resistance development
Dotaz
Zobrazit nápovědu
12, 352 s. : il., tab.
- Konspekt
- Farmacie. Farmakologie
- NLK Obory
- farmacie a farmakologie
- mikrobiologie, lékařská mikrobiologie
Aplikace antibiotik je nedílnou součástí terapie bakteriálních infekcí, které lze zjednodušeně chápat jako „nefyziologicky probíhající interakci mezi bakterií a člověkem“. K důležitým schopnostem bakterií patří zvyšování jejich odolnosti k antimikrobním přípravkům a z tohoto důvodu k velmi závažným nežádoucím projevům antibiotik patří vznik a šíření bakteriální rezistence, kterou lze spojovat se zvýšenou morbiditou a mortalitou infekcí vyvolaných multirezistentními bakteriemi. Tento problém je nutné řešit na všech patřičných úrovních, především zvýšeným úsilím při vývoji nových antibiotik a současně důraznou prevencí vzniku a šíření multirezistentních bakterií v lidské populaci. Předložená práce uvádí směry vývoje nových antibiotik a vybrané konkrétní přípravky.
Application of antibiotics is an important part of antibacterial therapy that can be simply understood as „nonphysiological interaction between bacteria and humans“. The increase of resistance against antimicrobial agents belongs to essential properties of bacteria. Because of this reason very important side effects are development and spreading of bacterial resistance that can be associated with increased morbidity and mortality of infections caused by multiresistant bacteria. This problem has to be solved on all appropriate levels, mainly by increased effort in development of new antibiotics and in the same time by thorough prevention of development and spreading of multiresistant bacteria in human population. The presented paper discusses directions of future development of new antibiotics and selected agents.
Východisko. Hodnocení spotřeby antibiotik a surveillance rezistence bakteriálních původců je nezbytnou součástí tvorby antibiotické politiky. Cílem práce bylo zhodnocení vývoje spotřeby antibiotik a rozvoje rezistence vybraných bakteriálních kmenů (Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus a Staphylococcus epidermidis) v podmínkách fakultní nemocnice. Metody a výsledky. Rozbor se soustředil na vývoj spotřeby antibiotik a na sledování bakteriální rezistence na interní a chirurgické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v letech 1992–1999. Hodnocení spotřeby vycházelo z anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace léčiv a z definovaných denních dávek. Zatímco na chirurgické klinice došlo k nárůstu celkové spotřeby antibiotik přibližně o polovinu, na interní klinice se ve sledovaném období snížila spotřeba téměř o jednu třetinu. Na obou pracovištích, zejména na chirurgické klinice jsme zjistili závažný nárůst bakteriální rezistence k testovaným antibiotikům. Závěry. Sledování vývoje rezistence i spotřeby antibiotik je důležitou součástí místní antibiotické politiky.
Background. Evaluation of antibiotic consumption and the surveillance of bacterial pathogens resistance appears to be an indispensable part of antibiotic policy. The aim of this study was to evaluate dynamics of antibiotics consumption and resistance development in selected bacterial strains (Pseudomonas aueruginosa, Staphylococcus aureus and Staphylococcus epidermidis) in the environment of Faculty Hospital. Methods and Results. The analysis was focused on the development of antibiotic consumption and monitoring of the development of bacterial resistance. Samples were taken in internal and surgical departments of General Faculty Hospital in Prague in 1992, 1995, and 1999. The evaluation of antibiotic consumption was based on Anatomical Therapeutic and Chemical classification system and the Defined Daily Doses (DDD). The consumption in the follow up period almost doubled in surgical department while in internal medicine department was decreased by almost one third. In both department, namely in the surgical one significant increase of bacterial resistance to tested antibiotics was noted. Conclusion. The important part of the local antibiotic policy is the monitoring of development of bacterial resistance and consumption of antibiotics.
Enterobaktérie tvoria základné chromozomálne enzýmy, β-laktamázy triedy A: TEM a SHV (Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae), z ktorých môžu vzniknúť plazmidom kódované širokospektrálne β-laktamázy (ESBL) objavené r. 1980 (E. coli, K. pneumoniae, Enterobacter cloacae). Prvá cefotaximáza (CTX-M, MEN-1) bola hlásená v Európe r. 1990. Tento enzým je omnoho aktívnejší voči cefotaximu než ceftazidimu a aztreonamu. Chromozomálna hyperprodukcia K1 β-laktamázy sa líši od ostatných ESBL citlivosťou na ceftazidim (Klebsiella oxytoca). Nie však všetky enterobaktérie sú rezistentné len na podklade ESBL, ale aj pôsobením AmpC β-laktamázy triedy C chromozomálne či plazmidom kódovanej (MIR-l, CMY-l, BIL-l, FOX-1, MOX-1, DHA-1, LAT-1, ACC-1), odolnej voči β-laktamázovým inhibítorom a cefoxitinu (Enterobacter spp., Proteus vulgaris, Citrobacter freundii, Morganella spp., Serratia spp.). Pri strate vonkajších membránových porínov (OMP) môžu nadobudnúť rezistenciu na karbapenémové antibiotiká. U nás zatiat cidivosť enterobaktérií na karbapenémové aktibiotiká je 100%, celosvetovo je však vznik rezistencie hlásený výskytom karbapenem-hydrolyzujúcich β-laktamáz (karbapenemáz), u K. pneumoniae Amblerova molekulárna trieda B (metalo-β-laktamázy IMP-1, VIM-1) a trieda A (KPC-1), U Serratia marcescens (SME-1) a u E. cJoacae (IMI-1, NMC-A). Karbapenemázy u enterobaktérií sú účinné len za účasti impermeability a „ostatných" mechanizmov rezistencie.
Enterobacteria produce elementary chromosomal enzymes, β-lactamases of class A: TEM and SPIV [Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae). These can give rise to plasmid-coded broad-spectrum β-lactamases (ESBL) discovered in 1980 (E. coli, K. pneumoniae, Enterobacter cioacae). The first cefotaximase (CTX-M, MEN-1) was reported in Europe in 1990. This enzyme is far more active against cefotaxime than against ceftazidime and aztreonam. Chromosomal hyperpoduction of K1 β-lactamase differs from all other ESBLs due its sensitivity to ceftazidime [Klebsiella oxytoca). However, not all enterobacteria are resistant only because of ESBLs, but also as a resuit of the action of chromosomally or plasmid coded AmpC β-lactamase of class C (MIR-1, CMY-1, BIL-1, FOX-1, MOX-1, DHA-1, ACC-1), resistant to β-lactamase inhibitors and to cefoxitin (Enterobacter spp., Proteus vulgaris, Citrobacter freundii, Morganelle spp., Serratia spp.). With the loss of outside-membrane porins (OMP) they can become resistant to carbapenem antibiotics. The 100% resistance of enterobacteria to carbapenems that so far exists in this country is elsewhere in the world compromised by the incidence of carbapenem-hydrolysing plasmid-determined β-lactamase of class B (lMP-1, VIM-1) and of class A (KPC-1) in K pneumoniae, (SME-1) in Serratia marcescens and (IMI-1, NMC-A) in E. clocae. Carbapenemases in enterobacteria are only effective in the presence of impermeability and „other" resistance mechanisms.
- MeSH
- beta-laktamasy klasifikace účinky léků MeSH
- beta-laktamová rezistence MeSH
- beta-laktamy dějiny klasifikace terapeutické užití MeSH
- Enterobacteriaceae metabolismus účinky léků MeSH
- karbapenemy antagonisté a inhibitory MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiologické techniky metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
