... Contents -- Preface III -- Introduction I -- Part I - Growth prediction models: setting the scene 3 - ... ... 6 -- Importance of the first year growth response 6 -- What is a growth prediction model? ... ... prediction 13 -- Growth - a complex phenomenon 14 -- The Cologne model 15 -- Clinical relevance and ... ... models 23 -- Critical success factors for growth prediction 23 -- High predictive power 23 -- High accuracy ... ... of the growth prediction module 59 -- Eligibility for the GeNeSIS growth prediction module 59 -- Patient ...
GeNeSIS. Next step for growth.
vii, 85 stran : ilustrace, grafy, tabulky ; 24 cm
- MeSH
- Hormone Replacement Therapy MeSH
- Dwarfism, Pituitary genetics therapy MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Genetics, Medical MeSH
- Human Growth Hormone genetics therapeutic use MeSH
- Mutation genetics MeSH
- Neuroendocrinology MeSH
- Growth and Development genetics MeSH
- Developmental Disabilities genetics therapy MeSH
- Publication type
- Handbook MeSH
- Conspectus
- Obecná genetika. Obecná cytogenetika. Evoluce
- NML Fields
- pediatrie
- genetika, lékařská genetika
- endokrinologie
Článek se zabývá problematikou personalizované léčby akromegalie s důrazem na predikci terapeutické odpovědi. V kontextu rychle se rozvíjející oblasti personalizované medicíny zdůrazňuje variabilitu klinických, biochemických a radiologických rysů akromegalie a potřebu přesnější klasifikace a personalizovaných terapeutických přístupů. Chirurgie zůstává hlavním terapeutickým přístupem a v článku jsou analyzovány předoperační prediktory úspěšné operace, jako jsou vyšší koncentrace růstového hormonu před zákrokem a negativní vliv invaze kavernózního sinu. Při terapii somatostatinovými analogy jsou zkoumány faktory, včetně intenzity signálu na MRI a exprese receptorů SSTR2A a SSTR5. Dále je diskutován význam matematických analýz a modelů umělé inteligence při předpovědi terapeutické odpovědi. V současné době je nezbytné vyvinout nové algoritmy pro výběr terapie, aby bylo možné léčit pacienty s akromegalií efektivněji.
The article deals with the issue of personalized treatment of acromegaly with emphasis on prediction of therapeutic response. In the context of the rapidly developing field of personalized medicine, it emphasizes the variability of the clinical, biochemical and radiological features of acromegaly and the need for more accurate classification and personalized therapeutic approaches. Surgery remains the main therapeutic approach, and this article analyzes preoperative predictors of successful surgery, such as higher growth hormone concentrations before surgery and the negative impact of cavernous sinus invasion. Factors including signal intensity on MRI and SSTR2A and SSTR5 receptor expression are investigated during somatostatin analogue therapy. The importance of mathematical analyses and artificial intelligence models in predicting therapeutic response is also discussed. Currently, it is necessary to develop new algorithms for therapy selection in order to treat patients with acromegaly more effectively.
- MeSH
- Acromegaly * therapy MeSH
- Precision Medicine MeSH
- Humans MeSH
- Neurosurgical Procedures MeSH
- Somatostatin analogs & derivatives pharmacology therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Autoři článku krátce komentují současné poznatky o predikci odpovědi na antidepresivní léčbu. V hlavní části rekapitulují vlastní studie zabývající se použitím prefrontální QEEG kordance v predikci odpovědi na antidepresivní intervence u pacientů s unipolární a bipolární depresí. V souhrnné analýze studií pro unipolární depresi (n = 100) byly pozitivní a negativní prediktivní hodnoty redukce kordance po 1. týdnu léčby vzhledem k odpovědi na 4týdenní léčbu 0,68 respektive 0,95. V závěru článku jsou diskutovány směry dalšího výzkumu v oblasti neurofyziologické predikce odpovědi na léčbu.
The authors briefly commented contemporary knowledge about prediction of response to antidepressant treatment. Their own studie s evaluating the role of prefrontal cordance in the prediction of response in patients with unipolar, as well as bipolar, depression we re reviewed. Pooled analysis of studies (n = 100) evaluating the reduction of cordance at week 1 as a predictor of response to 4-week treatment yi elded positive and negative predictive values of 0.68 and 0.95, respectively. The future goals of research in the field of neurophysiologic pre diction of treatment response are discussed in the final part of the article.
- Keywords
- unipolární deprese, bipolární afektivní porucha,
- MeSH
- Antidepressive Agents therapeutic use MeSH
- Bipolar Disorder drug therapy physiopathology MeSH
- Frontal Lobe physiopathology drug effects MeSH
- Depressive Disorder, Major drug therapy physiopathology MeSH
- Depressive Disorder drug therapy physiopathology MeSH
- Electroencephalography drug effects MeSH
- Financing, Organized MeSH
- Humans MeSH
- Brain Mapping MeSH
- Prognosis MeSH
- Theta Rhythm drug effects MeSH
- Dose-Response Relationship, Drug MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
NCI monograph ; 34
298 s. : il.
Úvod: Předchozí studie u pacientů s unipolární depresí ukázaly, že časný pokles EEG kordance (nová metoda kvantitativního EEG – QEEG) může predikovat odpověď na antidepresivní léčbu. Parametr kordance kombinuje komplementární informace absolutního a relativního výkonového EEG spektra. Současné studie prokázaly, že hodnota kordance koreluje s perfuzí mozku. Autoři diskutují vztah kordance a aktivity předního cingula. Cílem studie bylo prokázat, zda časný pokles EEG kordance pøedstavuje obecný fenomé n, který souvisí s odpovědí na léčbu u pacientů s rezistentní depresí. Metoda: Do studie bylo zaøazeno 24 pacientù trpících rezistentní depresí. Jedná se o doplněný soubor 17 pacientů, jehož analýza již byla publikována. Klinický stav a odpověď na léčbu byly hodnoceny před zahájením léčby, po jejím 1. a 4. týdnu. EEG kordance byla vypočtena ze 3 frontálních elektrod ve frekvenčním pásmu theta před zahájením a po 1. týdnu léčby. Výsledky: Všech 24 pacientů dokonèilo 4týdenní studii. U všech 6 respondérů byl zaznamenán pokles v prefrontální kordanci po 1. týdnu léčby. Ve skupině nonrespondérů to bylo pouze u 4 pacientů z 18. Pokles prefrontální kordan ce u respondérů, stejně jako její nárůst u nonrespondérů po 1. týdnu, byl statisticky významný (p=0,03 v obou skupinách) a rozdíl ve změně kordance se mezi oběma skupinami lišil (p = 0,001). Závěr: Naše výsledky naznačují, že QEEG kordance může být slibným nástrojem v predikci odpovědi na antidepresivní léčbu.
Introduction: Previous studies of patients with unipolar depression have shown that early decreases of EEG cordance (a new quanti- tative EEG method) can predict clinical response. Cordance combines complementary informations, from absolute and relative powe r of EEG spectra. Recent studies have shown that cordance correlates with cortical perfusion. The authors discuss connection betw een cordance and activity of anterior cingulum. The aim of study was to examine whether early QEEG decrease represents a phenomenon associated with response to treatment with different antidepressants in patients with treatment resistant depression. Method: The subjects were 24 inpatients with treatment resistant depression. It is extended sample (17 inpatients) from our work, which was pub- lished previously. Clinical status and response to treatment were monitored at baseline and after 1 and 4 weeks on an antidepre ssant treatment. QEEG cordance was computed at 3 frontal electrodes in theta frequency band in baseline and after week 1. Results: All 24 patients completed the 4-week study. All six responders showed decreases in prefrontal cordance after the first week of trea tment. Only 4 of the 18 nonresponders showed early prefrontal cordance decrease. The decrease of prefrontal QEEG cordance after week 1 in responders as well as the increase in nonresponders were both statistically significant (p-value 0.03 in both groups) and the c hanges of prefrontal cordance values were different between both groups (p-value 0.001). Conclusion: Our results suggest that QEEG cordance may become a useful tool in the prediction of response to antidepressants.
- MeSH
- Antidepressive Agents adverse effects therapeutic use MeSH
- Depressive Disorder, Major drug therapy complications MeSH
- Electroencephalography methods utilization MeSH
- Pharmacologic Actions MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Data Interpretation, Statistical MeSH
- Humans MeSH
- Outcome and Process Assessment, Health Care methods utilization MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Psychiatrie posledních let se stává medicínským oborem založeným na důkazech. Stále se nám však nedostává spolehlivých možností predikce, které by nám pomohly předpovídat riziko vzniku, průběh a výsledky léčby u závažných duševních nemocí, jako je schizofrenie Stávající modely predikce v psychiatrii lze rozdělit na modely tautologické, heuristické, irelevantní a logické. Logické modely predikce schizofrenie se soustřeďují na studie genetické, zobrazovacích metod (morfologické a funkční) a neuroendokrinní testy. Genetické studie hledají zejména příčiny onemocnění a farmakogenetické prediktory odpovědi na léčbu. Jedním z kandidátských genů je gen pro COMT s dobře známým polymorfizmem, popsaná je také geneticky podmíněná terapeutická odpověď na clozapin. Strukturální a funkční abnormity jsou obvykle spojovány s horším průběhem a nepříznivou odpovědí na léčbu. Neuroendokrinní studie sledují přímo či nepřímo pomocí stimulačních testů funkční stav neurotransmiterových systémů. Příkladem jsou prezentované výsledky d-fenfluraminového testu, který měří vztah mezi aktivitou serotoninergního systému a zlepšením po léčbě antipsychotiky u akutně nemocných se schizofrenií. Uvedené výsledky několika konkrétních studií jsou příkladem úspěšného modelu logické predikce v psychiatrii. Ukazuje se, že na teoretickém podkladě lze postavit hypotézu a následně ji testovat v experimentálních podmínkách. Aplikací zobrazovacích metod, genetických analýz a neuroendokrinních testů v klinické praxi můžeme individualizovat diagnostický a terapeutický přístup k pacientům.
Recently, psychiatry has become an evidence-based field of medicine. However, there is a lack of reliable predictions of risk of onset, course, and outcome for major psychiatric disorders, e.g. schizophrenia. Available prediction models in psychiatry are tautological, heuristic, logical, and irrelevant. Logical models of prediction in schizophrenia are based on genetic, neuroimaging (structural and functional), and neuroendocrine studies. Genetic research searches the causes of illness and pharmacogenetic predictors of treatment response. There are numerous studies of candidate gene encoding COMT polymorphism, or pharmacogenetics of response to clozapine. Neuroanatomical and functional abnormalities are generally associated with unfavorable course, outcome and treatment failure. Neuroendocrine studies measure directly or indirectly, using challenge tests, functional state of neurotransmitter systems. Results of d-fenfluramine challenge test investigating relationship between 5-HT system reactivity and response to antipsychotic treatment in young acute schizophrenia patients are presented. Examples of genetic, neuroimaging, and neuroendocrine studies represent models of successful logical prediction in psychiatry based on the solid theoretical background. Implementation of neuroimaging methods, genetic analyses, and neuroendocrine tests into the clinical practice, may help to individualize diagnostics and treatment of schizophrenia.
Sdělení se zabývá časovými souvislostmi nástupu účinku antipsychotik. V posledních letech se mluví o "časné responzi" na antipsychotickou léčbu, také o popření "pozdní responze". V článku jsou uvedeny některé zásadní studie, které se tímto tématem zabývají. Dále je rozebrán vliv časné odpovědi antipsychotické léčby na pozdější klinický vývoj, v různých časových souvislostech. S tím souvisí i téma, zda a za jak dlouho pacienta převádět z původního antipsychotika na jiné, pokud na léčbu nedostatečně reaguje. Zatímco někteří autoři se kloní spíše k časné záměně, jiní zastávají názor setrvat na původní medikaci. Časná nonresponze se jeví jako silný prediktor pozdější nonresponze. Podle nedávné studie se ale zdá, že rozdíl mezi časnou responzi a nonresponzí se smazává kolem 40. týdne. Bude zřejmě potřeba ještě dalších studií, abychom se v klinické praxi mohli lépe zorientovat v tom, kdy a kterým pacientům zaměnit antipsychotika, pokud na původní léčbu reagují nedostatečně.
The review deals with the time course of the antipsychotic action. In recent years "the early response" of antipsychotic medication has been discussed, so the theory of "the delayed response" has been denied. Some important studies dealing with this topic are mentioned here. Furthermore, the influence of the early response on the later condition in various time consequences is included in this review. This topic is connected to the question whether and when to switch the antipsychotic medication if the first antipsychotic medication is not effective enough. Some authors prefer switching early, whereas others prefer staying on the current medication. An early nonresponse is a strong predictor of a late nonresponse. According to a recent study, the difference between an early response and nonresponse disappears approximately in the 40th week of the therapy. Other studies are needed to understand when and by which patients to switch antipsychotic medication if they react to current treatment deficiently.
- Keywords
- nonresponze, responze, trajektorie,
- MeSH
- Antipsychotic Agents * therapeutic use MeSH
- Time Factors MeSH
- Drug Resistance MeSH
- Humans MeSH
- Treatment Failure * MeSH
- Prognosis MeSH
- Psychiatric Status Rating Scales MeSH
- Psychotic Disorders * drug therapy MeSH
- Schizophrenia drug therapy MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
