OBJECTIVES: Dignity of patients with early-stage dementia (PwESD) is a core value of person-centered care. To evaluate the effectiveness of the intervention programs targeted at this population, a reliable tool that would measure dignity in PwESD is needed. Based on a qualitative analysis of how PwESD perceive and experience dignity, this study aims to determine the adequacy of the Czech version of the Patient Dignity Inventory (PDI-CZ) for this patient population. METHOD: The sample from two outpatient clinics in Czechia included home-dwelling individuals aged 60 years or older with mild dementia. In the first interview (T1), there were 21 respondents; 10 of whom participated in the second interview (T2) that was conducted after 12 months. The qualitative material was analyzed using a deductive approach based on the PDI-CZ domains. RESULTS: Thematic analysis shows that the PwESD thematized all domains of the PDI-CZ in their interviews and their views of dignity were stable over time. Some experiences were not considered in the PDI-CZ (such as lowered support of the society, lowered ability to advocate for oneself, or feeling of not suitable living conditions). CONCLUSION: When developing a revised version of the tool, items that reflect missing views of dignity should be included.
- MeSH
- demence * psychologie MeSH
- důstojnost lidského života * MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- samostatný způsob života * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- uznání * MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Soubor a metodika: Primárním cílem studie je zjistit hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti pomocí dotazníku PDI-CZ u nemocných s revmatologickým onemocněním. Studijní soubor tvořilo 170 pacientů s revmatologickým onemocněním, kteří byli hospitalizováni ve vybrané fakultní nemocnici v České republice. Výsledky: Většinu respondentů tvořily ženy (n = 128; 75,3 %) ve věku do 64 let (n = 102; 60,0 %). Respondenti měli nejčastěji diagnostikovanou revmatoidní artritidu (n = 81; 47,6 %). Průměrné souhrnné skóre nástroje PDI-CZ bylo 45,00 (SD = 15,496). Statisticky významné korelace byly zjištěny mezi průměrným souhrnným skóre nástroje PDI-CZ a psychologickými funkcemi (r = –0,308), aktivitami denního života (r = –0,458) a hodnocením bolesti (r = 0,307). Diskuze: Revmatologickým pacientům často onemocnění zasahuje do jejich identity. Onemocnění ovlivňuje jejich vnější obraz těla a pacienti mohou pociťovat silné obavy o budoucnost. Pokud chceme objektivně zhodnotit kvalitu života u revmatologického pacienta, musíme zároveň hodnotit i vlivy vnímání jeho osobní důstojnosti. Závěr: PDI v každodenních situacích může lékařům a sestrám nabídnout nové možnosti jak lépe porozumět a prozkoumat problémy a obavy pacientů s chronickým onemocněním.
Patients: The primary aim of the study is to determine the values related to the sense of loss of dignity using the PDI-CZ questionnaire in patients with rheumatological diseases. The study population consisted of 170 patients with rheumatological disease who were hospitalized in a selected teaching hospital in the Czech Republic. Results: Statistically significant correlations were found between the mean PDI-CZ tool summary score and psychological functions (r = –0.308), activities of daily living (r = –0.458), and pain ratings (r = 0.307). Discussion: Rheumatology patients often find their disease interferes with their identity. The disease affects their external body image and patients may feel strong anxiety about the future. Thus, if we want to objectively assess the quality of life of a rheumatology patient, we must also assess the effects of the patient’s perception of personal dignity. Conclusion. The PDI in everyday situations may offer new opportunities for physicians and nurses to better understand and explore the problems and concerns of patients with chronic illness.
Závěrečná zpráva o řešení grantu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR
nestr.
Dignity is an integral part of quality of life (QoL). Older adults often face with situations that are related with the development of dementia and that might significantly affect their feeling of personal dignity. The aim of the project is to investigate the changes in the perception of personal dignity amongst older adults with dementia (OAwD) over the course of three years and to define factors that threaten their dignity. A mixed method research design will be used. In the quantitative part, a battery of Czech questionnaires will be used, and a translation and psychometric validation of the ACE-III will be carried out. The qualitative part will include in-depth interviews (narrative and semi-structured techniques). The sample will comprise of OAwD living in home setting. Knowledge of the changes in the perception of personal dignity and related factors may aid the healthcare staff in choosing interventions that support and preserve dignity of OAwD as a significant part of their QoL. The project is a follow-up of a previous project No. 16-28628A.
Důstojnost je integrální součást kvality života (QoL). Senioři se často potýkají se subjektivními zkušenostmi, které souvisí s rozvojem demence, což může mít významný dopad na jejich pocit osobní důstojnosti. Cílem projektu je zjistit změny vnímání osobní důstojnosti u seniorů s demencí (SsD) v průběhu tří let a definovat faktory, které SsD vnímají jako ohrožující jejich důstojnost. Bude použit smíšený výzkumný design. V kvantitativní části bude využita baterie dotazníků v české verzi, a proveden překlad a psychometrická validizace dotazníku ACE-III. Kvalitativní část bude zahrnovat hloubkové rozhovory (narativní a semi-strukturované techniky rozhovorů). Soubor respondentů se bude skládat ze SsD, kteří žijí v domácím prostředí. Znalost změn vnímání osobní důstojnosti a faktorů, které ji ovlivňují, může zdravotníkům pomoci při volbě intervencí podporujících a chránících důstojnost SsD jako významnou součást jejich QoL. Projekt navazuje na výsledky projektu č. 16-28628A.
- Klíčová slova
- demence, dementia, důstojnost, vnímání, senior, perception, hodnocení, faktory, změna, dignity, older adult, assessment, factors, change,
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR
AIM: To explore the influence of supervisory and mentoring relationships on the clinical learning experiences of Czech Nursing and health professional students in the context of patient safety events BACKGROUND: Clinical experience is integral to healthcare education, shaping skills, behaviours, values and professional identity. During clinical placements, students may encounter memorable patient safety events and experience varied reactions from mentors/supervisors/others. Some research has highlighted challenges faced by students on clinical placement. Few studies involve multiple professions, most emanating from Western Europe, the UK, the USA and Australia with little relating to central European countries such as the Czech Republic. DESIGN: Two stage interpretivist qualitative study based in social constructionism METHODS: Convenience sample across 13 undergraduate and 18 postgraduate health professions courses. Stage 1 (2022): using SLIPPS Learning Event Recording Tool translated into Czech. 20 students' (Midwifery=11, Nursing=1, Paramedic=1, Occupational therapy =7) submitted 21 patient safety learning event narratives. Stage 2 (2022): Focus group with 2 nursing and nine midwifery students. Phased thematic analysis involving multiple researchers. RESULTS: Three themes illustrate the circumstances and impact of placement mentoring/supervision experiences, conceptualised as: 'Clinical and Emotional Companionship', 'Clinical and Emotional Abandonment' and 'Sense of agency - Professional and personal growth'. 'Companionship' reflected the students' feelings of being welcomed, respected, heard, trusted and supported. Conversely 'abandonment' emerged from feelings of being unheard, vulnerable, humiliated, afraid, leaving students feeling abandoned, lonely and 'useless'. Notwithstanding these conditions, students showed the ability to identify patient safety issues with agency evident in reactions such as stepping-in to try to ameliorate a situation, rather than speaking-up. Professional and personal growth was also apparent in their narratives and a conceptual diagram illustrates the students' learning journeys in a patient safety context. CONCLUSION: The findings and new conceptualisations around abandonment and companionship emerging from this study expand the evidence base regarding the profound impact of clinical experience and mentorship/supervision on learning and students' emotional wellbeing. A sense of companionship appears to play a buffering role even in challenging circumstances of involvement in or witnessing compromised patients' safety. Allowing students a sense of belonging, to vent, grow, feel supported and safe to ask/learn - contributing to 'emotional safety for learning', promotes students' behaviour that may prevent/minimize hazards or ameliorate the aftermath. However, we must not simply blame mentors/supervisors, staff, or the students themselves- they are simply part of a much larger complex environment of professional education encompassing hidden curriculums, power dynamics and professional socialisation.
- MeSH
- bezpečnost pacientů * MeSH
- dospělí MeSH
- klinické kompetence MeSH
- kvalitativní výzkum * MeSH
- lidé MeSH
- mentoring MeSH
- školitelé psychologie MeSH
- studenti ošetřovatelství * psychologie MeSH
- studenti zdravotnických povolání psychologie MeSH
- studium ošetřovatelství bakalářské MeSH
- učení MeSH
- zjišťování skupinových postojů * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Aim: To assess the perceived health-related quality of life (HRQoL) in hospitalized patients with rheumatic diseases and to determine whether selected characteristics can affect their perceived quality of life. Design: A cross-sectional study. Methods: Data were collected between September 2022 and March 2023 using the standardized instrument to measure HRQoL, namely the RAND 36-Item Health Survey (SF-36). The sample consisted of 170 patients with rheumatic diseases hospitalized in a teaching hospital in the Czech Republic. Results: The average perceived HRQoL was 34.94 (SD = 17.06), indicating poor quality of life. The most highly rated subscale was 'emotional well-being' (56.02 ± 15.71), and the lowest rated subscale was 'role limitations due to physical health' (11.76 ± 28.54). The HRQoL subscales were significantly correlated with Mini-Mental State Examination (MMSE) score, self-care activities, pain severity, age of the patients, and length of hospitalization. Differences in HRQoL were identified based on education, social status, use of compensatory aids, attendance at social events, and history of falls in the past year (p < 0.05). Conclusion: The study contributes to the existing body of knowledge on the subject, but also underscores the importance of considering holistic factors when evaluating HRQoL in individuals with rheumatic diseases.
BACKGROUND: A psychosocial problem faced by people with early-stage dementia (PwESD) is the perception of threats to personal dignity. Insights into its dynamics are important for understanding how it changes as dementia advances and to develop suitable interventions. However, longitudinal studies on this change in PwESD are lacking. AIMS: To determine how perceptions of dignity and selected clinical and social factors change over 1 year in home-dwelling PwESD and the predictors associated with changes in perceptions of dignity over 1 year. RESEARCH DESIGN AND METHODS: A longitudinal study was conducted. The sample included 258 home-dwelling Czech PwESD. Data were collected using the Patient Dignity Inventory (PDI-CZ), Mini-Mental State Examination, Bristol Activities of Daily Living Scale, Geriatric Depression Scale and items related to social involvement. Questionnaires were completed by the PwESD at baseline and after 1 year. ETHICAL CONSIDERATIONS: The study was approved by the ethics committee and informed consent was provided by the participants. RESULTS: People with Early-Stage Dementia rated the threat to dignity as mild and the ratings did not change significantly after 1 year. Cognitive function, self-sufficiency, vision, and hearing worsened, and more PwESD lived with others rather than with a partner after 1 year. Worsened depression was the only predictor of change in perceived personal dignity after 1 year, both overall and in each of the PDI-CZ domains. Predictors of self-sufficiency and pain affected only some PDI-CZ domains. CONCLUSIONS: Perceptions of threat to dignity were mild in PwESD after 1 year, although worsened clinical factors represented a potential threat to dignity. Our findings lead us to hypothesise that perceived threats to personal dignity are not directly influenced by health condition, but rather by the social context.
- MeSH
- demence * psychologie MeSH
- důstojnost lidského života * MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- uznání MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Addenbrookský kognitivní test (The Addenbrooke‘s Cognitive Examination; ACE-III) je komplexní nástroj hodnotící pět kognitivních oblastí (pozornost, paměť, slovní produkce, jazyk, zrakově-prostorové schopnosti). Je citlivý na mírnou kognitivní poruchu i časná stádia demence a nahrazuje dřívější verzi (ACE-R). Cíl: Kulturní adaptace a validace české verze (ACE-III-CZ). Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni zdraví jedinci a pacienti v počátečním stadiu demence ve věku 60 a více let z neurologických a geriatrických ambulancí čtyř fakultních nemocnic. Ověřovali jsme reliabilitu (Cronbachův koeficient alfa, McDonaldův koeficient omega), souběžnou validitu ACE-III-CZ a Mini-Mental State Examination (MMSE) (Paersonův korelační koeficient) a pomocí analýzy křivky ROC hodnoty AUC, senzitivitu a specifitu testu. Výsledky: Soubor tvořilo 250 respondentů (122 s diagnózou demence [průměrný věk 76,5 ± 7,1 let; 67,2 % žen] a 128 kognitivně zdravých [průměrný věk 71,1 ± 5,2 let; 77,3 % žen]). Vnitřní konzistence ACE-III-CZ byla velmi dobrá (Cronbachova alfa = 0,906; McDonaldovo omega = 0,937). Věk a stupeň vzdělání významně korelovaly s celkovým skórem a všemi doménovými skóry ACE-III-CZ (p < 0,001). Vysoké AUC (0,996; 95% CI 0,990–1,000) potvrdilo dobrou schopnost testu rozlišit osoby s demencí a bez demence. Optimální hraniční hodnota byla 89,5 bodu se senzitivitou 98 % a specificitou 100 %. Závěr: Výsledky naznačují vysokou diagnostickou schopnost ACE-III-CZ a její využitelnost v české klinické praxi.
Introduction: The Addenbrooke‘s Cognitive Examination (ACE-III) is a comprehensive tool assessing five cognitive domains (attention, memory, verbal production, language, and visuospatial ability). It is sensitive to both mild cognitive impairment and early stages of dementia and replaces an earlier version (ACE-R). Aim: Cultural adaptation and validation of the Czech version (ACE-III-CZ). Materials and methods: Healthy individuals and patients with early-stage dementia aged 60 years and older from neurological and geriatric outpatient clinics of four university hospitals were included in the study. We assessed reliability (Cronbach‘s alpha coefficient, McDonald‘s omega coefficient), concurrent validity of ACE-III-CZ and Mini-Mental State Examination (MMSE) (Pearson’s correlation coefficient), AUC values, sensitivity and specificity of the test using an ROC curve analysis. Results: The sample consisted of 250 subjects (122 with dementia [mean age 76.5 ± 7.1 years; 67.2% females] and 128 cognitively healthy [mean age 71.1 ± 5.2 years; 77.3% females]). The reliability of the ACE-III-CZ was very good (Cronbach‘s alpha = 0.906; McDonald‘s omega = 0.937). Age and level of education had significant correlation with the total score and all ACE-III-CZ domain scores (P < 0.001). A high AUC (0.996; 95% CI 0.990–1.000) confirmed a good ability of the test to differentiate between those with and without dementia. The optimal cut-off point was 89.5 with a sensitivity of 98% and a specificity of 100%. Conclusion: Results suggest a high diagnostic ability of ACE-III-CZ and its applicability in Czech clinical practice.
- MeSH
- demence * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy * MeSH
- psychometrie metody MeSH
- senioři MeSH
- validační studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Koncept lidské důstojnosti je spojen s autonomií a kvalitou života, která je důležitá i při pobytu seniora v institucionálním prostředí. Zahrnuje sebeúctu a chování, které prokazuje sebeúctu a respekt k ostatním. Posouzení důstojnosti z pohledu seniorů lze provést pomocí Jacelonové škály přisuzované důstojnosti (JADS). Cílem našeho výzkumu bylo zjistit vliv vybraných sociodemografických a klinických charakteristik na hodnocení přisuzované důstojnosti v jednotlivých doménách JADS u hospitalizovaných seniorů (N = 150). Byl použit soubor českých verzí dotazníků zaměřených na důstojnost (JADS), postoje ke stárnutí (AAQ), depresi (GDS), úroveň soběstačnosti (BI) a kognici (MMSE). Pro analýzu dat byla použita popisná statistika, korelační koeficienty (Pearson, Spearman) a jednofaktorová analýza rozptylu (ANOVA). Výsledky ukázaly, že v doméně 1 (Hodnocení sebe sama) vnímali senioři svoji důstojnost lépe, pokud měli pozitivnější postoje ke stárnutí a byli méně depresivní. V doméně 2 (Hodnocení vnímané od ostatních) ovlivňovaly lepší vnímání důstojnosti seniorů pouze pozitivnější postoje ke stárnutí. Domény 3 a 4 zkoumané faktory neovlivňovaly. Výsledky naznačují důležitost podpory pozitivních postojů ke stárnutí u seniorů.
The concept of human dignity is linked to autonomy and quality of life, which is important even when the elderly are in an institutional setting. It includes self-esteem and behaviour that demonstrates self-respect and respect for others. Assessment of dignity from the perspective of the elderly can be done using the Jacelon Attributed Dignity Scale (JADS). The aim of our research was to determine the influence of selected sociodemographic and clinical characteristics on the assessment of attributed dignity in each domain of the JADS in hospitalized elderly (N = 150). A set of questionnaires focused on dignity (JADS), attitudes towards aging (AAQ), depression (GDS), level of self-sufficiency (BI) and cognition (MMSE), all of them in Czech versions, were used. Descriptive statistics, correlation coefficients (Pearson, Spearman) and one-factor analysis of variance (ANOVA) were used for data analysis. The results showed that in Domain 1 (Self-Evaluation), the older people perceived their dignity better if they had more positive attitudes toward aging and were less depressed. In Domain 2 (Evaluation perceived from others), only more positive attitudes toward aging influenced better perceptions of dignity in the older people. Domains 3 and 4 were not influenced by the factors examined. The results suggest the importance of promoting positive attitudes toward aging among the elderly.
Úvod: CMP je nejen velmi častou příčinou úmrtí, ale také nejčastější příčinou invalidity a dlouhodobých zdravotních problémů s výrazným dopadem na kvalitu života pacientů. Cílem studie bylo ověřit účinek psychoedukačního programu poskytovaného současně se standardně nastavenou rehabilitační péčí pacientům v postakutní fázi CMP na jejich kvalitu života související se zdravím, na důstojnost, míru deprese, úroveň soběstačnosti v aktivitách denního života a bolest. Soubor a metodika: Do randomizované studie byli zařazeni dospělí pacienti po první prodělané CMP, kteří byli pro přetrvávající neurologický deficit přijati k postakutní lůžkové rehabilitační péči. Současně ale byli částečně soběstační a neměli demenci ani poruchu fatickou nebo vážné postižení zraku a sluchu. Intervenční skupině byla k péči standardní poskytována navíc vícesložková psychoedukace. Sběr dat probíhal při zařazení pacientů do studie a následně po 3 měsících s použitím standardizovaných dotazníků pro kvalitu života (EQ-5D-5L), depresi (Beck‘s Depression Inventory [BDI-II]), důstojnost (The Patient Dignity Inventory [PDI]), zvládání každodenních činností (index Barthelové [BI]) a bolest (Vizuální analogová škála [VAS]). Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí univarientní a multivarientní analýzy. Výsledky: Z 221 randomizovaných pacientů dokončilo studii 201 (91 %), v intervenční skupině 102 (65 mužů, věk 60 ± 13,6 roku) a v kontrolní skupině 99 (58 mužů, věk 63 ± 13,4 roku). Po 3 měsících byly v intervenční skupině oproti kontrolní zaznamenány statisticky významné rozdíly v EQ-5D-5L/domény (2,77 ± 2,08 vs. 0,93 ± 1,81), EQ-VAS (13,77 ± 12,06 vs. 4,23 ± 15,51), PDI (9,50 ± 8,33 vs. 2,47 ± 8,18), BI (14,94 ± 11,02 vs. 8,96 ± 9,16) a BDI (3,15 ± 3,61 vs. 0,40 ± 4,19); u všech p < 0,0001. Post hoc analýza ukázala, že nezávislými prediktory vyšší kvality života byly kromě aplikované psychoedukace také větší stupeň soběstačnosti, menší tíže deprese a nižší intenzita bolesti. Závěr: Psychoedukace u pacientů po CMP je vhodným doplňkem postakutní rehabilitační péče vedoucím ke zlepšení kvality života, větší nezávislosti v běžných denních činnostech, snížení tíže deprese a zvýšení pocitu důstojnosti.
Background: Stroke is not only a very common cause of death, but also the most common cause of disability and long-term health problems with a significant impact on patients‘ quality of life. The present study aimed to assess the effects of a psychoeducational program delivered simultaneously with standard rehabilitation care to patients in the post-acute phase of stroke on their health-related quality of life (HRQoL), dignity, levels of depression, levels of self-sufficiency in activities of daily life, and also pain. Methods: The randomized study involved adult patients after their first stroke occurrence who were admitted to post-acute inpatient rehabilitation care due to persistent neurological deficits. At the same time, they were partially self-sufficient and did not present with dementia or a phatic disorder or severe visual or hearing impairment. In addition to standard care, the intervention group was provided with multi-component psychoeducation. Data collection took place at patient enrollment and 3 months later using standardized questionnaires for health-related quality of life (EQ-5D-5L), depression (Beck‘s Depression Inventory [BDI-II]), dignity (The Patient Dignity Inventory [PDI]), coping with activities of daily living (Barthel index [BI]) and pain (Visual Analogue Scale [VAS]). Statistical evaluation was performed using univariate and multivariate analyses. Results: Of the 221 randomized patients, 201 (91%) completed the study; 102 in the intervention group (65 men, age 60 ± 13.6 years) and 99 in the control group (58 men, age 63 ± 13.4 years). After 3 months, there was a statistically significant difference in the change in EQ-5D-5L/domains (2.77 ± 2.08 vs. 0.93 ± 1,81), EQ-VAS (13.77 ± 12.06 vs. 4.23 ± 15.51), PDI (9.50 ± 8.33 vs. 2.47 ± 8.18), BI (14.94 ± 11.02 vs. 8.96 ± 9.16) and BDI (3.15 ± 3.61 vs. 0.40 ± 4.19) in the intervention group compared to the control group (for all P < 0.0001). Post-hoc analysis showed that the independent predictors of higher HRQoL were, apart from applied psychoeducation, greater degrees of self-sufficiency, less severe depression levels and lower intensity of pain. Conclusion: Psychoeducation is a suitable supplement to post-acute rehabilitation care for post-stroke patients leading to improvements in HRQoL, greater independence in activities of daily life, reduction of depression load and increased sense of dignity.
- Klíčová slova
- psychoedukace,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- regresní analýza MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
Background: Given the ageing of the population, it is important to examine the perception of dignity and the factors that may influence it among older adults.Aim: To determine how the perception of dignity and the factors that influence it differ in hospitalized older adult men and women.Methods: A quantitative cross-sectional study was used with a battery of the following questionnaires in their Czech versions: Patient Dignity Questionnaire (PDI-CZ), Geriatric Depression Scale, Attitudes to Ageing Questionnaire, Barthel's Index and Mini-Mental State Examination.Results and discussion: 294 hospitalized older adults participated in the study. In the overall assessment of dignity, men and women did not differ. Differences were confirmed in two PDI-CZ items which were more often perceived as a problem by men, namely: Feeling that I do not have control over my life (p = 0.019) and Feeling that I am not being treated with respect and understanding by others (p = 0.048). It was also shown that the men with higher depression (ß = 2.337, p < 0.0001), a more negative attitude to ageing (ß = -0.481, p = 0.002) and those who did not live alone (ß = 8.379, p = 0.008) had a worse perception of dignity. In women, a lower perception of dignity was associated only with higher depression (ß = 1.99, p < 0.0001) and lower age (ß = -0.311, p = 0.012).Conclusion: The results showed that the only common factor influencing the perception of dignity in both men and women was the level of depression.
- MeSH
- deprese MeSH
- genderová identita * MeSH
- hospitalizace MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí * psychologie MeSH
- uznání MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
