Q80953818
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Jessenius
312 stran : ilustrace (převážně barevné) ; 22 cm
Publikace se zaměřuje na diagnostiku, patofyziologii a terapii kritických stavů při onemocnění ledvin, zejména na akutní poškození ledvin. Určeno odborné veřejnosti.; Publikace zaměřená na nefrologickou problematiku intenzivní péče. Kniha je určena nefrologům (i internistům s širokým záběrem), intenzivistům a anesteziologům.
- MeSH
- akutní poškození ledvin MeSH
- nemoci ledvin MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- nefrologie
- anesteziologie a intenzivní lékařství
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
30 l. : il., tab. ; 31 cm
Během tříleté prospektivní studie bude u nemocných s akutním krvácením do horního trávicího traktu sledována mortalita a ekonomické náklady na léčbu ve dvou zdravotnických zařízeních s odlišnou organizací péče o tyto nemocné.; The three-year prospective study will focus on mortality and therapy costs related to patients with acute upper gastrointestinal bleeding in two hospitals of the same type but with a different approach to the organization of the treatment.
- MeSH
- centralizované nemocniční služby ekonomika organizace a řízení MeSH
- gastrointestinální krvácení mortalita terapie MeSH
- hematemeze MeSH
- hospitalizace ekonomika MeSH
- meléna mortalita terapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- NLK Obory
- gastroenterologie
- ekonomie, ekonomika, ekonomika zdravotnictví
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Vyd. 1. 190 s. : il. ; 30 cm
- MeSH
- vnitřní lékařství MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- vnitřní lékařství
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
Léky a léčivé přípravky jsou běžnou součástí klinické medicíny bez nichž si už nelze představit téměř žádný terapeutický postup založený na farmakologických principech. Mnoho léčivých přípravků má vedle příznivých a požadovaných léčebných účinků také vedlejší nebo toxický efekt na různé buňky a orgány v lidském organismu nevyjímaje – ledviny. Akutní léková toxicita je výzvou pro ošetřujícího lékaře, zejména pokud není očekávána a nesouvisí s dávkou podaného preparátu. Znalost možného fenotypu renálního akutního polékového postižení může napomoci ke správnému preventivnímu a terapeutickému postupu a tím také k úpravě renálních funkcí.
Medicinal products and drugs play a crucial role in clinical medicine, making it difficult to imagine any therapeutic procedures based solely on pharmacological principles without them. While these products can provide beneficial therapeutic effects, they may also cause side effects and toxic reactions that can impact various cells and organs in the body, including the kidneys, which are responsible for many drugs metabolism and elimination. Acute drug nephrotoxicity presents a significant challenge for physicians, particularly when it is unexpected and not related to the administered dose. Understanding the phenotype of acute kidney injury in cases of drug toxicity can aid in effective preventive and therapeutic management, ultimately helping to modify and preserve renal function.
Slinivka břišní je životně důležitý orgán plnící jak exokrinní, tak endokrinní funkci. Exokrinní část je zodpovědná za produk- ci trávicích enzymů, které se uvolňují do duodena, zatímco endokrinní část zahrnuje ostrůvky Langerhansových buněk, které produkují hormony, jako je inzulin, glukagon a somatostatin. Ačkoli jsou tyto dvě části funkčně odlišné, existuje mezi nimi neustálá vzájemná interakce. Narušení této dráhy může vést k onemocněním. Nádory či záněty slinivky, traumata a chirurgické zákroky mohou vést k sekundárnímu diabetu. Pokud inzult zároveň poškodí aciny i ostrůvky pankreatu do- jde k rozvoji exokrinní i endokrinní insuficience. U pacientů s diabetem je pankreatická exokrinní insuficience velmi častá, přesto je málo známo o souvislostech vzniku mezi nimi. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout čtenáři přehled o fyziologii pankreatu, shrnout patofyziologii a diagnostiku pankreatické exokrinní nedostatečnosti a zaměřit se na možné vztahy mezi exokrinní pankreatickou insuficiencí a diabetem.
Pancreas is a vital organ fulfilling both exocrine and endocrine functions. The exocrine part is responsible for the production of digestive enzymes that are released into duodenum, while the endocrine part includes islets of Langerhans cells that produce hormones such as insulin, glucagon and somatostatin. Although these two parts are functionally distinct, there is a constant interaction between them. Disruption of this pathway can lead to a development of various diseases. Tumors or inflammation of the pancreas, trauma and surgery can lead to a secondary diabetes. If the insult simultaneously damages the acini and pancreatic islets, both exocrine and endocrine insufficiency will develop. Pancreatic exocrine insufficiency is very common in patients with diabetes, yet little is known about the association between these two units. The aim of this review article is to provide an overview of a pancreatic physiology, to summarize the pathophysiology and diagnostics of pancreatic exocrine insufficiency, and to focus on a possible relationships between exocrine pancreatic insufficiency and diabetes mellitus.
