Background: Increasing trends in global obesity have been attributed to a nutrition transition where healthy foods are replaced by ultra-processed foods. It remains unknown if this nutrition transition has occurred in Venezuela, a country undergoing a socio-political crisis with widespread food shortages. Methods: We described dietary intake of Venezuelans from a nationally representative study conducted between 2014 and 2017. We conducted a cross-sectional analysis of dietary, sociodemographic, and clinical data from Venezuelans ≥20 years of age (n = 3420). Dietary intake was assessed using a semi-quantitative food frequency questionnaire. Standardized clinical and anthropometric measurements estimated obesity, type 2 diabetes, and hypertension. A Dietary Diversity Score (DDS) was calculated using an amended Minimum Dietary Diversity for Women score where the range was 0 to 8 food groups, with 8 being the most diverse. Analyses accounted for complex survey design by estimating weighted frequencies of dietary intake and DDS across sociodemographic and cardiometabolic risk-based subgroups. Results: The prevalence of obesity was 24.6% (95% CI: 21.6-27.7), type 2 diabetes was 13.3% (11.2-15.7), and hypertension was 30.8% (27.7-34.0). Western foods were consumed infrequently. Most frequently consumed foods included coffee, arepas (a salted corn flour cake), and cheese. Mean DDS was 2.3 food groups (Range: 0-8, Standard Error: 0.07) and this score did not vary among subgroups. Men, younger individuals, and those with higher socioeconomic status were more likely to consume red meat and soft drinks once or more weekly. Women and those with higher socioeconomic status were more likely to consume vegetables and cheese once or more daily. Participants with obesity, type 2 diabetes, and hypertension had lower daily intake of red meat and arepas compared to participants without these risk factors. Conclusions: Despite high prevalence of cardiometabolic risk factors, adults in Venezuela have not gone through a nutrition transition similar to that observed elsewhere in Latin America. Dietary diversity is low and widely consumed food groups that are considered unhealthy are part of the traditional diet. Future studies are needed in Venezuela using more comprehensive measurements of dietary intake to understand the effect of the socio-political crisis on dietary patterns and cardiometabolic risk factors.

• Publication type
• Journal Article MeSH

AIMS: The mental health of sexual minority (SM) individuals remains overlooked and understudied in Czechia. We aimed to estimate (1) the prevalence rate and (2) the relative risk of common mental disorders and (3) the mental distress severity among the Czech SM people compared with the heterosexual population. In addition, we aimed to investigate help-seeking for mental disorders in SM people. METHODS: We used data from a cross-sectional, nationally representative survey of Czech community-dwelling adults, consisting of 3063 respondents (response rate = 58.62%). We used the Mini-International Neuropsychiatric Interview to assess the presence of mental disorders. In individuals scoring positively, we established help-seeking in the past 12 months. We assessed symptom severity using the 9-item Patient Health Questionnaire and the 7-item Generalized Anxiety Disorder scale. We computed the prevalence of mental disorders and the treatment gap with 95% confidence intervals. To assess the risk of having a mental disorder, we used binary logistic regression. RESULTS: We demonstrated that the prevalence of current mental disorders was 18.85% (17.43-20.28), 52.27% (36.91-67.63), 33.33% (19.5-47.17) and 25.93% (13.85-38) in heterosexual, gay or lesbian, bisexual and more sexually diverse individuals, respectively. Suicidal thoughts and behaviours were present in 5.73% (4.88-6.57), 25.00% (11.68-38.32), 22.92% (10.58-35.25) and 11.11% (2.45-19.77) of heterosexual, gay or lesbian, bisexual and more sexually diverse individuals, respectively. After confounder adjustment, gay or lesbian individuals were more likely to have at least one current mental disorder compared with heterosexual counterparts (odds ratio = 3.51; 1.83-6.76). For bisexual and sexually more diverse individuals, the results were consistent with a null effect (1.85; 0.96-3.45 and 0.89; 0.42-1.73). The mean depression symptom severity was 2.96 (2.81-3.11) in heterosexual people and 4.68 (2.95-6.42), 7.12 (5.07-9.18) and 5.17 (3.38-6.95) in gay or lesbian, bisexual and more sexually diverse individuals, respectively. The mean anxiety symptom severity was 1.97 (1.85-2.08) in heterosexual people and 3.5 (1.98-5.02), 4.63 (3.05-6.2) and 3.7 (2.29-5.11) in gay or lesbian, bisexual and more sexually diverse individuals, respectively. We demonstrated broadly consistent levels of treatment gap in heterosexual and SM individuals scoring positively for at least one current mental disorder (82.91%; 79.5-85.96 vs. 81.13%; 68.03-90.56). CONCLUSIONS: We provide evidence that SM people in Czechia have substantially worse mental health outcomes than their heterosexual counterparts. Systemic changes are imperative to provide not only better and more sensitive care to SM individuals but also to address structural stigma contributing to these health disparities.

• MeSH
• Adult MeSH
• Mental Health MeSH
• Homosexuality, Female * MeSH
• Humans MeSH
• Cross-Sectional Studies MeSH
• Sexual and Gender Minorities * MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Cíl studie: Analýza výskytu vrozených vad v perinatálním období v České republice v období 1994–2005. Zmapování podílu jednotlivých vrozených vad podílejících se na mrtvorozenosti, časné neonatální a perinatální úmrtnosti v České republice v dvanáctiletém období. Typ studie: Retrospektivní epidemiologická analýza incidencí vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice a jejich podílu v perinatální úmrtnosti. Materiál a metodika: V práci byla použita data z celorepublikové registrace vrozených vad vedené v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky v období let 1994–2005. Byly analyzovány incidence vrozených vad zjištěných u narozených dětí v České republice a podíl vrozených vad v perinatálním období. Kromě analýzy podílu vrozených vad jako celku jsme analyzovali i podíl jednotlivých skupin vrozených vad. Byly kvantifikovány incidence jednotlivých diagnóz vrozených vad v perinatální úmrtnosti. Výsledky: V období 1994–2005 bylo v naší retrospektivní analýze zachyceno celkem 38 547 narozených dětí s vrozenou vadou, z toho bylo 22 450 postižených chlapců a 16 084 postižených dívek. Poměr pohlaví M/F byl 1,40 a procento postižených chlapců pak bylo 58,24. Celkem bylo registrováno 53 143 vrozených vad u narozených dětí, z toho bylo 30 560 u postižených chlapců a 22 530 u postižených dívek, v 44 případech nebylo pohlaví určeno. Průměrná incidence vrozených vad byla u narozených dětí 340,90 na 10 000 živě narozených. Závěr: Práce předkládá aktualizované výsledky analýz incidencí vrozených vad a jejich podílu na perinatální úmrtnosti v České republice. V důsledku úspěšné prenatální diagnostiky závažných a letálních vrozených vad klesá jejich podíl na perinatální úmrtnosti, především v mrtvorozenosti, méně v časné neonatální úmrtnosti. Významnou část perinatální úmrtnosti v důsledku vrozených vad však stále představují vrozené vady centrálního nervového systému, vrozené vady srdeční, vrozené vady uropoetického ústrojí a chromozomální aberace.

Objective: Analysis of the incidence of birth defects in perinatal period in the Czech Republic in the period of 1994 – 2005. Mapping the proportion of individual birth defects participating in still birth, early neonatal and perinatal mortality in the Czech Republic over 12-year period were studied. Type of study: Retrospective epidemiological analysis of birth defects incidence from the Database of the National Registry of Inborn Defects in the Czech Republic and their share in perinatal mortality. Material and methods: The contribution used the data of the all-state registration of birth defects followed in the Institute of Public Health Information and Statistics of the Czech Republic in the period of 1994 – 2005. The authors analyzed the incidence of birth defects detected in the Czech Republic and the proportion of birth defects in the perinatal period. In addition to the analysis of birth defects as a whole the authors also analyzed the proportion of individual groups of birth defects. They quantified the incidence of individual diagnoses in perinatal mortality. Results: In the period of 1994 – 2005 our retrospective analysis detected on the whole 38,547 born children with birth defect and 22,450 of them were boys and 16,084 affected girls. The ration of sex M/F was 1.40 and the percentage of the affected boys are 58.24. There were 53,143 registered birth defects in born children and 30,560 of them were boys and 22,530 were girls, while sex was not identified in 44 cases. The mean incidence of birth defects in born children was 340.90/10,000 live born children. Conclusion: The contribution presents up-to-date results of the incidence of birth defects and their share in perinatal mortality in the Czech Republic. Due to successful prenatal diagnostics of severe and letal birth defects their share in perinatal mortality has been decreasing, especially in the stillbirth cases, less in early neonatal mortality. However, birth defects of the central nervous system, heart defects, birth defects of uropoetic tract and chromosomal aberrations still represent significant proportion of perinatal mortality.

• MeSH
• Research Support as Topic MeSH
• Infant Mortality trends   MeSH
• Humans MeSH
• Prenatal Diagnosis statistics & numerical data   utilization   MeSH
• Pregnancy MeSH
• Congenital Abnormalities genetics   classification   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

This study investigated the Czech adults' mental health following the COVID-19 pandemic and the potential influence of data collection methodology on prevalence estimates. Separately, it investigated changes in help-seeking and associated barriers. Data from representative surveys on Czech adults, conducted in November 2017 (n = 3,306), in May (n = 3,021) and November 2020 (n = 3,000), and in November and December 2022 (n = 7,311), were used. Current mental disorders were assessed by the Mini International Neuropsychiatric Interview, and the treatment gap was established in individuals scoring positively. In help-seeking individuals, encountering barriers was investigated. In 2017 and 2022, 20.02 % and 27.22 % of individuals had at least one mental disorder, respectively. The 2022 panel sampling and online and telephone interviewing estimates (34.29 % and 26.7 %) were substantially higher than those from household sampling and personal interviewing (19.9 %). Prevalence rates based on household sampling and personal interviewing were broadly consistent in 2017 and 2022. The treatment gap was around 80 % from 2017 to 2022. More than 50 % of individuals encountered structural barriers in help-seeking in 2022. This study showed that prevalence rates were still elevated in 2022, but suggests that data collection methodology influenced the estimates. Separately, the treatment gap remained consistently very high, and encountering structural barriers in help-seeking was common.

• MeSH
• COVID-19 * epidemiology   MeSH
• Adult MeSH
• Mental Disorders * psychology   MeSH
• Mental Health MeSH
• Humans MeSH
• Pandemics MeSH
• Cross-Sectional Studies MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• MeSH
• National Practitioner Data Bank MeSH
• Medical Informatics MeSH
• Patient Advocacy MeSH
• Computer Security MeSH

Monitoring alergických onemocnění je organizován Státním zdravotním ústavem od roku 1996. Poslední studie byla provedena na dět ské populaci 5, 9, 13 a 17letých dětí v 18 městech ČR v průběhu roku 2006. Data byla získána z dokumentace 61 dětských lékařů a od rodičů dětí v průběhu preventivní prohlídky. Alergické onemocnění bylo lé kařem diagnostikováno u 2250 dětí z celkového počtu 7075, což před stavu- je prevalenci 32 %. Nějčastější diagnózou byla pylová alergická rýma (13 % všech dětí) a atopický ekzém (12 %). Prevalence astm atu byla 8,2 %. Struktura alergických onemocnění byla závislá na věku dětí. Výskyt atopické dermatitidy byl nejvyšší u 5letých dětí, ast ma u 13letých, pylová rýma u 17letých. Ve srovnání s předchozími studiemi v letech 1996 a 2001 byl zaznamenán nárůst alergických onemocnění v ČR ve všech věkových skupinách.

Monitoring of occurrence of allergy diseases has been organize d by the National Institute of Public Health since 1996. The last study was conducted on population of children of 5, 9, 13 and 17 years of age in 18 towns of the Czech Republic during 2006. Data were used from do cumentation of 61 pediatricians and from a questionnaire filled out by parents during preventive examinations. Allergy disease as diagnosed by the pediatrician occurred in a total of 2 250 children out of the monitored set of 7 075 children, representing prevalence of 32%. The most freq uent disease was pollen rhinitis (13% of all children) and constitutional dermati tis (12% of all children). Prevalence of asthma was 8.2%. The s tructure of allergy diseases was different in individual age groups. Constitutional dermatitis prevailed among 5-year children, asthma prevailed in 13-year children, and pollinosis prevailed among 17-year children. In comparison with studies of 1996 and 2001, there is an apparent increase of allergy diseases in all age groups.

• MeSH
• Academies and Institutes utilization   MeSH
• Hypersensitivity epidemiology   MeSH
• Asthma epidemiology   MeSH
• Rhinitis, Allergic, Perennial epidemiology   MeSH
• Child MeSH
• Epidemiologic Studies MeSH
• Infant MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Prevalence MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Rhinitis, Allergic, Seasonal epidemiology   MeSH
• Environment MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Infant MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Child, Preschool MeSH

Cíl studie: Analýza výskytu vrozených srdečních vad v České republice v období 1994 – 2008. Stanovení absolutního počtu, frekvence a incidence pro jednotlivé vybrané diagnózy podle rozdělení X. decenální revize mezinárodní klasifikace nemocí (MKN X). Analýza prenatální a postnatální incidence vybraných diagnóz a efektivity sekundární prevence v České republice. Typ studie: Retrospektivní epidemiologická analýza vrozených vad z databáze Národního registru vrozených vad v České republice. Materiál a metodika: V práci byla použita data z Národního registru vrozených vad (NRVV) vedeného v Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) v období 1994 – 2008. V naší práci jsme analyzovali incidence vrozených srdečních vad (skupina podle MKN X – Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28)) v České republice. Nejprve jsme hodnotili výskyt vrozených srdečních vad u narozených dětí – stanovili jsme absolutní počet, frekvenci a incidenci pro jednotlivé vybrané diagnózy. Ve druhé části jsme hodnotili absolutní počet, frekvenci, incidenci pro jednotlivé vybrané diagnózy prenatálně diagnostikované u plodů a efektivitu sekundární prevence vybraných vrozených srdečních vad. Ve třetí části jsme analyzovali přežívání dětí narozených s vrozenou srdeční vadou v průběhu prvního roku života. Výsledky: Ve sledovaném období 1994 – 2008 se v České republice živě narodilo celkem 1 472 610 dětí. Vrozené vady oběhové soustavy (Q20-Q28) představují přes 40 % všech evidovaných vrozených vad a jsou nejčastějšími vrozenými vadami u narozených dětí v České republice. Celkem bylo v tomto období diagnostikováno 29 133 vrozených srdečních vad (incidence na 10 000 živě narozených – 197,83). Celkem byla diagnostikována vrozená srdeční vada u 18 811 dětí (127,53 na 10 000 živě narozených) – více než 36 % dětí narozených s vrozenou vadou v ČR v období 1994 – 2008. Byly stanoveny incidence jednotlivých diagnóz vrozených srdečních vad u narozených dětí. Nejčastěji byly u narozených dětí diagnostikovány vrozené vady srdeční přepážky (16 428 – 145,05 na 10 000 živě narozených, více než 55 % ze všech VCC) a vrozené vady velkých arterií (5389 – 47,58 na 10 000 živě narozených, více než 18% ze všech VCC). Dále jsme analyzovali prenatálně diagnostikované případy vrozených srdečních vad. Opět jsme stanovili incidence pro jednotlivé diagnózy. Také jsme určili i procento předčasně ukončených těhotenství po pozitivní prenatální diagnostice. Prenatálně diagnostikováno bylo 11,35 % diagnóz Q20.3 – Ventrikuloarteriální diskordance, 8,35 % diagnózy Atrioventrikulární diskordance (Q20.5), 49,41 % diagnózy Syndrom hypoplastického levého srdce (Q23.4), 7,64 % pro diagnózu Koarktace aorty (Q25.1) a 9,71 % v případě Fallotovy tetralogie (Q21.3). V případě prenatálně diagnostikovaných vrozených srdečních vad byly tyto případy součástí chromozomálních syndromů v 42,58 %. Dále byly prenatálně diagnostikované srdeční vady součástí i nechromozomálních syndromů (9,33 %) nebo měly přidružené vrozené vady jiných systémů. Nejčastěji to byly vrozené vady ze skupiny - Vrozené vady nervové soustavy (Q00-Q07) – 14,59 %; dále pak ze skupiny - Vrozené vady svalové a kosterní soustavy (Q65-Q79) – 12,44 %; skupiny - Rozštěp rtu a rozštěp patra (Q35-Q37) – 7,42 % a skupiny - Vrozené vady močové soustavy (Q60-Q64) – 6,70 %. V případě dětí narozených s vrozenou srdeční vadou bylo celkem 84,53 % případů sdruženo s další vrozenou vadou, z toho však bylo více než 70 % pouze jiná vada srdeční. Bez vrozených vad srdečních bylo zhruba jen 14 % sdruženo s vrozenou vadou ostatních skupin. Perinatální úmrtnost byla nejvyšší pro syndrom hypoplastického levého srdce (Q23.4) - 327,103 promile a pak pro Fallotovu tetralogii (Q21.3) - 6,565 promile. Závěr: Práce předkládá aktuální výsledky analýz incidencí vrozených srdečních vad v období 1994 – 2008 v České republice podle aktuálních dat. Děti narozené s vrozenou srdeční vadou představují více než 36 % ze všech dětí narozených s vrozenou vadou. Vrozené srdeční vady v České republice představují významný podíl z celku (více než 40 %) všech diagnostikovaných vrozených vad. V trendu je patrné, že v období 1994 – 1999 je mírný nárůst diagnostikovaných případů, od roku 2000 pak pozvolný pokles, s výjimkou roku 2007. Nejčastějšími diagnostikovanými srdečními vadami jsou Defekt komorového septa (Q21.0) a Defekt síňového septa (Q21.1). Změny jejich incidence ovlivňují nejen celkovou incidenci skupiny vrozených srdečních vad, ale i celku všech vrozených vad. Efekt prenatální diagnostiky pěti vybraných závažných diagnóz vrozené vady srdeční byl nejvyšší v případě syndromu hypoplastického levého srdce (Q23.4), u ostatních diagnóz nebyl podíl prenatální diagnostiky tolik významný. Je zapotřebí dále rozlišit ve skupině prenatálně diagnostikovaných diagnóz ty případy, které byly předčasně ukončeny (součást chromozomálních nebo nechromozomálních syndromů, přítomnost dalších závažných vrozených vad) a ty případy, kdy těhotenství pokračuje dále k termínu porodu (pozdní diagnostika nebo rozhodnutí těhotné neukončovat předčasně těhotenství – vada operabilní). Vrozené srdeční vady mohou být součástí chromozomálních syndromů. V případě prenatálně diagnostikovaných případů to bylo více než 42 %. To samozřejmě ovlivňuje prenatální diagnostiku jak vrozených vad srdečních, tak i vrozených chromozomálních aberací. Přítomnost dalších diagnóz vrozených vad u narozených dětí, pak významně ovlivňuje jejich morbiditu a mortalitu.

