• MeSH
• infekce chirurgické rány prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• oxacilin aplikace a dávkování   MeSH
• protézy a implantáty MeSH
• výkony cévní chirurgie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Incidence infekce cévních náhrad kolísá v rozmezí 0,5 až 6 %.Tradičním postupem při řešení infekce aortální náhrady je její odstranění a axilofemorální rekonstrukce. Alternativním postupem je odstranění protézy s in situ rekonstrukcí. Cílem práce je porovnat výsledky extraanatomické rekonstrukce s alternativními postupy. Materiál a metodika: V období leden 1987 až srpen 2008 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 1324 náhrad abdominální aorty, z nichž u 14 pacientů (1,05 %) došlo k infekci cévní náhrady, jeden pacient byl primárně operován na jiném pracovišti. U osmi pacientů byl založen axilobifemorální/axilopopliteální bypass (skupina A). U dvou byla odstraněna celá protéza a současně provedena in situ rekonstrukce (ISR) novou bifurkační protézou, u dvou jen parciální resekce protézy s náhradou resekovaného úseku nebo femorofemorálním crossover bypassem. Tři pacienti podstoupili pouze totální nebo parciální odstranění protézy bez další rekonstrukce. Výsledky: Ve skupině A nedošlo ani u jednoho ke krvácení z pahýlu aorty, bylo provedeno v průměru 3,5 (1–6) operace po objevení se infekce. Ve skupině B bylo v průměru provedeno 5 (1–16) operací po objevení se infekce. Ve skupině B se objevily tři reinfekce, ve skupině A nedošlo k reinfekci. V každé skupině zemřel jeden nemocný a byla nutná jedna amputace ve stehně ve skupině A a dvě ve skupině B. Závěr: Odstranění části nebo celé protézy s in situ rekonstrukcí považujeme za bezpečnou a přínosnou metodu v řešení infekce aortální náhrady u vybraných pacientů. Výsledky jsou srovnatelné s extraanatomickou rekonstrukcí, která i nadále zůstává metodou volby u stavů s virulentní infekcí.

Introduction: The incidence of vascular replacement infection is reported between 0.5–6.0%. The infection of aortal valve replacement is usually managed by its removal and axilofemoral reconstruction. Replacement removal and reconstruction in situ is another alternative. The aim of our work is to give the comparison of the results obtained with the extra-anatomic reconstruction and alternative techniques. Materials and methods. Between January 1987 and August 2008 1324 abdominal aortal replacements were performed in our department. In 14 patients (1.05%) the infection of the replacement occurred; one of the patients was operated on in another hospital. In eight patients axilobifemoral/axilopoplietal by-pass was applied (Group A). In two patients the whole replacement was removed together with in situ reconstruction (ISR) using a new bifurcation replacement. In two patients a partial resection of the replacement and the resected part substitution or femoro-femoral cross-over by-pass was performed. Three patients were treated with a total or partial replacement removal without the following reconstruction. Results: In Group A no haemorrhage from the aortal stub occurred. The mean value of surgical management due to the replacement infection was 3.5 (1–6). For Group B the number was 5 (1–16). In Group B there were three reinfections, in Group A none. In both Group A and B one patient died; one thigh amputation was necessary in Group A, two in Group B. Conclusions: The partial or total removal of the replacement followed with in situ reconstruction is considered a safe and good method solving the infection of the aortal replacement in some patients. The results are comparable to those obtained with extra-anatomic reconstruction that remains the method of choice in patients with virulent infections.

• MeSH
• aorta abdominalis chirurgie   MeSH
• cévní protézy škodlivé účinky   MeSH
• cévy - implantace protéz MeSH
• infekce spojené s protézou chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• odstranění implantátu MeSH
• reoperace MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Infekce umělých cévních náhrad patří k nejzávažnějším komplikacím v cévní chirurgii. Zatím není známa uspokojivá léčba infekce implantátu. Jediným řešením je nadále explantace protézy s těžkými komplikacemi pro pacienta, vedoucími v mnohých případech ke ztrátě končetiny, nebo až k úmrtí postiženého. Předkládaný článek přibližuje na příkladu dvou pacientů náš současný přístup k řešení infekce cévních protéz v aorto-femorální oblasti. Důraz je kladen na zachování cévního zásobení dolních končetin po odstranění infekcí postižené rekonstrukce.

Arteficial vascular graft infection pertains to the most serious complications in vascular surgery. No satisfactory treatment of implant infection is known yet. The only solution is still explantation of the prosthesis with hard complications for the patient leading in many cases to loss of the limb or even to death of the patient. With the example of two patients the article shows our contemporary approach to solution of vascular prosthetic infection in the aorto-femoral region. The emphasis is put on preserving of the lower extremity vascular supply after removement of the infected reconstruction.

• MeSH
• angiografie MeSH
• aorta chirurgie   MeSH
• arteria femoralis chirurgie   MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• cévní protézy MeSH
• diagnostické zobrazování MeSH
• infekce spojené s protézou diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• odstranění implantátu MeSH
• Pseudomonas aeruginosa MeSH
• Staphylococcus aureus MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Infekce cévních rekonstrukcí je vzácná, ale závažná komplikace v cévní chirurgii, spojená s vysokou morbiditou a mortalitou. Včasná diagnostika infekce cévní rekonstrukce je důležitá pro správnou a včasnou chirurgickou a antibiotickou léčbu, která zlepšuje výsledek. Taktika a technika operačního řešení infekcí cévních rekonstrukcí se za poslední dvě dekády změnily a tento trend lze pozorovat i v naší retrospektivní studii. Metody: Retrospektivní analýzou jsme vyhodnotili skupinu nemocných s protetickými cévními rekonstrukcemi založenými na chirurgické klinice FN v Plzni v období 2003–2021. V analyzovaném 19letém období jsme z celkového souboru 2090 založených periferních bypassů řešili 23 infikovaných cévních rekonstrukcí a z celkového souboru 1940 centrálních rekonstrukcí na břišní aortě a v pánevním řečišti řešili 27 infikovaných rekonstrukcí. Výsledky: Incidence infekcí periferních cévních rekonstrukcí v období 2003–2021 na našem pracovišti dosáhla 1,1 % s časnou mortalitou 8,7 % a centrálních cévních rekonstrukcí za stejné časové období 1,4 % s časnou mortalitou 33 %. Závěr: Výsledky naší retrospektivní studie jsou srovnatelné se zkušenostmi jiných pracovišť prakticky ve všech parametrech. Shodně naše pracoviště přešlo na in situ náhrady explantovaných rekonstrukcí a potvrzujeme dobrou zkušenost se stříbrem impregnovanými protézami.

Introduction: Vascular graft infection is a rare but serious complication in vascular surgery, associated with high morbidity and mortality. Early diagnosis of vascular graft infection is important for proper and timely surgical and antibiotic treatment that improves the outcome. The tactic and techniques of surgical treatment of vascular graft infection have changed over the last two decades, and this trend can also be observed in our retrospective study. Methods: We evaluated a group of patients with prosthetic vascular reconstructions performed at the Department of Surgery, University Hospital in Pilsen in the period of 2003–2021 using retrospective analysis. In the analyzed 19-year period, 23 infected vascular grafts were managed out of a total of 2090 performed peripheral bypasses, and 27 infected vascular grafts were managed out of a total set of 1940 central reconstructions. Results: The incidence of peripheral vascular graft infections at our Department of Surgery in the period of 2003–2021 reached 1.1% with the early mortality rate of 8.7%; 1.4% central vascular graft infections occurred in the same time period with 33% early mortality. Conclusion: The results of our retrospective study are comparable virtually in all parameters with the experience of other departments. Consistently, our department switched to in situ replacements for explanted vascular grafts and we can confirm good experience with silver impregnated grafts.

• MeSH
• cévní protézy škodlivé účinky   MeSH
• cévy - implantace protéz * metody   MeSH
• infekce spojené s protézou * chirurgie   etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   škodlivé účinky   MeSH

Úvod: Infekce představuje jednu z nejzávažnějších komplikací v cévní chirurgii. Metodika: Uvádíme souhrn pacientů, operovaných na naší klinice v průběhu 3 let pro infekci tepenné rekonstrukce. Výsledky: Během let 2003–2005 bylo provedeno 577 primárních tepenných rekonstrukcí v oblasti břišní aorty a tepen dolních končetin. Ve stejném období bylo operováno 17 pacientů pro infekci tepenné rekonstrukce stupně III podle Szilágyiho (13x aortofemorální oblast, 4x femoropopliteální oblast). Hlavním původcem infekce byl Staphylococcus aureus (47,1 %). Terapie zahrnovala ve většině případů revizi infikovaného třísla (10x) s následnou explantací rekonstrukce (7 pacientů). Bylo založeno 8 extraanatomických rekonstrukcí. Tři pacienti zemřeli během dalšího sledování (2 do 30 dnů po operaci). Jednoroční mortalita představuje 17,6 %. Amputace byla nutná u 6 pacientů (35,3 %). Závěr: Řešení infekce cévních náhrad zůstává nadále obtížným diagnostickým a terapeutickým problémem.

Purpose: Infection is one of the most serious complications in vascular surgery. Methods: We summarize the patients operated on in our clinic during a 3-year period for infection of the arterial reconstruction. Results: 577 primary arterial reconstructions were performed in the region of abdominal aorta and lower limb arteries during the years 2003–2005. In the same period 17 patients were operated on for infection of the arterial reconstruction grade III of Szilagyi (13x aortofemoral, 4x femoropopliteal region). The main agent of infection was Staphylococcus aureus (47.1%). In most cases the therapy involved revision of the infected groin (10x) with subsequent explantation of the reconstruction (7 patients). Eight extraanatomic reconstructions were performed. Three patients died during the follow-up (2 within 30 days of an operation). The one year mortality rate is 17.6%. Amputation was necessary in 6 patients (i.e. 35.3%) Conclusions: Handling vascular infection still remains a challenging diagnostic and therapeutic problem.

• MeSH
• infekce v ráně etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• sepse diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• stafylokokové infekce komplikace   terapie   MeSH
• Staphylococcus aureus patogenita   MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Infekce představuje závažnou komplikaci v cévní rekonstrukční chirurgii. Při postižení celé cévní rekonstrukce může být jediným řešením její explantace a náhrada. V případě lokalizované infekce v třísle je možná záchrana tepenné rekonstrukce s využitím podtlakové terapie (Negative-pressure wound therapy, NPWT). Metody: Jde o retrospektivní studii hodnotící úspěšnost NPWT v léčbě infekce rány v třísle po tepenné rekonstrukční operaci. Hodnotili jsme demografické charakteristiky pacientů, původce infekce rány, typ rekonstrukce a výsledek NPWT. Hloubka rané infekce byla hodnocena dle Szilagyiho klasifikace. Sledování probíhalo 12 měsíců po ukončení podtlakové terapie. Jako úspěšný výsledek bylo hodnoceno zhojení rány se zachovalou průchodností tepenné rekonstrukce, bez klinických a laboratorních známek infekce. Výsledky: V letech 2009 až 2012 bylo 20 pacientů s hlubokou infekcí v třísle po tepenné rekonstrukční operaci léčeno pomocí NPWT. Šlo o 12 mužů a 8 žen, průměrný věk pacientů byl 68,1 roku. Devět pacientů podstoupilo tepennou rekonstrukci v aorto-femorální oblasti (z toho v 8 případech pomocí cévní protézy) a 11 pacientů operaci pod tříselným vazem (z toho v 7 případech cévní protézou). V 17 případech z 20 (tj. 85 %) šlo o časnou infekci do 30 dnů od operace. V 5 případech byla řešena infekce Szilagyi III (tj. 25 %), 4x časná, 1x pozdní. Kultivačně byl v ráně nalezen nejčastěji Staphylococcus aureus (n=8), dále Pseudomonas aeruginosa (n=5) a Escherichia coli (n=5). Podtlaková terapie probíhala průměrně 12,7 dne. Zhojení bylo dosaženo u 17 pacientů (tj. celková úspěšnost 85 %). Nejlepší výsledky byly dosaženy v případě časné infekce Szilagyi II (92,3 %). Závěr: Lokalizovaná infekce tepenné rekonstrukce v třísle je závažnou komplikací tepenných rekonstrukčních výkonů. U vybraných pacientů je možná úspěšná konzervativní léčba infekce pomocí podtlakové terapie. Metoda vykazuje nejlepší výsledky v případě časné infekce. Specifický přístup vyžaduje léčba v přítomnosti Pseudomonas aeruginosa a při expozici anastomózy rekonstrukce. Pacienty je nutno po zhojení dlouhodobě sledovat vzhledem k riziku rekurence infekce.

Introduction: Infection is a serious complication in vascular reconstructive surgery. When the entire graft is infected, its excision and subsequent replacement is the only option of treatment. In case of localised graft infection in the groin, the vascular reconstruction can be saved using negative-pressure wound therapy (NPWT). Methods: Retrospective study design was used to evaluate the efficiency of NPWT in the treatment of infected inguinal wounds following arterial reconstructive surgery. The assessments included demographic patient characteristics, causative agents, type of reconstruction and NPWT outcome. Wound infection was graded based on the Szilagyi classification. Patients were followed-up for 12 months after the therapy. Complete wound healing, retained graft patency, and no clinical signs or laboratory evidence of infection were regarded as successful results of treatment. Results: Between 2009 and 2012, 20 patients with deep groin infection (Szilagyi II and III) following arterial reconstructive surgery were treated by NPWT. The patient group included 12 men and 8 women; mean age was 68.1 years. Nine patients underwent aorto-femoral arterial reconstructions (with vascular prosthesis in 8 cases), and surgery below the inguinal ligament was done in 11 patients (with vascular prosthesis in 7 cases). Of the 20 patients, early infection within 30 days of surgery was recorded in 17 (85%) patients; Szilagyi grade III groin infection with exposed prosthetic graft was found in 5 (25 %) patients (infection: early, 4; late, 1). The causative agents isolated from the wound included Staphylococcus aureus (n=8), Pseudomonas aeruginosa (n=5) and Escherichia coli (n=5). Mean NPWT duration was 12.7 days. Wound healing was achieved in 17 patients (success rate, 85 %). Patients with early Szilagyi II infection showed the best outcomes (92.3%). Conclusion: Localised wound infection in the groin after arterial surgery is a serious complication of arterial reconstruction procedures. In eligible patients, such an infection can be treated conservatively using NPWT. The method is most efficient in the management of early infections. Wounds infected with P. aeruginosa or those with suture line exposure require special treatment. Long-term follow-up is necessary due to the risk of recurrent infection.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• hojení ran MeSH
• infekce v ráně * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• terapie ran pomocí řízeného podtlaku * MeSH
• třísla * chirurgie   krevní zásobení   patologie   MeSH
• výkony cévní chirurgie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zákroky plastické chirurgie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Autoři jako první v České republice uskutečnili v červnu 2007 tepennou rekonstrukci, při které jako tepennou náhradu použili autologní hlubokou žílu z dolní končetiny. Vena femoralis superficialis byla za tím účelem odebrána v celé její délce včetně části žíly popliteální. Pacient byl po explantaci infikované cévní protézy, měl kritickou ischemii končetiny s pokročilou gangrénou nohy. Stav vyžadoval iliako-profundální bypass. Z důvodu rizika reinfekce nemohlo být provedeno žádné z tradičních řešení pomocí umělé cévní protézy. Použití hluboké žíly vykazuje velmi dobré výsledky při řešení infekce cévní protézy, jedné z nejobávanějších a nejzávažnějších komplikací v cévní chirurgii.

In June 2007, an autologous lower extremity deep vein was used for arterial reconstruction for the first time in the Czech Republic. For this procedure, the superficial femoral vein was harvested in its full length, including part of the popliteal vein. Due to previous explantation of an infected prosthesis, the patient had critical ischemia and progressive gangrene of the lower extremity. His condition required an iliac-femoral artery reconstruction. Because of the high risk of recurrent infection, none of the conventional approaches involving a vascular prosthesis could be used. The implantation of a lower extremity deep vein appears to be very efficient in the treatment of prosthetic graft infection, which is one of the most serious and feared complications in vascular surgery.

• MeSH
• arteria femoralis chirurgie   MeSH
• arteria iliaca chirurgie   MeSH
• cévy - implantace protéz škodlivé účinky   MeSH
• gangréna etiologie   terapie   MeSH
• infekce spojené s protézou komplikace   MeSH
• ischemie etiologie   terapie   MeSH
• vena femoralis chirurgie   MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Autoři předkládají střednědobé zkušenosti pracoviště s použitím čerstvých arteriálních allograftů v řešení infekce cévní protézy v aortální či aortofemorální pozici. Materiál a metodika: V letech 2001–2010 jsme operovali celkem 24 nemocných (23 s infektem cévní protézy v aortální, resp. aortofemorální pozici a 1x s metastatickou nepravou výdutí bifurkace AA) za použití čerstvého tepenného alloštěpu. Poměr M/Ž byl 15/9, průměrný věk souboru 65,8 (36–81) let. Z přidružených chorob dominovala této sestavě chronická onemocnění GIT. Nemocní prodělali před výkonem celkem 70 cévních operací (1–9; m. 2,9/pac.), medián mezi první a poslední operací byl 5,8 roku. Sedm nemocných bylo v sepsi (29,2 %), 3 měli aortoenterickou píštěl. Proveden 13x aortobifemorální bypass, 8x aortounifemorální bypass a 3x aortální, resp. aortobiiliacká náhrada v rozličných technických modifikacích včetně sekvenčních distálních rekonstrukcí. Tepenný allograft byl použit do 8–48 hodin po odběru (medián studené ischemie 20 hodin) a nemocným již perioperačně nasazen cyklosporin A. Výsledky: Hospitalizační mortalita byla 20,8 % (5/24), ve dvou případech zapříčiněná pooperačním krvácením z napojení alloštěpu či při jeho nekróze. Další úmrtí nesouvisela přímo s implantátem. Amputovali jsme dvě končetiny (8,3 %), ischemické již před operací. Medián sledování nemocných je 4,6 roku (3 m.–8 r.). Přežití do 3 let bylo 68,4 % a příčiny úmrtí nesouvisely v dohledaných případech se stavem allograftu. K pozdnímu uzávěru raménka došlo 2x, zúžení v průběhu štěpu jsme zaznamenali 2x a stenózy v distálních napojeních 3x. Stav byl vyřešen reoperací či intervenčně a četnost servisních výkonů tak dosáhla 20,5 % ve střednědobém sledování. Jeden allograft je sledován pro mírnou dilataci. Závěr: Krátce konzervovaný tepenný allograft si, za podmínek respektování ABO kompatibility a trvalé postimplantační imunosupresivní léčby zachovává svou anatomickou strukturu i funkci a v hostilním prostředí předchozího infektu představuje cennou alternativu chirurgické léčby infekce cévní protézy v aortofemorální pozici či mykotického aneuryzmatu.

Introduction: The mid-term experience with the use of the fresh arterial allografts in the treatment of aortic or aortofemoral prosthetic infection is presented. Material and methods: Between 2001–2010 24 patients (23 with the infected graft in aortic or aortofemoral position and one with a mycotic aneurysm of the aortic bifurcation) were operated with the use of the fresh arterial allograft. Male/female ratio was 15/9, average age 65.8 (36–81) years. The gastrointestinal comorbidities dominated this cohort. The total of 70 previous vascular operations (1–9; m. 2.9/patient) were performed with the median of 5.8 years between the first and the last procedure. Seven patients had sepsis (29.2%), aortoeneteric fistula occurred in three. Various technical modifications of the aortobifemoral (13), aortounifemoral (8) bypass, aortic and aortoiliac replacement (3) were performed including the sequential distal reconstructions. The arterial allograft was used within 8–48 hours following harvest (the median cold ischemic time of 20 hours) and all patients were given cyclosporine A perioperatively. Results: In-hospital mortality was 20.8% (5/24), twice caused by postoperative hemorrhage from either the aortic anastomosis or the graft necrosis. The remaining deaths were not related to the allograft itself. Two limbs, preoperatively ischemic, were amputated (8.3%). The median follow-up is 4.6 years (3 m.–8 yrs.). The three-years survival was 68.4% and the known causes of death had no relation to the allograft. The late occlusion of the graft limb occurred twice, stenoses within its course twice and three femoral anastomotic stenoses were disclosed. All were treated either surgically or by PTA/stent and the redo procedures’ rate has thus reached 20.5% in the mid-term follow-up interval. One graft has shown a slight diffuse dilatation since requiring but follow-up. Conclusions: Under the conditions of the ABO compatibility tolerance and ongoing postimplantation immunosuppression the shortly ischemic arterial graft helds its anatomic structure and function and within the hostile setting of the previous infection represents a valuable alternative of the surgical treatment of the vascular prosthetic infection in the aortofemoral position or of the mycotic aneurysm.

• Klíčová slova
• imunosuprese,
• MeSH
• aorta thoracica transplantace   MeSH
• aortální aneurysma chirurgie   MeSH
• arteria femoralis transplantace   MeSH
• cévní protézy škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• homologní transplantace MeSH
• infekce spojené s protézou chirurgie   mikrobiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Klíčová slova
• zátěž, farmakologická zátěž, indikace, viabilita myokardu, infekce cévních náhrad,
• MeSH
• cévy diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• dávka záření MeSH
• endokarditida diagnostické zobrazování   MeSH
• interpretace obrazu počítačem MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnostické zobrazování   MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie MeSH
• kardiologické zobrazovací techniky klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kardiologie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kardiovaskulární infekce diagnostické zobrazování   MeSH
• končetiny diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfoscintigrafie MeSH
• nádory diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• nemoci cév diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• nemoci srdce diagnostické zobrazování   klasifikace   MeSH
• nukleární lékařství * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• perfuzní zobrazování metody   MeSH
• plíce diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• pozitronová emisní tomografie metody   ošetřování   MeSH
• prognóza MeSH
• radiofarmaka klasifikace   MeSH
• radionuklidy farmakokinetika   MeSH
• riziko MeSH
• rovnovážná radionuklidová ventrikulografie klasifikace   MeSH
• srdce diagnostické zobrazování   patofyziologie   MeSH
• vaskulitida diagnostické zobrazování   MeSH
• vazodilatancia klasifikace   MeSH
• ventilačně-perfuzní scan metody   MeSH
• zánět diagnostické zobrazování   klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH