religiosity Dotaz Zobrazit nápovědu
Předpokládat, že se současné filozoficko-názorové klima v naší společnosti jednoznačně orientuje materialisticky a ateisticky, je mylné. Žijeme sice v postupující sekularizaci, kde se na jedné straně ze života současníků vytrácí povědomí tradičních křesťanských hodnot a z nich vycházejících životních postojů a jednání člověka, na druhé straně lze zaznamenat nástup pestrého náboženského synkretizmu a alternativně religiózních směrů, které poznáváme pod pojmy New Age, Nová spiritualita nebo Východní mysticizmus. V obraze dnešních psychóz nebo neuróz nenacházíme již tradiční hlasy andělů nebo ďáblů, ani fobie z hříchů nebo věčného zavržení, ale setkáváme se stále častěji s úzkostmi a depresemi u obětí náboženských sekt nebo závislostí na psychokultech a léčitelích, kteří vytváří -religio sui generis-.
To believe that the present philosophic and ideaic climate of our society will be able to orient the community in the way of synonymous materialy or atheistic is a mistake. However we live in a progressive secularisation where the life of people left the knowledge of traditional Christian values and outgoing life positions and so based their dealing, on the other side we can see an ongoing of a variety of religious syncretism and alternative religious ways so known New Age, New spirituality or East Mysticysm. In the picture of present psychoses we could not find any angel-s voices or devil-s and no phobias of sins and of eternal damnation but wee can meet evermore often depressions and fear in victims of religious sections and dependents to psychocults and various healingmen creating the -religio sui generis-.
- MeSH
- lidé MeSH
- náboženství a psychologie MeSH
- pastorační péče MeSH
- psychotické poruchy diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V posledních desetiletích narůstá počet empirických dokladů o významných souvislostech mezi religiozitou/spiritualitou (R/S) a zdravím. Empirické nálezy rozpoznaly jak religiozitu, tak spiritualitu jako možné zdroje zdraví a podnítily zájem psychologů o zkoumání významu těchto jevů pro tělesné i duševní zdraví. Tato studie poskytuje podrobný přehled o této oblasti výzkumu a zaměřuje se na některé související metodologické a pojmové otázky. Zvláštní pozornost je věnována definicím a vývoji dvou pojmů (religiozita/spiritualita), vývoji měření, epidemiologickým dokladům o souvislostech R/S s morbiditou, mortalitou a duševním zdravím a otázce kauzality a možných psychologických mediátorů či moderátorů R/S na zdraví. Zvláště se tato studie zaměřuje na otázku, jak specifické faktory ovlivňují zdraví. Ačkoli většina studií udává pozitivní souvislost mezi mírami religiozity/spirituality a celkovým zdravím prostřednictvím fyziologických, psychologických, sociálních a behaviorálních mechanismů, jsou běžné protikladné nálezy a nejsou řídké ani dva nebo více vzájemně si odporujících závěrů. Vztah mezi proměnnými je zřejmě mnohem složitější. To, které specifické R/S faktory posilují zdraví a pohodu, zůstává nejasné. Autoři diskutují o tom, jaké možné mechanismy by mohly vysvětlit tento vztah a jak se v těchto souvislostech mohou lišit členové různých demografických, kulturních a náboženských skupin. Zabývají se pojmem spirituality jako užitečným a v lékařském prostředí klinicky relevantním přístupem. Pro další výzkum trvá nutnost zkvalitnit výzkumné plány a měření, právě tak jako ujasnit chápání religiózních a spirituálních faktorů.
