slovo zdravý a český jazyk Dotaz Zobrazit nápovědu
V dřívějších statích jsme sledovali, jak se uvažování běžného člověka o zdraví odráží v jazyce a jak se promítá i do vyjadřování, které čerpá z lidového jazyka – z frazeologie: např. v přirovnání vlastnosti (být) zdravý k objektu, u něhož se zdraví předpokládá (zdravý jako býk, zdravý jako buk), v chápání určité vlastnosti zdravě, chorobně, nezdravě (zdravě sebevědomý, chorobně ctižádostivý) nebo ve vnímání barev jako příznaků/symptomů zdraví nebo nemoci. V následujícím příspěvku se pokusíme ukázat, co je vlastně v běžné komunikaci psané i mluvené a v textech různých stylů a žánrů nejčastěji považováno za zdravé, nezdravé, až chorobné, ale především o čem se jako o zdravém, nezdravém nebo chorobném hovoří, a pokud to bude možné, zaměříme se hlavně na texty související se školou. Podkladem bude opět výzkum v korpusu českých textů, který má v současné době již 1,3 miliard slov. V něm budeme sledovat, která slova označující různé jevy konkrétní a abstraktní se v autentických textech pojí s přídavnými jmény zdravý, nezdravý nebo chorobný.
The previous essays described how the ordinary man's thinking about health is refl ected in the language and how it manifests itself in expressions drawn from colloquial speech or phraseology, for example when comparing the state of (being) healthy with something that presumably exemplifi es health (healthy as a bull, healthy as a beech tree), when characterizing certain traits by the words healthily, pathologically, unhealthily (healthily self-confi dent, pathologically ambitious), or when perceiving colors as signs/symptoms of sickness or health. The following article will try to show what is most often regarded as healthy, unhealthy, or pathological in everyday written or spoken communication, as well as in writings of various styles and genres, and especially what is being talked about as healthy, unhealthy, or pathological, while focusing on school-related subjects where possible. This work utilizes research done on a corpus of Czech texts currently containing 1.3 billion words. These authentic excerpts will allow us to determine which words, denoting both concrete and abstract phenomena, tend to be associated with the adjectives healthy, unhealthy, or pathological.
V příspěvku chceme ukázat jeden jazykový aspekt výskytu slov zdraví (podstatné jméno) a zdravý (přídavné jméno): sledujeme jejich uplatnění ve frazeologických spojeních. Zaměříme se na přirovnání typu zdravý jako řípa, zdravý jako ryba, zdravý jako buk a frazeologická spojení přídavné jméno + zdraví: železné zdravý, pevné zdraví, robustní zdraví, nebo naopak nalomené zdraví, podlomené zdraví, chatrné zdraví. Pokusíme se vysledovat četnost výskytu těchto frazeologických výrazů v textech současné češtiny v Českém národním korpusu SYN, tvořeném 500 miliony slov a slovních tvarů, a ukázat tematickou náplň textů, v nichž se tyto frazeologismy vyskytují, tj. např. zda a do jaké míry především publicistické texty vypovídají o vlivu různých životních podmínek na zdraví, o předávání zkušeností s upevňováním zdraví, o potřebě prosazovat zdravý životní styl apod. Pokusíme se též zamyslet nad tím, jak mohou být frazeologické výrazy se slovy zdraví i zdravý využity ve školské praxi při naplňování cílů v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.
This contribution aspires to show one linguistic aspect of two words: health (a noun) and healthy (an adjective), namely their occurrence and usage in phraseological expressions. We will focus on comparisons such as healthy as a beet, healthy as a fi sh, healthy as a beech, and phraseological units adjective + health, like iron health, strong health, robust health, or conversely damaged health, broken health, poor health. We will attempt to determine the frequency of these phraseological connections in contemporary Czech writings within the Czech National Corpus called SYN, which comprises 500 million words and their variations, and we will consider the subject matter of the texts that contain these phraseologisms, for example if, and to what extent, primarily publications inform about the impact of various living conditions on one’s health, about the sharing of health-oriented experiences, about the need to promote a healthy lifestyle, etc. We will also try to contemplate the ways of using phraseological expressions with the words health and healthy in scholastic practice intended to meet the objectives of the General Educational Program for Basic Education.
