Syncope
Dotaz
Zobrazit nápovědu
2nd ed. xiii, 368 s. : il., tab., grafy ; 26 cm
- MeSH
- autonomní nervový systém patofyziologie MeSH
- sinus caroticus patofyziologie MeSH
- synkopa patologie terapie MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- kardiologie
- angiologie
Synkopa je relativně častým problémem v populaci starších školních dětí a adolescentů. Na pěti kazuistikách jsou demonstrovány některé častější příčiny synkop v dětském věku. U jinak zdravých dětí a dospívajících se nejčastěji vyskytují vazovagální synkopy, které mají benigní charakter a dobrou prognózu. Srdeční onemocnění jsou příčinou synkopy u dětí mnohem vzácněji, ohrožují však pacienta rizikem náhlého úmrtí. V diferenciální diagnostice příčin synkopy je nutné vyloučit další příčiny, zejména onemocnění neurologická, psychiatrická a metabolická. K základním vyšetřením u synkopy patří anamnéza, fyzikální vyšetření a 12svodové EKG. Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat těm pacientům, u nichž synkopa vznikla během zátěže nebo kteří mají jiné známky svědčící pro potenciální srdeční onemocnění jako palpitace a bolest na hrudi. V těchto případech jsou indikovány specializované kardiologické vyšetřovací metody, jako 24hodinové monitorování EKG, echokardiografické vyšetření, zátěžový test či elektrofyziologické vyšetření. U opakovaných epizod synkopy je vhodné provést test na nakloněné rovině (HUTT), kterému by mělo předcházet neurologické vyšetření včetně EEG. Léčba synkopy se řídí podle příčiny. U vazovagální příčiny mají přednost režimová opatření. Farmakologická léčba je indikována výjimečně u případů, které nereagují na režimová opatření, a měla by být naordinována až po důkladném vyšetření pacienta.
Syncope is a relatively frequent problem in population of older school children and adolescents. Some of the more common causes of syncope in childhood are demonstrated on five case reports. Vasovagal syncope is the most frequently reported syncope in otherwise healthy children and adolescents. It has benign character and good prognosis. Cardiac disease is a rather rare cause of syncope in children but endangers the patient with risk of sudden death. In differential diagnostic approach to syncope it is necesery to rule out other causes as neurologic, psychiatric and metabolic diseases. In all patients with syncope careful history should be obtained and physical examination and 12-lead ECG should be performed. Special attention should be paid to the patients with syncope during physical exercise and with other signs of potential cardiac disease such as palpitation or chest pain. Specialized cardiologic tests such as 24-hour ECG monitoring, echocardiography, exercise testing or electrophysiologic studies are indicated in these cases. Head-up tilt table testing (HUTT) is eligible in patients with recurrent episodes of syncope. Neurologic examination including EEG should precede this test. Treatment of syncope depends on the cause. Non-pharmacologic approach and education is preferred in patients with vasovagal syncope. Pharmacologic treatment is rarely indicated in cases resistant to non-pharmacologic approach and should be prescribed only after careful examination of the patient.
- MeSH
- diagnostické techniky a postupy MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- poruchy vědomí MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- synkopa etiologie klasifikace terapie MeSH
- tachykardie MeSH
- test na nakloněné rovině metody MeSH
- vazovagální synkopa MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Nárůst stavů, u nichž v popředí potíží stojí krátkodobé změny posturálního tonu s poruchami vědomí, zřejmě úzce souvisí se změněným způsobem života mladé populace. Snížení tělesné aktivity, sedavý způsob života, mnohdy v kombinaci s výraznými negativními zásahy do životního režimu, se významně podílí na vzniku kardiovaskulárních dysregulací, které se prezentují řadou subjektivních i objektivních symptomů. Vzhledem k tomu, že za obdobnou symptomatologií se mohou skrývat i závažná onemocnění, vyžadující neodkladnou terapii, snažili se autoři článku poukázat na diagnostické a terapeutické postupy u synkopálních stavů a na možnosti jejich medikamentózního i režimového ovlivnění.
The increase in the frequency of syncope, a state in which a temporary loss of postural tone is accompanied by a loss of consciousness, might be linked to the changed lifestyle of the younger generation. The decrease of physical activity and a sedentary lifestyle, often in combination with a considerable negative interference in lifestyle regimen, significantly contribute to the development of cardiovascular dysregulation presenting with a host of subjective and objective symptoms. This presenting symptomatology could conceal very serious medical conditions which may require urgent therapy. With this in mind the authors point out some diagnostic and therapeutic modalities for use in the evaluation of patients presenting with syncope and comment on the possibilities which their medical and regimens may influence.
V diagnostice ortostatických dysregulací a synkop vycházíme z podrobné anamnézy a klinického vyšetření, kterými se snažíme především vyloučit závažná kardiální a neurologická onemocnění. V případě pochybností pomohou v diagnostice těchto stavů uvedená vyšetření, která upřesní naše diagnostické závěry a terapeutické postupy. V terapii převážně se vyskytujících oběhových synkop vegetativních využíváme především režimová opatření a pohybové aktivity zvyšující tělesnou zdatnost, teprve v případech, kdy tato opatření selhávají, přistupujeme k léčbě farmakologické. Kardiální a neurologické příčiny, stejně jako synkopy, u nichž se nám podaří zjistit vyvolávající faktory, vyžadují kauzální terapii.
During the diagnostic evaluation of orthostatic dysregulations and syncope we obtain a detailed history and clinical examination of the patient in order to exclude any serious cardiological or neurological disorders. If either of these conditions is subsequently suspected other specific examinations, defining our diagnostic conclusions and therapeutic modalities, are helpful. Modifications of lifestyle and physical exercise are suitable modes of therapy for syncope which predominantly occurs via a vasovagal reflex. If these precautions fail drug therapy is then commenced. Cardiological and neurological symptoms, as well as syncope with a known cause, require causative therapy.
Pojmem synkopa označujeme náhlou, krátkodobou ztrátu vědomí s úplným návratem k předchozí úrovni neurologických funkcí. Synkopy dělíme na nervově zprostředkované (při hypersenzitivitě karotického sinu, situační či vazovagální), kardiální, ortostatické a neurogenní. U starších dospělých je pravděpodobnější výskyt ortostatických synkop, hypersenzitivity karotického sinu nebo kardiálních synkop, zatímco u mladších dospělých se častěji vyskytují synkopy vazovagální. Mezi běžné nesynkopální syndromy s podobnými projevy patří epileptické záchvaty, metabolické a psychogenní poruchy a akutní intoxikace. Pacienti, u nichž došlo k synkopě (jiné než nervově zprostředkované a ortostatické), jsou ve zvýšené míře ohroženi úmrtím z jakékoli příčiny. Při posuzování krátkodobého rizika úmrtí a potřeby akutní hospitalizace se osvědčily tyto klinické nástroje: Sanfranciská pravidla pro hodnocení synkop (San Francisco Syncope Rule) a Stratifi kace rizika u synkop na příjmovém oddělení (Risk Stratifi cation of Syncope in the Emergency Department). Směrnice doporučují algoritmický přístup k vyšetřování synkop začínající rozborem anamnézy a fyzikálním vyšetřením. U všech nemocných po synkopě je nutno provést elektrokardiografi cké vyšetření, posoudit vliv ortostázy na základní fyziologické ukazatele a zajistit monitoraci intervalu QT. Pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, abnormálním elektrokardiografi ckým nálezem nebo s výskytem náhlé smrti v rodinné anamnéze, jakož i nemocní po nevysvětlené synkopě by měli být hospitalizováni za účelem dalšího dovyšetření. U pacientů s nervově zprostředkovanou nebo ortostatickou synkopou zpravidla nebývá dalších testů zapotřebí. Případy synkop nejasné etiologie mohou vyžadovat provedení dalších vyšetření typu echokardiografi e, stupňovitých zátěžových testů, elektrokardiografi cké monitorace a elektrofyziologických vyšetření. Ačkoliv u části nemocných zůstane synkopa nevysvětlena i poté, co podstoupí podrobná diagnostická vyšetření, je větší pravděpodobnost, že závažným základním onemocněním trpí pacienti s opakovanými synkopálními příhodami v porovnání s pacienty s ojedinělou synkopou.
Syncope is a transient and abrupt loss of consciousness with complete return to preexisting neurologic function. It is classifi ed as neurally mediated (i.e., carotid sinus hypersensitivity, situational, or vasovagal), cardiac, orthostatic, or neurogenic. Older adults are more likely to have orthostatic, carotid sinus hypersensitivity, or cardiac syncope, whereas younger adults are more likely to have vasovagal syncope. Common nonsyncopal syndromes with similar presentations include seizures, metabolic and psychogenic disorders, and acute intoxication. Patients presenting with syncope (other than neurally mediated and orthostatic syncope) are at increased risk of death from any cause. Useful clinical rules to assess the short-term risk of death and the need for immediate hospitalization include the San Francisco Syncope Rule and the Risk Stratifi cation of Syncope in the Emergency Department rule. Guidelines suggest an algorithmic approach to the evaluation of syncope that begins with the history and physical examination. All patients presenting with syncope require electro cardiography, orthostatic vital signs, and QT interval monitoring. Patients with cardiovascular disease, abnormal electrocardiography, or family history of sudden death, and those presenting with unexplained syncope should be hospitalized for further diagnostic evaluation. Patients with neurally mediated or orthostatic syncope usually require no additional testing. In cases of unexplained syncope, further testing such as echocardiography, grade exercise testing, electrocardiographic monitoring, and electrophysiologic studies may be required. Although a subset of patients will have unexplained syncope despite undergoing a comprehensive evaluation, those with multiple episodes compared with an isolated event are more likely to have a serious underlying disorder.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- anamnéza MeSH
- biologické markery MeSH
- diagnostické techniky a postupy normy využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dilatační kardiomyopatie diagnóza etiologie MeSH
- echokardiografie metody normy využití MeSH
- elektrokardiografie metody normy využití MeSH
- ischemická choroba srdeční diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- ortostatická intolerance diagnóza etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy MeSH
- syndrom dlouhého QT diagnóza etiologie MeSH
- synkopa diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- vazovagální synkopa diagnóza etiologie MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Bakken Research Center series ; Vol. 10
XVI, 171 s. : tab., grafy ; 24 cm
- MeSH
- autonomní nervový systém patofyziologie MeSH
- sinus caroticus patofyziologie MeSH
- synkopa patofyziologie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- neurologie
- kardiologie
- angiologie
Synkopa je náhlá přechodná ztráta vědomí způsobená krátkodobou hypoperfuzí mozku. Je častým důvodem návštěvy pacientů na akutních příjmových ambulancích, kde je klíčové odlišit život ohrožující příčiny od benigních stavů. V této kazuistice představujeme případ 71letého pacienta, u kterého byla synkopa způsobena rupturou aneuryzmatu pravé koronární tepny, což vedlo k vytvoření objemného hematomu utlačující pravostranné srdeční oddíly. Tento mechanismus vedl k opakovaným synkopám, které na první pohled mohly být mylně přičítány ortostatické hypotenzi způsobené nově nasazenými antihypertenzivy. Případ podtrhuje důležitost komplexního přístupu k diagnostice synkop a zdůrazňuje potřebu vyloučení vážných kardiovaskulárních příčin, zejména v případě opakovaných a nevysvětlitelných synkop. Tento vzácný, ale život ohrožující stav byl promptně diagnostikován a léčen urgentním kardiochirurgickým zákrokem.
Syncope is a sudden transient loss of consciousness caused by short-term hypoperfusion of the brain. It is a common reason for patients to visit acute admissions, where it is crucial to distinguish life-threatening causes from benign conditions. In this case report, we present the case of a 71-year-old patient whose syncope was caused by rupture of a right coronary artery aneurysm, resulting in the formation of a bulky hematoma in the right-sided cardiac compartments. This mechanism led to recurrent syncope, which at first glance could be mistakenly attributed to orthostatic hypotension caused by newly administered antihypertensive drugs. The case highlights the importance of a comprehensive approach to the diagnosis of syncope and emphasizes the need to exclude serious cardiovascular causes, especially in cases of recurrent and unexplained syncope. This rare but life-threatening condition was promptly diagnosed and treated by urgent cardiac surgery.
- MeSH
- kardiochirurgické výkony MeSH
- koronární aneurysma komplikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- prasklé aneurysma * chirurgie diagnóza komplikace MeSH
- senioři MeSH
- synkopa * etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Neurokardiogenní synkopa je patologií, která často zůstává nesprávně diagnostikována v rámci diferenciální diagnostiky poruch vědomí. Na souboru 21 pacientů jsou studovány interiktální EEG nálezy, je srovnávána frekvence a charakter abnormních grafů u jednotlivých typů neurokardiogenní synkopy. U 12 synkop (H pacientů) jsou hodnoceny parametry iktálního EEG korelátu a měřeny různé elektro-klinické a klinické parametry v dobé presynkopální aury. Tyto parametry jsou potom srovnány u skupin pacientů s konvulzivní a non-konvulzivní synkopou. U 58 % pacientů s diagnózou neurokardiogení synkopy lze zaznamenat nespecifickou abnormitu v interiktálním EEG. Signifikantně vyšší stupeň nespecifické interiktální abnormity lze vidět u pacientů se synkopou, v průběhu které je patma kardioinhibice. Studie iktálních záznamů prokazuje, že čím rychlejší je rozvoj presynkopální fáze, tím pravděpodobněji se v průběhu poruchy vědomí objevují konvulze.
Neurocardiogenic syncope is the pathology which is often misdiagnosed among other etiological units in the differential diagnosis of impaired consciousness. The interictal EEG findings, the comparison of EEG abnormalities in various types of neurocardiogenic syncope is studied in 21 patients. Ictal EEG during syncope and various clinical and electroclinical parameters at the time of presyncope are evaluated in 12 ictal EEG (in 11 patients). Patients suffering from convulsive and non-convulsive syncopes are compared. We found non-specific interictal abnormalities in 58% of all patients with neurocardiogenic syncope. A greater degree of this abnormality can be observed in syncope with a cardioinhibitory course. The ictal EEG study suggests that the faster is the development of syncope, the higher is the probability of convulsions.
- MeSH
- bezvědomí diagnóza etiologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- elektroencefalografie metody MeSH
- lidé MeSH
- progrese nemoci MeSH
- svalové křeče MeSH
- synkopa diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- vazovagální synkopa diagnóza patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
The risk of syncope occurring while driving has obvious implications for personal and public safety. We aimed to define the clinical characteristics, causes, and prognosis of syncope while driving. METHODS AND RESULTS: In this case-control study of consecutive patients evaluated for syncope from 1996 through 1998 at an academic medical center, we documented causes, clinical characteristics, and recurrence of syncope while driving. Of 3877 patients identified, 381 (9.8%) had syncope while driving (driving group). Compared with the 3496 patients (90.2%) who did not have syncope while driving, the driving group was younger (P=0.01) and had higher percentages of male patients (P<0.001) and patients with a history of any cardiovascular disease (P=0.01) and stroke (P=0.02). Syncope while driving was commonly caused by neurally mediated syncope (37.3%) and cardiac arrhythmias (11.8%). Long-term survival in the driving group was comparable to that of an age- and sex-matched cohort from the Minnesota population (P=0.15). Among the driving group, syncope recurred in 72 patients, 35 of whom (48.6%) had recurrence >6 months after the initial evaluation. Recurrences during driving happened in 10 patients in the driving group, 7 of which (70%) were >12 months after the initial evaluation. CONCLUSIONS: In our study, neurally mediated syncope was the most common type of syncope while driving. The causes of syncope, the late recurrences of syncope (during > or =6 months of follow-up), and the overall low incidence of recurrent syncope while driving provide useful information to supplement current recommendations on driving for these patients.
- MeSH
- databáze faktografické MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- incidence MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- ortostatická hypotenze mortalita MeSH
- prognóza MeSH
- recidiva MeSH
- řízení motorových vozidel statistika a číselné údaje MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- srdeční arytmie mortalita MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- vazovagální synkopa mortalita MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Minnesota MeSH
