.94], p < 0.001). Preoperative smoking status did not influence the long-term survival (p = 0.83). CONCLUSIONS: In our study, active smokers presented for MIDCAB at a younger age and more often with signs of atherosclerotic disease (history of myocardial infarction and peripheral artery disease). Active smoking was found to be the most significant risk factor for postoperative pulmonary complications, and is also associated with a more frequent need for urgent surgery at diagnosis. Long-term postoperative survival is not affected by the preoperative smoking status.

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * MeSH
• infarkt myokardu * etiologie   MeSH
• koronární bypass metody   MeSH
• kouření tabáku MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• onemocnění periferních arterií * MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je celosvětově jednou ze tří hlavních příčin smrti. Pokud v obrazu nemoci dominuje postižení emfyzémem, mluvíme o emfyzematickém fenotypu. Intervenční léčba je standardní součástí managementu pacientů s emfyzematickým fenotypem CHOPN. Intervenční metody jsou chirurgické a endoskopické. Důležitým bodem v indikaci těchto metod je správná selekce profitujících pacientů a na výsledný efekt má kromě správného provedení jednotlivého výkonu i periprocedurální management, předvídání a optimální zvládnutí komplikací v terénu těžkého funkčního postižení.

Chronic obstructive pulmonary disease (COPD) is one of the three leading causes of death worldwide. If the feature of the disease is dominated by emphysema, we speak of an emphysematic phenotype. Interventional treatment is a standard part of the management of patients with the emphysematic phenotype of COPD. Interventional methods are surgical and endoscopic. An important point in the indication of these methods is the correct selection of profitable patients. In addition to the correct execution of the individual procedure, periprocedural management, anticipation, and optimal handling of complications in the field of severe functional disability have an important effect on the care results.

• MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc chirurgie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• plicní emfyzém * chirurgie   terapie   MeSH
• pneumektomie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Spontánní pneumotorax, pneumomediastinum a podkožní emfyzém jsou závažnou komplikací onemocnění covid-19, které je způsobeno virem SARS-CoV2. Vyskytuje se přibližně u 1 % hospitalizovaných pacientů. Patofyziologicky se může podílet i mechanismus poškození plic navozeného dechovým úsilím pacienta (P-SILI – patient self-inflicted lung injury). Hypoxií navozená zvýšená dechová práce pacienta při pneumonii vede k výraznému zatížení jednotlivých částí plic a následně k progresi postižení plicní tkáně. Vznik těchto komplikací navazuje na destrukci stěny alveolů, vznik buly (pneumatokély) a její následné ruptury, která vede k úniku vzduchu do pleurální dutiny (pneumotorax). V případě pneumomediastina pak dochází k šíření vzduchu v peribronchiálním vazivu podél dýchacích cest až do mediastina a podkoží (Macklinův efekt). Zatímco pneumomediastinum a podkožní emfyzém se ve většině případů spontánně upraví, léčba pneumotoraxu závisí především na jeho rozsahu. Drobný pneumotorax lze řešit konzervativně. Rozsáhlý pneumotorax je ve většině případů indikován k akutní hrudní drenáži a je spojen s horší prognózou a vyšším rizikem úmrtí pacienta. V práci referujeme o 9 případech s pneumonií covid-19, u kterých jsme pozorovali tyto komplikace. Celkem 7 pacientů mělo spontánní pneumotorax, z nichž 4 zemřeli. Z tohoto počtu se u 3 pacientů rozvinulo spontánní pneumomediastinum a podkožní emfyzém, u 1 pacientky byl současně diagnostikován pneumotorax. Tato pacientka nepřežila. Zbývající pacienti s pneumomediastinem přežili. V našem souboru se riziko zvyšovalo s kumulací rizikových faktorů, především při středně těžkém až těžkém průběhu onemocnění, při léčbě vysokoprůtokovou oxygenoterapií nebo neinvazivní ventilací. Na tyto komplikace je třeba myslet v souvislosti se středně těžkým a těžkým průběhem covidové pneumonie, zejména v postakutní fázi onemocnění, pokud si pacient začne stěžovat na bolesti na hrudi, zad a zhoršení dušnosti a/nebo dojde k objevení nebo zhoršení respirační insuficience.

x

• MeSH
• chronická lymfatická leukemie komplikace   MeSH
• COVID-19 komplikace   mortalita   patofyziologie   patologie   MeSH
• fatální výsledek MeSH
• hrudník diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mediastinální emfyzém * etiologie   patofyziologie   MeSH
• pneumonie etiologie   farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• pneumotorax * etiologie   klasifikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Subcutaneous emphysema can be a secondary complication of chest trauma or one of the complications of ruptured bullae in advanced chronic obstructive pulmonary disease. Massive subcutaneous emphysema impairs the respiratory mechanics and affects the venous returns of the head and neck. It can lead to respiratory insufficiency with the need for mechanical ventilation. The treatment should focus on the primary pathology. Nonetheless, in patients with subcutaneous emphysema as the only but serious symptom, the treatment can zero in solely on this complication. The standard procedure consists in the insertion of chest drain which does not necessarily have to lead to successful treatment results. The authors present a case study of a 77-year-old man with major comorbidities, with extensive subcutaneous emphysema after blunt chest wall trauma, in which respiratory insufficiency developed. The chest drain was ineffective. The solution was to apply subfascial negative pressure therapy infraclavicularly to the area of the pectoral muscle, which made the subcutaneous emphysema almost immediately subside and which substantially improved the clinical condition of the patient. Local negative pressure therapy can be used as the method of choice for treating massive subcutaneous emphysema in patients, in whom the standardised treatment by chest drain with active suction mechanism failed and the lung is expanded in the pleural cavity, and for whom surgery is far too risky. Key words: negative pressure wound therapy, subcutaneous emphysema, rib fracture.

• MeSH
• fraktury žeber * MeSH
• lidé MeSH
• odsávání MeSH
• poranění hrudníku * MeSH
• senioři MeSH
• subkutánní emfyzém * etiologie   terapie   MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH