Východiska: Incidence karcinomu pankreatu (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) má zejména v rozvinutých zemích zvyšující se tendenci. V roce 2021 bylo celosvětově diagnostikováno 496 000 nových případů PDAC. Incidence v ČR je jedna z nejvyšších na světě a za rok 2018 bylo zachyceno 2 332 nových pacientů. Vzhledem k absenci symptomů v časných stadiích je přibližně 50 % pacientů vstupně diagnostikováno se vzdálenými metastázemi. Mortalita je nepatrně nižší než incidence a navzdory výrazným pokrokům v onkologickém výzkumu zůstává PDAC stále fatální diagnózou. Zajímavým přístupem, a to nejen u PDAC, je studium mikrobiomu. Ten je definován jako soubor všech mikroorganizmů (mikrobiota, tedy bakterie, houby, viry archea a protozoa) a jejich genomu v určitém prostředí. Za fyziologických podmínek je střevní mikrobiom v symbióze s osídleným organizmem, a udržuje tak rovnováhu metabolizmu, slizniční imunomodulaci a reguluje proces trávení. Při dysregulaci počtu či funkce střevních mikroorganizmů nastává dysbióza. Ta pak vede ke vzniku metabolických a kardiovaskulárních chorob, k poruchám nervového systému, indukci zánětů střeva či kancerogenezi. Mikrobiota mohou indukovat kancerogenezi několika způsoby, a to zejména vyvoláním zánětlivé odpovědi, snížením schopnosti imunitního systému eliminovat poškozené buňky a v neposlední řadě mohou metabolity mikrobů vést k deregulaci genomu osídleného organizmu. Tato deregulace vede k aktivaci proapoptotických a proproliferativních proteinů. Dosavadní výzkum prokazuje, že na rozvoji PDAC se může podílet právě střevní či orální mikrobiom. Jednou z nejvíce studovaných bakterií je Porphyromonas gingivalis. I u dalších bakterií, jako jsou Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella či Rothia, byla prokázána role při vzniku PDAC. Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je poukázat na jeden z možných mechanizmů vzniku PDAC. Ten by mohl být ovlivnitelný, což může znamenat snížení incidence a zlepšení prognózy tohoto agresivního onemocnění.
Background: The incidence of pancreatic cancer (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) is increasing, especially in developed countries. In 2021, 496,000 new PDAC cases were diagnosed worldwide. In the Czech Republic, the incidence is one of the highest in the world, with 2,332 new PDAC patients diagnosed in 2018. Due to the absence of symptoms in the early stages, approximately 50% of patients are initially diagnosed with distant metastases. Mortality is slightly lower than the incidence count and, despite significant advances in cancer research, PDAC remains a fatal diagnosis. However, microbiome seems to be an interesting approach, and not only in PDAC patients. Microbiome is defined as the set of all microorganisms (microbiota, i.e. bacteria, fungi, viruses, archaea, and protozoa) and their genome in a certain environment. In a physiological setting, the gut microbiome is in symbiosis with the host organism, maintaining the balance of metabolism, mucosal immunomodulation and regulating the digestion process. When dysregulation of the number or function of intestinal microorganisms occurs, dysbiosis is developed. It may lead to metabolic and cardiovascular diseases, nervous system disorders, induction of intestinal inflammation, or carcinogenesis. Microbiota can induce carcinogenesis in multiple ways, such as by activating an inflammatory response, reducing the immune system‘s ability to eliminate damaged cells, and deregulation of the host genome by microbial metabolites. This deregulation may lead to an activation of pro-apoptotic and pro-proliferative proteins. To date, research shows that the gut or oral microbiome may be involved in the development of PDAC. One of the most studied bacteria is Porphyromonas gingivalis. Other bacteria, such as Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella, and Rothia, have also been shown to play a role in PDAC. Purpose: The aim of this review article is to point out one of the possible mechanisms of cancerogenesis in PDAC patients and its therapeutic influence to reduce the incidence and improve the prognosis of this aggressive disease.
- MeSH
- duktální karcinom slinivky břišní * diagnóza epidemiologie etiologie mikrobiologie MeSH
- dysbióza komplikace mikrobiologie patologie MeSH
- karcinogeneze patologie MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota * MeSH
- rizikové faktory MeSH
- střevní mikroflóra genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Pheochromocytomas (PCCs) are rare neuroendocrine tumors derived from the chromaffin cells of the adrenal medulla. When these tumors have an extra-adrenal location, they are called paragangliomas (PGLs) and arise from sympathetic and parasympathetic ganglia, particularly of the para-aortic location. Up to 25% of PCCs/PGLs are associated with inherited genetic disorders. The majority of PCCs/PGLs exhibit indolent behavior. However, according to their affiliation to molecular clusters based on underlying genetic aberrations, their tumorigenesis, location, clinical symptomatology, and potential to metastasize are heterogenous. Thus, PCCs/PGLs are often associated with diagnostic difficulties. In recent years, extensive research revealed a broad genetic background and multiple signaling pathways leading to tumor development. Along with this, the diagnostic and therapeutic options were also expanded. In this review, we focus on the current knowledge and recent advancements in the diagnosis and treatment of PCCs/PGLs with respect to the underlying gene alterations while also discussing future perspectives in this field.
- MeSH
- feochromocytom * diagnóza genetika terapie MeSH
- karcinogeneze MeSH
- lidé MeSH
- nádorová transformace buněk MeSH
- nádory nadledvin * diagnóza genetika terapie MeSH
- paragangliom * diagnóza genetika terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- cholangiokarcinom chirurgie farmakoterapie komplikace MeSH
- cholangitida etiologie farmakoterapie MeSH
- cholestáza * chirurgie etiologie terapie MeSH
- drenáž metody ošetřování MeSH
- lidé MeSH
- nádory * komplikace MeSH
- obstrukční žloutenka diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is increasing in incidence and is still associated with a high rate of mortality. Only a minority of patients are diagnosed in the early stage. Radical surgery is the only potential curative procedure. However, radicality is reached in 20% of patients operated on. Despite the multidisciplinary approach in resectable tumors, early tumor recurrences are common. Options on how to select optimal candidates for resection remain limited. Nevertheless, accumulating evidence shows an important role of circulating non-coding plasma and serum microRNAs (miRNAs), which physiologically regulate the function of a target protein. miRNAs also play a crucial role in carcinogenesis. In PDAC patients, the expression levels of certain miRNAs vary and may modulate the function of oncogenes or tumor suppressor genes. As they can be detected in a patient's blood, they have the potential to become promising non-invasive diagnostic and prognostic biomarkers. Moreover, they may also serve as markers of chemoresistance. Thus, miRNAs could be useful for early and accurate diagnosis, prognostic stratification, and individual treatment planning. In this review, we summarize the latest findings on miRNAs in PDAC patients, focusing on their potential use in the early stage of the disease.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is now the 11th most common cancer and in 2018 there were 458,918 new cases worldwide. In the Czech Republic, a total of 2,173 patients were diagnosed in 2015, ranking the second in incidence worldwide. In contrast to other malignancies, recent research has not brought any major breakthrough in the treatment of PDAC and hence the prognosis remains very serious. Radical resection is the only curative approach, but after the initiation of the standard pathological evaluation of the resected tissue, according to the Leeds protocol, 80% of the resections are R1 (resections with microscopically positive margins). The results of studies in patients with borderline resectable or locally advanced PDAC prefer neoadjuvant chemotherapy or chemoradiotherapy. This approach leads to a higher number of radical R0 resections and better survival. For neoadjuvant treatment in patients with primarily resectable PDAC, most results come from retrospective analysis or phase II trials. However, recently, data from three randomized clinical trials with neoadjuvant therapy for resectable PDAC were presented. These results support the use of chemotherapy or chemoradiotherapy prior to surgery. In the trials published to date, there are differences in chemotherapeutic regimens, cytostatic doses, and the definition of resectability. Thus, up-front resection with adjuvant chemotherapy is still the standard of care and a well-designed randomized trial using neoadjuvant therapy is now necessary.
- MeSH
- duktální karcinom slinivky břišní * farmakoterapie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- nádory slinivky břišní * farmakoterapie chirurgie MeSH
- neoadjuvantní terapie MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Incidence duktálního adenokarcinomu pankreatu (pancreatic ductal adenocarcinoma, PDAC) se zvyšuje a mortalita je stále vysoká. Již bylo dokázáno, že PDAC není jen jednou chorobou, ale jde o velmi heterogenní malignitu. Navzdory prohlubujícímu se poznání nebyl v posledních 30 letech zaznamenán zásadní průlom v terapii, který by vedl k dlouhodobému přežívání. Výjimkou je intenzivní režim s tripletem cytostatik - 5-fluorouracil, oxaliplatina a irinotekan (FOLFIRINOX), který v adjuvanci dosahuje mediánu celkového přežívání 54,4 měsíce a mediánu doby bez relapsu choroby 21,6 měsíce. Je však třeba poznamenat, že ve studii PRODIGE 24 byla přísná vstupní kritéria a populace byla výrazně selektována. V reálné praxi není tento intenzivní režim vhodný pro všechny. Nicméně existuje subpopulace pacientů, kteří s diagnózou PDAC přežívají dlouhou dobu. Již nyní jsou známé klinické ukazatele, které vstupně mohou napomoci odhadnout prognózu pacienta. Vedle nich byly recentně popsány i prognostické faktory na molekulární úrovni a zřejmě budou hrát v budoucnu významnou roli. V článku se zaměřujeme na klinické, histopatologické a molekulární prognostické faktory, které mohou být užitečné v prognostické stratifikaci.
Incidence of pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is increasing, and mortality remains high. It has already been proven that PDAC is not one uniform disease. It is considered a very heterogeneous malignancy. Despite a growing knowledge, no breakthrough therapy leading to long-term survival has been implemented into the clinical practice during last 30 years. An exception is an intensive triplet chemotherapy regimen with 5-fluorouracil, oxaliplatin and irinotecan (FOLFIRINOX), that leads to median overall survival 54,4 months and median disease free survival 21,6 months in adjuvant setting. It should be noted that in this PRODIGE 24 trial, inclusion criteria were strict and study population was selected. This intensive chemotherapy regimen is not feasible for majority of patients in real clinical practice. However, there is a subpopulation of patients with PDAC who long-term survivors are. Several clinical markers helping to predict patienťs prognosis are already available. Recently, number of molecular prognostic markers were described, and they will probably have an important role in future. In this article we will discuss the clinical, histopathological, and molecular prognostic markers that can be useful for the prognostic stratification.
- MeSH
- albuminy analýza MeSH
- C-reaktivní protein analýza MeSH
- cirkulující nádorová DNA analýza MeSH
- duktální karcinom slinivky břišní diagnóza mortalita MeSH
- geny BRCA1 MeSH
- geny BRCA2 MeSH
- glypikany analýza MeSH
- lidé MeSH
- mikro RNA analýza MeSH
- mikrosatelitní nestabilita MeSH
- nádorové biomarkery analýza MeSH
- nádory slinivky břišní * diagnóza mortalita MeSH
- prognóza MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
