Prevalence arteriální hypertenze se v České republice v populaci 25- 64letých pohybuje kolem 40 % a s přibývajícím věkem její prevalence dále narůstá. S věkem vzrůstá i počet léků užívaných na kontrolu hypertenze a dalších komorbidit pacienta. S vyšším počtem léků se zvyšuje i riziko vzniku minerálové dysbalance, především hypokalemie. Hypokalemie je spojena s vyšší celkovou mortalitou a rizikem rozvoje kardiovaskulárního onemocnění u pacientů s již známým onemocněním srdce. Proto je důležité znát možné nežádoucí účinky kombinační terapie hypertenze a terapii vybírat i s přihlédnutím k možnému riziku vzniku hypokalemie.

The prevalence of arterial hypertension in Czech Republic is around 40 % in the population aged 25-64 and its prevalence continues to increase with age. With age, the number of drugs used to control hypertension and other comorbidities of the patient increases, and with a higher number of drugs, the risk of mineral imbalance, especially hypokalemia, increases. Hypokalemia is associated with a higher risk of overall mortality and the development of cardiovascular disease in patients with known heart disease. Therefore, it is important to know the possible side effects of the antihypertensive combination therapy and it is important to choose the appropriate therapy according to the possible risk of developing hypokalemia.

• MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• chlorthalidon aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• diabetes mellitus farmakoterapie   MeSH
• diuretika * aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• hydrochlorthiazid aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• indapamid aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• thiazidy * aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Diverzita odpovědi krevního tlaku na renální denervaci a velká variabilita mezi studiemi podtrhují význam potřeby identifikace prediktorů účinnosti renální denervace. Předchozí studie identifikovaly řadu prediktorů pro tří- až šestiměsíční období. Cílem této studie bylo zjistit možné prediktory trvalého poklesu krevního tlaku (TK) po renální denervaci v dlouhodobém horizontu dvou let. Hodnocení pacienti byli buď randomizováni ve studii PRAGUE-15, nebo se zúčastnili pilotní fáze projektu a splňovali stejná vstupní kritéria skutečně rezistentní hypertenze. Za účinnou odpověď byl považován pokles 24h systolického TK o ≥ 10 mm Hg během 6, 12 a 24 měsíců po výkonu. Navíc byly analyzovány i jednotlivé návstěvy. Denervace byla provedena za použití unipolárního systému pro renální denervaci Symplicity. Dále byla provedena detailní analýza CT angiografie renálních tepen včetně hodnocení morfologie renálních tepen. Celkem bylo analyzováno 48 pacientů, z toho pro účely dlouhodobé predikce bylo vhodných 27 z nich. Pět z 27 pacientů bylo označeno jako dlouhodobí respondéři s průměrným poklesem 24h TK o 20/9 mm Hg. Nejvýznamnějšími prediktory poklesu TK byly vyšší úvodní 24h systolický TK (p = 0,01) a větší průměr levé renální tepny (p = 0,04). Přetrvávající pokles TK byl zaznamenán jen u menšiny pacientů po renální denervaci. Jako nejlepší prediktory pro přetrvávající pokles TK jsme identifikovali vyšší úvodní TK a větší průměr renální tepny. Právě průměr renální tepny by mohl usnadnit provedení ablace v periferii a naše výsledky mohou teoreticky podporovat aktuální hypotézu o potřebě ablovat distální části renální arterie.

Diversity of blood pressure response and great variability within studies emphasise the need to identify predictors of renal denervation efficacy. Previous studies identified various predictors within periods of 3-6 months. The goal of the current study is to examine the possible predictors of sustained decline of blood pressure (BP) after renal denervation in a long-term period of 2 years. Evaluated patients were either randomised in the original PRAGUE-15 study or were pilot patients, meeting the same inclusion criteria of true-resistant hypertension. Patients were considered as responsive when the decline of 24h systolic BP ≥ 10 mmHg was present 6, 12 and 24 months after the procedure. In addition, analysis for separate visits was performed. Denervation was performed using the unipolar Symplicity Renal Denervation System. Extensive assessment of computed tomography angiography by numerous measurements including morphology of the renal arteries was performed. A total of 48 patients were analysed, with 27 patients suitable for long-term prediction. Five of the 27 patients were identified as long-term responders with average 24h BP decline of 20/9 mmHg. Strongest predictors of BP decline were higher baseline 24h systolic blood pressure (p = 0.01) and higher diameter of the left renal artery (p = 0.04). Only a minority of denervated patients exhibited sustained BP decline. Higher baseline BP and higher renal artery diameter might be the strongest predictors. Our findings might theoretically support the actual hypothesis of the necessity to ablate the distal parts of the renal artery (these conditions might allow such ablation to be performed).

Primary aldosteronism (PA) is associated with objectively measured lower physical fitness and blunted response of the renin-angiotensin-aldosterone system to exercise. The purpose of this pilot study was to objectively measure exercise response of the renin-angiotensin-aldosterone system and cardiopulmonary fitness changes after laparoscopic adrenalectomy (ADE) in patients with unilateral PA. We examined a total of 14 patients with confirmed PA before and after ADE, by means of spiroergometry and hormonal evaluation. As expected, after adrenalectomy basal aldosterone (Aldo) levels before exercise decreased significantly, with a concomitant increase in plasma renin (PR). The increase in Aldo (285.9+/-171.3 to 434.1+/-278.2 ng/l; p=0.02) and blunted increase in PR (7.1+/-0.4 to 8.9+/-10.4 pg/ml; NS) post-exercise before ADE became significant after ADE Aldo post-ADE (46.8+/-18.8 to 106.5+/-68.1 ng/l; p<0.0001) and PR post-ADE (20.1+/-14.5 to 33.9+/-30.7 pg/ml; p=0.014). After adrenalectomy, the patients had a non-significant increase in peak workload and VO(2peak). We found normalization of the renin-angiotensin-aldosterone system response to exercise with little changes in cardiopulmonary fitness six months after ADE.

• MeSH
• adrenalektomie * MeSH
• aldosteron MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku MeSH
• anaerobní práh MeSH
• dospělí MeSH
• draslík krev   MeSH
• hormony krev   MeSH
• hyperaldosteronismus patofyziologie   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• renin-angiotensin systém * MeSH
• tělesná výkonnost MeSH
• tolerance zátěže * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Hypokalemia as a typical feature of primary aldosteronism (PA) is associated with muscle weakness and could contribute to lower cardiopulmonary fitness. The aim of this study was to describe cardiopulmonary fitness and exercise blood pressure and their determinants during a symptom-limited exercise stress test in patients with PA. We performed a cross-sectional study of patients with confirmed PA who were included before adrenal vein sampling on whom a symptom-limited exercise stress test with expired gas analysis was performed. Patients were switched to the treatment with doxazosin and verapamil at least two weeks before the study. In 27 patients (17 male) the VO(2peak) was 25.4+/-6.0 ml/kg/min which corresponds to 80.8+/-18.9 % of Czech national norm. Linear regression analysis shows that VO(2peak) depends on doxazosin dose (DX) (p=0.001) and kalemia (p=0.02): VO(2peak) = 4.2 - 1.0 * DX + 7.6 * Kalemia. Patients with higher doxazosin doses had a longer history of hypertension and had used more antihypertensives before examination, thus indicating that VO(2peak) also depends on the severity of hypertension. In patients with PA, lower cardiopulmonary fitness depends inversely on the severity of hypertension and on lower plasma potassium level.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hyperaldosteronismus diagnóza   patofyziologie   MeSH
• hypertenze diagnóza   patofyziologie   MeSH
• hypokalemie diagnóza   patofyziologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průřezové studie MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci * MeSH
• tělesná výkonnost fyziologie   MeSH
• zátěžový test * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

This randomized, multicenter study compared the relative efficacy of renal denervation (RDN) versus pharmacotherapy alone in patients with true resistant hypertension and assessed the effect of spironolactone addition. We present here the 12-month data. A total of 106 patients with true resistant hypertension were enrolled in this study: 52 patients were randomized to RDN and 54 patients to the spironolactone addition, with baseline systolic blood pressure of 159±17 and 155±17 mm Hg and average number of drugs 5.1 and 5.4, respectively. Twelve-month results are available in 101 patients. The intention-to-treat analysis found a comparable mean 24-hour systolic blood pressure decline of 6.4 mm Hg, P=0.001 in RDN versus 8.2 mm Hg, P=0.002 in the pharmacotherapy group. Per-protocol analysis revealed a significant difference of 24-hour systolic blood pressure decline between complete RDN (6.3 mm Hg, P=0.004) and the subgroup where spironolactone was added, and this continued within the 12 months (15 mm Hg, P= 0.003). Renal artery computed tomography angiograms before and after 1 year post-RDN did not reveal any relevant changes. This study shows that over a period of 12 months, RDN is safe, with no serious side effects and no major changes in the renal arteries. RDN in the settings of true resistant hypertension with confirmed compliance is not superior to intensified pharmacological treatment. Spironolactone addition (if tolerated) seems to be more effective in blood pressure reduction.

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku MeSH
• angiografie MeSH
• časové faktory MeSH
• diuretika aplikace a dávkování   MeSH
• echokardiografie MeSH
• hypertenze diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• krevní tlak fyziologie   MeSH
• ledviny inervace   MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• prospektivní studie MeSH
• spironolakton aplikace a dávkování   MeSH
• sympatektomie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Primary aldosteronism (PA) is the most common cause of endocrine hypertension with a high frequency of cardiovascular complications. The unfavorable cardiometabolic profile may be due to aldosterone-mediated activation of inflammatory cells, circulatory cytokines and activation of collagen synthesis in the vessel wall. Aim of our study was to evaluate differences in the levels of hsCRP, IL-6, TNF-alpha and N-terminal propeptide of collagen I (PINP) in patients with PA and essential hypertension (EH) as a control group, and between the subtypes of PA (aldosterone producing adenoma - APA, idiopathic hyperaldosteronism - IHA). We studied 28 patients with PA (IHA - 10 patients, APA - 12 patients, 6 unclassified) and 28 matched patients with EH. There were no differences in the levels of inflammatory markers between the followed groups [EH vs. PA: TNF-alpha (5.09 [3.68-6.32] vs. 4.84 [3.62-6.50] pg/ml), IL-6 (0.94 [0.70-1.13] vs. 0.97 [0.71-1.28] pg/ml), hsCRP (0.53 [0.25-1.54] vs. 0.37 [0.31-0.61] mg/l), leukocytes (6.35+/-1.42 vs. 5.97+/-1.29 10(9) l); APA vs. IHA: TNF-alpha (4.54 [3.62-7.03] vs. 5.19 [4.23-5.27] pg/ml), IL-6 (0.96 [0.63-1.21] vs. 0.90 [0.65-1.06] pg/ml), hsCRP (0.34 [0.29-0.47] vs. 0.75 [0.36-1.11] mg/l), leukocytes (6.37+/-1.41 vs. 5.71+/-1.21 10(9) l)]. Significant differences in the levels of PINP between PA and EH group were observed (35.18 [28.46-41.16] vs. 45.21 [36.95-62.81] microg/l, p

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• dospělí MeSH
• hyperaldosteronismus krev   diagnóza   MeSH
• hypertenze krev   diagnóza   MeSH
• interleukin-6 krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mediátory zánětu krev   MeSH
• TNF-alfa krev   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější celosvětovou příčinou úmrtí a hypertenze je hlavním rizikovým faktorem rozvoje těchto onemocnění . Arteriální hypertenze je komplexní onemocnění s prevalencí v celosvětové populaci kolem 26% (2). V 90% případů se jedná o esenciální arteriální hypertenzi, jejíž patogeneze je komplexní, multifaktoriální, podílejí se na ní genetické faktory, faktory zevního prostředí a poruchy endogenních regulačních mechanismů - humorální, renální, cévní a metabolické odchylky (3,4), v 5-10% se jedná o sekundární hypertenzi, kdy je identifikovatelná konkrétní, potenciálně odstranitelná, vyvolávající příčina. Arteriální hypertenze je rizikovým faktorem rozvoje ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, cévní mozkové příhody, ischemické choroby dolních končetin a renálního selhání a je asociována s vyšší incidencí demence (5-8). Celosvětově lze vysokému krevnímu tlaku přičítat přibližně 54% cévních mozkových příhod, 47% ischemických chorob srdečních a 25% jiných kardiovaskulárních onemocnění (9). Volba správné terapie hypertenze zohledňující její tíži, věk, pohlaví a komorbidity nemocného je proto nesmírně důležitá. Kombinační terapie hypertenze se uplatňuje v případě, že nelze monoterapií dosáhnout cílové hodnoty krevního tlaku.

• MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů klasifikace   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II terapeutické užití   MeSH
• diuretika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• furosemid aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• hypertenze * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• imidazoly aplikace a dávkování   kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory ACE kontraindikace   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie * kontraindikace   MeSH
• lidé MeSH
• oxazoly aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• renin-angiotensin systém MeSH
• spironolakton aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH