náklady Dotaz Zobrazit nápovědu
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
Přeruš. str. : tab. ; 30 cm
1 - The evaluation of QoL in the current standard treatment ("european standard") of the patients with pancreatic carcinoma. 2 - The determination of treatment expenses of patients with pancreatic carcinoma regarding to the advancing of disease and QoL,presumptive and real survival.
1 - Zhodnocení kvality života při současné standardní léčbě ("evropský standard") u pacientů s karcinomem pankreatu 2 - Stanovení léčebných nákladů u nemocného s karcinomem hlavy pankreatu ve vztahu k pokročilosti onemocnění a kvalitě života, předpokládané a skutečné délce přežívání.
VÝCHODISKA: Metodologie odhadu společenských nákladů užívání návykových látek vychází z mezinárodních směrnic přijatých Světovou zdravotnickou organizací (Single et al., 2003). Náklady na dopravní nehody v nich přestavují významnou subkapitolu, jež kopíruje strukturu přímých nákladů (výdaje z veřejných rozpočtů na zdravotnictví a vymáhání práva) a nákladů nepřímých (ušlá produktivita v důsledku morbidity a mortality), v případě dopravních nehod se přidávají také majetkové škody. METODA: V rámci studie Společenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v České republice za rok 2007 jsme požádali Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, Národní referenční centrum, Ministerstvo vnitra ČR, Ústav zdravotnických informací a statistiky a další instituce o data související se zdravotními a trestněprávními aspekty užívání uvedených návykových látek. Tato data jsme seskupili do nosologických jednotek, k nimž jsme identifikovali přiřaditelné podíly užívání NL. VÝSLEDKY: Tato práce prezentuje přímé a nepřímé zdravotní náklady pod vlivem alkoholu a dalších drog; tyto náklady dosáhly v České republice v roce 2007 celkem 838,7 mil Kč, z toho 648,3 mil Kč byly náklady přiřaditelné alkoholu za volantem a 190,4 mil Kč byly náklady přiřaditelné nelegálním drogám. Šlo o celkem 12,5 % všech přímých a nepřímých zdravotních nákladů na nehody v dopravě. Nejvyšší podíl na těchto nákladech představovaly nepřímé náklady (82 % v případě alkoholu a 71 % v případě nelegálních drog), a to převážně v důsledku mortality. Mortalita při dopravních nehodách pod vlivem alkoholu byla odhadována z jiných než policejních zdrojů, studie poukazuje na možné podhodnocení některých indikátorů užití NL za volantem a na důsledky pro odhad souvisejících nákladů.
BACKGROUND: The methodology for estimating the social costs of substance use, including estimates of road accidents attributable to substance use, stems from the international guidelines adopted by the WHO (Single et al., 2003). The cost structure distinguishes between direct and indirect costs, with direct costs consisting of healthcare and law enforcement costs and indirect costs involving lost productivity; road accidents also encompass material damage. METHOD: As part of our study looking into the social costs of alcohol, tobacco, and illicit drugs in the Czech Republic in 2007, we asked several institutions (including a major health insurance company and the Czech Ministry of the Interior) to provide us with relevant datasets. The data were grouped into nosological units, and an aetiological factor was generated for them. RESULTS: This work presents the direct and indirect health-related costs of road accidents attributable to alcohol and other psychoactive substances; these costs reached CZK 838.7 million in 2007, out of which CZK 648.3 and CZK 190.4 million were attributable to alcohol and other psychoactive substances respectively. This accounted for a total of 12.5% of all health-related costs incurred in relation to traffic accidents. The greatest share of this amount was attributable to indirect costs (82% for alcohol and 71% for illicit drugs), mainly as a result of mortality. Mortality was estimated on the basis of sources other than those provided by the police; the study suggests that some indicators of impaired driving may be underreported.
- MeSH
- dopravní nehody ekonomika klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje MeSH
- pití alkoholu epidemiologie MeSH
- přímé náklady na služby statistika a číselné údaje MeSH
- úrazy a nehody ekonomika mortalita statistika a číselné údaje MeSH
- uživatelé drog statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Syndrom diabetické nohy je závažným celospolečenským a ekonomickým problémem. V současné době existuje několik typů ekonomických studií v medicíně (cost of illness, cost-benefit, cost-effectivity, cost-utility), dva druhy nákladů (přímé medicínské a nemedicínské, nepřímé). Pro hodnocení nákladové efektivity existuje mezinárodní konsensus, studie nákladů nemoci nejsou dosud standardizovány, což znemožňuje vzájemné porovnání jejich výsledků. V našem přehledu uvádíme výsledky analýzy ekonomické náročnosti syndromu diabetická noha v několika evropských zemích včetně České republiky, Alžíru a Spojených státech amerických. Tyto údaje slouží k uvedení do problematiky a ilustraci velikosti nákladů a poskytují podklady pro další diskusi.
