AIMS: The purpose of the study was to evaluate the reliability of our new visual scale for a quick atrophy assessment of parietal lobes on brain Magnetic Resonance Imaging (MRI) among different professionals. A good agreement would justify its use for differential diagnosis of neurodegenerative dementias, especially early-onset Alzheimer's Disease (AD), in clinical settings. METHODS: The visual scale named the Parietal Atrophy Score (PAS) is based on a semi-quantitative assessment ranging from 0 (no atrophy) to 2 (prominent atrophy) in three parietal structures (sulcus cingularis posterior, precuneus, parietal gyri) on T1-weighted MRI coronal slices through the whole parietal lobes. We used kappa statistics to evaluate intra-rater and inter-rater agreement among four raters who independently scored parietal atrophy using PAS. Rater 1 was a neuroanatomist (JM), rater 2 was an expert in MRI acquisition and analysis (II), rater 3 was a medical student (OP) and rater 4 was a neurologist (DS) who evaluated parietal atrophy twice in a 3-month interval to assess intra-rater agreement. All raters evaluated the same 50 parietal lobes on brain MRI of 25 cognitively normal individuals with even distribution across all atrophy degrees from none to prominent according to the neurologist's rating. RESULTS: Intra-rater agreement was almost perfect with the kappa value of 0.90. Inter-rater agreement was moderate to substantial with kappa values ranging from 0.43-0.86. CONCLUSION: The Parietal Atrophy Score is the reliable visual scale among raters of different professions for a quick evaluation of parietal lobes on brain MRI within 1-2 minutes. We believe it could be used as an adjunct measure in differential diagnosis of dementias, especially early-onset AD.

• MeSH
• atrofie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• neurozobrazování MeSH
• odchylka pozorovatele MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• temenní lalok diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• vizuální analogová stupnice MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Magnetic resonance imaging (MRI) visual scales of brain atrophy are important for differential diagnosis of dementias in routine clinical practice. Atrophy patterns in early- and late-onset Alzheimer's disease (AD) can be different according to some studies. OBJECTIVE: Our goal was to assess brain atrophy patterns in early- and late-onset AD using our recently developed simple MRI visual scales and evaluate their reliability. METHODS: We used Hippocampo-horn percentage (Hip-hop) and Parietal Atrophy Score (PAS) to compare mediotemporal and parietal atrophy on brain MRI among 4 groups: 26 patients with early-onset AD, 21 younger cognitively normal persons, 32 patients with late-onset AD, and 36 older cognitively normal persons. Two raters scored all brain MRI to assess reliability of the Hip-hop and PAS. Brain MRIs were obtained from Alzheimer's Disease Neuroimaging Initiative (ADNI) database. RESULTS: The patients with early-onset AD had significantly more pronounced mediotemporal and also parietal atrophy bilaterally compared to the controls (both p < 0.01). The patients with late-onset AD had significantly more pronounced only mediotemporal atrophy bilaterally compared to the controls (p < 0.000001), but parietal lobes were the same. Intra-rater and inter-rater reliability of both visual scales Hip-hop and PAS were almost perfect in all cases (weighted-kappa value ranged from 0.90 to 0.99). CONCLUSION: While mediotemporal atrophy detected using Hip-hop is universal across the whole AD age spectrum, parietal atrophy detected using PAS is worth rating only in early-onset AD. Hip-hop and PAS are very reliable MRI visual scales.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc patologie   MeSH
• atrofie patologie   MeSH
• hipokampus patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozek patologie   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• temenní lalok patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
• Research Support, U.S. Gov't, Non-P.H.S. MeSH

Cíl: Naším záměrem bylo vytvořit jednoduché vizuální hodnocení parietální atrofie na MR mozku využitelné u neurodegenerativních demencí, především u Alzheimerovy nemoci. Posoudili jsme parietální oblast v průběhu přirozeného stárnutí. Soubor a metodika: Vytvořili jsme nové hodnocení, které jsme nazvali Parietální atrofický skór. Je založeno na semikvantitativním skórování tří struktur na koronárních řezech v rozsahu celého parietálního laloku: parietálních gyrů, sulcus cingularis posterior a precuneu. Každá struktura byla podle vizuálního posouzení velikosti hodnocena stupněm 0 - bez atrofie, 1 - hraniční nález nebo 2 - významná atrofie. Z nich vznikl jeden výsledný skór pro každou stranu a ze skórů obou stran jeden celkový skór pro celý mozek. Užitím vizuální hodnotící škály jsme klasifikovali parietální oblasti u 74 starších osob s normálním testem kognitivních funkcí Mini-Mental State Examination (29 ± 1 bod) v širokém věkovém rozmezí 48-87 let. Výsledky: Se vzrůstajícím věkem dochází k mírné progresi parietální atrofie (r = 0,2; p = 0,05). Celkový skór parietální tkáně nesouvisel se vzděláním, pohlavím či dominancí ruky. Závěr: Naše nová vizuální klasifikace velikosti parietálních laloků na MR je snadná a rychlá metoda pro klinickou praxi. Podle ní dochází k zanedbatelnému úbytku parietálního laloku při stárnutí.

Aim: Our intention was to create a simple visual evaluation of parietal atrophy on MRI of the brain useful in identifying neurodegenerative dementias, especially Alzheimers disease. We assessed the changes of the parietal regions during natural aging. Patients and methods: We created a new rating scale that we named the Parietal atrophy score. This method is based on semiquantitative scoring of three structures on coronal slices in the entire parietal lobe: parietal gyri, sulcus cingularis posterior and precuneus. Each structure was rated according to the visual classification size as 0 - a normal size without atrophy, 1 - a borderline finding or 2 -; a considerable atrophy. These ratings were summarized into one score for each hemisphere and then these two were integrated into one score for the entire brain. Using a visual rating scale, we classified the parietal regions in 74 elderly subjects with a normal Mini-Mental State Examination score (29 ± 1 point) with a wide range of ages between 48 - 87 years. Results: Increasing age is associated with a mild progression of the parietal lobe atrophy (r = 0.2; p = 0.05). The overall score of the parietal tissue was not associated with education, gender or hand dominance. Conclusion: Our new visual rating system of parietal atrophy is an easy and fast method for use in clinical practice. Natural aging is accompanied with negligible parietal atrophic changes.

• Klíčová slova
• parietální atrofie,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnostické zobrazování   MeSH
• atrofie diagnostické zobrazování   MeSH
• hipokampus diagnostické zobrazování   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• temenní lalok diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Cíl: Naším záměrem bylo posoudit, zda by se při diagnostice Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem dalo využít skórování parietální atrofie na MR mozku pomocí jednoduché vizuální metodiky označené zkratkou PAS (Parietální atrofický skór). Soubor a metody: Strukturu parietálních laloků jsme hodnotili námi vyvinutou vizuální škálou PAS, která je založena na semikvantitativním skórování atrofie tří struktur v parietální oblasti: sulcus cingularis posterior, precuneus a parietální gyry. Parietální atrofie byla posuzována u 24 pacientů s Alzheimerovou nemocí s pozdním začátkem ve stadiu mírné demence (Mini-Mental State Examination; MMSE 21 ± 3 body) a 26 věkově vázaných jedinců s normálním výsledkem testu kognitivních funkcí (MMSE 29 ± 1 bod). Výsledky: Podle vizuální škály PAS nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ve velikosti žádné z hodnocených struktur pravého ani levého parietálního laloku mezi pacienty s Alzheimerovou nemocí a kontrolními jedinci (ve všech případech p > 0,05). Závěr: Během Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem nedochází do stadia mírné demence k výraznějšímu úbytku parietální kůry, než by odpovídalo běžnému stárnutí. Parietální atrofie hodnocená podle metodiky PAS není vhodným ukazatelem, který by se dal využít při diagnostice počátečních stadií Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem.

Aim: Our intention was to assess whether a scoring of parietal atrophy on MRI of the brain using a simple visual assessment named PAS (Parietal Atrophy Score) could be used in the diagnosis of late-onset Alzheimer´s disease. Patients and methods: The structure of the parietal lobes was evaluated by our visual scale named PAS, which is based on semiquantitative scoring of atrophy of three structures in the parietal region: sulcus cingularis posterior, precuneus and parietal gyri. Parietal atrophy was assessed in 24 patients with late-onset Alzheimer´s disease in the stage of mild dementia (Mini-Mental State Examination; MMSE 21 ± 3 points) and 26 age-matched individuals with normal scores on the MMSE (29 ± 1 point). Results: We did not find any statistically significant difference in the size of any structure of the right and left parietal lobe according to the PAS visual scale between control individuals and patients with Alzheimer´s disease (p > 0.05 in all cases). Conclusion: During late-onset Alzheimer´s disease there is no significant reduction of parietal cortex until the stage of mild dementia compared to normal aging. Parietal atrophy evaluated according to the PAS visual scale is not an appropriate marker to be used in the diagnosis of late-onset Alzheimer´s disease in mild stages.

• Klíčová slova
• arietální atrofický skór, parietální atrofie, sulcus cingularis posterior, parietální gyry,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnostické zobrazování   diagnóza   MeSH
• demence MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• neurozobrazování metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí MeSH
• temenní lalok diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Using MRI, a characteristic pattern of grey matter (GM) atrophy has been described in the early stages of Alzheimer's disease (AD); GM patterns at different stages of Parkinson's disease (PD) have been inconclusive. Few studies have directly compared structural changes in groups with mild cognitive impairment (MCI) caused by different pathologies (AD, PD). We used several analytical methods to determine GM changes at different stages of both PD and AD. We also evaluated associations between GM changes and cognitive measurements. Altogether 144 subjects were evaluated: PD with normal cognition (PD-NC; n = 23), PD with MCI (PD-MCI; n = 24), amnestic MCI (aMCI; n = 27), AD (n = 12), and age-matched healthy controls (HC; n = 58). All subjects underwent structural MRI and cognitive examination. GM volumes were analysed using two different techniques: voxel-based morphometry (VBM) and source-based morphometry (SBM), which is a multivariate method. In addition, cortical thickness (CT) was evaluated to assess between-group differences in GM. The cognitive domain z-scores were correlated with GM changes in individual patient groups. GM atrophy in the anterior and posterior cingulate, as measured by VBM, in the temporo-fronto-parietal component, as measured by SBM, and in the posterior cortical regions as well as in the anterior cingulate and frontal region, as measured by CT, differentiated aMCI from HC. Major hippocampal and temporal lobe atrophy (VBM, SBM) and to some extent occipital atrophy (SBM) differentiated AD from aMCI and from HC. Correlations with cognitive deficits were present only in the AD group. PD-MCI showed greater GM atrophy than PD-NC in the orbitofrontal regions (VBM), which was related to memory z-scores, and in the left superior parietal lobule (CT); more widespread limbic and fronto-parieto-occipital neocortical atrophy (all methods) differentiated this group from HC. Only CT revealed subtle GM atrophy in the anterior cingulate, precuneus, and temporal neocortex in PD-NC as compared to HC. None of the methods differentiated PD-MCI from aMCI. Both MCI groups showed distinct limbic and fronto-temporo-parietal neocortical atrophy compared to HC with no specific between-group differences. AD subjects displayed a typical pattern of major temporal lobe atrophy which was associated with deficits in all cognitive domains. VBM and CT were more sensitive than SBM in identifying frontal and posterior cortical atrophy in PD-MCI as compared to PD-NC. Our data support the notion that the results of studies using different analytical methods cannot be compared directly. Only CT measures revealed some subtle differences between HC and PD-NC.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc diagnostické zobrazování   patologie   psychologie   MeSH
• atrofie patologie   MeSH
• hipokampus patologie   MeSH
• kognice * MeSH
• kognitivní dysfunkce patologie   MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mastektomie MeSH
• mozek patologie   MeSH
• paměť MeSH
• Parkinsonova nemoc diagnostické zobrazování   patologie   psychologie   MeSH
• šedá hmota diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spánkový lalok patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Studie se pokouší analyzovat přínos funkční zobrazovací metody – jednofotónové emisní tomografie (SPECT - single photon emision computed tomography) mozku po podání indikátoru průtoku 99mTc-HMPAO pro diagnostiku Alzheimerovy choroby (DAT). V souboru 22 nemocných, kteří odpovídají psychologicko psychiatrickým kritériím pravděpodobné DAT (dle NINCDS/ADRDA), bylo provedeno morfologické (CT) a funkční zobrazení mozku (SPECT). U všech 22 nemocných jsme při funkčním vyšetření prokázali: a) významné perfuzní defekty, které postihovaly parietální, případně parietotemporální kůru a byly v 86 % případů oboustranné, b) hypoperfuzi alespoň jednoho hipokampu. Indexy perfuze temporoparietální kůry a hipokampů byly u nemocných s DAT statisticky významně nižší než u kontrolního souboru identické věkové kategorie. Kombinace obou těchto nálezů výrazně zvyšuje výpovědní hodnotu perfuzního SPECT pro diagnostiku DAT a spolehlivě odliší osoby bez projevů demence od osob dementních. Statistické zpracování však neprokázalo závislost úrovně perfuze hipokampu na stupni cerebrální atrofie hodnocené při CT indexem MoM ani na závažnosti psychické poruchy podle stupnice MMSE. Byla však prokázána významná korelace mezi indexem perfuze temporoparietální kůry a hodnotou skóre MMSE.

Study is analysing contribution of functional imaging technique – brain SPECT using 99mTc – HMPAO as an indicator of brain blood flow for diagnosis of Alzheimer´s disease (DAT). In the group of 22 patients who completely fulfil psychological and psychiatric criteria for DAT morphological examination (CT) and functional imaging (SPECT) were done. In the functional examination of all 22 patients has been found: a) important perfusion defects in parietal or parietotemporal cerebral cortex were present in 86% cases on both sides, plus b) hypoperfusion of one hippocampus at least. Indices of perfusion of temporoparietal cortex and hippocampus were at patients suffering from DAT significantly lower comparing to control group of the same age. Combination of these findings strongly increases importance of perfusion SPECT for the diagnosis of DAT and can reliably differentiate demented and non-demented persons. Dependence of perfusion of hippocampus on the grade of cerebral atrophy measured on CT using MoM index or importance of psychiatric disorders using MMSE scale was not statistically proven. But significant correlation between index of perfusion of temporoparietal cortex and MMSE score was found.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc etiologie   MeSH
• atrofie MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody   MeSH
• lidé MeSH
• mozek krevní zásobení   MeSH
• regionální krevní průtok metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Alzheimerova nemoc je neurodegenerativní onemocnění, které vede k mozkové atrofii a ke vzniku demence. Jedná se o onemocnění s plynulým zhoršováním paměti a dalších kognitivních schopností. Etiologie prozatím není známá, ale existuje řada rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku onemocnění. Cílem naší přehledové práce je popsat klinicky podstatné rizikové faktory, které se na progresi Alzheimerovy nemoci podílejí, a faktory, které jsou jako rizikové zkoumány, ale dosud pro ně není dostatek důkazů. Obecně lze rizikové faktory rozdělit na ovlivnitelné (diabetes, hypertenze, obezita, dyslipidémie, kouření, užívání alkoholu, úrazy hlavy, deprese...) a neovlivnitelné (věk, pohlaví, výskyt onemocnění v rodině či výskyt polymorfismu ApoE4 v genu pro apolipoprotein E). Větší důraz je kladen na ovlivnitelné rizikové faktory, které poskytují prostor i pro další výzkumnou činnost.

Alzheimer´s disease is a neurodegenerative disorder that leads to brain atrophy and eventually dementia. It is an illness with continuous deterioration of memory and other cognitive functions. The etiology is not yet known, but there are a number of risk factors that increase the likelihood of developing the disease. The aim of our review is to describe the clinically relevant risk factors involved in the progression of Alzheimer´s disease and those factors that are being considered, but still with insufficient evidence for them. In general, risk factors can be divided into modifiable (diabetes, hyper-tension, obesity, dyslipidemia, smoking, alcohol use, head trauma, depression.) and non-modifiable (age, sex, heredity or apolipoprotein E gene variants). Greater emphasis is placed on modifiable risk factors that provide scope for further research activities.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * etiologie   MeSH
• apolipoproteiny E genetika   škodlivé účinky   MeSH
• cerebrovaskulární poruchy komplikace   MeSH
• deprese komplikace   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu komplikace   patofyziologie   MeSH
• hypertenze komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci komplikace   MeSH
• kognitivní poruchy etiologie   MeSH
• kouření cigaret škodlivé účinky   MeSH
• kraniocerebrální traumata komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom komplikace   MeSH
• obezita klasifikace   komplikace   MeSH
• pití alkoholu škodlivé účinky   MeSH
• podvýživa komplikace   MeSH
• pohybová aktivita fyziologie   MeSH
• poměr pasu a boků MeSH
• pooperační delirium komplikace   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sociální izolace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH