• MeSH
• biologické markery MeSH
• resorpce kosti diagnóza   patologie   MeSH

• MeSH
• arterioskleróza diagnóza   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východisko. Adiponektin je protein tukové tkáně, který pomáhá zajišťovat homeostázu glukózy a lipidů a působí proti řadě rizikových faktorů spojených s aterosklerózou a obezitou. Adiponektin ovlivňuje inzulínovou senzitivitu. Cílem předložené práce je ověření koncentrací adiponektinu u vybraných skupin jedinců a posouzení korelací adiponektinu s ostatními metabolickými parametry. Metody a výsledky. Soubor tvoří čtyři skupiny jedinců A-D. A – zdraví, B – s poruchou lipidů, C – s obezitou a D – s metabolickým syndromem. Porovnáním koncentrace adiponektinu skupin s poruchou lipidů (B), obézních (C) a s metabolickým syndromem (D) se skupinou zdravých jedinců (A) nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl u skupin B a C oproti zdravým. Naopak u skupiny s metabolickým syndromem (D) byl zjištěn statisticky významný rozdíl v koncentraci adiponektinu ve srovnání se zdravými. Jedinci s metabolickým syndromem mají nejnižší koncentraci adiponektinu muži 5,3 mg/l a ženy 5,6 mg/l. Nejvyšší korelační koeficient byl zjištěn mezi adiponektinem a koncentrací HDL cholesterolu (R=0,57), adiponektinem a triglyceridy (R=-0,46), adiponektinem a body mass indexem (R=-0,37), adiponektinem a glykémií (R=-0,34), adiponektinem a inzulinémií (R=-0,39) a konečně adiponektinem a indexem QUICKI (R=0,44). Závěry. Jednou z možností jak komplexně posoudit rozvoj inzulínové rezistence a z ní plynoucích metabolických důsledků je stanovit koncentraci adiponektinu. Nízké koncentrace adiponektinu signalizují rozvoj inzulínové rezistence.

Background. Adiponectin is a fat tissue protein that plays a role in maintaining the homeostasis of glucose and lipids, along with counteracting a number of risk factors associated with atherosclerosis and obesity. In addition, adiponectin has an effect on insulin sensitivity. The aim of this work was to assess concentrations of adiponectin in predefined groups of individuals and to analyse the associations between adiponectin and other metabolic parameters. Methods and Results. The studied population comprised four groups of individuals, A-D. A – healthy controls, B – patients with impaired lipid metabolism, C – the obese, and D – patients with metabolic syndrome. When comparing the levels of adiponectin in groups of patients with impaired lipid metabolism (B), the obese (C), and patients with metabolic syndrome (D) with healthy controls (A), no statistically significant difference was observed between groups B and C and healthy individuals. In contrast, statistically significant difference was found when concentrations of adiponectin in patients with metabolic syndrome (D) were compared to those in healthy controls. Individuals with metabolic syndrome had the lowest levels of adiponectin – 5.3 mg/l (men) and 5.6 mg/l (women). The correlation coefficient for the association between adiponectin and HDL was R=0.57, for adiponectin and triglycerides R=-0.46, for adiponectin and BMI R=-0.37, for adiponectin and glycemia R=-0.34, for adiponectin and insulinemia R=-0.39, and for adiponectin and the QUICKI index R=0.44. Conclusions. One possible method of the complex evaluation of the metabolic syndrome development and its metabolic consequences is the assessment of adiponectin levels. Low levels of adiponectin indicate the development of insulin resistance.

