Představa pohybu může být vhodný doplněk běžné fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), jelikož vede ke zlepšení vykonání pohybu skrz facilitaci motorického učení. Před implementací představy pohybu do terapie je nicméně žádoucí ozřejmit, zda daný pacient má kapacitu na tento typ tréninku. Schopnost představy pohybu je u pacientů po CMP testována mimo jiné prostřednictvím dotazníku Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS). Cílem předložené práce je vytvořit českou verzi dotazníku MIQ-RS pro pacienty po CMP a ověřit jeho reliabilitu a validitu. Spolehlivost MIQ-RS pro pacienty po CMP byla z hlediska vnitřní konzistence velmi dobrá (Cronbachovo alfa 0,91–0,94) a z hlediska test-retest opakovatelnosti akceptovatelná (vnitrotřídní koeficient korelace (ICC) 0,59–0,91). Dále byla potvrzena i dvoufaktorová struktura dotazníku obsahující vizuální a kinestetickou škálu. Česká verze dotazníku MIQ-RS je spolehlivým a platným indikátorem schopnosti představy pohybu u pacientů v subakutním stadiu po CMP, a proto je vhodná pro použití v klinické praxi.

Motor imagery may be a useful adjunct to conventional physiotherapy in stroke survivors as it leads to improved movement execution through facilitation of motor learning. However, before implementing motor imagery in therapy, it is desirable to clarify whether the patient has the capacity for this type of training. Motor imagery capacity in stroke survivors is tested, among others, by the Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS). The aim of the present study is to develop the Czech MIQ-RS for stroke survivors and to verify its reliability and validity. The reliability of the MIQ-RS for stroke survivors was very good in terms of internal consistency (Cronbach‘s alpha 0.91–0.94) and acceptable in terms of test-retest repeatability (interclass correlation coefficient (ICC) 0.59–0.91). Furthermore, the two-factor structure of the questionnaire containing visual and kinesthetic scales was confirmed. The Czech MIQ-RS is a reliable and valid indicator of the ability to imagine movement in subacute stroke survivors and is therefore suitable for use in clinical practice.

• Klíčová slova
• představa pohybu, validace,
• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• lidé MeSH
• představa o vlastním těle MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• vnímání pohybu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cervikokraniální syndrom zahrnuje bolest hlavy způsobenou poruchou v oblasti krční páteře. Terapie cervikokraniálního syndromu vyžaduje komplexní multioborový přístup s využitím farmakologické léčby i nefarmakologických postupů vč. rehabilitační a myoskeletální medicíny. Mobilizace a manipulace byly vyhodnoceny jako postupy přínosné při léčbě poruch krční páteře. Cílem práce bylo zhodnotit účinky manipulace krční páteře podle principů myoskeletální medicíny. Do studie bylo zařazeno 103 probandů s diagnostikovaným cervikokraniálním syndromem, kteří byli náhodně rozděleni do kontrolní a experimentální skupiny. V kontrolní skupině probandi absolvovali standardní rehabilitační myoskeletální léčbu. V experimentální skupině byla ke standardní myoskeletální rehabilitační léčbě přidána vstupně jednorázová nárazová manipulace krční páteře. Naše studie prokázala, že manipulace krční páteře vede bezprostředně po zákroku k signifikantnímu zlepšení hybnosti. Po 6týdenní komplexní terapii pozorujeme zlepšení hybnosti a zmírnění bolesti krční páteře v obou sledovaných skupinách. Lepší efekty pozorujeme v experimentální skupině, avšak tyto rozdíly jsou u našeho souboru pacientů nesignifikantní.

