Nazální provokační test se používá k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem. Při posuzování profesionální etiologie alergické rýmy je tento test jednou z indikací. Podle doporučení Evropské komise pro standardizaci v rinomanometrii se k provádění nazálního provokačního testu užívá metoda aktivní přední rinomanometrie. Měří se inspirační nosní průtok a nosní odpor v každém nosním průduchu. Cílem vyšetření je určení stupně nosní obstrukce a hodnoty nosních odporů a vyhodnocení nosního symptomového skóre. V doporučeném postupu je kromě podmínek a způsobu provedení vlastního testu uveden výčet kontraindikací, upozornění na možná rizika testu a popsán způsob hodnocení získaných výsledků.

A nasal provocation (challenge) test serves to detect the response of a nasal mucosa to provocation by a specific or nonspecific nasal stimulus. One of the indications of this examination is the assessment of a professional etiology of an allergic rhinitis. The active anterior rhinomanometry is a method recommended by the Europaen committee for standardization in rhinomanometry as a nasal provocation test. An inspiration flow and a nasal resistance are measured in each nasal nostril. The aim of the examination is to determine the degree of a nasal obstruction, values of nasal resistances and evaluation of a nasal symptom score. The recommended procedure includes conditions and ways of carrying out the test, contraindications, warning about possible risks of the test and description of evaluation of gathered results.

• MeSH
• alergeny diagnostické užití   MeSH
• celoroční alergická rýma diagnóza   etiologie   MeSH
• imunoglobulin E krev   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• nosní provokační testy kontraindikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• rinomanometrie kontraindikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Nazální provokační test slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem. Jednou z indikací tohoto vyšetření je posouzení profesionální etiologie alergické rýmy. Test doplňuje základní diagnostický postup při průkazu alergického IgE zprostředkovaného onemocnění, zejména v případě velmi suspektní anamnézy, ale negativních kožních testů a specifických protilátek IgE. Nazální provokační test umožňuje rozlišit roli nespecifických a specifických faktorů v rozvoji nosních symptomů a sledovat časnou, pozdní a opožděnou reakci. Doporučenou a používanou metodou k provádění nosního provokačního testu je aktivní přední rinomanometrie, při níž je měřen: 1. inspirační průtok v každém nosním průduchu (určuje stupeň nosní obstrukce), 2. nosní odpor v každém nosním průduchu. Současně je posuzováno tzv. nosní symptomové skóre. Incidence profesionální alergické rinitidy v České republice jako samostatně hlášeného onemocnění činí zhruba 30 nových případů ročně a v kombinaci s průduškovým astmatem dalších 40–70 nových případů onemocnění ročně. Nejvíce postiženou profesí jsou stejně jako u samostatného astmatu pekaři, cukráři, zpracovatelé obilovin, chovatelé hospodářských zvířat, textilní dělníci, zdravotní sestry a pracovníci exponovaní izokyanátům, případně dalším chemikáliím. Jsou prezentovány údaje o souboru 70 osob, jimž bylo prostřednictvím Kliniky nemocí z povolání FN v Hradci Králové v letech 1996–2004 ohlášeno onemocnění profesionální alergickou rinitidou samostatně (33 nemocných) nebo v kombinaci s průduškovým astmatem (37 nemocných). Jako příčinný alergen byla nejčastěji zjištěna mouka a mlýnský prach (27 %), textilní prach (14 %), rostlinný prach (10 %), dezinfekční prostředky (9 %), kravské epitelie (7 %) a latex (7 %). Průměrná délka expozice dané profesní škodlivině do vzniku prvních alergických obtíží činila 9 ±10,05 let. Nazální provokační test vedl ke stanovení diagnózy profesionální alergické rýmy u 20 % nemocných (14 ze 70). Autorky podporují snahy o sjednocení postupu při provádění nosního provokačního testu na celostátní i mezinárodní úrovni.

