adhesive Dotaz Zobrazit nápovědu
sv.
- MeSH
- adheziva MeSH
- vazba zubní MeSH
- zubní materiály MeSH
- Publikační typ
- periodika MeSH
- Konspekt
- Stomatologie
- NLK Obory
- zubní lékařství
Úvod: Po testování pevnosti vazby jednotlivých adhezivních materiálů je k dispozici pouze údaj o tom, jakému zatížení jsou tyto materiály schopné odolat Pokud je nutné zjistit, na kterém místě došlo k oddělení zámku, resp. selhání vazby, lze stanovit pro jednotlivé povrchy tzv. ARl - Adhesíve Remnant Index. Jedná se o ukazatel, který pomáhá určit místo, kde došlo k porušení vrstvy adheziva. Podle výsledků potom lze stanovit, zda došlo k porušení vazby na povrchu báze zámku, na povrchu zubu nebo přímo ve vrstvě samotného adheziva. Význam stanoveníARI spočívá ve využití v oblasti výzkumu a v možnosti cíleně zvýšit pevnost vazby ortodontických adhezivních materiálů. Cíl: Stanovit ARl pro různé ortodontické adhezivní materiály na různých površích. Materiál a metodika: Testovány byly adhezivní systémy BrackFix NT, Neobond TM a Transbond TM XT ze skupiny kompozitních materiálů, GC Fuji ORTHO TM, GC Fuji ORTHC TM LC ze skupiny skloionomemích cementů I akrylátová pryskyřice Spofacryl. Testovanými povrchy byly sklovina extrahovaných premolárů, kompozitní fazety, pryskyřičné korunky a keramické plošky metalokeramických korunek. Bylo použito celkem 486 vzorků, u kterých byla měřena pevnost vazby adhezivních materiálů. Všechny povrchy, na kterých byla cestovaná pevnost vazby jednotlivých ortodontických lepidel, tedy báze zámku i povrch skloviny (resp. umělý povrch na který byl zámek lepen), byly fotograficky dokumentovány pomocí zvětšovací lupv. Poté byla přes každý obrázek proložena mřížka, která oblast báze zámku a lepeného povrchu rozdělila na 16 stejných polí ve 4 řadách a 4 sloupcích a přítomnost lepidla v jednotlivých políčkách byla zaznamenána do tabulek. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny, a bylo provedeno také statistické srovnání jednotlivých měření pomocí Kruskall-Wallis ANOVA testu. Výsledky: Na všech testovaných površích byly zjištěny statisticky významné rozdíly při hodnocení ARl mezi adhezivními systémy. Největší počet selhání vazby ve vrstvě adheziva jsme sledovali u pryskyřice Spofacryl. Kompozitní materiály zůstávaly na povrchu zubu ve větší míře než skloionomerní cementy, na bázi zámku tomu bylo naopak. Ve většině případu bylo možno pozorovat stejné chování materiálu v rámci jedné materiálové skupiny. v některých případech byla také potvrzena závislost velikosti pevnosti vazby a ARI. Závěr: Jednotlivé adhezivní systémy se od sebe liší v množství zanechaných zbytků lepidla na bázi zámku a testovaném povrchu a existuje závislost mezi velikostí pevnosti vazby a lokalizací zbytků lepidla. Výsledky je možno využít 't v oblasti výzkumu a zjištěné údaje je možno aplikovat v praxi. Práce byla podporována projektem SVC 1M0528.
Introduction: After testing individual adhesives the only one infonmation is available - the amount of load the materials can resist In case we need to determine at which place the bracket debonding occurred, or where the bond failed, we can use the so-called ARl - Adhesive Remnant Index. ARl helps to identify the place wnere the adhesive's layer got damaged. The results help to decide whether the bond was damaged at the bracket base surface, tooth surface, or In the layer of the adhesive itself. ARl thus helps to study and increase the bond strength of orthodontic adhesive materials. Aim: Determine ARl for different orthodontic adhesives on different types of surfaces. Materials and metifiods: We tested adhesive systems BrackFix NT, NeobondTM and TransbondTM XTof composlte materials, GC Fuji ORTHO TM, GC Fuji ORTHO TM LC of glass ionomer cements, and acrylic resin Spofacryl®. The surfaces tested were: enamel of extracted premolars, composite veneers, acrylic resin crowns, and ceramie veneers of metal-ceramic crowns. The strength of adhesive materials bond was measured in 486 samples. All surfaces used for the testing, i.e. bracket base as well as the enamel surface (or an artificial surface to which the bracket was attached) were photographed with the help of a magnifying glass. Then a grid (4 columns and 4 lines) was put over each photograph, and the remnants of an adhesive in individual plots were recorded in tables. The results were statistically processed, and statistical comparison of individual measurements was performed. Results: Statistically significant differences of ARl of individual adhesives were found in all the surfaces tested. The greatest number of bond failures in the adhesive layer was recorded for the Spofacryl resin. Composites remained on the tooth surface more often than glass ionomer cements (in case of the bracket base the situation was just opposite). We observed the same behavior within the same group of materials. The correlation between a bond strength and ARl was observed in some cases. Conclusion: Individual adhesive systems differ in the amount of adhesive remnants on the bracket base and the surface tested; there is the dependence between the bond strength and location of adhesive residuals. The results may be used in further research, and the data obtained are to be applied in practice. The work was supported by the project SVC 7M0825.
