cognitive tests
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Krátké screeningové kognitivní testy slouží k včasné detekci kognitivních poruch a tím k zahájení adekvátní léčby a dalších opatření. Cílem článku je představit takové screeningové testy, které jsou použitelné v běžném provozu ambulance praktického lékaře, jsou jednoduché a zároveň dostatečně spolehlivé pro odlišení zdravých osob od osob s kognitivní poruchou. Kromě zavedených, převážně zahraničních testů je představeno i několik nových českých zkoušek a je provedeno porovnání těchto testů z hlediska několika ukazatelů: délky trvání, vyšetřovaných kognitivních funkcí, záchytu mírné kognitivní poruchy (MKP), dostupnosti českých norem a alternativních verzí. Představeno je pět testů: Test kreslení hodin, Mini-mental State Examination (MMSE), Montrealský kognitivní test (MoCA), Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Písemné pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV). Závěrem jsou popsány doporučené postupy pro klinickou praxi.
Short cognitive screening tests are used for early detection of cognitive deficits in order to provide appropriate treatment. The aim of this article is to introduce appropriate cognitive screening tests that are usable in a busy general practitioner's office, are easy to use and reliable enough to differentiate between healthy adults and patients with cognitive impairment. Except for well-known foreign test (Clock drawing test, Mini-mental State Examination (MMSE), Montreal cognitive test (MoCA)), several new Czech tests are introduced: Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA), a Written Picture Naming and Immediate Recall (PICNIC). Duration time, examined cognitive functions, mild cognitive impairment detection, availability of Czech norms and parallel version existence of these tests are compared.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- kognitivní poruchy * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
V měření kognitivních deficitů jsou rozpory na úrovni kliniky i výzkumu. Přítomnost kognitivního deficitu je možné stanovit kvalitativně či kvantitativně a s odkazem na minulost pacienta srovnáním s jeho dřívějším působením. V práci jsou popsány různé způsoby určování kognitivního deficitu. Doporučuje se bližší spolupráce kvantitativních a kvalitativních přístupů.
There are differences in measurement of cognitive deficits between clinicians and researchers. Diagnostics of present cognitive deficits is available through quantitative and qualititive methods and by analyzing history of the patient. Different approaches of measurement are described and close cooperation between quantitative and qualitative approaches is recommended.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti. Poruchy paměti ve stáří mohou být prvním příznakem Alzheimerovy nemoci, ale také řady jiných onemocnění. K rychlému a snadnému vyšetření paměti slouží dva inovativní a původní české testy - Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV), které byly vyvinuty přímo v České republice. Test ALBA spočívá v opakování věty o šesti slovech, předvádění a vzápětí vybavení šesti gest a nakonec vybavení slov původní věty. V testu POBAV je úkolem nejdříve písemně pojmenovat 20 černobílých obrázků a vzápětí si vzpomenout a napsat co nejvíce jejich názvů během jedné minuty. Oba testy ALBA a POBAV jsou snadné na provedení a vyhodnocení, ale zároveň náročné pro vyšetřovanou osobu, jsou velmi krátké s trváním do pěti minut a slouží ke zjištění mírných kognitivních deficitů, zejména krátkodobé epizodické nebo dlouhodobé sémantické paměti. Mezi další testy patří slovní produkce zvířat za půl minuty, test kreslení hodin a jeho rozšířená varianta s učením a vybavením tří slov jako test Mini‐Cog. Při nálezu kognitivního deficitu je zapotřebí stanovit jeho přesnější příčinu pomocí více pomocných vyšetřovacích metod, které jsou vysvětleny. Pomocí tohoto komplexního přístupu je možné dospět ke správné diagnóze.
Older people with memory impairment are more frequent with an increasing proportion of the aging population. Memory impairment in old age can be the first symptom of Alzheimer's disease, but also many other diseases. Two innovative and original Czech tests are used for a quick and easy memory examination - Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) and Picture naming and immediate recall (PICNIR) which were developed right in the Czech Republic. The ALBA test consists of repeating a sentence of six words, performing and then recall of six gestures, and finally recall of the words of the original sentence. In the PICNIR test, the first task is to write down names of 20 black and white pictures and then to recall and write as many picture names as possible in one minute. Both ALBA and PICNIR tests are easy to perform and evaluate, but also challenging for the subject, are very short, lasting up to five minutes, and are used to detect mild cognitive deficits, especially short-term episodic or long-term semantic memory. Other tests include verbal fluency of animals in half a minute, the Clock Drawing Test and its extended variant with learning and recall of three words as the Mini-Cog test. When a cognitive deficit is proven, it is necessary to determine its more precise cause using several auxiliary examination methods which are explained. Thus it is possible to establish a correct diagnosis with such a comprehensive approach.