A nasal provocation test serves to detect the response of a nasal mucosa to provocation by a specific or nonspecific nasal stimulus. One of the indications of this examination is the assessment of a professional etiology of an allergic rhinitis. The test makes complete the basic diagnostic procedure of detection of an allergic IgE-related disease, especially in case of a very suspect history but negative skin tests and specific IgE antibodies. A nasal provocation (challenge) test enables distinguishing the role of nonspecific and specific factors in development of nasal symptoms and follow-up of an early, late and delayed reaction. The active anterior rhinomanometry is a recommended method used as a nasal provocative test which measures: 1. an inspiration flow in each nasal nostril (determines the degree of a nasal obstruction), 2. a nasal resistance in each nasal nostril. Simultaneously, a so called nasal symptom score is evaluated. The incidence of a occupational allergic rhinitis in the Czech Republic reported as an independent disease is roughly 30 new cases annually and next 40 to 70 new cases of the disease combined with asthma bronchiale annually. Similarly to asthma bronchiale, the most affected professions are bakers, confectioners, cereal producers, cattle breeders, textile workers, nurses and workers exposed to isocyanates and other chemicals. Data from the sample of 70 persons are presented and reflect reporting of a occupational allergic rhinitis (33 patients) and in combination with asthma bronchiale (37 patients) by the Clinic of Occupational Diseases of the Teaching Hospital in Hradec Králové in 1996–2004. Flour and mill dust (27 %), textile dust (14 %), vegetable dust (10 %), disinfectant products (9 %), cow epithelium (7 %) and latex (7 %) were the most frequent allergens. The average length of exposure to a particular professional noxae until the development of the first allergic symptoms was 9 ±10,05 years. A nasal provocation test contributed to diagnosing the occupational allergic rhinitis in 20 % patients (14/70). The authors support the efforts to unification of the procedure of a nasal provocative test on the national and international level.

• MeSH
• alergeny diagnostické užití   MeSH
• celoroční alergická rýma diagnóza   etiologie   MeSH
• imunoglobulin E krev   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• nosní provokační testy metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• rinomanometrie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Alergická onemocnění horních cest dýchacích byla v České republice zařazena do seznamu nemocí z povolání až nařízením vlády č. 290/1995 Sb. Tím vznikla v pracovním lékařství praktická potřeba zavedení objektivních vyšetřovacích metod pro dia- gnostiku profesionální alergické rinitidy. Nazální provokační test má potvrdit kauzální souvislost mezi vyvoláním příznaků onemoc- nění a expozicí inhalačním alergenům z pracoviště. Diagnóza profesionální rinitidy nemůže být založena pouze na anamnestických údajích pacienta či běžných laboratorních testech, ale musí být řádně objektivizována nejen kvůli vlastnímu zdravotnímu aspektu, ale i závažným posudkovým, sociálně-ekonomickým a společenským dopadům. Metodika nazálních provokačních testů spočívá v kontaktu nosní sliznice s alergizující noxou a následném vyhodnocení subjektivních obtíží pacienta a objektivních nálezů, zvl. aktivní přední rinomanometrií a rinoskopií.

Allergic diseases of the upper airways were included in the List of occupational diseases in CR only by Government decree no. 290/1995 coll. Thus in occupational medicine the practical need arose to introduce objective examination methods for the diagnosis of occupational allergic rhinitis. The nasal provocation test should detect the causal association between the develop- ment of symptoms of the disease and exposure to inhaled allergens at the workplace. The diagnosis of occupational rhinitis cannot be based only on anamnestic data of the patient and common laboratory tests but must be expressed objectively not only because of the health aspect but also the impact on rating, social-economic and social impact. The method of nasal provocation tests involves contact of the nasal mucosa with the allergizing noxious substance and subsequent evaluation of the patient’s subjective complaints and objective findings, in particular those obtained by active anterior rhinomanometry and rhinoscopy.

• MeSH
• celoroční alergická rýma MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• nosní provokační testy metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Profesionální alergická rinitida je obecně považována za preastmatický stav. Při její diagnostice je nutno postupovat komplexně. Pro objektivizaci profesionální rinitidy se provádějí nazální provokační testy se suspektní inhalační noxou z pracoviště, které nám potvrdí kauzální souvislost mezi vyvoláním příznaků onemocnění a expozicí inhalačním alergenům z pracoviště. Subjektivní potíže hodnotíme podle symptom skóre. Autor analyzuje 92 případů profesní rinitidy, které byly diagnostikovány a ohlášeny jako nemoc z povolání na Klinice pracovního lékařství FN u sv.Anny v Brně a LF MU Brno v období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2007. U této skupiny autor porovnával symptom skóre v době uznání nemoci z povolání a rok po uznání profesní rinitidy jako nemoci z povolání.