- MeSH
- adheze tkání MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- recidiva MeSH
- střevní obstrukce chirurgie MeSH
- tenké střevo MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- adheziva škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- retence zubní náhrady MeSH
- zubní náhrady MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Byla studována adhezivita větvených oligoesterů v podmínkách in vitro měřením maximální síly potřebné k odtržení testovaného vzorku od podkladu (Fmax) za různých testovacích podmínek. Větvené oligoestery byly syntetizovány z kyseliny mléčné a glykolové v molárním poměru 1:1 a mannitolu nebo dipentaerythritolu jako větvící složky v koncentraci 3 %, 5 % nebo 8 %. Pro snížení viskozity, a tím usnadnění zpracovatelnosti a aplikace byl použit triethyl–citrát (TEC) v koncentraci 30 %. Polymerní systémy pro měření adhezivity byly připraveny tavením oligoesterů v mikrovlnné troubě a důkladnou homogenizací s TEC. Adhezivní síla byla měřena na materiálovém zkušebním stroji T1-FR050TH.A1K Zwick/Roell při nastavené rychlosti odtržení 10 mm/min nebo 100 mm/min, kontaktní síle 10 N nebo 20 N a době kontaktu vzorku s podkladem 5 s nebo 10 s. Bylo zjištěno, že adhezivita větvených oligoesterů je významně vyšší než adhezivita gelů želatiny, methylcelulosy, karmelosy sodné soli nebo karbomeru sodné soli. Oligoestery větvené dipentaerythritolem vykazovaly vyšší adhezivní sílu než oligoestery větvené mannitolem. S rostoucí koncentrací větvící složky v oligoesteru se zvyšovala hodnota adhezivní síly. Z testovaných zkušebních parametrů byl zjištěn statisticky významný vliv rychlosti odtržení vzorku od podkladu na velikost Fmax. Vliv různé doby kontaktu se projevil pouze u některých vzorků a vliv různé kontaktní síly na hodnotu Fmax nebyl prokázán u žádného vzorku.
Adhesive force of branched oligoesters under the in vitro conditions was studied by measuring the maximal force necessary to separate the tested sample from the base (Fmax) under different testing conditions. Branched oligoesters were synthesized from lactic and glycolic acids in the molar ratio 1:1, and from mannitol or dipentaery thritol as the branching components in concentrations of 3%, 5% or 8%. To decrease viscosity and thus to facilitate the workability and administration, triethyl citrate (TEC) in a concentration of 30% was employed. Polymeric systems for adhesive force measurements were prepared by melting oligoesters in a micro oven and by homogenization with TEC. Adhesive force was measured on a material testing device T1-FR050TH.A1K Zwick/Roell at the set rate of separation 10 mm/min or 100 mm/min, contact force 10 N or 20 N, and a period of contact of the sample with the base of 5 s or 10 s. The adhesive force of branched oligoesters was found to be significantly higher than the adhesive force of gelatine gels, methylcellulose, carmelose sodium salt or sodium carbomer salt. Dipentaerythritol-branched oligoesters exerted higher adhesive force than mannitol-branched oligoesters. The value of adhesive force was increased with growing concentration of the branching component in the oligoester. Of the experimental parameters tested, a statistically significant influence of the separation rate of the sample from the base on the magnitude of Fmax was observed. The influence of different periods of contacts was manifested only in some samples, and the influence of different contact forces on Fmax value was not demonstrated in any sample.
- MeSH
- adheziva analýza chemie MeSH
- adhezivita účinky léků MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- klinické laboratorní techniky přístrojové vybavení využití MeSH
- kyselina mléčná analýza chemie MeSH
- nosiče léků aplikace a dávkování MeSH
- polymery analýza chemie MeSH
- techniky in vitro MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Preparace tvrdých zubních tkání Er:YAG laserem představuje alternativu klasické mechanické preparace. Vzhledem k mechanismu odstraňování zubních tkání (mikroexploze) je uvedený způsob preparace vhodný především pro adhezivní materiály. Při použití energie okolo 100 mJ/cm2 vzniká systém nerovností ve sklovině a dentinu, který může být využit pro mechanickou retenci kompozitních materiálů. Autorka podává informaci o elektron mikroskopickém obraze skloviny a dentinu po ozáření Er:YAG laserem s energií 105 mJ/cm2. Vzhled skloviny připomíná situaci po leptání kyselinou ortofosforečnou – je patrná prizmatická struktura, konce sklovinných prizmat jsou však zaobleny.Povrch dentinu je nerovný s patrnými vchody do dentinových tubulů, které jsou ve srovnání s dentinem ošetřeným kyselinou ortofosforečnou užší. Adhezivní příprava tvrdých zubních tkání laserovým zářením má opodstatnění zejména tam, kde „laserové leptání“ plynule navazuje na preparaci kavity.
Preparation of hard dental tissues by Er:YAG laser represents an alternative of classical mechanical preparation. In view of the mechanism of removing dental tissues (microexplosion) the given way of preparation is suitable especially for adhesive materials. When using energy around 100 mJ/cm2 a system of unevenness develops in enamel and dentin, which may be used for mechanical retention of composite materials.The author informsabout electron microscopic picture of enamel and dentin after irradiation by Er:YAG laser of the energy 105 mJ/cm2. The appearance of enamel resembles the situation after etching with orthophosphoric acid – the prismatic structure is evident,but the ends of enamel prismsare rounded.The surface of dentin is uneven with apparent entrances into the dentin tubules, which is narrower in comparison with dentin treated with orthophosphoric acid. The adhesive preparation of hard tooth tissues by laser radiation is well-founded especially in such cases, where the „laser etching“ fluently follows after preparation of cavity.