- Klíčová slova
- ALBA - Amnesia Light and Brief Assessment, PICNIR - Picture naming and immediate recall,
- MeSH
- demence diagnóza MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- testy pro posouzení mentálních funkcí a demence * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Pochopení vztahu mezi senzomotorickými proměnnými a exerkiny, které ovlivňují funkci mozku a kognici, nám umožňuje hlouběji porozumět biologickému procesu stárnutí. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jak silně jsou mozkový neurotrofický faktor (brain-derived neurotrophic factor, BDNF), irisin, svalová hmota a svalová síla asociovány s výsledky testů vybraných kognitivních funkcí u starších žen a jak dobře je predikují. Padesát sedm starších žen (průměrný věk 70,4 ± 4,1 roku) absolvovalo baterii neuropsychologických testů, měření izometrické dynamometrie a bioelektrické impedance. Hladiny v krevním séru sledovaných exerkinů byly stanoveny enzymatickým imunosorbentním testem (ELISA). Pro testování predikcí byly využity hierarchické vícenásobné regresní modely. Odhadli jsme, že rozptyl 46,1 % v krátkodobé paměti byl zapříčiněn hladinami BDNF v séru, přičemž druhým statisticky významným prediktorem byl věk (beta = –0,22; p = 0,030). Síla dolních končetin (lower limb strength, LLS) prokázala významnou prediktivní sílu jak u paměti – bezprostřední vybavení (beta = 0,39; p = 0,004), tak u paměti – oddálené vybavení (beta = 0,45; p = 0,001). Hladiny BDNF v séru byly významným prediktorem u oddáleného vybavení (beta = 0,29; p = 0,048). Přidání hladin BDNF do modelu prokázalo významné zvýšení jeho prediktivní síly o přibližně 5,6 % (p = 0,048) u paměti – oddálené vybavení. Index kosterní svalové hmoty (skeletal muscle index, SMI) a úroveň vzdělání byly významnými prediktory mentální flexibility. Byla zjištěna silná pozitivní asociace mezi hladinami BDNF, irisinem, svalovou silou a kognitivní funkcí, přičemž irisin a svalová síla jsou silnými prediktory hladin BDNF u starších žen. Studie byla realizována s podporou grantu Univerzity Karlovy – PRIMUS/19/HUM/012, Specifického vysokoškolského výzkumu SVV 260599, projektu COOPERATIO a Grantové agentury UK číslo grantu 268321. Korespondenční adresa: PhDr. Veronika Holá Katedra gymnastiky a úpolových sportů FTVS UK José Martího 269/31 162 52 Praha 6-Veleslavín e-mail: veronika.hola@ftvs.cuni.cz
Understanding the relationship between sensorimotor variables and exerkines related to brain function and cognition may help better understand biological ageing. The main aim of this study was to determine how strongly brain-derived neurotrophic factor (BDNF), irisin, muscle mass and muscle strength are associated and predict scores on selected cognitive domain tests in older women. Fifty seven older women (mean age 70.4 ± 4.1 years) underwent a battery of cognitive and psychological tests and measurements of isometric dynamometry and bioelectrical impedance. Serum exerkines levels were measured by enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA). Hierarchical multiple regression models were used to test the predictions. We estimated that 46.1% of the variance in short-term memory was accounted for by serum BDNF levels, with age being the second statistically significant predictor (Beta = -0.22; p = 0.030). Lower limb strength (LLS) showed significant predictive power in both immediate (Beta = 0.39; p = 0.004) and delayed memory (Beta = 0.45; p = 0.001), serum BDNF levels were a significant predictor in delayed memory (Beta = 0.29; p = 0.048). Adding serum BDNF levels to the model showed a significant increase in predictive power of approximately 5.6% (p = 0.048) in delayed memory. Skeletal muscle index (SMI) and education level were significant predictors of mental flexibility. A strong positive association between BDNF levels, irisin, muscle strength, and cognitive function was found, with irisin and muscle strength being strong predictors of BDNF levels in older women.
- Klíčová slova
- irisin,
- MeSH
- fibronektinová doména typu III fyziologie MeSH
- kognice fyziologie MeSH
- kognitivní stárnutí * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- mozkový neurotrofický faktor krev MeSH
- neuropsychologické testy * statistika a číselné údaje MeSH
- paměť fyziologie MeSH
- prognóza MeSH
- průřezové studie MeSH
- regresní analýza MeSH
- senioři MeSH
- svalová atrofie etiologie MeSH
- svalová síla fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Autor popisuje vývoj a předběžnou validizaci české verze testu kognitivního odhadu (TKO, angl. CET), inspirovaného článkem Shallice a Evants (1978). Popisuje českou přípravu modifikace testu, shrnuje většinu studií, které test použily, a popisuje proces validizace na různých souborech i konečnou českou variantu testu s alternativními verzemi. Autor předpokládá klinickou užitečnost testu u pacientů s poruchami frontálních laloků pro krátkost a jednoduchost administrace. Prezentuje také korelace s IQ a výsledky faktorové analýzy. Test verbální fluence je modifikovanou verzí anglosaského testu FAS podle frekvence hlásek v ČR. Autor popisuje výsledky získané od 132 zdravých osob. Ženy byly nesignifikantně lepší než muži a celkově výsledky významně závisely na vzdělání probandů. Autor diskutuje o významu validizace obou testů.
Author describes development of preliminary validization of Czech version of Cognitive Estimation Test (CET), inspired by Shallice a Evants (1978). He presents description of Czech test modification and preparations, summarizes most of CET studies and describes process of validition in different samples and final test version with alternative variants prepared for test-retest in clinical practice. Author predicts test usefulness in clinical practice and research of frontal lobes for simple and short time administration. The correlations with IQ and factor analysis of the results are also presented. The Verbal Fluency Test is modified from FAS according to letter frequency in Czech language and used in a sample of 132 people from general population. Nonsignificantly better results in women and high dependence on education were found. Meaning of both test validization results and future research are discussed.
Kognice významně ovlivňuje průběh a funkční výsledné stavy schizofrenního onemocnění. Výsledný stav onemocnění je jen nepřímo ovlivnitelný farmakoterapií, která má limitovaný vliv na kognitivní funkce. V rehabilitaci kognitivního deficitu se často využívají také počítačové programy. V rámci CNS probíhá otevřená osmitýdenní studie sledující vliv počítačové rehabilitace pomocí Bracyho programu PSS CogReHab na výkon v neuropsychologických testech u schizofrenních nemocných. První výsledky u 12 nemocných (6 mužů a 6 žen) potvrdily zlepšení v některých kognitivních testech, v reprodukci Rey-Osterriethovy figury po 3 min (p = 0,024) a ve WCST: menší počet karet (p = 0,005), menší počet celkových chyb (p = 0,04), neperseveračních chyb (p = 0,02) a percentuální zlepšení konceptuální úrovně odpovědí (p = 0,04). Dalším pozitivním přínosem je zlepšení sociability pacientů a možnost okamžité zpětné vazby, kontroly vlastního výkonu. Předběžné výsledky ukazují potřebu soustředit pozornost na rehabilitaci pracovní a dlouhodobé paměti a verbálních parametrů.
Cognition has a significant impact on the course and functional outcome of schizophrenia. Disorder outcome can be affected by drug treatment only indirectly; drugs have a limited effect on cognitive functions. Computer programs are frequently used in rehabilitation of cognitive deficit. There is an open, eight-week study conducted in the CNS, investigating effects of computer-assisted rehabilitation with Bracy’s PSS CogReHab program on cognition in schizophrenia. First results in 12 subjects (6 males and 6 females) indicate improvement in some neuropsychological tests, reproduction of Rey-Osterrieth Figure after 3 min (p = 0.024) and in the WCST: decreased number of administered cards (p = 0.005), lower number of total errors (p = 0.04), non-perseverative errors (p = 0.02) and improvement in the percentage of conceptual response level (p = 0.04). Other positive findings include improvement of patients social life and immediate feedback, own control of action. Preliminary results suggest that more attention should be focused on rehabilitation of working and long-term memory and verbal parameters.
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kognitivní poruchy etiologie rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- počítače MeSH
- rehabilitace metody přístrojové vybavení MeSH
- schizofrenie diagnóza rehabilitace MeSH
- software MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Poruchy kognitivních funkcí u schizofrenie významně ovlivňují funkční výsledné stavy onemocnění. Kognitivní postižení se projevuje především v paměti, stavech pozornosti a ve vyšších exekutivních funkcích. Při pokusu o nápravu kognitivní dysfunkce se s částečným úspěchem využívá celá řada rehabilitačních programů, z nichž některé využívají i počítače. Dosavadní zkušenosti s počítačovou rehabilitací jsou nadějné, ukazuje se, že schizofrenní nemocní jsou schopni dokončit úlohy a jsou motivováni. Představujeme projekt počítačové rehabilitace kognitivního deficitu u schizofrenie, který využívá Bracyho program PSS CogReHab, a prezentujeme první zkušenosti s tímto rehabilitačním programem.
Impairment of cognitive functions in schizophrenia has a severe impact on the functional outcome of illness. Cognitive deficit can be detected in memory, attentional states, and executive functioning. Numerous rehabilitation programs are successfully used in remediation of cognitive dysfunction, some of them are computer-assisted. Experience with computer rehabilitation is encouraging, schizophrenic patients are able to complete tasks, they are motivated. We introduce a project of computer-assisted cognitive rehabilitation in schizophrenia using Bracy’s PSS CogReHab program, and present our first experience.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kognitivní poruchy patologie rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy metody MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- schizofrenie rehabilitace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