Allergic rhinitis often represents the initial phase of a more serious disease such as astma. Diagnosis of occupational allergic rhinitis is a complex procedure. Nasal-specific provocation test is the most characteristic test. This method employs measurement of the flow and resistance of the air through nasal cavity by rhinomanometry, before and after exposing the nasal mucous membrane to suspect allergen. Subjective nasal symptoms are scored by Symptom Score. The author has analyzed 92 cases of occupational rhinitis, which were diagnosed and noted as an occupational disease in southern Moravia (more precisely, the Occupational Medicine Clinic at St. Anne‘s University Hospital Brno and Faculty of Masaryk University in Brno) in the period from 1/1/2003 to 31/12/2007. The author has compared the symptom scores at the time of detection of occupational disease and one year after.

• Klíčová slova
• profesionální rýma, komplexní diagnostický postup, nemoc z povolání.,
• MeSH
• alergeny diagnostické užití   MeSH
• celoroční alergická rýma diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• imunoglobulin E krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• nosní provokační testy kontraindikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• pracovní expozice škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rinomanometrie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Chronická sinusitis se vyskytuje hlavně u dospělých a starších dětí. Většinou se jedná o maxilární sinusy a sporadicky také o f rontální sinusy. Nosní a potravinová alergie hrají zde vedle jiných faktorů významnou etiologickou úlohu. Tuto formu je tedy lépe označovat jako „alergické onemocnění sinusů“. CSM se vyskytuje ve 2 základních formách: (a) primární (neasociovaná) forma, u které se primární interakce antigen-pro- tilátka se všemi následujícími pochody odehrává ve sliznici sinusů. Inhalační alergeny penetrují skrze nosní slizniční bariéru, aniž by vyvolaly reakci nosní sliznice, zatímco potravinové antigeny dosáhnou sliznici sinusů hematogenní, případně lymfogenní, cestou; (b) seku ndární (aso- ciovaná) forma, ve které se interakce antigen-protilátka odehrá vá primárně v nosní sliznici a sekundárně indukuje sinusovou sli zniční reakci. Se- kundární forma se vyskytuje častěji.V obou formách CSM se moho u kauzálně účastnit rozdílné typy alergické reakce, vyvolávající rozdílné typy slizniční odpovědi: 1) časná; 2) opožděná a 3) pozdní, vyžadující rozdílnou farmakomodulaci. Existence určitého typu alergické reakce v kli- nickém obraze sinusopatie u individuálního pacienta se může definitivně prokázat a potvrdit pouze provokačními testy. V případě inhalačních alergenů jsou to nosní provokační testy, monitorované některou z rhinomanometrických metod, v kombinaci se simultánním monitoro váním sinusů a jejich slizniční odpovědi, např. pomocí opakovaného rentge nologického a/nebo echografick ého vyšetření. V případě potra vinových alergenů se jedná o orální (konsumpční) provokaci, kombinovanou se simultánní registrací nosní, jakož i sinusové odpovědi. Účas t daného typu alergické reakce v nosní jakož i sinusové odpovědi je rozhodující pro terapii. Eliminace daného alergenu je základní opatření. Kromoglykany (Disodium cromoglycate a Nedocromil sodium) jsou indikovány v případě časné a většinou i opožděné nosní, jakož i sinusové odpov ědi, za- tímco glukokortikosteroidy jsou indikovány v případě pozdní nosní a sinusové odpovědi. Opožděná odpověď někdy vyžaduje kombinac i kro- moglykanů a glukokortikosteroidů. Tato léčba se většinou doplňu je antagonisty H1-receptorů. V případě potravinové alergie je in dikována eli- minace daných potravin, doplněná eventuální preventivní léčbou orálním kromoglykanem.

Chronic sinusitis, a very common disorder occurring predominantly in adults and sometimes in older children, appears mostly in the maxillary and sporadically in the frontal sinuses. In CSM, the allergy to the inhalant as well as to the food antigens is involved freque ntly. It would the- refore be more appropriate to designate this disorder as “al lergic sinus disease”. There are 2 basic forms of the allergic sinu s disease: (a) the pri- mary (non-associated) form and the (b) secondary (associated) form. In the primary form, the whole immunologic event is located primarily in the mucosal membrane of the sinuses. The inhalant allergens pass the nasal mucosal barrier and penetrate into the sinus and its mucosa. The food antigens are transported into the sinus mucosa by the blood and/or lymphatic stream. The antigens interact then with the a ppropriate lo- cal antibody or sensitized Th1 lymphocytes in the sinus mucosa. This interaction elicits a number of subsequent steps. The seco ndary form of the allergic sinus disease is secondarily induced by the immun ologic event taking place primarily in the nasal mucosa. In both the forms of the allergic sinus disease three different types of allergic reaction can be involved, leading then to the manifestation of three d ifferent clinical re- sponses of the sinuses: the immediate/early response (IR), the late response (LR) and the delayed response (DYR). The definite confirmation of the existence of the particular type of clinical sinus response can only be provided by the provocation tests (challenge). N asal challenge with inhalant allergens and food ingestion chal lenge should be accompanied by the monitoring of the nasal resistance parameters by m eans of rhi- nomanometry, combined with the monitoring of the sinus response by means of sinus imaging techniques, e.g. X-ray and/or echogra phy. This confirmation is decisive for the therapeutical choices. Avoidance of the particular allergen(s) belongs to the initial therapeu tical steps. The IR as well as the LR can very effectively be prevented by intranasal Disodium cromoglycate (DSCG) or Nedocromil sodium (NDS), whereas the DYR can only be controlled by intranasal glucocorticosteroids (GCS). In some case of LR, the DSCG treatment should temporarily be s upplemented by GSC. Additional treatment with H1-receptor antagonists may be us eful. In CSM due to the food allergy, treatment with oral DS CG, besides the avoidance of the incriminated food(s), is indicated.

• MeSH
• alergie MeSH
• lidé MeSH
• nosní provokační testy MeSH
• nosní sliznice imunologie   patofyziologie   MeSH
• zánět čelistní dutiny radiografie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

U 48 nemocných s nosními polypy (NP) bez anamnestického údaje o nesnášenlivostikyseliny acetylosalicylové (ASA) byl proveden nasální provokační test lysinem acetylosalicylovým.Do souboru bylo vybráno 23 nemocných s nosními polypy a bronchiálním astmatem a 25 nemocnýchs nosní polypózou bez astmatu. Test nebylo možno provést pro zvýšenou nespecifickou dráždivostu šesti nemocných. Dále byl zpracován soubor pouze 42 nemocných, u kterých bylo možno testhodnotit. Test byl pozitivní u 16 nemocných, negativní u 26 nemocných. Provokačním testem bylapotvrzena nesnášenlivost ASA u 11 nemocných, negativní u 26 nemocných. Provokačním testem bylapotvrzena nesnášenlivost ASA u 11 z 19 (58 %) nemocných s NP provázenými astmatem a u 5 z 23 (22 %) nemocných s NP bez astmatu. Rozdíl mezi sledovanými skupinami byl statisticky významný(p = 0,012). Větší část nemocných s nosními polypy a bronchiálním astmatem tedy představovalaklinicky neúplně vyjádřený syndrom triády astma, polypy, nesnášenlivost ASA.Trvalá nebo častá hnisavá sekrece z nosu byla zjištěna u 14 ze 16 nemocných s pozitivním ASAtestem, statisticky na hranici významnosti (p = 0,089) častěji při porovnání se skupinou nemocnýchASA negativních. Tento symptom byl tedy charakteristický pro nemocné s neúplně vyjádřenýmsyndromem nesnášenlivosti ASA.

In 48 patients with nasal polyps (NP) without data on acetylsalicylic acid (ASA) intolerance recorded in the case-history the nasal challenge test with acetylsalicylic lysine was made. The group comprised 23 patients with nasal polyps and bronchial asthma and 25 patients with nasal polyposis without asthma. The test could not be performed in six patients because of an increased non-specific sensitivity. The group of 42 patients was analyzed and the test could be evaluated. The test was positive in 16 patients, negative in 26 patients. The challenge test confirmed ASA intolerance in 11 of 19 (58 %) patients with NP associated with asthma and in 5 of 23 (22 %) patients with NP without asthma. The difference between the groups was statistically significant (p = 0.012). The major part of patients with nasal polyps and bronchial asthma thus represented a clinically not fully expressed syndrome of the triad asthma, polyps, ASA intolerance. A permanent or frequent suppurative nasal secretion was found in 14 of 16 patients with a positive ASA test, at the borderline of statistical significance (p = 0.089) more frequently when compared with the group of ASA negative patients. This symptom was thus typical for patients with an incompletely expressed syndrome of ASA intolerance.

• MeSH
• Aspirin analogy a deriváty   diagnostické užití   škodlivé účinky   MeSH
• bronchiální astma diagnóza   komplikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hnisání MeSH
• lidé MeSH
• nosní polypy klasifikace   komplikace   terapie   MeSH
• nosní provokační testy metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Nazální provokační test (dále NPT) slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na provokaci specifickým nebo nespecifickým nosním podnětem, kterou verifikujeme měřením nosních průtoků a odporů za pomoci rinomanometrie a vyhodnocení symptomového skóre. Cílem vyšetření je určit stupeň nosní obstrukce. Měří se průtok vzduchu nosním průduchem (v ml/s) při rozdílných tlacích (75, 150 a 300 Pa). Evropskou komisí pro standardizaci v rinomanometrii je k provádění nazálních provokačních testů doporučena rinomanometrie aktivní přední a jako referenční hodnoty naměřené při tlaku 150 Pa. Nazální provokační test je metoda, která je v indikovaných případech přínosná k potvrzení kauzality alergického onemocnění, využití je vhodné i pro výzkumné účely např. při testování terapeutických účinků farmak a k monitorování průběhu léčby (zejména alergenové imunoterapie).

Nasal challenge test is a method for the confirmation of the nasal response to provocation by specific or nonspecific nasal stimuli which is possible to verify by investigation of nasal airflow and resistance using rhinomanometry and evaluation of the symptom score. The aim of investigation is to determine the degree of nasal obstruction. The nasal airflow (ml/s) is measured in different pressures (75, 150 and 300 Pa). The European committee for standardisation in rhinomanometry recommended active anterior rhinomanometry for performing tests and as reporting values are recommended parameters measured at the pressure 150 Pa. Nasal challenge test contributes in indicated cases confirmation causality of allergic diseases, its utilisation is also suitable for researches, e.g. for testing pharmacotherapeutic effects and the monitoring the course of therapy (especially allergen immunotherapy).

• MeSH
• alergeny diagnostické užití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• nosní obstrukce diagnóza   MeSH
• nosní sliznice MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• rinomanometrie kontraindikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Diagnostika profesionální alergické rinitidy se opírá o nazální provokační testy, které slouží k průkazu odpovědi nosní sliznice na podezírané profesionální alergeny. Ve většině případů je u rinoprovokačních testů k hodnocení nosního průtoku a rezistence používána aktivní přední rinomanometrie. Od sedmdesátých let minulého století se začalo studovat využití metody akustického odrazu z dýchacích cest. První práce popisující aplikaci této metody i v nosní dutině – akustickou rinometrii – jsou publikovány od začátku devadesátých let. Akustická rinometrie je vyšetření založené na principu srovnávání nahodilého zvukového impulzu ve slyšitelném frekvenčním pásmu s odrazem odpovědi z dýchacích cest. Podává grafickou i číselnou informaci o minimální průřezové oblasti a její vzdálenosti od nosního vchodu a o celkovém objemu nosní dutiny ve dvou úsecích: – od 0 do 22 mm, a – od 22 do 54 mm. Cílem sdělení je podat informaci o další možnosti sledování nosní průchodnosti a představit zařízení, které toto vyšetření umožňuje. Na základě zkušeností autorů jsou popsány výhody i nevýhody jednotlivých vyšetřovacích metod a je doporučeno používat aktivní přední rinomanometrii a akustickou rinometrii jako vzájemně se doplňující metody, zejména při nazálních provokačních testech.

The diagnosis of occupational rhinitis is based on nasal provocation tests, which prove the response of the nasal mucosa to suspected allergens. In most cases active anterior rhinomanometry is used to evaluate nasal flow and resistance in nasal provocation tests. The use of the acoustic reflection from airways method has been studied since the 1970s. The first reports to describe the use of this method in the nasal cavity – acoustic rhinometry – were published in the early 1990s. Acoustic rhinometry is an examination based on the principle of comparing the accidental acoustic impulse within the audible frequency zone with the reflection of response from the airways. It gives graphic and numerical information about the minimal cross-sectional area and its distance from the vestibule of the nose, and about the total volume of the nasal cavity in two sections: – from 0 to 22 mm, and – from 22 to 54 mm. The aim of our paper is to give information about another option for nasal patency monitoring and to present the instrument that makes it possible. Based on the authors’ experience, the advantages and disadvantages of the separate methods are described. The recommendation is to use active anterior rhinomanometry and acoustic rhinometry together as complementary methods, mainly in nasal provocation testing.

• MeSH
• celoroční alergická rýma diagnóza   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• nemoci z povolání MeSH
• nosní provokační testy přístrojové vybavení   MeSH
• rinomanometrie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V práci je uvedena metodika nasálního provokačního testu k určení nesnášenlivostikyseliny acetylosalicylové (ASA). Tento test byl proveden u 50 nemocných s nosními polypy bezanamnestického údaje o ASA intoleranci, z toho 23 nemocných mělo nosní polypy provázené bron-chiálním astmatem.Provokační agens byl čerstvě připravený roztok lysinu acetylosalicylového, Aspegic (firma Synté-labo). Celková dávka při provokačním testu byla 9 mg lysinu (odpovídá 5 mg kyseliny acetylosali-cylové) podaná oboustranně. Jako placebo byl užíván fyziologický roztok. Aplikace byla provedenadávkovačem od spreje Syntaris.V průběhu testu byla hodnocena nosní průchodnost přední aktivní rinomanometrií. Základnímobjektivně hodnoceným parametrem byl nosní průtok v ml/s oboustranně při rozdílu tlaků 75 Pa.Nemocní zaznamenávali subjektivní pocity nosní průchodnosti, nosní sekrece a pocit dušnosti nadeseticentimetrové vizuální stupnici.Měření byla prováděna za 25 a 50 minut po podání lysinu acetylosalicylového (lys-ASA).U žádného nemocného nedošlo k bronchokonstrikci, nebyl zaznamenán pokles FEV1 ani subjektivnídušnost.

The authors describe the method of the nasal challenge test for assessment of acetylsalicylic acid (ASA) intolerance. This test was made in 50 patients with nasal polyps without anamnestic records of ASA intolerance, incl. 23 who had nasal polyps associated with bronchial asthma. The test was made also in 10 healthy controls. In all patients for two weeks before the test all treatment of rhinosinusitis was discontinued, treatment of bronchial asthma proceeded, The challenging agent was a freshly prepared solution of acetylsalicylic lysine, Aspegic (Synthéla- bo). The total dose during the challenge test was 9 mg lysine (corresponds to 5 mg acetylsalicylic acid) administered bilaterally. As placebo saline was administered. For administration a dispenser from Syntaris spray was used. During the test the nasal patency was evaluated by anterior active rhinomanometry. The basic objectively assessed parameter was the nasal flow in ml/s bilaterally at a pressure difference of 75 Pa. The patients recorded subjective sensations of nasal patency, nasal secretion and the feeling of dyspnoea on a ten-centimeter visual scale. The measurements were taken 25 and 50 minutes after administration acetylsalicylic lysine (lys- ASA). The test was evaluated as positive if after unilateral administration of lys-ASA a 40% decline of the nasal patency occurred and this drop was associated with a subjective change of nasal patency, nasal secretion of lacrimation. The test was evaluated as positive if bilateral drop of nasal patency by 40% or more occurred even if subjective changes were absent. The test was evaluated as negative, if no drop occurred on either side by 40 % or more. The test was evaluated as negative if a drop by 40 % of more occurred after placebo, when after administration of lys-ASA no further drop greater than 40 % occurred. The test was evaluated as negative if the flow value did not decline even when the patient reported subjectively perceived increased nasal secretion after administration of lys-ASA. The test could not be evaluated in two patients where already during the first measurements the nasal patency was very restricted, and in another six patients because of increased nasal sensitivity where after administration of placebo a drop by 40% or more occurred at least on one side and after administration of lys-ASA a further drop by 40% or more. In the control group of 10 volunteers the test was always negative. The change after placebo was in all smaller than 40 %. None of the patients developed bronchoconstriction, no drop of FEV1 or subjective despnoea were recorded.

• MeSH
• Aspirin analogy a deriváty   diagnostické užití   škodlivé účinky   MeSH
• biomedicínský výzkum MeSH
• bronchiální astma komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nosní polypy klasifikace   komplikace   MeSH
• nosní provokační testy metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• celoroční alergická rýma farmakoterapie   MeSH
• nosní obstrukce MeSH
• nosní sliznice MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• alergologie a imunologie
• otorinolaryngologie