In last decades, there is increasing empirical evidence on the significant links between religiosity/ spirituality (R/S) and health. Empirical findings have identified both religiosity and spirituality as a potential health resources and have stimulated interest within psychology on the role of these fenomena in physical and mental health. The present review provides examination of this field of research and adresses some related methodological and conceptual issues. Special attention is paid to the definitions and development of the two concepts (religiosity/ spirituality), the development of measurement, epidemiological evidence linking R/S to morbidity, mortality and mental health and issue of causality and possible psychological mediators or moderators of R/S on health outcomes. Particular focus of this review concerns with the issue how specific factors influence health outcomes. Although the majority of studies report positive association between measures of religiosity/spirituality and overall health via physiological, psychological, social and behavioral mechanisms, contradicting findings are common and two or more opposing conclusion are not rare. The relation between variables appears far more complex. Which specific R/S factors enhance health and well-being remains unclear. The study discusses what mechanisms might explain a relation and what might be possible diference in these associations between members of various demografical, cultural and religious groups. Last it concerns with construct spirituality as usefull and clinically relevant approach in medical settings. For the future research the need to improve research designs and measurement as well as to clarify conceptualizations of religious and spiritual factors remains.
Psychosomatiku chápeme jako bio-psycho-sociální přístup k problematice zdraví i nemoci. Spirituální faktor, který k základním lidským potřebám nesporně také patří, bývá opomíjen. Cílem tohoto sdělení je poukázat na některé souvislosti mezi spiritualitou, religiozitou a zdravotním stavem.
We understand psychosomatics as a bio-psycho-social approach to the issue of health and disease. The spiritual factor, which undoubtedly also belongs to the basic human needs, is often neglected. The aim of this article is to highlight some of the links between spirituality, religiosity and health.
Religiozita a spiritualita je v posledních letech předmětem zvýšeného výzkumného zájmu. Stáří, které přináší například větší míru zdravotních obtíží, vědomí blížící se smrti, změnu životního stylu i hodnotové orientace, aktualizuje také otázku role religiozity a spirituality v této životní etapě. Cílem práce je představit konceptuální a metodické vymezení problematiky a také důležité psychologické teorie a empirické studie objevující se na tomto poli. Z početného spektra studií a metaanalýz formulují autoři hlavní směry a otázky, kterými se psychologie v tomto kontextu zabývá. Převážně pozitivní nahlížení na úlohu religiozity a spirituality ve stáří, které zprostředkovávají psychologické teorie, je do značné míry potvrzováno v empirických studiích, přesto se výzkum v této oblasti potýká s vážnými metodologickými a konceptuálními obtížemi.
Research on religiosity and spirituality especially in relation to health has been receiving growing attention. Typical old age problems like increased health problems, nearness of death, a change in lifestyle and value orientation etc. begs the question of the importance of religiosity and spirituality in this life stage. The aim of this work was to present conceptual and methodological definitions of the religiosity and spirituality as well as introduce important psychological theories and empirical studies in this field. Main themes and results are presented. Mostly positive view in psychological theories on the role of religiosity and spirituality in old age was generally confirmed in empirical studies, although research in this area faces serious methodological and conceptual difficulties.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- duševní zdraví MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé MeSH
- náboženství a psychologie * MeSH
- postoj ke smrti MeSH
- psychologická teorie MeSH
- senioři psychologie MeSH
- spiritualita MeSH
- stárnutí * psychologie MeSH
- zdravé stárnutí psychologie MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři psychologie MeSH
Psychologická diagnostika sa stretáva s veľkou výzvou pri pokuse odlíšiť nepsychopatologické zážitky spirituálneho alebo religiózneho charakteru od tých, ktoré môžu poukazovať na skrytú psychopatológiu. Prinášame niektoré poznatky rôznych autorov, ktorí sa tejto problematike venujú s cieľom priblížiť rozdiely, ale aj úskalia diferenciálno-diagnostického procesu pri týchto fenoménoch. Príspevok nemá za cieľ obsiahnuť celú škálu poznatkov danej oblasti, je predkladaný skôr ako ponuka k vlastnému bádaniu.
Psychological diagnosis faces challenges when tries to differentiate nonpsychopathological religious/spiritual experiences from those that might refer to underlying psychopathology. We offer some findings by different authors who have proffesional interest in this specific area. Our goal is show differencies and few problems in differential-diagnostic process when assess these phenomenas too. This report doesn´t cover whole knowledge, it´s meant rather as a proposal for own research.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- duševní poruchy diagnóza patologie psychologie MeSH
- lidé MeSH
- náboženství a psychologie MeSH
- náboženství MeSH
- psychopatologie metody MeSH
- spiritualita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Spirituální dimenze je pro člověka zásadně důležitá, je pro něj oporou, kterou neztratí, ani když se z jeho života odstraní různé vnější možnosti. Je součástí lidského bytí, je to potenciál, který může být v průběhu lidského života různým způsobem rozvíjen a může se také měnit. Může pomoci při hledání životního smyslu a umožňuje strukturovat jednotlivé fáze života. Ve stáří, kdy se mnohé životní hodnoty ztrácejí, je jistota Boží existence důležitá, protože je jistotou zakotvení, které není vázáno jen na dobu tělesného života. Víra poskytuje starým lidem návod, jak zvládat různé zátěže, je jim oporou a rámcem pro interpretaci významu jejich životních zkušeností i základem sebehodnocení. Může přispět k vyrovnanému postoji k vlastnímu stáří a s ním spojených problémů. Ve stáří potřeba spirituálního směřování velmi často narůstá. Děje se tak v závislosti na omezení různých kompetencí, jako reakce na mnohé zátěže a ztráty, ale i v souvislosti s anticipací vlastní smrti. Pro staré lidi je důležitá jak jejich víra, tj. duchovní hodnoty, které jsou trvalé a přesahují aktuální život, tak církevní společenství, k němuž patří. Účast na bohoslužbě i soukromá modlitba umožňují celkové uvolnění a pocit úlevy. Zatímco religizita je zpravidla ztotožňována s institucí a organizovaným duchovním životem, spiritualita je pojmem nadřazeným, neboť zahrnuje všechny ty, kteří své duchovní prožitky a potřeby praktikují ve vlastním systému religiózních představ. Často i mnohým osobám, které se pokládají za nevěřící, není cizí myšlenka na život po smrti a existenci duše. Mnozí mají svou víru ve formě subjektivního osobního náboženství nebo obecné filozofie života. Avšak zejména ve zdravotnických a sociálních zařízeních není jednoduché podchytit a uspokojit spirituální potřeby pacientů a klientů i s ohledem na fakt, že tyto potřeby jsou znovu brány v potaz až od roku 1989 stále s určitou nedůvěrou.
The spiritual dimension is of principal importance for man. It is a support, which is not lost, even if certain external possibilities are removed from the life. It is a part of the human existence and it is a potential, which can be developed and also altered in the course of the human life in different ways. It can be helpful in searching for the meaning of the life and it makes possible structuring of particular life stages. In old age, when many life values are lost, the condition of the God existence is of importance since it provides an anchorage, which is not associated with the time of the physical life only. The belief in God provides elderly people with directions how to manage different types of burden and is for them a support and framework for the interpretation of the meaning of their life experience and basis for their self-evaluation. It can also contribute to a balanced standpoint concerning their own old age and associated problems. In the old age, the need of spiritual tendencies frequently increases. This occurs depending on restriction of different competences, such as reaction to many burdens and losses and also in connection with the anticipation of the death. The belief in God, i. e. spiritual values, which are permanent and exceed the physical life, as well as church communities, to which they belong, are of importance for elderly people. The participation in a divine service as well as private prayer makes possible general relaxation and feeling of alleviation. Whereas religiosity is usually considered identical with the institution and organized religious life, spirituality is a superior concept, since it includes all the people, who practise their spiritual experience and needs in their own system of the religion concept. Even many persons considering themselves at atheistic can consider thoughts concerning the life after the death and existence of the soul. They have their own belief in God in the form of a subjective personal religion or general philosophy of life. However, particularly in health and social facilities, it is not easy to advance and satisfy spiritual needs of patient and clients, also due to the fact, that these needs were re-considered since 1989 only and also with a certain distrust.