Aim of study: An analysis of incidence of congenital heart defects (CHD) in the Czech Republic in the 1994 – 2008 period. An assessment of absolute numbers, frequencies and incidences for particular selected diagnoses according to 10th decennial revision of International Classification of Diseases (ICD-10). An analysis of pre- and postnatal incidences of selected diagnoses and of a secondary prevention measures efficiency in the Czech Republic. Type of study: A retrospective epidemiological analysis of congenital anomalies from the database of the National Register of Birth Defects (NRBD) of the Czech Republic. Material and methods: Data from the NRBD from the 1994 – 2008 period were used. In our study, CHD incidences (ICD-10 Q20-Q28 Congenital malformations of the circulatory system group) in the Czech Republic were analyzed. First, CHD incidences in births were assessed – absolute numbers, frequencies and incidences for particular selected diagnoses. Second, absolute numbers, frequencies and incidences of particular selected diagnoses in prenatally diagnosed fetuses and a secondary prevention measures efficiency in selected CHD were evaluated. In a third part, survival of babies with CHD during the first year of their life was analyzed. Results: Conclusions: The study presents current results of analysis of CHD incidences in the Czech Republic in the 1994 – 2008 period. Children born with a CHD make more than 36% out of all children born with a congenital anomaly. CHD themselves represents an important part (more than 40 %) of all diagnosed congenital anomalies in the Czech Republic. Over the period of the study there was a slight increase of diagnosed CHD during 1994 – 1999 followed by a slight decrease from 2000 with an exception of 2007 year. The most frequent of diagnosed CHD were ventricular septal defect (Q21.0) and atrial septal defect (Q21.1). Both defects incidences changes influence not only a total CHD but also a total congenital anomalies incidence. An influence of prenatal diagnostics among the five selected CHD was most important in hypoplastic left heart syndrome (Q23.4), less so in others. In prenatal diagnostics group, it is necessary to distinguish between those anomalies, which led to pregnancy termination (parts of both chromosomal and non-chromosomal syndromes and/or association with other severe anomalies) and those in which pregnancy leads to a delivery (late diagnostics, operabile defects, parental decision). CHD can be a part of chromosomal syndromes. In our study, in prenatally diagnosed CHD it was more than 42%. A presence of other associated diagnoses of congenital anomalies in births will significantly influence infant mortality and morbidity. In the period under the study, there were a total of 1 472 610 life births in the Czech Republic. Congenital malformations of the circulatory system (Q20-Q28) present more than 40% of all registered congenital anomalies and are themselves the most frequent birth defect group in births in the Czech Republic. As a whole, 29 133 CHD were diagnosed (197.83 per 10 000 live births) in 18 811 children (127.53 per 10 000 live births) in this period, which presents more than 36% of children born with a congenital anomaly in the Czech Republic during 1994 – 2008. CHD most frequently diagnosed in births were congenital malformations of cardiac septa (total 16 428, 145.05 per 10 000 live births, more than 55% of all CHD) and congenital malformations of great arteries (total 5389, 47.58 per 10 000 live births, more than 18% of all CHD). Further, prenatally diagnosed CHD were analyzed. Incidences for particular diagnoses as well as percentage of pregnancy termination were assessed. A rate of prenatally diagnosed was 11.35% in discordant ventriculoarterial connection (Q20.3), 8.35% in discordant atrioventricular connection (Q20.5), 49.41% in hypoplastic left heart syndrome (Q23.4), 7.64% in coarctation of aorta (Q25.1) and 9.71% in tetralogy of Fallot (Q21.3). These anomalies were parts of chromosomal syndromes in 42.58% and non-chromosomal syndromes in 9.33%. There were also associated malformations (from other systems than circulatory one). The most frequent were congenital malformations of the nervous system (Q00-Q07) – 14.59%, congenital malformations and deformations of the musculoskeletal system (Q65-Q79) – 12.44%, cleft lip and cleft palate (Q35-Q37) – 7.42% and congenital malformations of the urinary system (Q60-Q64) – 6.70%. In children born with a CHD, 84.53% were associated with other anomaly, out of which more than 70% were CHD only. Only about 14% were associated with anomalies from other (non-circulatory system) groups. Perinatal mortality was highest in hypoplastic left heart syndrome (Q23.4) – 327.103š and in tetralogy of Fallot (Q21.3) – 6.565š.

• Keywords
• prenatální diagnostika,
• MeSH
• Incidence MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Pregnancy MeSH
• Heart Defects, Congenital epidemiology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Cíl práce: Zmapovat spokojenost žen s psychoso-ciálními aspekty péče v českých porodnicích, identifikovat oblasti, které vyžadují zlepšení, a porovnat spokojenost s perinatální péčí u vybraných skupin rodiček. Typ studie: Původní práce. Název a sídlo pracoviště: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha. Metodika: Provedli jsme průzkum spokojenostis perinatální péčí u souboru 1195 českých rodiček. Soubor byl reprezentativní co do vzdělání, věku, parity a poměru vaginálních porodů a porodů císařským řezem s odpovídajícím zastoupením porodů v malých a velkých porodnicích a v porodnicích z jednotlivých krajů. Do výzkumu byly zahrnuty všechny aktuálně existující porodnice v České republice.Ke sběru dat byl využit původní český dotazník KLI-P, který obsahuje následující škály: vstřícnost a empatie zdravotníků; kontrola a podíl rodičky na rozhodování; podávání informací a dostupnost zdravotníků; nadřazenost a nedostatek zájmu; fyzické pohodlí a služby. Sledovali jsme dále rozdíly v hodnocení perinatální péče u následujících skupin respondentek: prvorodičky/vícerodičky, ženy s nižším/vyšším vzděláním, ženy rodící v menších/větších porodnicích (< 800 / > 800 porodů za rok), ženy rodící ve fakultních/nefakultních nemocnicích, ženy po vaginálním porodu/porodu císařským řezem, ženy ubytované na nadstandardním/běžném pokoji a ženy, které hodnotily porodnici do jednoho roku/déle než rok po porodu. Výsledky: Celková spokojenost s péčí na porodnickém oddělení (PO) byla 70 %, s péčí na oddělení šestinedělí (OŠ) 61 %. U PO byla zaznamenána nejvyšší spokojenost v dimenzi fyzické pohodlí a služby (69 %) a nejnižší v dimenzi kontrola rodičky a její podíl na rozhodování (34 %). U OŠ byla nejlépe hodnocena dimenze kontrola rodičky a její podíl na rozhodování (76 %) a nejhůře dimenze nadřazenost a nedostatek zájmu (48 % – reverzně skórováno). Položky s nejvyšším hodnocením se týkaly čistoty prostor na PO a možnosti být v kontaktu se svým dítětem na OŠ, položky s nejnižším hodnocením se vztahovaly k emoční podpoře ze strany lékařů na PO, možnosti volby porodní polohy a spokojenosti se stravou. S péčí na PO byly signifikantně spokojenější vícerodičky, ženy rodící v nefakultních nemocnicích a ženy po vaginálním porodu. S péčí na OŠ byly významně spokojenější vícerodičky, ženy s nižším vzděláním, ženy rodící v nefakultních a menších (< 800 porodů/rok) nemocnicích a ženy, které porodnici hodnotily do jednoho roku po porodu. Závěr: Navzdory své vysoké kvalitě se české porodnictví potýká s některými nedostatky v psychosociální oblasti. Patří mezi ně zejména nedostatečně respektující a empatický přístup některých zdravotníků, omezené podávání informací a nízké zapojování rodiček do rozhodování o průběhu porodu. Zlepšování kvality péče v českých porodnicích předpokládá posílení postavení rodiček v sytému poskytování porodnické péče a zvyšování psychologických a psychosociálních kompetencí zdravotnického personálu.

Objective: To assess women's satisfaction with psychosocial aspects of perinatal care provided in Czech maternity hospitals, to identify areas that need improvement and to compare satisfaction with maternity care between selected subgroups of parturients. Design: Original study. Setting: Department of Psychology, Faculty of Philosophy, Charles University, Prague. Methods: A survey on satisfaction with perinatal care was conducted with a sample of 1195 Czech parturients. The sample was representative of the Czech parturients' population in terms of educational level, age, parity, and rate of vaginal and caesarean section delivery. The sample was proportionated as regards the number of births at small and large hospitals and at hospitals in different regions as well. All currently existing Czech maternity hospitals were included. For the data collection, the original Czech questionnaire KLI-P was used. The KLI-P measures psychosocial climate of maternity hospitals on following six scales: helpfulness and empathy of caregivers; control and involvement in decision-making; communication of information and availability of caregivers; dismissive attitude and lack of interest; physical comfort and services. In addition, differences in satisfaction rates between different subgroups of respondents were investigated: primiparas/multiparas, women with lower/higher educational status, women who gave birth at smaller/lager hospitals (< 800 / > 800 births per year), women who gave birth at university/other hospitals, women after vaginal delivery/caesarean section, women accommodated in high-standard rooms at after-birth unit, and women who filled the questionnaire within one year after/later than one year after delivery. Results: The overall satisfaction with care provided at delivery unit (DU) and after-birth unit (ABU) was 70% and 61%, respectively. The best rated scale at DU was physical comfort and services (69%), the worst evaluation score received the scale control and involvement in decision-making (34%). At ABU, the best rated scale was control and involvement in decision-making (76%) while the lowest evaluation score was found for the scale dismissive attitude and lack of interest (48% – reverse-scored). The items with the best scores referred to the cleanliness at DU and mother-infant contact at ABU, the items with the lowest evaluation scores referred to emotional support provided by physicians at DU, involvement in decision-making concerning the position during the second stage of labour and quality of food. Significantly more satisfied with care provided at DU were multiparas, women who gave birth at non-university hospitals and women who gave birth vaginally. Significantly more satisfied with care at ABU were multiparas, women with lower educational status, women who gave birth at non-university and smaller hospitals (< 800 births per year) and women who evaluated a given hospital within one year after delivery. Conclusion: Despite its rather high quality, the Czech perinatal care suffers from several shortcomings as regards its psychosocial aspects. These shortcomings include lack of respect and empathy shown by caregivers, poor communication of information and low involvement of parturients in decision-making. Improving the quality of care at the Czech maternity hospitals requires empowerement of parturients in the system of perinatal care and development of psychological and psychosocial compteneces of health care providers.

• Keywords
• psychosociální faktory, pacientská spokojenost – lékařská psychologie, psychosociální klima, maternal-child nursing psychosocial climate – medical psychology, psychosocial climate,
• MeSH
• Adult MeSH
• Physicians ethics   standards   psychology   MeSH
• Psychology, Medical MeSH
• Humans MeSH
• Patient Care standards   psychology   MeSH
• Perinatal Care standards   MeSH
• Hospitals, Maternity * MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Data Collection MeSH
• Psychology, Social MeSH
• Patient Satisfaction * statistics & numerical data   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Pregnancy MeSH
• Health Care Quality, Access, and Evaluation * MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Cíl studie: Analyzovat příčiny stagnující celostátní perinatální úmrtnosti a zjistit rezervy pro možnost jejího snížení. Typ studie: Retrospektivní epidemiologická analýza agregovaných údajů o úrovni perinatální péče. Název a sídlo pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha – Podolí. Metodika: Vzájemná korelace vybraných celostátních agregovaných údajů o úrovni perinatální péče při stávajícím systému péče a možném vlivu změněných podmínek při poskytování této péče. Výsledky: Z analýzy vývoje dílčích ukazatelů úrovně perinatální péče vyplynulo, že je výsledkem několika protichůdných procesů: – U novorozenců porodní hmotnosti méně než 2500 g se sice zvýšila mrtvorozenost, ale snížila časná novorozenecká úmrtnost (ČNÚ) při současném poklesu podílu novorozenců s VVV. V péči o novorozence nízké porodní hmotnosti se sice zvýšil počet živě narozených s porodní hmotností méně než 500 g, kteří jsou zatíženi vysokou úmrtností, ale ta byla paralyzována snížením specifické ČNÚ novorozenců 1000–1499 g. – S prudce se zvyšující frekvencí novorozenců nízké porodní hmotnosti se v důsledku výsledků zvýšené péče o tyto novorozence nezvýšila celková perinatální úmrtnost. Protože v polovině regionálních perinatologických center, v nichž byla dosud vyšší specifické ČNÚ, dochází k jejímu postupnému vyrovnávání, zmenšuje se jedna z rezerv snižování celkově ČNÚ. Obdobná je situace v celostátní frekvenci centralizovaných žen s předčasným porodem, která již dosáhla možného maxima. Zatím se nedaří snižovat mrtvorozenost včasným předáním žen se závažnými těhotenskými komplikacemi do péče center, v nichž je mrtvorozenost nižší. Zlepšení tohoto stavu představuje malou rezervu pro snížení celkové perinatální úmrtnosti. Závěr: Čtyřletá stagnace celostátní perinatální úmrtnosti je výsledkem protichůdně působících procesů, jimiž je na jedné straně zlepšování úrovně péče a na druhé zhoršování podmínek, při nichž je poskytována, kdy možné rezervy zlepšování úrovně péče jsou v daných podmínkách téměř vyčerpány.

Objective: Analysis of causes of unchanging level of national perinatal mortality and identification of potential for its further decrease. Design: Retrospective epidemiological analysis of aggregated data on perinatal care. Setting: Mother and Child Care Institute, Prague 4 – Podolí. Methods: Correlation of selected national aggregated data on the level of perinatal care under current system and under influence of changing conditions for care provision. Results: The analysis of some criteria of perinatal care demonstrated the influence of several contradictory processes: 1) among newborns below 2500 grams the stillbirth increased while the early neonatal mortality decreased; there was also decrease of contribution of congenital malformation in this group, 2) although there were more live born babies under 500 grams, who suffered from high mortality, their contribution to perinatal mortality was compensated by further decrease of early neonatal mortality of newborns weighing 1000–1499 grams, 3) the increasing frequency of low birthweight newborns did not influence the total perinatal mortality due to improved perinatal care. We observed the improvement of results among half of the regional perinatal centres with formerly higher early neonatal mortality figures, which represents the decrease of one of the reserves for further decrease of early neonatal mortality. There is a similar situation in centralisation of preterm deliveries – transfer in utero – which reached its maximum. Up to new we did not succeed in early referral of women with serious pregnancy complications which lead to stillbirth to perinatal centres with lower stillbirth rates. However this represents only small potential for decrease of total perinatal mortality. Conclusion: The 4-year stagnation of national perinatal mortality is a result of contradictory influence of improving level of care on one side and worsening of conditions on the other side. The potential for improvement under current conditions is almost exhausted.