• MeSH
• biologické markery krev   metabolismus   MeSH
• časná diagnóza MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   metabolismus   prevence a kontrola   MeSH
• mezibuněčné signální peptidy a proteiny analýza   krev   metabolismus   MeSH
• obezita komplikace   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Funkční parametr FEV1 je stále nejčastěji užívaným měritkem jak k posouzení navozené bronchokonstrikce (k průkazu bronchiální hyperreaktivity, BHR), tak navozené bronchodilatace (k průkazu reversibility obstrukce dýchacích cest). Cílem této práce bylo stanovení citiivosti hodnoty FEV1 ve srovnání s ostatními funkčními parametry měřenými z maximální výdechové krivky „průtok-objem" (MEFV), (tj. FVC, PEF, MEF25, MEF50, MEF75 a plocha vymezená krivkou, Aex), k posouzení navozené bronchokonstrikce a bronchodilatace. Vyšetnli jsme proto 2 skupiny dětských a mladistvých astmatiků z tohoto hlediska. U první skupiny 142 astmatiků (věk: 4-19 let, 75 chlapců a 67 dívek, výška: 83-187 cm) v klidovém období astmatu bez známek obstrukce dýchacích cest byla navozena bronchokonstrikce inhalací aerosolu 1% histaminu. Bylo provedeno srovnání citlivosti především dvou parametrů, tj. FEV1 a Aex- Ostatní parametry byly málo citlivé nebo interpretace jejich výsledků problematická. Pokles hodnoty Aex nejméně o 20 % jsme pozorovali u všech pacientů a pokles hodnoty Aex nejméně o 30 % byl zjištěn u 66 % pacientů. Pokles FEV1 nejméně o 20 % po stejné dávce histaminu byl pritomen pouze u 36 % z nich. Hodnota Aex byla citlivějším parametrem v průkazu BHR než FEV1. U druhé skupiny 110 astmatiků (věk: 4-19 let, 68 chlapců a 42 dívek, výška: 103-190 cm) s mírnou a středně těžkou obstrukcí periferních dýchacích cest byl proveden bronchodilatační test (pripravky: „Berodual", Boehringer Ingelheim, „Symbicort", AstraZeneca, „Ecosal", Ivax, Ventolin", GlaxoSmithKline). Vzestup hodnoty Aex o 20 % a více by zjištěn u všech pacientů (100 %). Vzestup FEV1 o 15 % byl zjištěn zhruba u poloviny z nich a vzestup O 20 % u jedné třetiny z nich. Hodnota FEV1 byla rovněž méně citiivým parametrem k průkazu bronchodilatace ve srovnání s parametrem Aex. Domníváme se, že parametr Aex je vhodnější k průkazu jak bronchiální hyperreaktivity, tak i bronchodilatace než parametr FEV1. Může usnadnit včasnější diagnózu bronchiálního astmatu a stejně tak být lepším ukazatelem dlouhodobé léčby obstrukce dýchacích cest u astmatiků.

FEV1 represents still a most frequentiy used measure in the assessment of induced bronchoconstriction (bronchial hyperreactivity, BHR) as well as induced bronchodilation (reversibility of airway obstruction). The purpose of this study was to assess the sensitivity of FEV1 with respect to the sensitivity of other lung function parameters measured from maximum expiratory flow-volume curve (MEFV curve), (i.e. FVC, PEF, MEF25, MEF50, MEF75, and area delineated by MEFV curve, Aex) after induced bronchoconstriction and bronchodilation. Therefore, two groups of asthmatic children and adolescents were studied from this aspect. In the first group of 142 clinically asymptomatic asthmatics (age: 4-19 years, 75 boys and 67 girls, body height: 83-197 cm) without airway obstruction bronchoconstriction was induced by inhalation of 1% histamine aerosol. The sensitivities of especially two parameters, i.e. FEV1 and Aex, were evaluated. Other parameters were less sensitive or the interpretation of the results was problematic. The fall of Aex more than 20% from baseline was observed in all studied asthmatics and the fall of Aex more than 30% from baseline was found in 66% of them. The fall of FEV1 more than 20% from baseline after the same dose of histamine was proved in only 36% of them. In the second group of 110 asthmatics (age: 4-19 years, 68 boys and 42 girls, body height: 103-190 cm) with mild and moderate airway obstruction a bronchodilation test was carried out (preparations: „Berodual", more than 20% was observed in all studied patients, while the increase of FEV1 more than 15% was found in the half of the patients, and according to the increase of FEV1 more than 20% thwith Aex. We concluded that Aex Is a more sensitive and suitable parameter in detecting bronchial hyperreactivity as well as in bronchodilation than FEV1. It can help in the early diagnosis of bronchial asthma as well as to be a better indicator of airway function in the long-term therapy of asthmatics thsm FEV1.