The symptoms of cervicocranial syndrome include headache caused by cervical spine disorder. The treatment of cervicocranial syndrome requires a comprehensive multidisciplinary approach using pharmacological treatment and non-drug procedures, including physiotherapy and myoskeletal therapy. There is a consensus that the physiotherapy procedures of mobilization and manipulation are beneficial in the treatment of cervical spine disorders. The aim of the study was to evaluate the effects of manipulation therapy of the cervical spine according to the principles of myoskeletal medicine. The study included 103 patients with cervicocranial syndrome, who were randomly divided into a control and an experimental group. The control group underwent standard physiotherapy myoskeletal treatment. In addition to the standard physiotherapy myoskeletal treatment, the experimental group received one initial thrust manipulation of the cervical spine at the very beginning of the treatment. The results of our study showed that the manipulation of the cervical spine led to a significant increase in immediate mobility after the therapy. An improvement of cervical spine mobility and pain reduction were observed in both groups after six weeks of comprehensive physiotherapy myoskeletal treatment. The differences between the experimental group and controls were shown to be non-significant.

• Klíčová slova
• cervikokraniální syndrom, manipulace páteře,
• MeSH
• bolesti hlavy * rehabilitace   MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• krční obratle patologie   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti metody   MeSH
• muskuloskeletální manipulace * metody   MeSH
• plexus cervicalis patologie   MeSH
• rotace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Cílem práce bylo ověření reliability české verze dotazníku Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině (SPZR). Metody: Pro ověření stability dotazníku SPZR v čase byl použit časový odstup testu 3 dny a 3 týdny. Výzkumný soubor tvořilo 47 rodin s dětmi ve věku 6–12 let. Výsledky: U jednotlivých členů rodiny (matky, otce a dítěte) se korelační indexy test-retest u jednotlivých škál a celkového skóre dotazníku po 3 dnech pohybovaly v rozmezí 0,887–0,984 a po 3 týdnech 0,781–0,980. Testové-retestové korelační indexy celkového skóre SPZR za celou rodinu byly po 3 dnech 0,982 a 0,980 po 3 týdnech. Závěr: Testování dotazníku SPZR prokázalo jeho velmi dobrou míru stability v čase.

Objective: To verify the reliability of the Czech version of the Family Eating and Activity Habits Questionnaire (SPZR).Methods: A three-day and a three-week interval of test and re-rests were used to verify the stability of the SPZR questionnaire over time. The research sample consisted of 47 families with children aged 6–12 years.Results: For individual family members (mother, father and child), the test-retest correlation coefficients for each scale and total score of the questionnaire ranged from 0.887 to 0.984 after 3 days and 0.781 to 0.980 after 3 weeks. The test-retest correlation coefficients of the total SPZR score for the whole family were after 3 days 0.982 and 0.980 after 3 weeks.Conclusion: The questionnaire has a very good reliability.

• Klíčová slova
• obezitogenní prostředí, dotazník SPZR, hodnocení rodinného prostředí,
• MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průzkumy a dotazníky normy   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• rodina * MeSH
• stravovací zvyklosti * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Cílem této pilotní studie bylo vyhodnotit efekt kombinace kinezioterapie a vakuově-kompresní terapie u pacientů se syndromem karpálního tunelu (carpal tunnel syndrome; CTS). Sekundárním cílem bylo sledovat korelaci mezi subjektivními příznaky a výsledky objektivního měření. Metodika: Deset pacientů (šest žen; věkový průměr 55,0 ± 12,7 roku) s osmnácti hodnocenými horními končetinami, indikovaných k chirurgické léčbě CTS, absolvovalo šest individuálních kinezioterapií a deset aplikací vakuově-kompresní terapie. Efekt intervence byl hodnocen pomocí EMG a vizuální analogové škály bolesti. Výsledky: Výsledky EMG neprokázaly po terapii statisticky významné rozdíly v měření distální motorické latence, velikosti senzitivní amplitudy a senzitivní rychlosti vedení vzruchu. Velikosti hodnot na vizuální analogové škále bolesti se však signifikantně snížila (p = 0,001). V měřených parametrech CTS jsme nalezli velké inter-individuální rozdíly. Devět pacientů nepodstoupilo chirurgickou léčbu ještě rok po ukončení intervence. Závěr: Po terapii sestávající z kinezioterapie a vakuově-kompresní terapie došlo ke snížení výskytu typických příznaků CTS. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Aim: The aim of this pilot study was to assess the effect of combined kinesiotherapy and vacuum-compression therapy (VCT) in patients with carpal tunnel syndrome (CTS). A secondary aim was to evaluate the correlation between subjective symptoms and the results of objective measurements. Methods: Ten patients (six women; average age 55.0 ± 12.7 years) with a total of 18 hands, indicated for the surgical treatment of CTS underwent six individual kinesiotherapy sessions and ten applications of VCT. The effect of the intervention was evaluated by EMG and a visual analogue scale (VAS) of pain. Results: After the therapy, EMG did not show a statistically significant difference in distal motor latency, sensory nerve action potential and sensory conduction velocity of the median nerve. However, the VAS decreased significantly (P = 0.001). We found immense inter-individual differences in measurable parameters of the manifestations of CTS. Additionally, nine of the patients opted for surgical treatment even one year after finishing the therapy. Conclusion: After therapy consisting of kinesiotherapy and VCT, the typical symptoms of CTS decreased.