• MeSH
• Research Support as Topic MeSH
• Infant Mortality trends   MeSH
• Pregnancy Complications epidemiology   MeSH
• Humans MeSH
• Perinatal Care methods   trends   MeSH
• Registries MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Female MeSH

Substituční imunoglobulinová léčba představuje nejúčinnější léčebný přístup u pacientů s vrozenými poruchami tvorby protilátek. Ty představují nejpočetnější skupinu pacientů z vrozených poruch imunitního systému. Národní registr primárních imunodeficiencí České republiky slouží, mimo jiné, jako užitečný nástroj k celonárodnímu monitorování spotřeby imunoglobulinových preparátů u pacientů s tímto onemocněním. Z celkového počtu 1 029 pacientů vedených v registru bylo celkem 501 (48,7 %) léčeno imunoglobulinovou substituční léčbou. Většina z nich patřila do skupiny pacientů s poruchou tvorby protilátek (479; 95,6 %), ostatní byli s diagnózami ze skupiny dalších dobře definovaných imunodeficiencí (16; 3,2 %), kombinovaných imunodeficiencí (5; 1,0 %) a poruch komplementového systému (1; 0,2 %). Většina pacientů na této substituci byla léčena klasickými imunoglobuliny subkutánními (212 pacientů; 42,3 %), dále intravenózními (179 pacientů; 35,7 %) a hyaluronidázou facilitovaným subkutánním podáním imunoglobulinů (98 pacientů; 19,6 %). U 12 pacientů (2,4 %) bylo prováděno intramuskulární podávání. Průměrná dávka se pohybovala pod doporučenou hodnotou 0,40 g/kg/měsíc (u intravenózních 0,32 g/kg/měsíc, u subkutánních 0,27 g/kg/měsíc, u facilitovaných subkutánních 0,37 g/kg/měsíc). Nejnižší sérové koncentrace IgG před podáním další dávky imunoglobulinové substituční léčby se u všech způsobů podávání průměrně pohybovaly nad 6 g/l. Substituční imunoglobulinová léčba pacientů v České republice zatím po stránce kvalitativní nedosahuje úrovně vyspělých států. Pro zlepšení kvality péče o imunodeficitní pacienty je i nadále důležité získávání validních dat o spotřebě těchto preparátů, a tak díky Národnímu registru umožňovat nutnou argumentaci v jednání se zdravotními pojišťovnami.

Immunoglobulin replacement therapy is the most frequently used therapeutic approach in patients with congenital defects of antibody production, which represent the largest group of patients among primary immunodeficiency disorders. The National registry of primary immunodeficiency disorders serves as a useful tool for nationwide monitoring of immunoglobulin replacement therapy consumption in this patient. Out of the total number of 1029 patients with referred in registry, a total of 501 (48.7%) of them were treated with immunoglobulin replacement therapy. The majority of patients belonged to the group of patients with antibody deficiency disorders (479; 95.6%), other patients suffered from dia- gnoses of other well-defined immunodeficiencies (16; 3.2%), combined immunodeficiencies (5; 1.0%) and defects of the complement system (1; 0.2%). Most patients were treated with conventional subcutaneous (212 patients; 42.3%), intravenous (179 patients; 35.7%), and finally hyaluronidase-facilitated subcutaneous immunoglobulin administration (98 patients; 19.6%). In 12 patients (2.4%), intramuscular administration was reported. The average dose of was below the recommended 0.40 g/kg/month (intravenous: 0.32 g/kg/month, conventional subcutaneous 0.27 g/kg/month, facilitated subcutaneous: 0.37 g/kg/month). The averaged trough IgG levels were 6 g/l for all routes of administration. The immunoglobulin replacement therapy of patients with primary immunodeficiency in the Czech Republic did not reach the level of developed countries. To maintain the quality of care for immunological patients, despite the worldwide increasing consumption of these drugs due to the expansion of treatment indications and limited human resources for their production, it is important to obtain valid data on usage of these drugs in our country.

• MeSH
• Immunoglobulin G administration & dosage   MeSH
• Injections, Intramuscular statistics & numerical data   MeSH
• Injections, Subcutaneous statistics & numerical data   MeSH
• Immunoglobulins, Intravenous administration & dosage   MeSH
• Administration, Intravenous statistics & numerical data   MeSH
• Humans MeSH
• Primary Immunodeficiency Diseases epidemiology   drug therapy   classification   MeSH
• Registries statistics & numerical data   MeSH
• Drug Utilization statistics & numerical data   MeSH
• Drug Administration Routes MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH