At present, demographic changes result in the growing number of older people. This trend inevitably brings about serious social and economic issues, as well as occurrence of aging diseases. The purpose of this study is to discuss the potential of using mobile technologies and applications in the detection of aging disorders such as mild cognitive impairment. The methods used for this review study include a literature search in the world's acknowledged databases. The findings of this study indicate that mobile applications can serve as appropriate diagnostic tools for aging disorders such as mild cognitive impairment because they seem to provide better, faster, and less costly care for older people.

• MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mobilní aplikace * MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• telemedicína metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma (ARIA) has evolved from a guideline by using the best approach to integrated care pathways using mobile technology in patients with allergic rhinitis (AR) and asthma multimorbidity. The proposed next phase of ARIA is change management, with the aim of providing an active and healthy life to patients with rhinitis and to those with asthma multimorbidity across the lifecycle irrespective of their sex or socioeconomic status to reduce health and social inequities incurred by the disease. ARIA has followed the 8-step model of Kotter to assess and implement the effect of rhinitis on asthma multimorbidity and to propose multimorbid guidelines. A second change management strategy is proposed by ARIA Phase 4 to increase self-medication and shared decision making in rhinitis and asthma multimorbidity. An innovation of ARIA has been the development and validation of information technology evidence-based tools (Mobile Airways Sentinel Network [MASK]) that can inform patient decisions on the basis of a self-care plan proposed by the health care professional.

• MeSH
• alergická rýma * diagnóza   terapie   MeSH
• bronchiální astma * diagnóza   terapie   MeSH
• chorobopisy MeSH
• lidé MeSH
• multimorbidita * MeSH
• řízení změn MeSH
• telemedicína * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Tento článek pojednává o pozemní pohyblivé rádiokomunikační službě. Stručně probírá současné digitální celulární radiotelefony, bezšňůrové telefony a pagingové sítě, náležející ke komunikačním prostředkům tzv. druhé generace Podrobněji potom popisuje evropský Univerzální mobilní telekomunikační systém (UMTS), řadící se již ke třetí generaci, která ovládne oblast mobilní komunikace po roce 2000. Systém (UMTS) bude zajišťovat všechny konvenční služby poskytované staršími prostředky a navíc bude nabízet i řadu nových služeb, a to hlavně z oblasti přenosu dat zvýšenou rychlostí a z oblasti multimédií. Uvažované aplikace naleznou četná uplatnění také v telemedicíně.

The development of the land mobile communication systems is reviewed and contemporary second generation cellular radiotelephones, cordless telephones and paging systems are shortly described These second generation wireless technologies are optimized for particular applications and environments. Future third generation standard - European Universal Mobile Telecommunication System (UMTS), is described in more detail here. UMTS system will offer conventional services and extensive range of the quite new universal services, above all of the area of higher speed data transmission and multimedia applications.

• MeSH
• komunikační média MeSH
• lidé MeSH
• signální transdukce MeSH
• telekomunikace MeSH
• telemedicína MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Zjistit, kolik pacientů podstupujících předanestetické vyšetření (PAV) má chytrý telefon a jaký je podíl pacientů ochotných podstoupit PAV nebo jeho část s využitím telefonu nebo jiné formy elektronické komunikace. Typ studie: Observační prospektivní multicentrická cross-sectional. Typ pracoviště: Anesteziologické ambulance pěti fakultních/krajských nemocnic. Materiál a metoda: Do studie byli zařazováni pacienti podstupující PAV před plánovaným operačním výkonem s požadavkem anesteziologické péče. U každého pacienta byly dotazníkovou formou zaznamenány údaje: věk, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání a odpověď na otázky – „používáte internet?“, „máte přístup na e-mail?“, „máte chytrý telefon?“, „pokud by byla možnost provedení PAV přes internet a nemusel jste jít kvůli tomu do zdravotnického zařízení, využil/a byste dané možnosti?“. Byly použity deskriptivní statistické metody. Výsledky: Byla analyzována data od 1685 pacientů. Vlastnictví chytrého telefonu udáválo 957 pacientů (57 %), dostupnost internetu 1330 pacientů (79 %), vlastnictví e-mailového účtu 1260 pacientů (75 %). Ochotu absolvovat PAV s využitím internetu udávalo 536 pacientů (32 %). Ochota k provedení PAV přes internet byla významně vyšší u pacientů s VŠ vzděláním (164 z 343, 48 %). Závěr: Vybavenost mobilními technologiemi a přístup k internetu byly zjištěny u více než poloviny dotazovaných pacientů. Ochota k PAV bez osobního kontaktu s lékařem byla vyšší u pacientů s vysokoškolským vzděláním.