• MeSH
• bronchiální astma diagnóza   MeSH
• bronchodilatancia aplikace a dávkování   MeSH
• bronchokonstrikce fyziologie   účinky léků   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• vrcholová výdechová rychlost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Cíl studie: Zhodnotit senzitivitu a specificitu v současnosti používaných metod intrapartálního monitorování (CTG, FpO2 a STAN S-21) a jejich vzájemné porovnání. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha. Metodika: U 114 těhotných s vysoce rizikovým nebo patologickým průběhem porodu byla zhodnocena schopnost jednotlivých metod predikovat intrapartální hypoxii, určenou na podkladě postnatálně zjištěných parametrů – scóre Apgarové v l. minutě, pH z umbilikální arterie, hladiny laktátu ve fetální krvi, exces bází (BE) a poporodní stav plodu hodnocený neonatologem. Každá z těchto metod byla kategorizována podle závažnosti. Kvalita jednotlivých metod byla posuzována pomocí senzitivity a specificity i pomocí plochy pod ROC (Receiver Operating Characteristic) křivkou AUC (Area under Curve). Zda jednotlivé metody predikují stav novorozence stejně nebo rozdílně, bylo zjišťováno Mc Nemarovým testem symetrie. U 50 porodů vedených císařským řezem a 24 porodů per forcipem bylo hodnoceno postnatální pH z umbilikální arterie a hodnoceno χ2 testem. Rodičkám před císařským řezem byla aplikována infuze s tokolytikem (hexoprenalin). Všechny testy byly provedeny na 5% hladině významnosti. Výsledky: Nízkou hodnotu Apgarové skóre v l. minutě (7 a méně) označí vždy CTG, ale také označí i velkou část novorozenců normálních. STAN naopak dobře určuje všechny novorozence s normálním bodovým hodnocením. Nejvyváženěji hodnotí novorozence FpO2 a je statistický rozdíl mezi CTG a FpO2. Při hodnocení pH z umbilikální arterie (pH <7,20) opět vykazuje CTG nejvyšší senzitivitu, ale nízkou specificitu. STAN opět nejlépe predikuje novorozence s normálním pH. Při hodnocení vysoké hodnoty laktátu (>3,7 mmol/l) a BE (>-10), a tedy průkazu metabolické acidózy nejlepší predikci vykazuje STAN. Stav novorozence bezprostředně po porodu hodnocený neonatologem (střední nebo těžká deprese) nejlépe predikuje FpO2. U porodů vedených císařským řezem a po aplikaci tokolýzy bylo postnatální pH vyšší než u porodů per forcipem bez akutní tokolýzy. Nástup událostí v průběhu patologického porodu u jednotlivých metod navazuje v pořadí CTG, FpO2 a STAN. Závěr: I když CTG vykazuje velmi nízkou specificitu, nelze tuto metodu zavrhnout, neboť zavčas porodníka upozorní na možnost rozvoje hypoxémie a hypoxie. FpO2 nebo STAN upřesní situaci a označí správný okamžik k ukončení porodu z indikace hypoxie plodu intra partum. STAN nejlépe predikuje stavy rozvíjející se metabolické acidózy, postnatálně hodnocené hladinou laktátu a BE ve fetální krvi.

Objective: To evaluated sensitivity and specificity of presently used methods for intrapartal monitoring (CTG, FpO2 a STAN S-21) and their mutual comparison. Type of study: A prospective study. Setting: Gynecological–Obstetrical Clinic, 1st Medical Faculty, Charles University and general Teaching Hospital, Prague. Method: In 114 pregnant women with high-risk or pathological course of pregnancy the authors evaluated the capability of individual methods to predict intrapartal hypoxia, determined on the basis of postnatal evaluation of parameters observed (Apgar score in 1st minute, pH from umbilical artery, lactate levels in fetal blood, base excess (BE) and postpartum condition of fetus evaluated by a neonatologist). Each method was categorized according to its importance. The quality of individual methods was evaluated by means of their sensitivity and specificity as well as by the area under ROC (Receiver Operating Characteristic), i.e. AUC (Area under Curve). A similar or different prediction of the condition of the newborn by these individual methods was evaluated by the McNamara test of symmetry. In 50 deliveries performed by Cesarean section and 24 forceps deliveries the authors evaluated postnatal pH from umbilical artery and evaluation by Chi-square test. The women in childbed were infused with a tocolytic drug (hexoprenalin) before Cesarean section. All tests were performed at 5% level of significance. Results: Low level of Apgar score in the 1st minute and less) always indicated CTG, but also a large proportion of normal newborns. STAN, in contrast, well indicates all newborns with a normal point evaluation. The best balanced evaluation of the newborns is provided by FpO2 and there was a significant difference between CTG and FpO2. In evaluating pH from the umbilical artery (pH < 7.20), TCG proved to be most sensitive again but displayed low specificity. STAN was the best predictor of newborns with normal pH. In evaluating high levels of lactate (> 3.7mmol/L) and BE (> - 10) and related demonstration of metabolic acidosis STAN proved to be the best predictor. The condition of the newborn evaluated by a neonatologist immediately after birth (medium or heavy depression) was best predicted by FpO2. In deliveries performed by Cesarean section and after the administration of tocolysis the postnatal pH was higher then in forceps deliveries without acute tocolysis. The occurrence of emergencies in the course of a pathological delivery in individual methods is as follows: CTG, FpO2 and STAN. Conclusion: Even though CTG displays a very low specificity, this method should not be rejected, since it draws attention of the obstetrician very early to the possibility of developing hypoxia. FpO2 or STAN gives more precision to the situation and demarcates a correct moment for ending the delivery for the indication of fetus hypoxia intra partum. STAN is the best predictor for conditions of developing metabolic acidosis, evaluated postnatally by the level of lactate and BE in fetal blood.

• MeSH
• Apgar skóre MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hypoxie plodu komplikace   krev   MeSH
• kardiotokografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• lidé MeSH
• monitorování plodu metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• porodní děj metabolismus   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• elektrofyziologie MeSH
• embryo savčí fyziologie   MeSH
• myokard MeSH
• srdce - funkce komor MeSH
• srdce embryologie   fyziologie   MeSH
• srdeční komory embryologie   MeSH

• MeSH
• ateroskleróza MeSH
• fenofibrát MeSH
• hyperlipoproteinemie MeSH
• inzulin MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• pacienti MeSH
• senzitivita a specificita MeSH

Cíl studie: Zhodnotit vliv zrakové ostrosti a kontrastní citlivosti na subjektivní hodnocení zrakových funkcí zjištěné pomocí dotazníků u pacientů před operací katarakty a po operaci. Metodika: Zraková ostrost testována na projekčních Snellenových optotypech a logMUR tabuli s Landoltovými prstenci, kontrastní citlivost na tabuli Pelli-Robson. Dotazník zahrnoval Visual Functioning Index VF-14, Cataract Symptom Score a Global Measures of Vision - potíže a spokojenost s viděním. 37 pacientů s kataraktou bylo vyšetřeno včetně vyplnění dotazníku den před operací a 7 týdnů po operaci. Výsledky: Před operací katarakty má většina pacientů (65 %) střední potíže s viděním a většina (51 %) je mírně nespokojena. Po operaci většina pacientů (51 %) nevykazuje potíže žádné a je velmi spokojena (54 %). Zraková ostrost (ZO) koreluje ze subjektivních hodnocení pouze s indexem VF-14, a to pouze ZO neoperovaného oka (p < 0,01), binokulární ZO předoperační (p < 0,001) a po-operační (p < 0,05). Kontrastní citlivost (neoperovaného oka, operovaného oka, binokulární) koreluje s více subjektivními parametry (index VF-14, spokojenost, potíže s viděním), a to jak předoperačně, tak i pooperačně (p < 0,05, p < 0,01, p < 0,001). Závěr: Po operaci katarakty dochází k významnému zlepšení zrakové ostrosti, kontrastní citlivosti a subjektivních parametrů zrakových funkcí. Subjektivní parametry více korelují s kontrastní citlivostí než se zrakovou ostrostí. Kontrastní citlivost více vypovídá o vidění pacientů v běžném denním životě než zraková ostrost.

Purpose: To assess the influence of visual acuity and contrast sensitivity on subjective evaluation of visual function investigated by means of questionnaires in patients before and after cataract surgery. Methods: Visual acuity was tested on Snellen projection optotypes and logMAR optotype chart with Landolt rings, contrast sensitivity was tested on Pelli- Robson chart. The questionnaire included Visual Functioning Index VF-14, Cataract Symptom Score and Global Measures of Vision - self-reported trouble and satisfaction with vision. 37 cataract patients were examined, including completing the questionnaire, 1 day before and 7 weeks after the surgery. Results: Most patients (65 %) suffer from moderate troubles with their vision and are moderately dissatisfied (51 %) before cataract surgery. After the surgery, a majority of patients háve no troubles (51 %) and are very satisfied (54 %). Visual acuity (VA) correlates only with VF-14, námely only VA of non-operated eye (p < 0.01), binocular VA before (p < 0.001) and after surgery (p < 0.05). Contrast sensitivity (of non-operated eye, operated eye, binocular) correlates with more subjective parameters (VF-14, self-reported trouble and satisfaction with vision), námely both before and after the surgery (p < 0.05, p < 0.01, p < 0.001). Conclusion: After cataract surgery, visual acuity, contrast sensitivity and subjective parameters of visual functions significantly improve. Subjective parameters correlate more with contrast sensitivity then with visual acuity. Contrast sensitivity is more related than visual acuity to reál world in patients with cataract.

• MeSH
• citlivost na kontrast fyziologie   MeSH
• extrakce katarakty využití   MeSH
• katarakta diagnóza   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• zraková ostrost genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Práce má za cíl posoudit úlohu parametru plochy pod křivkou (Aex) křivky průtok - objem (F-V) vedle parametru FEV1 při hodnocení nespecifických bronchoprovokačních testů (NBPT) s metacholinem (mtch). Bylo vyšetřeno 651 pacientů NBPT metacholinem (mtch), z toho 227 mužů a 424 žen, ve věkovém rozmezí od 11 do 82 let, průměrný věk 42,5 let, s kašlem, dusností, podezřením na diagnózu astma bronchiale. Při hodnocení testů byla sledována u 175 pozitivních pacientů PD20 FEV1 a PD30 Aex. Dle statistického zhodnocení (P < 0,01) byla zjištěna vyšší citlivost parametru PD30 Aex, který dosáhl statisticky nižší průměrnou PDkum = 1,92 mg proti parametru PD20 FEV1 s průměrnou PDkum = 4,17 mg. Závěr: V souladu s údaji uváděnými v literatuře je možné předpokládat, že parametr Aex by mohl být dalším a citlivějším parametrem pro posuzování vzniku obstrukce v dýchacích cestách při NBPT, umožňuje expozici nižšími dávkami mtch, rozšiřuje diagnostické možnosti a je dalším, užitečným a zpřesňujícím parametrem pro hodnocení NBPT.

The purpose of the paper was to evaluate the role of the parameter area under the curve (Aex) of the curve flow/ volume (F-V), in addition to the parameter FEV1, in the evaluation of non-specific bronchoprovocative tests (NBPT) with methacholine (mtch). NBPT with methacholine (mtch) was carried out in 651 patients - 227 men and 424 women, age range 11 to 82 years, mean age 42.5 years, patients with cough, dyspnoea, suspicion of bronchial asthma. The evaluation of the tests included an analysis of PD20 FEV1 and PD30 Aex in 175 positive patients. Statistical assessment (p < 0.01) revealed a higher sensitivity of the parameter PD30 Aex, which reached a statistically lower mean PDcum = 1.92 mg than the parameter PD20 FEV1 with a mean PDcum = 4.17 mg. Conclusions: In line with literary data we may say that the parameter Aex is a more sensitive parameter for the assessment of the onset of airway obstruction during NBPT; it allows lower mtch doses, expands diagnostic possibilities and is yet another useful parameter, which helps render NBPT evaluation more accurate.