- Klíčová slova
- Zdraví a frazeologie v českém jazyce,
- MeSH
- dítě MeSH
- jazyk (prostředek komunikace) dějiny MeSH
- lidé MeSH
- lingvistika metody trendy výchova MeSH
- mladiství MeSH
- sémantika MeSH
- školy MeSH
- slovníky jako téma MeSH
- studenti MeSH
- terminologie jako téma * MeSH
- univerzity MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- vyučování MeSH
- zdraví etika etnologie klasifikace MeSH
- zdravotní výchova * metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Obrázky jsou vhodným nástrojem pro kognitivní testování, trénování paměti a logopedickou praxi. Avšak obrázky pojmenovatelné více výrazy mohou způsobovat interpretační potíže. Správné pojmenování závisí na lingvistických charakteristikách daného jazyka (např. frekvence a délka slov, slovní druh), vhodném vystižení objektu kresbou, věku a diagnóze osoby a dalších faktorech. Proto jsme se rozhodli vytvořit seznam obrázků, nakreslit je a nakonec z nich vybrat ty, které budou jednoslovně a jednoznačně česky pojmenovatelné zdravými seniory. Obrázky mohou být různě náročné na pojmenování pacienty s Alzheimerovou nemocí. Dalším cílem bylo tedy roztřídit je podle obtížnosti pojmenování těmito pacienty. Soubor a metodika: Různé skupiny zdravých seniorů opakovaně pojmenovávaly dvourozměrné perokresby s černými konturami objektů z 10 sémantických kategorií (zvířata, pracovní nástroje, oblečení, ovoce, zelenina, části těla, rostliny, dopravní prostředky, jídlo, hudební nástroje). Obrázky jsme postupně překreslovali a obměňovali v osmi různých sadách. Poslední prověření kvality 70 obrázků ze sedmé sady probíhalo se 76 zdravými seniory (věk 78 ? 7 let) a u 57 pacientů s Alzheimerovou nemocí (věk 81 ? 5 let; MMSE 22 ? 5 bodů). Výsledky: V definitivní osmé sadě zůstalo 66 obrázků v různých sémantických kategoriích a s vyšší než 90% shodou pojmenování zdravými seniory. Podle rozdílu úspěšnosti pojmenování obrázků mezi zdravými seniory a pacienty s Alzheimerovou nemocí jsme rozdělili obrázky do tří kategorií obtížnosti pojmenování: těžké (n = 13), středně těžké (n = 14) a lehké (n = 40). Pacienti s AN měli největší potíže pojmenovat obrázky znázorňující hrocha, preclík a mrože. Závěr: Pro více účelů jsou připraveny různě náročné obrázky v několika sémantických kategoriích, jejichž pojmenování v češtině je jednoslovné a s vysokou mírou shody pojmenování.
Objectives: Pictures are a popular tool for cognitive testing, memory training and speech therapy. However, a picture that can be termed in different ways can result in controversial interpretations. The correct naming of a picture depends on linguistic characteristics of the language (e.g. frequency and length of words), the drawing itself (how well it depicts the object), age, diagnosis and other factors. Therefore, we decided to form a file of pictures, obtain drawings and then select those with high level of name agreement (> 90%) in healthy seniors. Patients with Alzheimer’s disease may vary in their ability to term a picture. Therefore, another aim of this research was to rank the pictures according to the grade of difficulty associated with their naming by patients with Alzheimer’s disease. Subjects and methods: Different cohorts of healthy elderly repeatedly named two-dimensional line drawings from 10 categories: animals, tools, clothes, fruits, vegetables, body parts, plants, means of transport, food, musical instruments. The pictures were redrawn, added or eliminated in eight consecutive steps. The final quality screening of 70 pictures from the seventh set was carried out in 76 healthy seniors (age 78 ? 7 years) and 57 patients with Alzheimer’s disease (age 81 ? 5 years, MMSE 22 ? 5 points). Results: The final set comprises 66 pictures in various semantic categories and with name agreement more than 90%. The graded naming difficulty was assessed by the difference in naming agreement between healthy elderly and patients with Alzheimer’s disease. The pictures were divided into three groups: difficult (n = 13), moderate (n = 14) and easy (n = 40). Drawings showing hippopotamus, pretzel and walrus were the most difficult to name for AD patients. Conclusion: The full final set contains pictures with different degrees of difficulty. Each has its own semantic category and is named by one Czech word with high level of name agreement. They are suitable for multiple purposes.
