Q86050801 Dotaz Zobrazit nápovědu
Úvod: Nonadherence je problémem v léčbě chronických onemocnění včetně idiopatických střevních zánětů (IBD) a dle literatury je adherence nedostatečná u čtvrtiny pacientů. Důsledkem je riziko selhání terapie a relapsu nemoci. Nonadherence představuje významný faktor v případě domácí aplikace podkožní biologické léčby (BL). Cílem práce je hodnocení adherence konvenčně sledovaných IBD pacientů s podkožní formou BL ve srovnání s využitím monitoringu telemedicínskými prostředky. Metodika: K hodnocení adherence bylo využito retrospektivních údajů jednoho IBD centra o četnosti návštěv a vydané medikaci u pacientů s výpočtem metriky medication possession ratio (MPR). Byla porovnána kohorta pacientů vedených na platformě IBD Asistent s aktivním zasílám upozornění na nutnost aplikace, s kontrolní skupinou, kterou představovali konvenčně sledovaní IBD pacienti srovnatelní podle typu léčby, diagnózy, pohlaví a věku. Sekundárním parametrem bylo sledování sérových hladin léčiva v subpopulaci pacientů s adalimumabem. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 69 pacientů s podkožní BL aktivních v období od července 2022 do července 2023 na platformě IBD Asistent. K této skupině byla v poměru 2: 1 přiřazena kontrolní skupina 138 konvenčně sledovaných pacientů. Průměrný věk pacientů byl 40,6 ± 11,1 let; 43,5 % mužů. Crohnova nemoc byla diagnostikována u 83,1 % pacientů. Adalimumabem bylo léčeno 91,3 % pacientů, 7,2 % nemocných mělo podkožně aplikovaný vedolizumab a 1,5 % pacientů dostávalo golimumab. Medián sledování činil 517 dní. Adherence hodnocená MPR byla vysoká v telemedicínské i konvenční skupině (0,960 ± 0,084 vs. 0,967 ± 0,094; p = 0,6123). Podíl neadherentních pacientů s MPR < 0,86 činil 8,8 % a 8,0 % (p = ns). V celém souboru byla adherence signifikantně nižší u žen a tendence k vyšší adherenci u pacientů s ulcerózní kolitidou. Věk pacientů nehrál roli. U pacientů s nízkými hladinami adalimumabu byl výrazně vyšší podíl nonadherentních pacientů (36,8 vs. 4,9 %; p = 0,0002). Závěr: Přestože celková adherence k aplikaci podkožní BL je relativně vysoká a nezávislá na způsobu sledování pacientů, lze hodnocením MPR pomoci identifikovat rizikové skupiny pacientů. Nízké hladiny léčiva (adalimumabu) jsou ve třetině případů důsledkem nonadherence.
Introduction: Nonadherence is a problem in the treatment of chronic diseases including inflammatory bowel disease (IBD) and according to the literature, adherence is not sufficient in a quarter of patients. The consequence is an increased risk of treatment failure and disease relapse. Non-adherence plays a significant role in the case of home application of subcutaneous biological therapy (BT). The aim of this study is to evaluate the adherence of conventionally monitored IBD patients with subcutaneous BT in comparison with the use of telemedicine monitoring. Methods: Retrospective data from a single IBD centre on the frequency of visits and medication dispensed in patients were used to assess adherence, with the calculation of the Medication Possession Ratio (MPR). A cohort of patients managed using the IBD Assistant platform, with activated online notifications when an application was required, was compared with a control group of conventionally monitored IBD patients matched by treatment type, diagnosis, gender and age. A secondary endpoint was monitoring of serum drug levels in a subpopulation of adalimumab patients. Results: The study included 69 patients with subcutaneous BT active between July 2022 and July 2023 on the IBD Assistant platform. A control group of 138 conventionally monitored patients was matched to this group in a 2: 1 ratio. The mean age of the patients was 40.6 ± 11.1 years; 43.5% were male. Crohn‘s disease was diagnosed in 83.1% of patients. Adalimumab was administered to 91.3% of patients, 7.2% of patients received subcutaneous vedolizumab and 1.5% of patients received golimumab. Median follow-up was 517 days. Adherence as assessed by MPR was high in both the telemedicine and conventional groups (0.960 ± 0.084 vs. 0.967 ± 0.094; P = 0.6123). The proportion of non-adherent patients with MPR < 0.86 was 8.8% and 8.0%, respectively (P = NS). In the whole cohort, adherence was significantly lower in women and tended to be higher in patients with ulcerative colitis. Patient age did not play a role. The proportion of nonadherent patients was significantly higher in patients with low levels of adalimumab (36.8 vs. 4.9%; P = 0.0002). Conclusion: Although the overall adherence to subcutaneous BT is relatively high and independent of patient follow-up, MPR assessment can help identify at-risk patient groups. Low drug (adalimumab) levels are the result of nonadherence in one third of cases.
- MeSH
- adalimumab aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- adherence k farmakoterapii * MeSH
- biologická terapie MeSH
- dospělí MeSH
- idiopatické střevní záněty * farmakoterapie MeSH
- injekce subkutánní MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- telemedicína MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Úvod: Přestože je infliximab (IFX) dosud „zlatým standardem“ biologické léčby Crohnovy nemoci (CN), jeho účinnost se může lišit v závislosti na mnoha faktorech. Jedním z nich je individuální reakce pacienta na lék. Významným klinickým problémem je imunogenicita IFX, kdy může až u 60 % léčených pacientů dojít k vývoji protilátek proti léčivu, což vede ke ztrátě odpovědi na léčbu a/nebo k nežádoucím reakcím na terapii. Od roku 2020 je k léčbě nemocných s CN k dispozici infliximab k subkutánnímu podání (IFX-SC), jehož farmakokinetika se vyznačuje stabilní a vysokou údolní koncentrací léčiva (TL – trough level) v krevním oběhu. Je možné, že jedním z důsledků této vlastnosti IFX-SC je jeho nižší míra imunogenicity. Předkládáme prospektivní studii sledování pacientů s diagnózou CN s velmi těžkým až refrakterním průběhem, kteří byli léčeni IFX-SC. Cílem studie bylo sledování imunogenicity IFX-SC včetně sledování dynamiky TL a protilátek proti léčivu (anti-IFX). Je popsána dynamika klinických, zobrazovacích a laboratorních markerů CN v průběhu jednoho roku sledování a léčby. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 23 pacientů s diagnózou CN s anamnézou selhání 2–6 předchozích linií biologické léčby, přičemž jednou z proběhlých terapií byl nitrožilní infliximab (IFX-IV). Pacienti byli rozděleni do dvou ramen indukční léčby na základě přítomnosti anti-IFX. Udržovací terapie představovala 120 mg s.c. ? 14 dní, v případě potřeby intenzifikace se jednalo o 240 mg s.c. ? 14 dní. Nemocní byli sledováni v týdnech (W – week) W0, W4, W14, W30 a W52, přičemž byly zaznamenány Harvey-Bradshawův index (HBI), sérová hladina C-reaktivního proteinu (CRP), fekální koncentrace kalprotektinu (FC), hladina léku (TL IFX) a anti-IFX. Dále bylo stanoveno endoskopické a ultrasonografické skóre nemoci (SES-CD a IUS) a u všech pacientů byl vyšetřen haplotyp HLA DQA1*05. Data byla analyzována pomocí softwaru MedCalc® s použitím neparametrických statistických metod a binární logistické regrese. Výsledky: U 13 z 23 pacientů (56,5 %) bylo zaznamenáno 52týdenní setrvání na léčbě IFX-SC se signifikantním poklesem všech sledovaných klinických, zobrazovacích i laboratorních markerů aktivity CN. V průběhu terapie došlo u 8 ze 16 vstupně anti-IFX pozitivních osob k sérokonverzi k negativním anti-IFX (50 %). Žádný z pacientů léčených IFX-SC ve W52 již nepotřeboval konkomitantní léčbu imunomodulátory. Během 52 týdnů terapie nebyla ve sledované kohortě zaznamenána ani jedna nová senzibilizace infliximabem. Závěr: Subkutánní cesta podání infliximabu může být vhodným a úspěšným řešením v situaci, kdy je žádoucí reindukce terapie infliximabem, a to včetně pacientů s přítomností neutralizujících protilátek proti léčivu.
Introduction: Despite infliximab (IFX) still being the “gold standard” of biological therapy for Crohn’s disease (CD), its effectiveness may vary depending on many factors. One of these factors is the individual patient’s reaction to the drug. A significant clinical problem is the immunogenicity of IFX, where up to 60% of treated patients may develop antibodies against the drug, leading to a loss of response to treatment and/or adverse reactions to therapy. Since 2020, subcutaneous infliximab (IFX-SC) has been available for treating CD patients, characterized by its stable and high trough level (TL) concentration in blood. It is possible that one consequence of this property of IFX-SC is its lower rate of immunogenicity. We present a prospective study of patients diagnosed with CD with severe to refractory courses, treated with IFX-SC. The aim of the study was to monitor the immunogenicity of IFX-SC, including the dynamics of TL and anti-drug antibodies (anti-IFX). The dynamics of clinical, imaging, and laboratory markers of CD over one year of monitoring and treatment are described. Materials and methods: The study included 23 patients diagnosed with CD who had failed 2 to 6 previous lines of biological therapy, one of which was intravenous infliximab (IFX-IV). Patients were divided into two arms of induction therapy based on the presence of anti-IFX. Maintenance therapy consisted of 120 mg s.c. every 14 days, and intensification was 240 mg s.c. every 14 days if necessary. Patients were monitored at weeks W0, W4, W14, W30, and W52, recording Harvey-Bradshaw Index (HBI), serum C-reactive protein (CRP), fecal calprotectin (FC) concentrations, drug trough levels (TL IFX) and serum anti-drug antibodies (anti-IFX). Endoscopic and ultrasonographic disease scores (SES-CD and IUS) were determined, and HLA DQA1*05 haplotype was examined in all patients. Data were analyzed using MedCalc® Statistical Software with non-parametric statistical methods and binary logistic regression. Results: 52-week persistence on IFX-SC treatment was recorded in 13 out of 23 patients (56.5%), with a significant decrease in all monitored clinical, imaging, and laboratory markers of CD activity. During the therapy, 8 out of 16 initially anti-IFX positive individuals seroconverted to negative anti-IFX (50%). None of the patients treated with IFX-SC in W52 needed concomitant immunomodulator treatment. No new sensitization to infliximab was recorded in the cohort during the 52-week therapy. Conclusion: The subcutaneous route of infliximab administration may be a suitable and successful solution in situations where reinduction of infliximab therapy is desired, including patients with the presence of neutralizing antibodies against the drug.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíle studie: Originální adalimumab je zavedenou terapií Crohnovy nemoci, biosimilární adalimumab SB-5 se ukázal být v krátkodobé 10týdenní studii stejně efektivní a bezpečný jako originální produkt. Cílem studie bylo porovnat účinnost a bezpečnost léčby biosimilárním adalimumabem SB-5 po převedení z originálního léčiva v dlouhodobém sledování trvajícím 104 týdnů. Metody: Observační a retrospektivní analýza nemocných s Crohnovou chorobou, starších 18 let, kteří byli léčeni v Klinickém centru ISCARE a.s. a jejichž data o efektivitě a bezpečnosti léčby byla uvedena v CREdIT registru. Primárním cílem bylo zjištění klinické efektivity léčby biosimilárním adalimumabem SB-5 a originálním adalimumabem vyjádřené pomocí Hervey-Bradshowa indexu v týdnu 52. Sekundárními cíli bylo zjištění hodnot CRP, fekálního kalprotektinu a plazmatické hladiny adalimumabu v týdnech 10, 26, 52, 78 a 104 a výskyt nežádoucích účinků a perzistence na léčbě. K lepšímu posouzení efektů léčby byly vytvořeny dvě kohorty pacientů na základě „propensity score matching“ pro pohlaví, věk, lokalizaci nemoci a aktivitu choroby. Výsledky: Celkem 54 pacientů v každé kohortě bylo spárováno podle uvedených kritérií. V týdnu 52 byla průměrná hodnota HB skóre v kohortě léčené originálním adalimumabem 3,2; v kohortě na biosimilárním adalimumabu SB-5 4,0 [rozdíl (95% CI) –0,78 (–2,8; 1,3)]. Podobně klinicky nevýznamné rozdíly byly zjištěny v hodnotách C-reaktivního proteinu (CRP), fekálního kalprotektinu a v průměrné údolní koncentraci adalimumabu mezi oběma kohortami v týdnu 52. Kaplan-Meierova analýza potvrdila v týdnu 52 významně lepší perzistenci na léčbě u originálního přípravku v porovnání s biosimilárním adalimumabem SB-5 0,870 (0,785–0,965) vs. 0,648 (0,533–0,789). Závěr: Dlouhodobé výsledky nemedicínsky indukovaného „switche“ z originálního na biosimilární adalimumab SB-5 potvrdily stejnou terapeutickou efektivitu biosimilárního adalimumabu SB-5 vyjádřenou podobně kontrolovanou klinickou aktivitou Crohnovy nemoci, biologickými parametry a farmakokinetickým profilem v týdnu 52 a v týdnu 104, jako měl originální adlimumab. Byla zjištěna nižší perzistence na léčbě u biosimilárního adlaimumabu SB-5.
Background and aims: Originator-adalimumab, an established treatment for patients with Crohn‘s disease (CD) showed no difference in efficacy or adverse events vs the adalimumab biosimilar SB5 (SB5-adalimumab) over 10 weeks of treatment. To understand the long-term efficacy of SB5-adalimumab in CD, patients who switched from originator-adalimumab to SB5-adalimumab were compared to a cohort who remained on originator-adalimumab over a follow up of 104 weeks. Methods: In this analysis, data on patients ≥ 18 years and diagnosed with CD treated at the IBD ISCARE centre were collected prospectively between July 2018 and January 2021. Clinical disease activity as measured by Harvey-Bradshaw index (HBI) at Week 52 was the primary outcome, while C-reactive protein (CRP), faecal calprotectin (FC), adalimumab trough levels in Weeks 10, 26, 52, 78, and 104, adverse events leading to therapy withdrawal, and persistence on treatment were secondary outcomes. To ensure comparable treatment cohorts, patients were propensity score matched (PSM) for age, gender, diagnosis, and disease activity. Results: A total of 54 patients were matched according to the given criteria in each group. At Week 52, the mean [SD] HBI score was 3.2 (2.5) in the originator-adalimumab group and 4.0 (3.6) in SB5-adalimumab patients (difference [95% CI] –0.78 [–2.8, 1.3]). Similarly, no clinically significant differences in CRP, FC, or trough levels were noted between originator-adalimumab and SB5-adalimumab cohorts through Week 52. The Kaplan-Meier estimates (95% CI) of patients remaining on treatment for the originator-adalimumab vs SB5-adalimumab cohorts were 0.870 (0.785–0.965) vs 0.648 (0.533–0.789) at Week 52. Conclusions: These long-term study results in CD patients after a non-medical switch from originator-adalimumab to SB5-adalimumab showed that the biosimilar SB5 had similar therapeutic effects as originator-adalimumab in terms of clinical disease activity, biological parameters, and pharmacokinetics profile at the primary endpoint of 52 weeks, as well as 104 weeks. Differences in persistence were not clinically driven. Persistence on treatment was lower in patients treated with biosimilar adalimumab SB-5.
- Klíčová slova
- bioimilární adalimumab SB-5,
- MeSH
- adalimumab terapeutické užití MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- biosimilární léčivé přípravky * terapeutické užití MeSH
- Crohnova nemoc * farmakoterapie MeSH
- idiopatické střevní záněty * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Sideropenie a sideropenní anémie postihují nejméně polovinu pacientů trpících Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Adekvátní substituce perorálním železem je součástí všeobecně akceptovaných doporučení u těchto nemocných. Nesnášenlivost a výskyt nežádoucích účinků při substituci perorálními preparáty obsahujícími anorganické železo je u nemocných s idiopatickými střevními záněty (IBD – inflammatory bowel disease) relativně častá. Metodika a výsledky: Soubor 43 pacientů s IBD ve fázi remise, trpících sideropenií (feritin < 30 µg/l) nebo lehkou sideropenní anémií (Hb 100–120, resp. 130 g/l). Pacienti užívali GlobiFer®forte s obsahem hemového i minerálního železa po dobu 12 týdnů. Medián koncentrace hemoglobinu se signifikantně zvýšil v porovnání s výchozí hodnotou 123,5 g/l v týdnu 0 na 133,5 g/l v týdnu 12 (p = 0,004) a medián středního objemu erytrocytu se zvýšil z 85,2 fL v týdnu 0 na 87,3 fL v týdnu 12 (p = 0,05). Výskyt mírných nežádoucích účinků byl zaznamenán pouze u jediného pacienta. Závěr: Hemové železo v preparátu GlobiFer®forte je velmi dobře snášeno IBD pacienty a vede k úpravě sideropenie nebo lehké sideropenní anémie.
Introduction: Sideropenia and sideropenic anemia occurring in more than a half of patients suffering from inflammatory bowel disease (IBD). The efficacy in replenishing of the iron storage or therapy of sideropenic anemia is part of the national guidelines for IBD population. Unfortunately, in IBD patients, therapy with inorganic iron preparations is associated with intolerance or side effects which occurred relatively often. Methods and results: A cohort of 43 IBD patients without inflammatory activity (31 with Crohn's disease and 12 with ulcerative colitis) with sideropenia (ferritin level < 30 µg /L) or mild sideropenic anemia (hemoglobin 100 g/L - 120 g/L) were recruited for 12 weeks therapy with GlobiFer® forte tablet containing heme iron and also inorganic iron. The median hemoglobin concentration significantly increased from week 0 to week 12 (123.5 g/L to 133.5 g/L) (P = 0.004) and median mean red cell corpuscular volume changed from 85.2 fL at week 0 to 87.3 fL at week 12 (P = 0.05). GlobiFer®forte was very well tolerated and side effects occurred only in one patient. Conclusion: The heme iron which is part of GlobiFer®forte was very well tolerated and this therapy led to the normalization of hemoglobin concentration and mean red cell volume at the end of the therapy.