• MeSH
• bronchiální hyperreaktivita MeSH
• bronchoprovokační testy metody   MeSH
• lidé MeSH
• methacholinové sloučeniny diagnostické užití   MeSH
• obstrukční plicní nemoci diagnóza   MeSH
• plicní ventilace MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• spirometrie MeSH
• usilovný výdechový objem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl práce: Vyhodnocení specificity a senzitivity prokalcitoninu (PCT) ve srovnání s C-reaktivním proteinem (CRP) a dalšími markery zánětu ve vztahu ke klinickému stavu a mikrobiologickým nálezům nemocných lůžkové části kliniky AR. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Klinika AR, 1. LF a VFN, Praha. Soubor a metody: U 43 nemocných bylo hodnoceno 164 vyšetření plasmatického PCT, CRP, orosomukoidu, prealbuminu, fibrinogenu, INR, leukocytů a trombocytů. Byla počítána skóre APACHE II první den a denně SOFA. Byla hodnocena přítomnost SIRS, MODS, pozitivita bakteriologického vyšetření, hemokultury a zjevného infektu. Pro statistiku byl využit chí-kvadrát, Wilcoxonův nepárový test, neparametrický Kruskalův- Wallisův test, ROC-analýza s výpočtem plochy pod křivkou (AUC) a porovnávány shody AUC pro dva různé analyty. Výsledky: Pro PCT, CRP, orosomukoid, albumin, prealbumin, leukocyty, fibrinogen, trombocyty, INR a tělesnou teplotu byly ROC-analýzou počítány AUC ve vztahu k následujícím parametrům (uvádíme pouze hodnoty AUC nad 0,6). MODS: teplota 0,700, PCT 0,683, trombocyty 0,657. Přítomnost SIRS: teplota 0,852, leukocyty 0,761, PCT 0,694, fibrinogen 0,612. SOFA: PCT 0,756, trombocyty 0,711, teplota 0,654, leukocyty 0,646. Hemokultura: albumin 0,703, fibrinogen 0,686, orosomukoid 0,666, teplota 0,649. APACHE: trombocyty 0,685, PCT 0,605, leukocyty 0,602. Bakteriologický nález: teplota 0,653, PCT 0,627. Zjevný infekt: teplota 0,694, fibrinogen 0,680. Významný vztah mezi přežívajícími a později na KAR zemřelými byl zjištěn u PCT (p = 0,00), trombocytů (p = 0,00), leukocytů (p < 0,03) a teploty (p < 0,05). Závěr: ROC-analýzou se PCT ukázal jako účinnější marker sepse a s ní souvisejících komplikací než CRP a další markery zánětu.

Objective: To evaluate the diagnostic specificity and sensitivity of procalcitonin (PCT) in comparison with C-reactive protein (CRP) and other inflammatory markers in relation to clinical status and microbiology examinations. Design: Prospective study in ICU patients. Setting: Department of Anaesthesiology and Intensive Care, University Hospital, 1st Medical Faculty, Charles University, Prague. Materials and Methods: 164 examinations of PCT, CRP, orosomucoid, prealbumin, fibrinogen, INR, white cell and platelet count were evaluated in 43 patients. APACHE II was calculated on admission, SOFA daily. SIRS, MODS, microbiology findings, blood culture and signs of infection were also assessed. Statistical methods included chi-square, Wilcoxon unpaired test, nonparametric Kruskal-Wallis test, ROC analysis and comparison of area under the curve (AUC). Results: AUC higher than 0.6 was recorded in the following variables: MODS: temperature 0.700, PCT 0.683, platelets 0.657. SIRS: temperature 0.852, white cell count (WCC) 0.761, PCT 0.694, fibrinogen 0.612. SOFA: PCT 0.756, platelets 0.711, temperature 0.654, WCC 0.646. Blood culture: albumin 0.703, fibrinogen 0.686, orosomucoid 0.666, temperature 0.649. APACHE: platelets 0.685, PCT 0.605, WCC 0.602. Bacteriology: temperature 0.653, PCT 0.627. Apparent infection: temperature 0.694, fibrinogen 0.680. There was significant difference between survivors and non-survivors in PCT (P = 0.00), platelets (P = 0.00), WCC (P < 0.03) and temperature (P < 0.05). Conclusion: PCT was a more effective marker of sepsis-related complications in ICU patients than CRP or other markers of inflammation. ROC analysis was a suitable tool for confirmation of these relations.

• MeSH
• Bacteria izolace a purifikace   MeSH
• biochemická analýza krve statistika a číselné údaje   MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• C-reaktivní protein diagnostické užití   MeSH
• kalcitonin diagnostické užití   krev   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• proteinové prekurzory diagnostické užití   krev   MeSH
• ROC křivka MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• zánět diagnóza   krev   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH