x

x

• Klíčová slova
• studie ADvocate 1, studie ADvocate 2, studie ADhere, studie ADore, lebrikizumab,
• MeSH
• analýza dat MeSH
• atopická dermatitida * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• biologická terapie * klasifikace   MeSH
• inhibitory interleukinu * aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• injekce subkutánní metody   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bronchiální astma farmakoterapie   imunologie   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

BACKGROUND: In phase 2 trials, lebrikizumab, an anti-interleukin-13 monoclonal antibody, reduced exacerbation rates and improved FEV1 in patients with uncontrolled asthma, particularly in those with high concentrations of type 2 biomarkers (eg, periostin or blood eosinophils). We undertook replicate phase 3 studies to assess the efficacy and safety of lebrikizumab in patients with uncontrolled asthma despite inhaled corticosteroids and at least one second controller medication. METHODS: Adult patients with uncontrolled asthma, pre-bronchodilator FEV1 40-80% predicted, and stable background therapy were randomly assigned (1:1:1) with an interactive voice-web-based response system to receive lebrikizumab 37·5 mg or 125 mg, or placebo subcutaneously, once every 4 weeks. Randomisation was stratified by screening serum periostin concentration, history of asthma exacerbations within the last 12 months, baseline asthma medications, and country. The primary efficacy endpoint was the rate of asthma exacerbations over 52 weeks in biomarker-high patients (periostin ≥50 ng/mL or blood eosinophils ≥300 cells per μL), analysed with a Poisson regression model corrected for overdispersion with Pearson χ2 that included terms for treatment group, number of asthma exacerbations within the 12 months before study entry, baseline asthma medications, geographic region, screening periostin concentration, and blood eosinophil counts as covariates. Both trials are registered at ClinicalTrials.gov, LAVOLTA I, number NCT01867125, and LAVOLTA II, number NCT01868061. FINDINGS: 1081 patients were treated in LAVOLTA I and 1067 patients in LAVOLTA II. Over 52 weeks, lebrikizumab reduced exacerbation rates in biomarker-high patients in the 37·5 mg dose group (rate ratio [RR] 0·49 [95% CI 0·34-0·69], p<0·0001) and in the 125 mg dose group (RR 0·70 [0·51-0·95], p=0·0232) versus placebo in LAVOLTA I. Exacerbation rates were also reduced in biomarker-high patients in both dose groups versus placebo in LAVOLTA II (37·5 mg: RR 0·74 [95% CI 0·54-1·01], p=0·0609; 125 mg: RR 0·74 [0·54-1·02], p=0·0626). Pooling both studies, the proportion of patients who experienced treatment-emergent adverse events (79% [1125 of 1432 patients] for both lebrikizumab doses vs 80% [576 of 716 patients] for placebo), serious adverse events (8% [115 patients] for both lebrikizumab doses vs 9% [65 patients] for placebo), and adverse events leading to study drug discontinuation (3% [49 patients] for both lebrikizumab doses vs 4% [31 patients] for placebo) were similar between lebrikizumab and placebo. The following serious adverse events were reported in the placebo-controlled period: one event of aplastic anaemia and five serious adverse events related to raised concentrations of eosinophils in patients treated with lebrikizumab and one event of eosinophilic pneumonia in the placebo group. INTERPRETATION: Lebrikizumab did not consistently show significant reduction in asthma exacerbations in biomarker-high patients. However, it blocked interleukin-13 as evidenced by the effect on interleukin-13-related pharmacodynamic biomarkers, and clinically relevant changes could not be ruled out. FUNDING: F Hoffmann-La Roche.

• MeSH
• antiastmatika aplikace a dávkování   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• bronchiální astma krev   farmakoterapie   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• eozinofily účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• molekuly buněčné adheze krev   MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   MeSH
• počet leukocytů MeSH
• progrese nemoci MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze III MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Těžké astma se vyskytuje přibližně u 5-10 % pacientů s astmatem a představuje významný zdravotní a ekonomický problém. Vzhledem k tomu, že astma je heterogenní onemocnění s řadou různých fenotypů a endotypů, jsou v posledních letech zkoumány možnosti cílené léčby pro jednotlivé podskupiny pacientů. Tato práce uvádí přehled nových možností terapie těžkého astmatu a v současnosti probíhající výzkum v této oblasti. Nejvýznamnější pokroky byly zaznamenány v terapii alergického a eozinofilního astmatu, u kterého dochází k aktivaci Th2 zánětlivé odpovědi. U pacientů s těžkým refrakterním alergickým nebo eozinofilním astmatem je již dostupná biologická léčba anti-IgE a anti-IL-5. Nezávisle na fenotypu nemoci je u pacientů s těžkým astmatem a exacerbacemi nově doporučována přídatná léčba tiotropiem. Ostatní možnosti terapie jsou zatím ve fázi výzkumu.

Severe asthma is present in approximately 5-10 % patients and represents a significant health and economical burden. Asthma is a heterogeneous disease with a variety of phenotypes and endotypes. Possibilities of targeted therapy for these subgroups of patients have been intensively studied in last years. This paper presents a review of novel options in therapy of severe asthma and ongoing research in this field. Most significant advances have been achieved in the therapy of allergic and eosinophilic asthma, in which Th2 inflammatory response is present. Anti-IgE and anti-IL-5 therapy is available in patients with severe refractory allergic and eosinophilic asthma. Regardless of the phenotype, add-on therapy with tiotropium is recommended in patients with severe asthma and exacerbations. Other possibilities of treatment are still investigational.

• Klíčová slova
• mepolizumab, reslizumab, lebrikizumab,
• MeSH
• antagonisté muskarinových receptorů terapeutické užití   MeSH
• antiastmatika terapeutické užití   MeSH
• bronchiální astma * farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• léky s prodlouženým účinkem terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• makrolidy terapeutické užití   MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• omalizumab terapeutické užití   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• tiotropium bromid terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• tiotropium resprimat, lebrikizumab,
• MeSH
• antiastmatika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• aplikace orální MeSH
• bronchiální astma * farmakoterapie   MeSH
• glukokortikoidy aplikace a dávkování   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• injekce intravenózní MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma * MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• potravní doplňky MeSH
• progrese nemoci MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma * MeSH
• skopolaminové deriváty terapeutické užití   MeSH
• usilovný výdechový objem účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Současná léčba středně těžkého až těžkého perzistujícího astmatu se opírá zejména o inhalační kortikosteroidy v kombinaci s dlouhodobě působícími bronchodilatancii a antagonisty leukotrienů. Některé fenotypy astmatu však nejsou ani při kombinované antiastmatické léčbě pod kontrolou. V posledních dvou desetiletích se dramaticky zvýšil počet studií s užitím biologické terapie. V klinické praxi máme nyní dostupné tři molekuly se selektivními přístupy k alergickému a eozinofilnímu zánětu dýchacích cest. Užití biologické léčby, která cílí na dráhu interleukinu 5 nebo na imunoglobulin E, u těžkých astmatiků s častými exacerbacemi významně zlepšuje kontrolu nad astmatem. Přidání nových molekul do léčby pacienta s těžkým astmatickým onemocněním vyžaduje zkušený klinický úsudek, neboť molekuly se v některých účincích překrývají. Tento přehled shrnuje současné a budoucí možnosti biologické terapie ve stupňovité léčbě astmatu.

Current inhaled treatment of moderate to severe persistent asthma is mainly based on inhaled corticosteroids combined with long‑acting bronchodilator agents and leukotriene antagonists. Some asthma phenotypes, however, are not well controlled even by this combined antiasthmatic therapy. In the past two decades, the number of trials evaluating biological treatment has increased dramatically. Three molecules selectively influencing allergic and eosinophil inflammation of the airways are now available in clinical practice. Biological therapy targeting interleukin 5 or immunoglobulin E does improve asthma control in severe asthmatics with frequent exacerbations. Adding new molecules to treatment requires an experienced clinical judgment concerning the life of the asthmatic patient and dealing with his or her complex illness since many molecules have overlapping effects. This overview summarizes the current and future options offered by biological therapy in the cascade treatment of asthma. Úvod

• Klíčová slova
• mepolizumab, reslizumab, benralizumab, lebrikizumab, dupilumab, pitrakinra, tralokinumab,
• MeSH
• biologická terapie MeSH
• biologické markery MeSH
• bronchiální astma * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• eozinofilie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• fenotyp MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky * terapeutické užití   MeSH
• omalizumab farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Podle statistických odhadů trpí v ČR cca 5 % astmatiků těžkou formou nemoci, která představuje vyšší riziko morbidity a mortality a značnou socioekonomickou zátěž. Donedávna používané léčebné strategie pro terapii těžkého astmatu opírající se o neselektivní protizánětlivý účinek kortikosteroidů nebyly dostatečně úspěšné. Z klinické praxe víme, že tyto molekuly působí do určité míry u většiny nemocných, ale léčba je provázena řadou nežádoucích systémových účinků a nedokáže zabránit progresivní ztrátě plicních funkcí u refrakterního astmatu. V posledních několika desetiletích byly vyvinuty nové biologické léky, která zasahují cíleně přímo do patogeneze nemoci na molekulárně buněčné úrovni, a tato léčba tak přinesla zásadní obrat v terapii těžkého astmatu. Jejich indikační kritéria však nejsou vzájemně se vylučující, a v klinické praxi proto často čelíme situacím, v nichž musíme volit mezi více alternativami. Dalším praktickým problémem je řešení případného selhání jedné terapeutické modality. V následujícím textu jsou shrnuta některá doporučení, jak v dané situaci můžeme postupovat.

According to statistical estimates, approximately 5% of asthmatics in the Czech Republic suffer from severe asthma as an increased risk of morbidity and mortality and a significant socio-economic burden. Until recently, treatment strategies for the treatment of severe asthma have not been sufficiently successful. We know from clinical practice that corticosteroids work to some extent in all patients, but this treatment is accompanied by many systemic side effects and fails to prevent progressive loss of lung function in refractory asthma. In the last few decades, new biological drugs have been developed. These drugs directly interfere with the pathogenesis of the disease at the molecular-cellular level, and this treatment has brought a major turnaround in the treatment of severe asthma. However, their indications are not mutually exclusive and thus we often face the situation, when more alternative ways are available. The other issue is possible failure of efficacy of the biological treatment. There is a summary of some suggestions, how to handle these pitfalls in the following text.

• Klíčová slova
• mepolizumab, reslizumab, benralizumab, dupilumab, lebrikizumab, pitrakinra, tralokinumab, tezepelumab,
• MeSH
• antiastmatika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bronchiální astma * farmakoterapie   imunologie   patofyziologie   MeSH
• cílená molekulární terapie * MeSH
• humanizované monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• interleukin-13 antagonisté a inhibitory   MeSH
• interleukin-4 antagonisté a inhibitory   MeSH
• interleukin-5 antagonisté a inhibitory   MeSH
• lidé MeSH
• omalizumab farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• prostaglandin D2 antagonisté a inhibitory   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Účel přehledu: Je stále jasnější, že asthma bronchiale nepředstavuje jednotné onemocnění, ale že se jedná o stav s heterogenní patogenezí, závažností a odpovědí na léčbu. V tomto přehledovém článku předkládáme současné představy o různých fenotypech a endotypech astmatu a perspektivy individualizované lékařské péče. Nové poznatky: Podrobnější výzkum fenotypů i endotypů astmatu byl podmíněn rozpoznáním různých biologických vlivů ovlivňujících projevy astmatu (zvláště jeho těžké formy). Rozpoznání heterogenity astmatu rovněž podmínilo provedení klinických studií zaměřených na specifické podskupiny astmatu, jako byla například klinická studie s lebrikizumabem. Souhrn: U pacientů s těžkým astmatem se obtížně dosahuje kontroly příznaků, je u nich zapotřebí vysokých dávek léčiv, a přesto i při razantní medikaci vykazují perzistující příznaky, exacerbace astmatu nebo známky obstrukce dýchacích cest. Ačkoli je astma tradičně chápáno jako stav s eozinofilním zánětem v souvislosti s imunitní odpovědí pomocných lymfocytů druhého typu (Th2), byl v nedávno publikovaných studiích patogeneze těžkého astmatu prokázán vliv i jiných efektorových buněk, cytokinů netypických pro Th2 a nesouvisejících s Th2 odpovědí. V několika klinických studiích byla prokázána účinnost protilátek namířených proti cytokinům v cílené léčbě astmatu podle individuálních biologických faktorů.

• MeSH
• antiastmatika terapeutické užití   MeSH
• bronchiální astma etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• fenotyp MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• novinové články MeSH
• zprávy MeSH