Mikroflóru obývající střevo jako jeden celek označujeme jako střevní mikrobiota, jejich genomy souhrnně jako mikrobiom. Dysbióza je porušením rovnováhy mezi střevní mikrobiotou, imunitním systémem a epiteliální střevní bariérou. Dysbióza je asociována nejen s řadou gastrointestinálních chorob, včetně zánětlivých i nádorových onemocnění slinivky břišní. Neznáme odpověď, zda je dysbióza kauzálním faktorem vzniku chronické pankreatitidy, ale je fakt, že např. tíže onemocnění nebo změny exokrinní či endokrinní pankreatické funkce se střevní mikrobiotou souvisejí. Pankreatické enzymy, především pankreatická elastáza, se významně podílejí na modulaci střevní mikroflóry. Specifické změny složení střevního mikrobiomu u osob s autoimunitní formou chronické pankreatitidy by se mohly stát i časnými diagnostickými markery onemocnění. Je evidentní, že systematický výzkum je v této oblasti pankreatologie více než žádoucí.
We refer to the microflora inhabiting the intestine as a whole as the intestinal microbiota, and their genomes collectively as the microbiome. Dysbiosis is a violation of the balance between the intestinal microbiota, the immune system and the epithelial intestinal barrier. Dysbiosis is associated not only with a number of gastrointestinal diseases, including inflammatory and cancerous diseases of the pancreas. We do not know the answer as to whether dysbiosis is a causal factor in the development of chronic pancreatitis, but it is a fact that, for example, the severity of the disease or changes in exocrine or endocrine pancreatic function are related to the intestinal microbiota. Pancreatic enzymes, especially pancreatic elastase, are significantly involved in the modulation of intestinal microflora. Specific changes in the composition of the intestinal microbiome in people with an autoimmune form of chronic pancreatitis could also become early diagnostic markers of the disease. It is evident that systematic research is more than desirable in this area of pancreatology.
- MeSH
- autoimunitní pankreatitida imunologie klasifikace mikrobiologie MeSH
- chronická pankreatitida * diagnóza komplikace mikrobiologie patologie MeSH
- dysbióza MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nemoci slinivky břišní diagnóza komplikace mikrobiologie patologie MeSH
- střevní mikroflóra * účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Poškození a selhání ledvin je obecně závažný stav v klinické medicíně, objevující se téměř ve všech jejích oborech, urologii nevyjímaje. Poměrně zásadním krokem v adekvátním preventivním a terapeutickém postupu je včasné rozlišení mezi akutním a chronickým renálním selháním, z nichž každé vyžaduje jiný přístup, ale mají také mnoho společných znaků. Předložený článek přináší stručný přehled diferenciálně diagnostického rozlišení obou stavů a základní principy léčby.
Kidney injury and failure is generally a serious condition in clinical medicine, occurring in almost all fields, including urology. A relatively crucial step in adequate preventive and therapeutic management is early differentiation between acute and chronic renal failure. Each of them requires a different approach but also shares many common features. The present manuscript provides a brief overview of differential diagnostics between the two conditions and basic principles of treatment.
Východiska: Incidence karcinomu pankreatu (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) má zejména v rozvinutých zemích zvyšující se tendenci. V roce 2021 bylo celosvětově diagnostikováno 496 000 nových případů PDAC. Incidence v ČR je jedna z nejvyšších na světě a za rok 2018 bylo zachyceno 2 332 nových pacientů. Vzhledem k absenci symptomů v časných stadiích je přibližně 50 % pacientů vstupně diagnostikováno se vzdálenými metastázemi. Mortalita je nepatrně nižší než incidence a navzdory výrazným pokrokům v onkologickém výzkumu zůstává PDAC stále fatální diagnózou. Zajímavým přístupem, a to nejen u PDAC, je studium mikrobiomu. Ten je definován jako soubor všech mikroorganizmů (mikrobiota, tedy bakterie, houby, viry archea a protozoa) a jejich genomu v určitém prostředí. Za fyziologických podmínek je střevní mikrobiom v symbióze s osídleným organizmem, a udržuje tak rovnováhu metabolizmu, slizniční imunomodulaci a reguluje proces trávení. Při dysregulaci počtu či funkce střevních mikroorganizmů nastává dysbióza. Ta pak vede ke vzniku metabolických a kardiovaskulárních chorob, k poruchám nervového systému, indukci zánětů střeva či kancerogenezi. Mikrobiota mohou indukovat kancerogenezi několika způsoby, a to zejména vyvoláním zánětlivé odpovědi, snížením schopnosti imunitního systému eliminovat poškozené buňky a v neposlední řadě mohou metabolity mikrobů vést k deregulaci genomu osídleného organizmu. Tato deregulace vede k aktivaci proapoptotických a proproliferativních proteinů. Dosavadní výzkum prokazuje, že na rozvoji PDAC se může podílet právě střevní či orální mikrobiom. Jednou z nejvíce studovaných bakterií je Porphyromonas gingivalis. I u dalších bakterií, jako jsou Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella či Rothia, byla prokázána role při vzniku PDAC. Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je poukázat na jeden z možných mechanizmů vzniku PDAC. Ten by mohl být ovlivnitelný, což může znamenat snížení incidence a zlepšení prognózy tohoto agresivního onemocnění.
Background: The incidence of pancreatic cancer (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) is increasing, especially in developed countries. In 2021, 496,000 new PDAC cases were diagnosed worldwide. In the Czech Republic, the incidence is one of the highest in the world, with 2,332 new PDAC patients diagnosed in 2018. Due to the absence of symptoms in the early stages, approximately 50% of patients are initially diagnosed with distant metastases. Mortality is slightly lower than the incidence count and, despite significant advances in cancer research, PDAC remains a fatal diagnosis. However, microbiome seems to be an interesting approach, and not only in PDAC patients. Microbiome is defined as the set of all microorganisms (microbiota, i.e. bacteria, fungi, viruses, archaea, and protozoa) and their genome in a certain environment. In a physiological setting, the gut microbiome is in symbiosis with the host organism, maintaining the balance of metabolism, mucosal immunomodulation and regulating the digestion process. When dysregulation of the number or function of intestinal microorganisms occurs, dysbiosis is developed. It may lead to metabolic and cardiovascular diseases, nervous system disorders, induction of intestinal inflammation, or carcinogenesis. Microbiota can induce carcinogenesis in multiple ways, such as by activating an inflammatory response, reducing the immune system‘s ability to eliminate damaged cells, and deregulation of the host genome by microbial metabolites. This deregulation may lead to an activation of pro-apoptotic and pro-proliferative proteins. To date, research shows that the gut or oral microbiome may be involved in the development of PDAC. One of the most studied bacteria is Porphyromonas gingivalis. Other bacteria, such as Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella, and Rothia, have also been shown to play a role in PDAC. Purpose: The aim of this review article is to point out one of the possible mechanisms of cancerogenesis in PDAC patients and its therapeutic influence to reduce the incidence and improve the prognosis of this aggressive disease.
- MeSH
- duktální karcinom slinivky břišní * diagnóza epidemiologie etiologie mikrobiologie MeSH
- dysbióza komplikace mikrobiologie patologie MeSH
- karcinogeneze patologie MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota * MeSH
- rizikové faktory MeSH
- střevní mikroflóra genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: The painless form of chronic pancreatitis is one of the rarer forms of the disease. While 80% to 90% of all chronic pancreatitis cases have abdominal pain as their clinical symptom, a smaller proportion of persons with chronic pancreatitis do not report typical pain. This form of the disease is often associated with exocrine and endocrine pancreatic insufficiency and weight loss, but the absence of pain symptoms may initially lead to misdiagnosis. METHODS: In a cohort of 257 people with chronic pancreatitis, the painless form was diagnosed in 30 individuals (11.6%), with an average age of 56 years and a predominance of men (71.4%). Thirty-eight percent were non-smokers and 47.6% of patients smoked up to 10 cigarettes per day. Alcohol intake of less than 40 g per day was reported by 61.9% of subjects. A quarter were moderately overweight, with a mean BMI of 26.5. Newly diagnosed diabetes mellitus had 25.7% of the subjects. RESULTS: A frequent finding was the demonstration of morphological changes, with calcifications found in 85,7% and dilatation of the pancreatic duct greater than 6.0 mm in 66%. A surprising finding was the presence of metabolic syndrome in 42.8% and the most frequent finding was the demonstration of decreased external pancreatic secretion (90%). CONCLUSION: Painless chronic pancreatitis is usually treated conservatively. We demonstrate a subset of 28 patients with painless chronic pancreatitis treated surgically. Most frequent indications were benign stenosis of the intrapancreatic bile duct and stenosis of the pancreatic duct. Although approximately 1 in 10 people with chronic pancreatitis present with a painless form of it, so that the form of the disease is described as rare, this does not change the fact that management of these people is still not optimal.