Diabetic foot syndrome is a very important social and economic problem for the whole society. There are several economic studies used in medicine (cost of illness, cost utility, cost benefit, cost effectiveness) and two types of costs (direct medical and non-medical and indirect). The international consensus exists for cost effectiveness studies, unfortunatelly no intenationally accepted standards for analysing costs of illness are still available. It causes that the results of cost of illness studies can not be compared. We perform some results of economical analyse of the diabetic foot syndrome from several europian countries as well as from USA. These results can help realize the real costs and enable farther discussion on this topic.
- MeSH
- diabetická noha ekonomika terapie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- náklady a analýza nákladů MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Alžírsko MeSH
- Evropa MeSH
- Spojené státy americké MeSH
Within the framework of the quantitative part of PAD were two sub-studies that attempted to quantify the costs of primary prevention and secondary and tertiary prevention not covered by the system of public health insurance. This report synthesises both studies. Cost Identification Analysis – CIA method was selected for determination of costs and it analyses allocations from public resources starting from central state administration bodies through statutory towns down to the level of county authorities. Investment and non-investment costs were monitored separately and the result only included consumption of the resources in the monitored year 1998. With regard to the fact that data from only 52 of 72 county authorities were obtained, extrapolation for all Czech Republic districts was carried out. Determination of the share of public or non- governmental organisations as recipients of grants was a valuable side product. The studies did not engage in assessment of the efficiency of expended resources; however, an identification cost analysis will be necessary as a first step of any future analysis of efficiency.
The framework of the quantitative part of PAD study included a sub-study that attempted to provide an approximate quantification of costs of families of users in connection with drug career, treatment and resocialisation. The Cost Identification Analysis (CIA) method was used for a non-random sample of 64 families of clients/patients who went through causal treatment for addiction to illicit drugs in a psychiatric treatment institution or therapeutic community. The families answered questionnaire questions or participated in a structured interview that concerned: (1) costs of professional care and participation of the family in such case including visits of a family member in a treatment facility, participation in family therapy and parent groups, (2) costs related to the criminal activity of the family member including visits in custody prisons or during execution of punishment, (3) other costs of the family, namely settlement of debts, pocket money and housekeeping costs. The data obtained from the research sample were extrapolated to the total number of patients and clients in institutional and residential treatment in 1998. Despite several methodological problems, we regard the results of this sub-study as a valuable and more than illustrative contribution to COI because the available foreign studies (Cooper and Rice, 1976; Institut suisse de prophylaxie de l'alcoolisme, 1990; Cooper and Rice, 1976; Hodgson and Meiners, 1979; Institut suisse de prophylaxie de l'alcoolisme, 1990; Rice, 1967; Xie et al. 1996) do not include this type of costs.
Náklady na intenzivní péči představují významnou součást spotřebovaných zdrojů zdravotních systémů vyspělých zemí a snaha o jejich účelné směrování by měla být součástí všech odborných rozhodovacích procesů v denní klinické praxi. Cílem studie bylo posouzení nejčastějších populací nemocných podle diagnostických skupin ve vztahu k dosaženému klinickému výsledku a k nákladům na poskytnutou zdravotní péči. Sledovaný soubor tvořilo 396 pacientů rozdělených na čtyři základní skupiny: sepse a její komplikace (SE, n = 99), polytraumata (TR, n = 109), úrazy hlavy (KCP, n = 86) a stavy po kardiopulmonální resuscitaci (KPR, n = 74). Hodnota Apache II a SOFA skóre celého souboru byly u nepřeživších nemocných statisticky významně vyšší v porovnání s přeživšími, doba pobytu byla statisticky významně delší u přeživších nemocných. Nejvyšší mortalitu vykazovali nemocí po KPR (48,6 %), nejnižší byla u nemocných s polytraumaty (12,8 %). Průměrná výše nákladů v Kč na jednoho nemocného souboru byla 211 520 ± 257 889 (877–2 126 000), medián 126 092 (25% percentil 37 322, 75% percentil 311 330). Nepřeživš í nemocní souboru vykazovali statisticky významně nižší náklady hospitalizace v porovnání s přeživšími, průměr 174 330 ± 304 230, resp. 223 049 ± 241 145 (medián 53 608, 25% percentil 18 981, 75% percentil 190 800, resp. 151 404, 50 428, 325 054). Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výši nák ladů všech nemocných byla doba pobytu.
Financial burden associated with intensive care represent an important part of used financial resources of health care systems in developed countries. The efforts of effective allocation of financial resources should be an integral part of all scientific decision making process in daily clinical routine. The aim of the study was to evaluate the most frequent patient populations seen as the diagnosis related groups with respect to the clinical outcome and to the financial costs associated with the health care provided. The patient population was divided into four basic groups: sepsis and its complications (SE, n = 99), polytrauma (TR, n = 109), head injury (KCP, n = 86) and post-CPR states (KPR, n = 74). APACHE II and SOFA scores were statistically significantly higher in non-survivors compared to survivors; the length of stay was statistically significantly longer in survivors. The highest mortality rate could be observed in post-CPR patients (48,6%), the least mortality in polytrauma patients (12,8%). The mean financial cost per patient of the group was 211,520 ± 257,889 CZK (877–2.126,000), median 126,092 (25% percentile 37,322; 75% percentile 311,330). Non-survivors of the group shown statistically significantly lower financial costs of in-hospital stay compared to survivors, mean 174,330 ± 304,230, resp. 223,049 ± 241,145 (median 53,608; 25% percentile 18,981; 75% percentile 190,800; resp. 151,404; 50,428; 325,054). The key factor most affecting the financial costs of all patients was the length of stay.
Intenzivní péče představuje mimořádně nákladnou součást zdravotní péče a významně ovlivňuje celkové náklady lůžkových zdravotnických zařízení. Cílem studie bylo posouzení velikosti nákladů a vybraných klinických ukazatelů u různých diagnostických skupin, porovnání vzájemných rozdílů a stanovení charakteristiky jednotlivých populací nemocných. Na souboru 1368 pacientů byly prospektivně sledovány hodnoty Apache II a SOFA skóre, doba hospitalizace, klinický výsledek a náklady. Nemocní byli rozděleni podle typu přijetí (primární, sekundární do 24 hodin a sekundární po 24 hodinách) a podle základní diagnózy na vybrané skupiny: traumata (TR, n = 115), kraniocerebrální poranění (KCP, n = 137), chronická obstrukční choroba plic (COPD, n = 86), stavy po resuscitaci (KPR, n = 184), akutní syndrom dechové tísně (ARDS, n = 76) a intoxikace (INTOX, n = 425). Hodnoty Apache II a SOFA skóre celého souboru byly signifikantně vyšší u nepřeživších nemocných v porovnání s přeživšími (medián, percentily 25–75%): 31, 24–36 a 13 (10–15), resp. 22, 16–28 a 7, 4–9, p < 0,001. Průměrná mortalita souboru byla 18,8 %, nejvyšší byla ve skupině KPR (28,8 %), nejnižší ve skupině KCP (10,9 %). Nejdelší doba pobytu ve dnech (medián, percentily 25–75%) byla zaznamenána u nemocných s ARDS (14, 8–21), nejkratší u nemocných skupiny INTOX (3, 2–7). Průměrná výše nákladů na jednoho nemocného souboru byla 205 309 Kč, medián 79 346 (23 467–242 249), nepřeživší nemocní souboru vykazovali statisticky významně vyšší náklady v porovnání s přeživšími (medián 92 929, percentily 30 925–324 362, resp. 75 552, 21 649–233 583, p = 0,047). Náklady celého souboru korelovaly s dobou hospitalizace, R = 0,679 (p < 0,001). Při porovnání výše nákladů mezi jednotlivými skupinami byly nejvyšší náklady u nemocných s ARDS, nejnižší u intoxikací. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím výši nákladů všech nemocných byla doba pobytu.
Intensive care represents an especially costly part of health care, and significantly affects total cost of in-patient hospital facilities. The aim of the study was to compare the amount of costs and selected clinical markers in different diagnosis related groups, to compare results and to establish the characteristics of patient populations. In the set of 1,368 patients, we prospectively followed APACHE II and SOFA scores, length of hospitalization, clinical outcome and costs. The patients were divided according to the type of admission (primary, secondary within 24 hours and secondary after 24 hours) and according to the principle diagnosis to the following groups: trauma (TR, n = 115), head-brain injury (KCP, n = 137), chronic obstructive pulmonary disease (COPD, n = 86), post-CPR states (KPCR, n = 184), acute respiratory distress syndrome (ARDS, n = 76) and intoxications (INTOX, n = 425). APACHE II and SOFA scores of the whole group were significantly higher in non-survivors compared to survivors (median, percentiles 25–75%): 31, 24–36 and 13 (10–15) resp. 22, 16–28 and 7, 4–9; P < 0.001. Mean mortality of the group was 18,8%, the highest mortality was in the group KPCR (28,8%), the least in the group KCP (10,9%). The longest length of stay (median, percentiles 25–75%) was observed in ARDS patients (14, 8–21), the shortest in the patients of INTOX group (3, 2–7). The mean cost associated with one patient of the group was 205,309 CZK, median 79,346 (23,467–242,249); non-survivors showed a statistically significant higher costs compared to survivors (median 92,929, percentiles 30,925–324,362 resp. 75,552; 21,649–233,583; P = 0.047). The costs of the whole group correlated with the length of hospitalization, R = 0,679 (P < 0,001). Comparing the costs between separate subgroups, the highest costs were observed in patients with ARDS, the least costly were intoxicated patients. The leading factor determining the costs in all patients was the length of stay.