Objective: The aim of our study was to find out whether patients scheduled for elective surgery owned a smartphone, had access to internet/e-mail and whether they would be willing to undergo preoperative assessment (POA) using internet/mobile devices. Design: Observational, prospective, multicentre, cross-sectional study. Setting: Preoperative clinics at tertiary care hospitals in the Czech Republic. Materials and methods: The study was based on a simple questionnaire which the patients had to answer at the end of their POA appointment. The recorded data included age, gender, level of education, ownership of a smartphone, access to internet/e-mail and the patients' willingness to undergo remote POA. The obtained data were analysed using descriptive statistical methods. Results: We analysed data from 1685 patients. Total 957 (57%) of them owned a smartphone, 1330 (79%) had access to the internet and 1260 (75%) used e-mail. Total 536 patients (32%) were willing to undergo remote POA. Patients with a university degree (164 of 343, 48%) were more likely to be willing to have remote POA. Conclusion: More than half of the patients undergoing POA owned a smartphone, had internet connection and used e-mail. Overall one third of the patients expressed their willingness to undergo remote POA; this proportion was higher in patents with a degree.

• Klíčová slova
• předanestetické vyšetření,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• chytrý telefon využití   MeSH
• internet využití   MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• předoperační vyšetření * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• telemedicína * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Historie využívání informačních a komunikačních technologií handicapovanými je velice mladá. Kompenzační pomůcky na bázi počítačů rozdělujeme do tří kategorií: pro pohybově, sluchově a zrakově postižené. Největší handicap při používání těchto moderních technologií mají zrakově postižení. Neustálý rozvoj hardwaru, softwaru a hlavně Internetu zmírňuje překážky, které mohou handikepovaným lidem vznikat při práci s těmito technologiemi.

The history of using information s and communication s technologies by the people with disabilities is very young. We devide compensation aids base on computeres into three categories: for mobile, deaf and visual disabilities. The biggest handicap of using these modern technologies have people with visual disibilities. Continuous development of hardware, software and especially Internet reduces obstructions which could arise from the work with these technologies by using people with disablities.

• MeSH
• internet MeSH
• počítače MeSH
• pomůcky pro komunikaci postižených MeSH
• postižení MeSH
• sluchově postižení MeSH
• software MeSH
• zrakově postižení MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Historie využívání informačních a komunikačních technologií handicapovanými je velice mladá. Kompenzační pomůcky na bázi počítačů rozdělujeme do tří kategorií: pro pohybově, sluchově a zrakově postižené. Největší handicap při používání těchto moderních technologií mají zrakově postižení. Neustálý rozvoj hardwaru, softwaru a hlavně internetu zmírňuje překážky, které mohou vznikat při práci s těmito technologiemi handicapovanými ldmi.

The history of using information's and communication's technologies by the people with disabilities is very young. We devide compensation aids base on computers into three categories: for mobile, deaf and visual disabilities. The biggest handicap of using these modern technologies have people with visual disabilities. Continuous development of hardware, software and especially Internet reduces obstructions, which could arise from the work with these technologies by using people with disabilities.

• MeSH
• internet MeSH
• počítače MeSH
• pomůcky pro komunikaci postižených MeSH
• postižení MeSH
• sluchově postižení MeSH
• software MeSH
• zrakově postižení MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Evropě a ve světě se zvyšuje implementace informačně-komunikačních technologií ve zdravotnictví (eHealth). V České republice jsou však lékaři vůči podobným nástrojům spíše skeptičtí. Také výzkum eHealth technologií v českém kontextu je spíše ve svých začátcích. Cílem tohoto článku bylo pomocí hloubkových rozhovorů s pěti českými lékaři zjistit vnímané využití, bariéry či podmínky pro zavedení eHealth intervencí a preventivních opatření do české standardní lékařské praxe. Výsledky ukázaly, že využití eHealth technologií spojené s provozem ambulance je v České republice časté, avšak pro používání eHealth také pro účely intervence a prevence bylo potřeba implementovat již hotový ověřený produkt v českém jazyce. Neméně důležité by pro lékaře bylo dostat daný produkt do povědomí a poskytnout odbornou garanci v podobně zasvěceného školitele či technické podpory.

The implementation of information-communication technologies in the health sector (i.e., eHealth) is on the rise both in Europe and globally. However, physicians in the Czech Republic remain sceptical about eHealth and related tools. Also, Czech eHealth research is only beginning to investigate research questions that have been studied abroad for some time. The aim of this research was to find out about perceived benefits, barriers or conditions for implementation of eHealth interventions and prevention strategies within the Czech medical practice, using the methodology of deep interviews with a sample of five physicians. The results have shown that physicians often use eHealth technologies to ensure the daily functioning of surgeries in the Czech Republic. However, the implementation of eHealth tools for intervention or prevention purposes in particular would require an empirically validated system available in the Czech language that could be promoted for use among Czech physicians and would come with both expert and technical support.

• MeSH
• informační technologie MeSH
• péče o pacienta metody   MeSH
• praktičtí lékaři * MeSH
• primární prevence MeSH
• telemedicína * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• rozhovory MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• počítačová simulace MeSH
• telemedicína MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• lékařská informatika
• zdravotní výchova

Východiská: Využívanie informačno-komunikačných technológií (IKT) je čoraz expanzívnejšie nielen v súvislosti s plnením pracovných či študijných povinností, ale aj vo voľnom čase. IKT je možné vnímať v kontexte rôznych negatívnych dôsledkov na zdravotný a psychický stav človeka. Moderné technológie ako integrálnu súčasť života človeka v súčasnosti je možné využiť aj na podporu a ochranu zdravia. V tejto oblasti majú široké možnosti aj sestry ako najpočetnejšia skupina zdravotníckych pracovníkov.Cieľ: Článok je zameraný na prezentáciu výsledkov výskumu, ktorého cieľom bolo zistiť mieru využívania IKT v dospelej populácii.Metódy: Pre kvantitatívny výskum bol použitý dotazník vlastnej konštrukcie so zameraním na využívanie IKT v dospelej populácii. Súbor tvorilo 142 respondentov vo veku od 18 rokov. Výsledky: Najčastejšie využívané IKT boliuvádzanémobilnýtelefóna notebook. Priemerný čas využívania v pracovnom čase predstavuje 5 hodín. Časový priemer využívania IKT vo voľnom čase je 3,5 hodiny. Najčastejší účel využívania IKT je vyhľadávanie informácií na internete a sociálne siete.Diskusia: IKT čoraz výraznejšie ovplyvňujú mnohé oblasti ľudského života, psychické a fyzické zdravie človeka aj návyky. Zameranie na dospelú populáciu respondentov bolo ovplyvnené tým, že v rámci problému, ktorý bol predmetom skúmania, vedia dospelí ľudia posúdiť vzťah využívania IKT a ich zdravia alebo životného štýlu, sú vzorom deťom a dospievajúcim v oblasti zdravia a zdravotných návykov, participujú na ich výchove, a tiež častejšie oproti mladším vekovým kategóriám vyhľadávajú v tejto súvislosti informácie prostredníctvom IKT. V nadväznosti na získané výsledky sú koncipované intervencie, ktoré je možné implementovať v ošetrovateľskej praxi. Záver: Výskum poukázal na skutočnosti, ktoré je možné využiť aj v odbore ošetrovateľstvo, a to na propagáciu negatívnych dôsledkov nadlimitného využívania IKT v každodennom živote, ale aj na využitie IKT ako prostriedku na ochranu a podporu zdravia a šírenie zdraviu prospešných informácií.

Background: The use of information and communication technologies (ICT) is becoming more and more expansive not only in connection with the fulfillment of work or study obligations, but also in free time. ICT can be perceived in the context of various negative consequences on a person's health and psychological state. Modern technologies, as an integral part of human life nowadays, can also be used to support and protect health. Nurses, as the largest group of healthcare professionals, have wide opportunities in this area.Aim: The article is aimed at presenting the results of a survey, the aim of which was to determine the rate of ICT use in the adult population.Methods: A self-constructed questionnaire focusing on the use of ICT in the adult population was used for quantitative research. The file consisted of 142 respondents aged 18 and over.Results: The most frequently used ICT were a mobile phone and a laptop. The average time of use during working hours is 5 hours. The average time spent using ICT in free time is 3.5 hours. The most common purpose of using ICT is searching for information on the Internet and social networks.Discussion: ICT is increasingly influencing many areas of human life, mental and physical health and habits. The focus on the adult population of respondents was influenced by the fact that, within the framework of the problem that was the subject of research, adults can assess the relationship between the use of ICT and their health or lifestyle, they are role models for children and adolescents in the area of health and health habits, they participate in their education, and they also look for information in this context through ICT more often than younger age groups. Based on the obtained results, interventions are designed that can be implemented in nursing practice.Conclusion: The research pointed to facts that can also be used in the field of nursing, namely to promote the negative consequences of excessive use of ICT in everyday life, but also to use ICT as a means to protect and promote health and spread health- promoting information.

• MeSH
• dospělí MeSH
• informační technologie MeSH
• komunikační média MeSH
• ošetřovatelství MeSH
• používání internetu * trendy   MeSH
• užívání mobilních telefonů * MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH

Nowadays, artificial intelligence (AI) affects our lives every single day and brings with it both benefits and risks for all spheres of human activities, including education. Out of these risks, the most striking seems to be ethical issues of the use of AI, such as misuse of private data or surveillance of people's lives. Therefore, the aim of this systematic review is to describe the key ethical issues related to the use of AI-driven mobile apps in education, as well as to list some of the implications based on the identified studies associated with this research topic. The methodology of this review study was based on the PRISMA guidelines for systematic reviews and meta-analyses. The results indicate four key ethical principles that should be followed, out of which the principle of algorithmovigilance should be considered in order to monitor, understand and prevent the adverse effects of algorithms in the use of AI in education. Furthermore, all stakeholders should be identified, as well as their joint engagement and collaboration to guarantee the ethical use of AI in education. Thus, the contribution of this study consists in emphasizing the need for joint cooperation and research of all stakeholders when using AI-driven mobile technologies in education with special attention to the ethical issues since the present research based on the review studies is scarce and neglected in this respect.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• lidé MeSH
• mobilní aplikace * MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• umělá inteligence * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• systematický přehled MeSH