• Klíčová slova
• kinezioterapie, vakuově-kompresní terapie,
• MeSH
• dospělí MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• kineziologie aplikovaná metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• muskuloskeletální manipulace metody   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• senioři MeSH
• syndrom karpálního tunelu * terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Pro období těhotenství jsou typickými projevy funkčních a strukturálních změn v pohybovém systému těhotných žen pokles nožní klenby a bolesti zad. Cíl studie: Cílem studie bylo ověřit, zda je možno prostřednictvím fyzioterapeutických postupů zmírnit bolesti zad v těhotenství a změnit těhotenstvím ovlivněné rozložení zatížení plosky a klenbu nohy směrem k fyziologii. Typ studie: Paralelní intervenční studie. Název a sídlo pracoviště: Ústav porodní asistence, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 12 zdravých těhotných žen, které byly randomizovaně rozděleny do experimentální a kontrolní skupiny. Těhotné v experimentální skupině cvičily pravidelně denně cviky pro ovlivnění nožní klenby. Pro získání dat o bolesti a jejím vlivu na kvalitu života byl využit Dotazník McGillovy univerzity a Pregnancy Mobility Index. Pro zjištění změn v postavení plosky a jejím zatížení byl použit Foot Posture Index, Navicular Drop test, Chippaux-Šmirák index a vyšetření na podoskopu. Vyšetření proběhlo na přelomu prvního a druhého trimestru a ve třetím trimestru těhotenství. Výsledky: Statisticky významné změny mezi vstupními a výstupními hodnotami byly zjištěny pouze u kontrolní skupiny těhotných žen. V dotazníku bolesti se mezi měřením v prvním a třetím trimestru významně zvýšila hodnota z vizuální analogové škály (p = 0,04). Také hodnota Pregnancy Mobility Indexu z dotazníku interference bolesti s denními aktivitami se v tomto období významně zvýšila (p = 0,03), což poukazuje na snížení kvality života. Změny v postavení nohy hodnocené Foot Posture indexem se významně zvýšily na pravé (p = 0,04) i levé dolní končetině (p = 0,04). Chippaux-Šmirák index, který hodnotí a klasifikuje výšku nožní klenby, se ve srovnání mezi prvním a třetím trimestrem významně zvýšil na pravé dolní končetině (p = 0,03). U probandek experimentálního souboru nedošlo při porovnání hod-not v prvním a třetím trimestru k statisticky významné změně v žádném ze zkoumaných parametrů. Závěr: Vlivem intervence došlo k eliminaci nebo mírnějšímu progresu poruch funkce v oblasti nohy a zad. Použitou intervenci lze doporučit v rámci primární nebo sekundární prevence.

Objective: Pregnant women are at elevated risk for functional and structural changes in the movement system. Common problems are loss of foot arch height and low back pain which can have strong influence on the decrease in quality of life. Aims: The aim of the study was to assess effect of physiotherapy intervention for preventing and treating changes in foot structure as well as low back pain during pregnancy. Design: Parallel intervention study. Setting: Department of Midwifery, Faculty of Health Sciences, Palacký University Olomouc. Methods: Twelve healthy pregnant women were randomly divided into the experimental and control groups. The women in the experimental group performed daily exercises aimed at the foot arch. The McGill Pain Questionnaire and the Pregnancy Mobility Index were used to measure level of pain and its impact on quality of life. The Foot Posture Index, Navicular Drop test, Chippaux-Šmirák index, and a podoscope were used to evaluate load and anthropometry of the foot. The data were collected at the turn of the first and second trimester and in the third trimester of pregnancy. Results: Statistically significant differences between the baseline and post-intervention were found only in the control group. Pain score obtained from the visual analogue scale as well as the Pregnancy Mobility Index score increased significantly (p = 0.04, p = 0.03 resp.). The Foot Posture Index results increased significantly on both the right (p = 0.04) and left (p = 0.04) lower limb. Chippaux-Šmirák index significantly increased on the right lower limb (p = 0.03). Conclusions: The intervention prevented or reduced the changes in the foot structure and low back pain. This intervention can be recommended in primary or secondary prevention to increase quality of life in pregnant women.

• Klíčová slova
• postavení nohy, Foot Posture Index, Navicular Drop test, Chippauxův-Šmirákův index, Pregnancy Mobility Index,
• MeSH
• bolest etiologie   MeSH
• bolesti zad * etiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• kineziologie aplikovaná metody   MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• postura těla MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

AIMS: The purpose of this study was to evaluate swallowing changes in post-stroke patients with dysphagia after four weeks of suprahyoid muscles electrical stimulation. METHODS: This was a prospective randomized study of early stage stroke patients with dysphagia. Electrical stimulation of suprahyoid muscles was given to a group of 54 patients (26 men, average age 70 years) for 20 minutes a day, 5 days a week. Standard orofacial rehabilitation without electrical stimulation was carried out on a control group of 54 patients (31 men, average age 69 years). Swallowing was evaluated at the beginning of the study and at the end, by videofluoroscopy - measuring the time for oral and pharyngeal phases. RESULTS: The difference in duration of oral transit time (OTT) after the therapy between the study group (average: 0.55 ± 0.01) and the control group (average: 0.29 ± 0.03) was statistically significant (P=0.01). Difference in duration of the pharyngeal transit time (PTT) after the therapy between the study group (average: 0.37 ± 0.02) and control group (average: 0.15 ± 0.02) was also statistically significant (P=0.009). CONCLUSION: Electrical stimulation of suprahyoid muscles significantly reduced the duration of the oral and pharyngeal phases: in the post-stroke patients with dysphagia used in this study. The result is improved swallowing. This is a recently recommended approach and your study confirms its efficacy.

• MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• elektrostimulační terapie * MeSH
• lidé MeSH
• obnova funkce MeSH
• polykání fyziologie   MeSH
• poruchy polykání etiologie   patofyziologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Cílem studie bylo objektivizovat výsledky komplexní terapii pomocí botulotoxinu A, rehabilitace a funkční elektrostimulace svalů bérce u pacientů po cévní mozkové příhodě se syndromem spastické nohy. Randomizovaná prospektivní studie 12 případů (s funkční elektrostimulací) a 12 kontrol (bez funkční elektrostimulace) po šestitýdenní komplexní terapii prokázala statisticky významnou změnu v rychlosti chůze v experimentální skupině, kdy pomocí testu 10metrové chůze došlo k signifikantně významnější změně z vstupní průměrné hodnoty 0,28 m/s na výstupní 0,71 m/s oproti změně v kontrolní skupině z 0,21 m/s na 0,34 m/s. Statistické rozdíly mezi skupinami ve změně spasticity bércových svalů hodnocených podle modifikované Ashworthovy škály nepozorujeme.

The study aimed at objectification of the results of a complex treatment with botulotoxin A, Rehabilitation and functional electrostimulation of the muscles of crura ib patients after ictus with a syndrome of spastic foot. The randomized prospective study of 12 cases (with functional electrostimulation) and 12 controls (without functional electrostimulation) after a complex therapy lasting six weeks proved a statistically significant change in the walking speed in the experimental group, where the test of 10-meter walking caused a significant change from the starting mean value of 0.28 m/s to output value of 0.71 m/s, as compared with the change from 0.21 m/s to 0.34 m/s in the control group. Statistical differences between the groups concerning spasticity of the crus muscles evaluated by the modified Ashworth scale was not detected.

• MeSH
• botulotoxiny * terapeutické užití   MeSH
• elektrická stimulace * metody   MeSH
• lidé MeSH
• neurologické poruchy chůze rehabilitace   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• spastická paraparéza terapie   MeSH
• svalová spasticita rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Dysfagie je riziková pro své komplikace (aspirace a malnutrice) a proto je nutné ji léčit. Práce hodnotila změny polykání pa­cientů v časné fázi po cévní mozkové příhodě s dysfagií po 4týdenní orofaciální rehabilitaci s elektrostimulací suprahyoidních svalů nebo bez ní. Soubor a metodika: Prospektivní studie byla prováděna od 1/2015 do 12/2016. V experimentálním souboru 54 pacientů (26 mužů, průměrný věk 70 let) probíhala elektrostimulace suprahyoidních svalů 20 min denně, 5 dní v týdnu. V kontrolním souboru 54 pacientů (31 mužů, průměrný věk 69 let) byla prováděna standardní orofaciální rehabilitace bez elektrostimulace. Dysfagie byla hodnocena na začátku a na konci terapie pomocí klinických testů: test hodnotící schopnost polykání (The Gugging Swallowing Screen; GUSS) a podle funkční škály příjmu potravy (Functional Oral Intake Scale; FIOS). Výsledky: Rozdíl změn v GUSS skóre mezi experimentální skupinou (průměr 5,77 ? 0,45; medián 6) a kontrolní skupinou (průměr 4,03 ? 0,57; medián 4) byl statisticky významný (p = 0,0198). Rozdíl změn v testu FOIS mezi experimentální skupinou (průměr 1,87 ? 0,22; medián 2) a kontrolní skupinou (průměr 1,01 ? 0,31; medián 1) byl statisticky významný (p = 0,0013). Závěr: Elektrostimulace suprahyoidních svalů zlepšuje polykání u dysfagických pacientů po cévní mozkové příhodě.

Aim: Dysphagia is a risk for complications (an aspiration and a malnutrition) and therefore it is necessary to treat it. The aim of the study was to assess the changes of swallowing in patients after stroke with dysphagia after four weeks of orofacial rehabilitation with or without electrostimulation of the suprahyoid muscles. Methods: A prospective study of patients in the early phase post stroke with dysphagia was done from 1/2015 to 12/2016. In the experimental group of 54 patients (26 men, average age 70 years) was performed electrostimulation of the suprahyoid muscles 20 min a day, 5 days per week. In the control group of 54 patients (31 men, average age 69 years) was performed the standard orofacial rehabilitation without electrostimulation. Dysphagia was assessed at the beginning and in the end of orofacial therapy using clinical tests: The Gugging Swallowing Screen (GUSS) and Functional oral intake scale (FOIS). Results: The difference of the change in score between the GUSS experimental group (mean 5.77 ? 0.45; median 6) and the control group (mean 4.03 ? 0.57; median 4) was statistically significant (p = 0.0198). The difference of change in the FOIS test between the experimental group (mean 1.87 ? 0.22; median 2) and the control group (mean 1.01 ? 0.31; median 1) was statistically significant (p = 0.0013). Conclusion: Electrical stimulation of the suprahyoid muscles improves swallowing in dysphagia patients post stroke

• Klíčová slova
• cévní mozková příhoda – dysfagie – elektrostimulace – suprahyoidní svaly,
• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poruchy polykání * terapie   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Při rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) má orofaciální terapie (OFR) významnou úlohu. Již v časném subakutním stadiu onemocnění se výrazně podílí na celkové léčbě obnovy porušených funkcí po CMP. OFR zahrnuje mezioborovou spolupráci logopedů, foniatrů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a lékařů podílejících se na léčbě pacientů po CMP s poruchou orofaciálních funkcí, jako je porucha mimiky, komunikace, příjmu potravy. Tyto poruchy jsou v různé míře vyjádřeny u pacientů po CMP a významně ovlivňují kvalitu života. Pacienti s poruchami řeči představují velké procento klientů, kterým je poskytována léčebná rehabilitace po CMP. Nacházíme u nich různé formy a různé stupně fatických poruch a v různé míře též dysartrické poruchy. OFR zde hraje svou nezastupitelnou roli v reedukaci řečových funkcí pacienta, a to obzvláště při nápravě motorických řečových poruch. Náš výzkum efektu OFR má charakter studie případů a kontrol a je tvořen 99 pacienty s poruchou řeči (afázie a dysartrie) v rámci stavu po CMP. Záměrem výzkumu bylo zhodnocení řečových funkcí u těchto pacientů po absolvování čtyřtýdenní ústavní rehabilitace, z nichž u zkoumané skupiny byla k rehabilitační a logopedické terapii navíc přidána cílená OFR prováděná erudovaným fyzioterapeutem. Součástí výzkumu bylo i objektivní přístrojové vyhodnocení hlasových záznamů pomocí spektrální hlasové analýzy.

Orofacial rehabilitation (OFR) plays an important role during rehabilitation of stroke patients. It is significantly involved in the overall treatment of post-stroke restoration of affected functions from early subacute stage of stroke. OFR involves interdisciplinary collaboration of speech therapists, physiotherapists, occupational therapists and physicians involved in the treatment of post-stroke patients with orofacial disorders such as mimics, communication or food intake. These disorders are to a varying extent expressed in post-stroke patients and significantly affect the quality of their lives. Patients with speech disorders represent a large proportion of clients requiring rehabilitation treatment after stroke. In these patients, we find different forms and different degrees of facial disorders and varying degrees of dysarthric disorder. OFR plays an irreplaceable role in reeducation of speech functions of a patient, especially in correcting motor speech disorders. Our evaluation of the effects of the OFR has been designed as a case-control study and consists of 99 patients with a speech disorder (aphasia and dysarthria) in a setting of stroke. The aim of the research was to evaluate speech functions in these patients after completing a four-week institutional rehabilitation. In the study (experimental) group, the OFR performed by a physiotherapist was added to a conventional therapy (rehabilitation and speech therapy). Our research also included objective device evaluation of voice recordings using spectral voice analysis.

• Klíčová slova
• orofaciální rehabilitace, spektrální analýza řeči, spektrální funkční analýza hlasu, spektrogram,
• MeSH
• afázie * rehabilitace   MeSH
• akustika řeči MeSH
• audiovizuální záznam MeSH
• cévní mozková příhoda komplikace   MeSH
• dysartrie * rehabilitace   MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření tvorby řeči metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• počítačové zpracování signálu MeSH
• prospektivní studie MeSH
• řečová terapie MeSH
• rehabilitace poruch řeči a jazyka * MeSH
• senioři MeSH
• srozumitelnost řeči MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• testy artikulace metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH