Chronické srdeční selhání (CHSS), tak jako každé chronické onemocnění, představuje medicínskou i socioekonomickou zátěž. Pacientů s CHSS přibývá a naší snahou je v praxi aplikovat co nejefektivnější způsob péče, optimálně s využitím telemedicínských postupů. Klíčová je u CHSS včasná diagnostika, nastavení na terapii a redukce rehospitalizací. U pacientů, u kterých nad rámec běžné péče připojíme i telemedicínské sledování (telefonická konzultace, přenos fyziologických dat, přenos dat z implantabilních zařízení, telekonzultace), a zejména pokud jsme schopni poskytnout zázemí dobře fungujícího telemedicínského centra, které je schopné na data promptně reagovat, dokážeme včas zhoršení zdravotního stavu rozpoznat a zareagovat na něj. Telemedicína přináší benefit ve všech aspektech péče, nejvíce však v rámci redukce rehospitalizací, což souvisí s redukcí morbidity i mortality, a tyto postupy jsou efektivní i při šetření nákladů na péči u pacientů s CHSS.
Chronic heart failure (HF), like any chronic disease, is a medical and socioeconomic burden. The number of patients with HF is increasing and our effort is to apply the most effective way of care in practice, preferably together with using telemedicine. Early diagnosis, therapy establishment and reduction of rehospitalizations play the key role in HF management. For patients for whom we add telemedicine (telephone consultation, physiological data transfer, data transfer from implantable devices, teleconsultation) and especially if we are able to provide the background of a well-functioning telemedicine center that is able to respond promptly to the data, we can recognize and respond to the deterioration in health status in a timely manner. Telemedicine has benefit in all aspects of care mentioned above, but mostly in the reduction of re-hospitalizations, which is related to the reduction of morbidity and mortality. Telemedicine in HF is also cost-effective.
BACKGROUND AND AIMS: The prognosis of patients with heart failure (HF) is still generally unfavorable. HF with reduced ejection fraction (HFrEF) patients reach target medication doses in very low percentages in daily clinical practice. HF disease management programs (DMP), including nurse and telemedicine support that facilitate achieving target medication doses, may improve the unfavorable prognosis. METHODS: We retrospectively analyzed the data of 738 patients with HFrEF who were followed in a single HF center during the years 1975-2011, for 6.4 (median) years. DMP, nurse and telemedicine support is established at this center. RESULTS: The group achieved left ventricle (LV) recovery after the HF treatment. The median LV ejection fraction improved from 25.0% at baseline to 50.0% at the time of the latest data collection. The proportion of NYHA II, III and IV classes decreased from 27.6%, 30.2% and 29.7% to 26.6%, 7.2% and 0.1%, respectively while the proportion of NYHA class I increased from 12.5% to 66.1%. Median NT-proBNP decreased from 975.0 to 324.0 pg/mL. The survival of the patient group was favorable; 79.7% survived 18.1 years after diagnosis of HF. A high percentage of the patients received recommended target or higher than target doses of angiotensin-converting enzyme inhibitors (82.0%) and beta-blockers (78.1%). CONCLUSION: The established pharmacotherapy resulted from an effective DMP and this contributed to the favorable prognosis.
- MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- funkce levé komory srdeční účinky léků MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND AND AIMS: The prognosis of patients with heart failure (HF) is still generally unfavorable. HF with reduced ejection fraction (HFrEF) patients reach target medication doses in very low percentages in daily clinical practice. HF disease management programs (DMP), including nurse and telemedicine support that facilitate achieving target medication doses, may improve the unfavorable prognosis. METHODS: We retrospectively analyzed the data of 738 patients with HFrEF who were followed in a single HF center during the years 1975-2011, for 6.4 (median) years. DMP, nurse and telemedicine support is established at this center. RESULTS: The group achieved left ventricle (LV) recovery after the HF treatment. The median LV ejection fraction improved from 25.0% at baseline to 50.0% at the time of the latest data collection. The proportion of NYHA II, III and IV classes decreased from 27.6%, 30.2% and 29.7% to 26.6%, 7.2% and 0.1%, respectively while the proportion of NYHA class I increased from 12.5% to 66.1%. Median NT-proBNP decreased from 975.0 to 324.0 pg/mL. The survival of the patient group was favorable; 79.7% survived 18.1 years after diagnosis of HF. A high percentage of the patients received recommended target or higher than target doses of angiotensin-converting enzyme inhibitors (82.0%) and beta-blockers (78.1%). CONCLUSION: The established pharmacotherapy resulted from an effective DMP and this contributed to the favorable prognosis.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antagonisté mineralokortikoidních receptorů terapeutické užití MeSH
- beta blokátory terapeutické užití MeSH
- blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II terapeutické užití MeSH
- chronická nemoc MeSH
- deprese farmakoterapie MeSH
- digoxin otrava terapeutické užití MeSH
- diuretika aplikace a dávkování klasifikace terapeutické užití MeSH
- inhibitory ACE terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí MeSH
- paliativní péče MeSH
- srdeční selhání * farmakoterapie klasifikace komplikace mortalita MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- systolické srdeční selhání farmakoterapie MeSH
- umírající MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- Národní telemedicínské centrum Univerzity Palackého v Olomouci,
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- adherence pacienta MeSH
- chronická nemoc prevence a kontrola MeSH
- ekonomické modely MeSH
- hospitalizace ekonomika trendy MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- monitorování fyziologických funkcí * metody přístrojové vybavení využití MeSH
- náklady a analýza nákladů metody trendy MeSH
- pojištění lékařských služeb normy trendy využití MeSH
- srdeční selhání * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- statistika jako téma metody trendy MeSH
- telemedicína * metody trendy využití MeSH
- úhrada zdravotního pojištění normy trendy využití MeSH
- výchova a vzdělávání metody trendy MeSH
- zákonodárství jako téma trendy využití MeSH
- zdravý životní styl fyziologie klasifikace účinky léků MeSH
- znovupřijetí pacienta ekonomika trendy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- Telemonitoring,
- MeSH
- ambulantní monitorování MeSH
- chronická nemoc * MeSH
- lidé MeSH
- monitorování fyziologických funkcí * metody MeSH
- srdeční selhání * MeSH
- telemedicína MeSH
- telemetrie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- artritida diagnóza etiologie MeSH
- benzazepiny * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- chronická bronchitida komplikace MeSH
- chronická nemoc MeSH
- echokardiografie metody využití MeSH
- elektrokardiografie metody využití MeSH
- hyperlipidemie komplikace MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- ischemická choroba srdeční komplikace MeSH
- koronární bypass metody využití MeSH
- lidé MeSH
- onemocnění periferních arterií komplikace terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * metody využití MeSH
- srdeční selhání * diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Srdeční resynchronizační terapie (CRT) se stala velkou nadějí pro pacienty a efektivní léčbou srdečního selhání. Nicméně ne všichni pacienti na resynchronizační terapii dobře zareagují. Nutno definovat, jak tyto pacienty odlišíme a označíme je za nonrespondéry CRT. U nonrespondérů CRT musíme zejména zajistit adekvátní množství levokomorové stimulace, dále pak vyladění technických parametrů CRT, jako je např. velmi diskutované nastavení optimálního atrioventrikulárního zpoždění. Každopádně do managementu nonrespondérů CRT zahrnujeme také nastavení optimální medikamentózní terapie srdečního selhání a v indikovaných případech přistoupení k provedení srdeční transplantace.
Cardiac resynchronization therapy (CRT) has become a big hope and an effective treatment option for patients with heart failure. Nevertheless, not all of them respond well to CRT. It is necessary to define this group of patients and identify them as non‑responders. For CRT non‑responders it is primarily necessary to arrange for adequate left ventricular stimulation as well as CRT technical parameter tuning, such as the much‑discussed atrioventricular delay optimization. Either way, the management of CRT non‑responders also includes optimal medical therapy of heart failure and, in some indicated cases, also heart transplant.