- Klíčová slova
- obrázky, diferenciální sémantika, trénování paměti, logopedie, mírná kognitivní porucha, pojmenování,
- MeSH
- Alzheimerova nemoc diagnóza MeSH
- demence MeSH
- jazykové poruchy diagnóza MeSH
- jazykové testy normy MeSH
- kognice MeSH
- kognitivní dysfunkce diagnóza MeSH
- kognitivní poruchy * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy * normy MeSH
- poruchy paměti diagnóza MeSH
- sémantika * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- vytváření pojmu MeSH
- zraková percepce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- hodnotící studie MeSH
Příspěvek teoreticko-přehledového charakteru je věnován etymologii a konceptuálně- historickému vývoji vybraných termínů v českém a anglickém ošetřovatelském diskurzu (pacient, klient, zdraví, péče, ošetřovatelství, sestra) s cílem osvětlit původní významy relevantních slov daného oboru a jejich proměny. Čerpá z autorovy lingvistické a pedagogické zkušenosti, dlouhé tradice etymologické lexikografie obou jazyků a řešeršní činnosti v databázích PubMed, ScienceDirect a Medvik.
The present theoretical-review article discusses etymology and conceptual history of selected terms in Czech and English nursing discourse (patient, client, health, care, nursing, nurse). The aim of the article is to elucidate original word meanings of the relevant expressions in the discipline and their changes. The text is based on the author ́s linguistic and teaching experience, a long tradition of etymological lexicography in both languages and a literature search performed in the PubMed, ScienceDirect and Medvik databases.
- MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelství MeSH
- standardizovaná ošetřovatelská terminologie * MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Příspěvek teoreticko-přehledového charakteru je věnován etymologii a konceptuálně- historickému vývoji vybraných termínů v českém a anglickém ošetřovatelském diskurzu (pacient, klient, zdraví, péče, ošetřovatelství, sestra) s cílem osvětlit původní významy relevantních slov daného oboru a jejich proměny. Čerpá z autorovy lingvistické a pedagogické zkušenosti, dlouhé tradice etymologické lexikografie obou jazyků a řešeršní činnosti v databázích PubMed, ScienceDirect a Medvik.
The present theoretical-review article discusses etymology and conceptual history of selected terms in Czech and English nursing discourse (patient, client, health, care, nursing, nurse). The aim of the article is to elucidate original word meanings of the relevant expressions in the discipline and their changes. The text is based on the author ́s linguistic and teaching experience, a long tradition of etymological lexicography in both languages and a literature search performed in the PubMed, ScienceDirect and Medvik databases.
- MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelství MeSH
- standardizovaná ošetřovatelská terminologie * MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Zkoušky čtení slov jsou jednou z možností stanovení premorbidního intelektu. Dalšími možnostmi jsou regresní rovnice na základě demografických ukazatelů, slovníkový (případně informační) scatter z Wechslerových zkoušek, metoda Nejlepšího výkonu a posouzení typu a kvality vzdělání a jejich výsledků. Návrh české verze zkoušky čtení slov je diskutován v souvislosti s předchozími pracemi a lingvistickými možnostmi českého jazyka. Zkouška je pokládána za nadějnou v případě, že podobně jako anglosaské verze bude vysoce korelovat s inteligencí u zdravých osob.
Word reading test represents one of the possibilities of premorbid intelect evaluation. Another options include regression equa tions based on demographic variables, Wechsler dictionary (or information-based) scatter, Best-performance method and evaluation of t he type and quality of education and their results. The proposal of the Czech version of the Word reading test is discussed in a v iew of previously published works as well as linguistic possibilities of the Czech language. The test is considered succesful in case of high correlation with the intelect of healthy subjects, as seen in its anglo-saxon version.
Úvod a cíl: Mimojícnový reflux (EER) je zpětný tok žaludečních šťáv (nejčastěji kyselých) nad úroveň horního jícnového svěrače (tím se liší od gastroezofageálního refluxu). Příznaky mimojícnového refluxu jsou nespecifické, různé intenzity a závisí na lokalizaci patologického působení refluxátu. V případě působení refluxátu na zubní tkáň může EER přispívat ke vzniku zubních erozí. Vedle refluxátu jsou zvažovány i další faktory, jako je složení slin a mikrobiom ústní dutiny. V posledních letech došlo k významnému posunu v chápání mimojícnového refluxu, zejména patogeneze a z toho vyplývajících důsledků pro diagnostiku a léčbu. Cílem článku je informovat o EER a podat přehled o současných možnostech diagnostiky a jeho léčby a také shrnout výsledky nedávných metaanalýz týkajících se role EER při vzniku zubních erozí. Metodika: Podkladem pro článek byly odborné publikace získané v databázích PubMed, Cochrane Library a Scopus z let 2002–2022. Publikace se vyhledávaly pomocí kombinace klíčových slov v anglickém i českém jazyce: mimojícnový reflux, gastroezofageální reflux, zubní eroze. Celkem bylo analyzováno 21 studií pojednávajících o souvislosti mezi refluxem a zubními erozemi prostřednictvím přehledových, klinických prospektivních a retrospektivních studií a metaanalýz. Zahrnuté studie byly provedeny u dospělé populace a informace o gastroezofageálním refluxu ve vztahu ke vzniku zubních erozí byly využity jen za předpokladu jeho diagnostiky multikanálovým intraluminálním monitorováním pH impedance. V první části článku je prezentován současný pohled na patofyziologii, diagnostiku a léčbu EER. Druhá část shrnuje poznatky o dentálních erozích. Ve třetí části jsou prezentovány studie zabývající se vlivem EER na zubní eroze. Výsledky: Získané informace svědčí o vyšší prevalenci dentálních erozí u pacientů s EER v porovnání se zdravou populací. Důvodem je, že kyseliny jak exogenního, tak endogenního původu hrají důležitou roli v rozpouštění minerálů skloviny, což ve výsledku vede ke vzniku zubních erozí. Na základě analyzovaných studií nelze v současnosti považovat vztah mezi refluxem a vznikem zubních erozí za kauzální, a to zejména z důvodu nízké kvality studií. Autoři doporučují provádění dalších studií, ve kterých by byl vztah mezi EER a zubními erozemi dále zkoumán. Závěr: Na základě dosavadních poznatků lze předpokládat účast mimojícnového refluxu na rozvoji dentálních onemocnění. Možnou souvislost podporuje i fakt, že prevalence dentálních erozí v populaci s refluxem nebo prevalence refluxu v populaci s dentálními erozemi je ve srovnání se zdravou populací mnohem vyšší. V budoucnosti je potřeba dalších studií, které by zkoumaly kauzalitu mimojícnového refluxu při vzniku zubních erozí.
Introduction, aim: Extraesophageal reflux (EER) is the backflow of gastric fluids (most often acidic) above the level of the upper esophageal sphincter (it differs from gastroesophageal reflux). The symptoms of extraesophageal reflux are non-specific, of varying intensity and depend on the location of the pathological action of the refluxate. In the case of the effect of refluxate on the hard dental tissue, EER can contribute to the formation of dental erosions. In addition to refluxate, other factors such as the composition of saliva and the microbiome of the oral cavity are discussed. In recent years, there has been a significant shift in the understanding of extraesophageal reflux, especially the pathogenesis, and the resulting implications for diagnosis and treatment. The aim of the article is to inform about EER and give an overview of the current possibilities of diagnosis and its treatment, as well as to summarize the results of recent meta-analyses regarding the role of EER in the development of dental diseases. Methods: The basis for the presented article was professional publications obtained in the PubMed, Cochrane Library and Scopus databases from 2002 to 2022. Publications were searched using a combination of keywords in English and Czech languages: extraesophageal reflux, gastroesophageal reflux, dental erosion. A total of 21 studies discussing the association between reflux and dental erosions were analyzed through review, clinical prospective and retrospective studies and meta-analyses. The included studies were conducted in the adult population and information on gastroesophageal reflux in relation to the occurrence of dental erosions was used only if it was diagnosed by multichannel intraluminal pH impedance monitoring. The first part of the article presents a current view of the pathophysiology, diagnosis and treatment of EER. The second part summarizes knowledge about dental erosions. In the third part, studies dealing with the effect of EER on dental erosion are presented. Results: The obtained information indicates a higher prevalence of dental erosions in patients with EER compared to the healthy population. The reason is that acids of both exogenous and endogenous origins play an important role in dissolving enamel minerals, which ultimately leads to tooth erosion. Based on the analyzed studies, the relationship between reflux and the development of dental erosions cannot currently be considered causal, mainly due to the low quality of the studies. The authors recommend that further studies investigating the relationship between EER and dental damage should be conducted. Conclusions: Based on the findings, it can be assumed that extraesophageal reflux is involved in the development of dental diseases. A possible link is also supported by the fact that the prevalence of dental erosions in population with reflux or the prevalence of reflux in the population with dental erosions is much higher compared to the healthy population. In the future, however, further studies are needed to investigate the causality of extraesophageal reflux in the occurrence of dental erosions.
- MeSH
- eroze zubů * etiologie MeSH
- laryngofaryngeální reflux * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota MeSH
- sliny MeSH
- ústa mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Celosvětově patří cévní mozková příhoda (CMP) k nejčastějším akutním stavům v neurologii a Česká republika zaujímá přední příčky v tabulce mezi zeměmi s největší morbiditou a mortalitou na prodělaný iktus. Dlouhodobé dopady CMP na zdraví, společenské uplatnění a kvalitu života pacientů přinášejí výraznou ekonomickou zátěž pro zdravotní i sociální systém. Cíl: Cílem tohoto článku je vymezení dopadu CMP na změny v soběstačnosti a možnosti hodnocení kvality života s provázaností dlouhodobé koordinované rehabilitace z pohledu ergoterapeuta. Metodika: Data byla čerpána z aktuálních českých a zahraničních publikací. K vyhledávání literárních zdrojů byl využit Multivyhledávač EDS. Dokumenty byly vyhledávány v období 2003-2021 v českém nebo anglickém jazyce. Při vyhledávání byla zadána klíčová slova: cévní mozková příhoda, kvalita života, soběstačnost, rehabilitace, ergoterapie Výsledky: Pacienti po CMP mají různý stupeň zdravotních následků, a tedy i různý stupeň disability a úrovmě soběstačnosti. Náklady na rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě rostou s rostoucím zdravotním postižením, kdy u nesoběstačných a imobilních pacientů jsou náklady na péči mnohonásobně vyšší. Dosažení soběstačnost v základních denních aktivitách zlepšuje kvalitu života, usnadňuje pacientovi návrat do domácího prostředí a zároveň nezatěžuje zdravotní a sociální systém. Závěry: Vzhledem k incidenci CMP je potřeba zajistit kvalitní kontinuitu léčby a dlouhodobé rehabilitace.
Background: Globally, stroke is one of the most common acute conditions in neurology, and the Czech Republic is at the forefront of the table with the highest morbidity and mortality due to stroke. The long-term effects of stroke on the health, social role and quality of life of patients bring a significant economic burden on the health and social system. Aim: The aim of this article is to define the impact of stroke on changes in self-sufficiency and the possibility of assessing the quality of life with the connection of long-term coordinated rehabilitation from the perspective of an occupational therapist. Methodology: Data were drawn from current Czech and foreign publications. The EDS Multisearch Engine was used to search for literary sources. The documents were searched in the period 2003-2021 in the Czech or English language. During the search, the following keywords were entered: stroke, quality of life, self-sufficiency, rehabilitation, occupational therapy. Results: Patients after stroke have different degrees of health consequences, and different degrees of disability and levels of self-sufficiency. The costs of rehabilitation of patients after stroke increase with the growing disability, when the costs of care for many non-self-sufficient and immobile patients are many times higher. Achieving self-sufficiency in basic daily activities improves the quality of life, makes it easier for the patient to return to the home environment and at the same time does not burden the health and social system. Conclusion: Due to the incidence of stroke, it is necessary to ensure quality continuity of treatment and long- term rehabilitation.
Východiska: Celosvětově patří cévní mozková příhoda (CMP) k nejčastějším akutním stavům v neurologii a Česká republika zaujímá přední příčky v tabulce mezi zeměmi s největší morbiditou a mortalitou na prodělaný iktus. Dlouhodobé dopady CMP na zdraví, společenské uplatnění a kvalitu života pacientů přinášejí výraznou ekonomickou zátěž pro zdravotní i sociální systém. Cíl: Cílem tohoto článku je vymezení dopadu CMP na změny v soběstačnosti a možnosti hodnocení kvality života s provázaností dlouhodobé koordinované rehabilitace z pohledu ergoterapeuta. Metodika: Data byla čerpána z aktuálních českých a zahraničních publikací. K vyhledávání literárních zdrojů byl využit Multivyhledávač EDS. Dokumenty byly vyhledávány v období 2003-2021 v českém nebo anglickém jazyce. Při vyhledávání byla zadána klíčová slova: cévní mozková příhoda, kvalita života, soběstačnost, rehabilitace, ergoterapie Výsledky: Pacienti po CMP mají různý stupeň zdravotních následků, a tedy i různý stupeň disability a úrovmě soběstačnosti. Náklady na rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě rostou s rostoucím zdravotním postižením, kdy u nesoběstačných a imobilních pacientů jsou náklady na péči mnohonásobně vyšší. Dosažení soběstačnost v základních denních aktivitách zlepšuje kvalitu života, usnadňuje pacientovi návrat do domácího prostředí a zároveň nezatěžuje zdravotní a sociální systém. Závěry: Vzhledem k incidenci CMP je potřeba zajistit kvalitní kontinuitu léčby a dlouhodobé rehabilitace.
Background: Globally, stroke is one of the most common acute conditions in neurology, and the Czech Republic is at the forefront of the table with the highest morbidity and mortality due to stroke. The long-term effects of stroke on the health, social role and quality of life of patients bring a significant economic burden on the health and social system. Aim: The aim of this article is to define the impact of stroke on changes in self-sufficiency and the possibility of assessing the quality of life with the connection of long-term coordinated rehabilitation from the perspective of an occupational therapist. Methodology: Data were drawn from current Czech and foreign publications. The EDS Multisearch Engine was used to search for literary sources. The documents were searched in the period 2003-2021 in the Czech or English language. During the search, the following keywords were entered: stroke, quality of life, self-sufficiency, rehabilitation, occupational therapy. Results: Patients after stroke have different degrees of health consequences, and different degrees of disability and levels of self-sufficiency. The costs of rehabilitation of patients after stroke increase with the growing disability, when the costs of care for many non-self-sufficient and immobile patients are many times higher. Achieving self-sufficiency in basic daily activities improves the quality of life, makes it easier for the patient to return to the home environment and at the same time does not burden the health and social system. Conclusion: Due to the incidence of stroke, it is necessary to ensure quality continuity of treatment and long- term rehabilitation.
