Syndrom dlouhého QT intervalu je geneticky podmíněné onemocnění spojené s vysokým výskytem maligních komorových arytmií a náhlé smrti. V polovině případů je příčinou mutace genů pro podjednotky 3 iontových kanálů myokardu. Podkladem tohoto onomocnění o dalších pacientů mohou být poškození dalších iontových kanálů, které hrají významnou roli v akčním potenciálu kadiomyocytů. Syndrom dlouhého QT intervalu vytváří model arytmogeneze na molekulární úrovni.; The Long QT syndrome is a genetically determined disease associated with high risk of malignant ventricular arrhytmias and sudden death. Half of the cases is caused by mutation of genes for 3 myocardial ion channels. Alteration of other ion channel, which play important role in action potential of cardiomyocytes, could form the disease background in the other patients. The long QT syndrome forms a molecular level of arrhytmogenesis.

• MeSH
• iontové kanály genetika   MeSH
• mutace MeSH
• náhlá srdeční smrt MeSH
• srdeční arytmie MeSH
• syndrom dlouhého QT MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Vedlejším účinkem celé řady běžně užívaných léků může být proarytmie - prodlužování QT intervalu a zvýšené riziko náhlé smrti na podkladě maligních arytmií. Jev byl označen jako získaný syndrom dlouhého QT intervalu a jeho mechanizmus zůstává nejasný. Podkladem kongenitálního syndromu dlouhého QT intervalu jsou mutace genů pro srdeční iontové kanály. Mutační analýza těchto genů u případů proarytmie přispěje k pochopení mechanizmů arytmogeneze.; QT interval prolongation and increased risk of sudden death are adverse effects of long list of widely used drugs. The fenomenon has been called the acquired long QT syndrome and its mechanism remains unclear. The congenital long QT syndrome is underlainby cardiac ion channel genes. Mutational analysis of these genes in cases of proarrhythmia will contribute to understanding of arrhythmogenesis.

• MeSH
• geny MeSH
• mutace MeSH
• srdeční arytmie komplikace   farmakoterapie   genetika   MeSH
• syndrom dlouhého QT komplikace   farmakoterapie   genetika   MeSH
• torsades de pointes MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• biologie
• genetika, lékařská genetika
• kardiologie
• farmakoterapie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Jednou z příčin náhlé smrti může být i syndrom dlouhého QT intervalu, v důsledku kterého je usnadněn vznik maligní komorové arytmie. Studie má prokázat souvislosti s patologií v genotypu.; One of the origins of the sudden death can be also the syndrome of the prolonged QT interval, which makes easier the rise a malignant ventricular arhytmias. The study will prove the connection with the genotypical pathology.

• MeSH
• genotyp MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• náhlá smrt prevence a kontrola   MeSH
• syndrom dlouhého QT vrozené   MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• MeSH
• genetika MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• embryologie a teratologie
• genetika, lékařská genetika
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol

Genotox XXX XXX XXX

• MeSH
• Drosophila melanogaster MeSH
• látky znečišťující životní prostředí toxicita   MeSH
• mutageny analýza   MeSH
• rostliny MeSH
• testy genotoxicity MeSH

• Konspekt
• Biologické vědy
• NLK Obory
• embryologie a teratologie
• biologie
• genetika, lékařská genetika
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• antirevmatika aplikace a dávkování   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• financování organizované MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   MeSH
• revmatoidní artritida farmakoterapie   radiografie   MeSH
• TNF-alfa antagonisté a inhibitory   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• zánět farmakoterapie   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Léčba dlouhodobě působícími antihypertenzivy zabraňuje vzestupu krevního tlaku v ranních hodinách, což příznivě ovlivňuje kardiovaskulární riziko. V desetitýdenní studii jsme pomocí AMTK sledovali vliv imidaprilu na 24hodinovou kontrolu krevního tlaku. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 412 pacientů (52 % mužů) starších 18 let (21–89; průměr 58; medián 60) s mírnou nebo středně závažnou hypertenzí. Monoterapií imidaprilem bylo léčeno 302 pacientů (73 %) (nově léčení či přechod z jiné léčby), kombinací imidaprilu s jiným antihypertenzivem bylo léčeno 65 pacientů (16 %) a od 45 pacientů (11 %) nebylo získáno dostatek dat k vyhodnocení. Během 10 týdnů byly provedeny tři návštěvy se dvěma AMTK (2. kontrola-závěr). Pro získání dat byl použit standardní formulář a krevní tlak včetně AMTK byl monitorován standardním způsobem podle guidelines. Průměrná dávka imidaprilu byla 11 mg denně. Výsledky: Průměrný krevní tlak při vstupu byl 155/92 mm Hg (medián 155/92) a po osmi týdnech léčby klesl na 132/80 mm Hg (medián 130/80; p < 0,001 pro obě hodnoty TK). U nově zjištěných hypertoniků došlo k poklesu ze 153/92 mm Hg (medián 155/90) na 132/81 mm Hg (medián 130/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). U pacientů, u nichž byla léčba změněna na imidapril (switch) došlo k poklesu ze 155/92 mm Hg (medián 155/95) na 134/79 mm Hg (medián 135/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). U již dříve léčených pacientů došlo k poklesu TK ze 161/95 mm Hg (medián 160/95) na 131/78 mm Hg (medián 130/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). Dvacetičtyřhodinový průměrný TK se snížil ze 141/83 mm Hg na 127/76 mm Hg (p < 0,001 pro všechny hodnoty). Ve skupině léčené monoterapií (noví pacienti, resp. switch) se průměry také snížily statisticky signifi kantně na hodnoty doporučené pro AMTK (ze 138/82 na 126/76 mm Hg, resp. ze 142/83 na 128/76 mm Hg; p < 0,001 pro všechny hodnoty) a stejná hladina významnosti (p < 0,001) platila pro změnu denního i nočního průměru. U již dříve léčených pacientů klesl 24hodinový průměr ze 145/84 na 128/75 mm Hg (p < 0,001 pro obě hodnoty). Předčasně byla léčba ukončena u šesti pacientů (1,5 % celého souboru), kteří byli všichni léčeni monoterapií. U poloviny z nich byl důvodem přerušení suchý kašel (0,8 % celého souboru). Závěr: Léčba imidaprilem v průměrné dávce 11 mg 1× denně vedla k velmi dobré dvacetičtyřhodinové kontrole krevního tlaku, a to jak v monoterapii (nově léčení pacienti i přechod z jiné léčby), tak při kombinaci s jinými antihypertenzivy. Suchý dráždivý kašel se objevil v méně než 1 % případů, což potvrzuje nízký výskyt tohoto nežádoucího účinku z jiných pozorování.

Introduction: Treatment with long-acting antihypertensive medication prevents the blood pressure elevation in morning hours, thus decreasing the cardiovascular risk. We used ABPM to assess the eff ect of imidapril on 24-hour blood pressure control in a 10-week trial. Materials and methods: 412 patients (52% men) aged > 18 years (21–89; mean: 58; median: 60) with mild to moderate hypertension were enrolled. Imidapril monotherapy was used in 302 patients (73%) (de novo treatment or switch from another), 65 patients (16%) received combination of imidapril with another antihypertensive drug and not enough data for assessment were available from 45 patients (11%). During 10 weeks, 3 follow-up visits with 2 ABPMs took place (second visit-conclusion). The data were obtained using a standardized form and the blood pressure including ABPM was monitored in a standard way according to the guidelines. The mean imidapril dose was 11 mg daily. Results: Mean baseline blood pressure was 155/92 mmHg (median: 155/92) and it dropped to 132/80 mmHg by 8 weeks of treatment (median: 130/80 mmHg; p < 0.001 for both BP values). In newly diagnosed hypertonics, the blood pressure dropped from 153/92 mmHg (median: 155/90) to 132/81 mmHg (median: 130/80) (p < 0.001 for both values). In patients switched to imidapril from another antihypertensive medication, the blood pressure decreased from 155/92 mmHg (median: 155/95) to 134/79 mmHg (median: 135/80) (p < 0.001 for both values). Previously treated hypertonics showed blood pressure decrease from 161/95 mmHg (median: 160/95) to 131/78 mmHg (median: 130/80) (p < 0.001 for both values). Mean 24-hour blood pressure dropped from 141/83 to 127/76 (p < 0.001 for all measurements). As for the group treated with monotherapy (newly diagnosed patients or switch), the mean values also decreased signifi cantly to those recommended for ABPM (from 138/82 to 126/76 and from 142/83 to 128/76 mm Hg, respectively; p < 0.001 for all measurements) and the same signifi cance level (p < 0.001) was observed for the changes of the daytime/nighttime mean values. In previously treated patients, the 24-hour mean value dropped from 145/84 to 128/75 mm Hg (p < 0.001 for both values). The treatment was withdrawn in 6 patients (1.5% of the entire population), all of which were treated with monotherapy. Dry cough was the reason for treatment withdrawal in half of them (0.8% of the entire population). Conclusion: Treatment with imidapril – mean dose 11 mg once daily – lead to a very good 24-hour blood pressure control. This applied both to monotherapy (de novo treatment or switch from another) and to combinations with other antihypertensive medications. Dry irritative cough was observed in less than 1% of cases, confi rming the low rates of this side eff ect described in other reports.

• Klíčová slova
• Ambulantní monitorace krevního tlaku, 24hodinová kontrola hypertenze, Dlouhodobě působící přípravky,
• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• imidazoliny aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Úvod: Léčba přípravky mající neutrální vliv na metabolizmus lipidů a pozitivní vliv na glukózový metabolizmus může podstatně zlepšit dlouhodobou prognózu pacientů s metabolickým syndromem a hypertenzí. Cílem naší práce bylo v rámci neintervenčního observačního klinického hodnocení zjistit jednak bezpečnost léčby moxonidinem a jednak posoudit změnu laboratorních parametrů souvisejících s metabolickým syndromem. Materiál a metodika: Do 6měsíčního sledování (2 kontroly po 3 měsících) bylo zařazeno 748 pacientů starších 18 let (22–87; průměr 59; medián 60) s mírnou převahou žen (n = 401, 54 %), s metabolickým syndromem (přítomnost ? 3 rizikových faktorů dle kritérií NCE ATP III) a s nedostatečně kontrolovanou hypertenzí. Pro získání dat byl použit standardní formulář, měření TK (tlak krve) bylo standardizováno dle guidelines a laboratorní odběry byly hodnoceny certifikovanou laboratoří. Studijní medikace (moxonidin, Cynt®) byla podávána nově zachyceným hypertonikům a/nebo hypertonikům s nedostatečně kontrolovanou hypertenzí na úvodní návštěvě. Výsledky: Studii dokončila většina pacientů (98,8 %). V průběhu sledování se nevyskytly žádné nežádoucí účinky. Moxonidin byl nejčastěji podáván v kombinaci s jinými antihypertenzivy (81,1 % pacientů), a to kvůli nedostatečné účinnosti současné antihypertenzní léčby. Nejčastější dávkou bylo 0,4 mg/den jak v případě monoterapie (44,9 % pacientů), tak i v případě kombinace (59,8 % pacientů). Ke změně současné terapie došlo u 142 (19,2 %) pacientů při kontrolní návštěvě a u 57 (7,7 %) pacientů při závěrečné návštěvě. Mezi vstupní a konečnou návštěvou došlo ke změně všech parametrů (krevní tlak, hmotnost, obvod pasu, celkový cholesterol, LDL- a HDL-cholesterol, triglyceridy, glykemie, tepová frekvence) při vysoké míře významnosti (p < 0,001). Závěr: Všechny sledované parametry se v průběhu 6měsíčního sledování velmi signifikantně změnily. Přidání moxonidinu (Cynt®) k zavedené léčbě nejen vedlo ke snížení krevního tlaku, ale došlo i k vysoce signifikantnímu ovlivnění metabolických parametrů, aniž by se významně změnila průvodní léčba. Léčbu moxonidinem je možné považovat za metabolicky neutrální s přidanou pozitivní hodnotou na metabolické parametry, což je ve shodě s jinými studiemi.

Introduction: Treatment with agents neutral to lipid metabolism but with a positive effect on glucose metabolism might significantly improve the long-term prognosis of patients with metabolic syndrome and hypertension. The aim of our non-interventional observational clinical study was to evaluate the safety of treatment with moxonidine and to assess changes to the metabolic syndrome-related laboratory parameters. Materials and methods: A total of 748 patients over 18 years of age (22–87; mean 59; median 60) were included in a 6-month evaluation (two 3-monthly study visits). There were slightly more female patients (n = 401, 54%) with metabolic syndrome (? 3 NCE ATP III risk factors) and poorly controlled hypertension. A standardized data collection form was used, blood pressure measurement was standardized as per the guidelines and laboratory samples were assessed in a certified laboratory. The study medication (moxonidine, Cynt®) was prescribed to patients with newly diagnosed hypertension and/or patients with hypertension poorly controlled at an initial visit. Results: The majority of patients (98.8%) completed the study. No adverse effects were reported during the study. Moxonidine was mostly prescribed as an add-on treatment to other antihypertensives (81.1% patients) due to the lack of efficacy of the present antihypertensive treatment. The most frequent dose was 0.4 mg/day as monotherapy (44.9% of patients) as well as add on treatment (59.8% of patients). A change to the treatment was performed in 142 (19.2%) of patients during the follow up visit and in 57 (7.7%) of patients during the last study visit. All parameters (blood pressure, body weight, waist circumference, total cholesterol, LDL- and HDL-cholesterol, triglycerides, glycaemia and pulse) have changed highly significantly (p < 0,001). Conclusion: Over the 6-month follow up, a highly significant change was observed to all monitored parameters. An addition of monoxidine (Cynt®) to an existing treatment resulted not only in a reduction to blood pressure but also in highly significant changes to metabolic parameters without any significant modifications of the treatment. Treatment with monoxidine can be considered as metabolically neutral with an added value of positive effect on metabolic parameters. This is in line with the results of other studies.

• Klíčová slova
• nekontrolovaná hypertenze, metabolicky neutrální přípravky,
• MeSH
• antihypertenziva škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• imidazoly škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom farmakoterapie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• obezita MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH