• Klíčová slova
• MOXONIDIN,
• MeSH
• antihypertenziva * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• imidazolinové receptory antagonisté a inhibitory   MeSH
• imidazoly farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• diabetické nefropatie farmakoterapie   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• hypertrofie levé komory srdeční farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   MeSH
• valsartan * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

S telemedicínou se setkáváme v řadě oborů již několik let. A to spíše v komunikaci mezi specialisty než mezi praktickými lékaři. V primární péči je paradoxně běžnější cesta informací od pacienta k doktorovi než opačně. Poskytování zdravotnických služeb na dálku je v poslední době velmi aktuální a mimo jiné se stále více rozšiřuje i do ordinací prvního kontaktu. Článek popisuje spolupráci kardiologa a praktického lékaře, který má ambulanci vybavenou přístrojem k holterovské monitoraci EKG. Popisuje i výhody dálkové konzultace křivky EKG u perakutních stavů. Jako příklad jsou uvedeny dvě kasuistiky, které poukazují na výhody dálkově sdílených dat mezi praktickým lékařem a specialistou. (Kap Kardiol 2020; 12: 27–31)

• MeSH
• elektrokardiografie ambulantní * metody   MeSH
• kardiologové MeSH
• konzultace na dálku * metody   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• praktické lékařství MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výměna zdravotnických informací MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku MeSH
• amlodipin * aplikace a dávkování   MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• léky s prodlouženým účinkem MeSH
• lisinopril * aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH

Úvod: Účinná kontrola hypertenze vyžaduje u většiny hypertoniků kombinační léčbu. Fixní kombinace umožňuje lepší vztah pacienta k léčbě, lepší kontrolu hypertenze a u dlouhodobě působících přípravků, kontrolu ranního vzestupu krevního tlaku. Projekt Györgyi v průběhu šesti týdnů sledoval pomocí 24hodinového ambulantního monitorování krevního tlaku (AMTK) vliv fixní kombinace lisinopril/amlodipin, Amesos ®, na kontrolu krevního tlaku (TK). Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 132 pacientů (39 % mužů) starších 18 let (30–86; průměr 62; medián 64) – s hypertenzí již léčených volnou kombinací amlodipin a inhibitor enzymu konvertujícího angiotensin (ACEI) (+ případně další antihypertenzní terapií). Většina pacientů (89 %) měla přídatnou komorbiditu. Během šesti týdnů se uskutečnily tři návštěvy se dvěma AMTK (první a závěrečná kontrola). Pro získání dat byl použit standardní formulář. Krevní tlak byl měřen standardním způsobem podle současných guidelines. Výsledky: Při vstupu dosahovalo pouze 11 % pacientů cílových hodnot TK: 38 % mělo lehkou hypertenzi (1. stupně), 40 % středně těžkou hypertenzi (2. stupně) a 11 % těžkou hypertenzi (3. stupně) i přes dosavadní léčbu. Průměrný krevní tlak měřený v ordinaci při vstupu byl 153/91 mm Hg (medián 150/90) a poklesl po šesti týdnech léčby na 133/80 mm Hg (medián 130/80, p < 0,001 pro obě hodnoty TK). U 24hodinového AMTK byl tento rozdíl 144/86 mm Hg (medián 143/87) vs. 130/78 mm Hg (medián 130/77, p < 0,001 pro obě hodnoty). Na konci projektu tak mělo kontrolovanou hypertenzi 61 % (81) pacientů. U 34 % (45) pacientů přetrvávala mírná hypertenze a středně závažná se týkala 2 % (3) pacientů. Předčasně byla léčba ukončena u tří pacientů (2,3 %) – u dvou pacientů z důvodů blíže neurčených, u jednoho pacienta z důvodu otoků dolních končetin. Závěr: Léčba fixní kombinací lisinopril/amlodipin, Amesos®, (42 % pacientů mělo dávku 20/10 mg, 30 % pacientů mělo dávku 20/5 mg) vedla k velmi dobré kontrole krevního tlaku hodnocené pomocí 24hodinového AMTK. Po dobu studie byla léčba velmi dobře tolerována.

Introduction: Combination therapy is often required for effective control of hypertension in most hypertensive patients. Fixed combination brings better relationship to treatment, better hypertension control and in long-acting agents the control of morning hypertensive surge. Györgyi project investigated effect of fixed combination – lisinopril/amlodipine, Amesos®, on hypertension control by using 24-hour ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) in 6-week follow-up. Material and methods: The study included 132 patients (39% male) older than 18 years (30–86, average – 62, median – 64) already receiving baseline treatment of amlodipine and ACE inhibitor (+ possibly other antihypertensive therapy). Most patients (89%) had other comorbidities. Three visits were performed during 6-week follow-up with two ABPM (the first and final visit). Standard form was used for obtaining data. Blood pressure was measured by standard procedures based on current guidelines. Results: Only 11% of patients had a target BP at baseline. Despite the treatment already received 38% patients had mild (grade 1 hypertension), 40% moderate (grade 2 hypertension), and 11% severe hypertension (grade 3 hypertension). Mean blood pressure was 153/91 mmHg (median 150/90) in office at the first visit and decreased after six weeks of treatment at 133/80 mmHg (median 130/80, p < 0.001 for both blood pressure values). The difference in 24-hour ABPM was 144/86 mmHg (median 143/87) vs. 130/78 mmHg (median 130/77, p < 0.001). 61% (81) patients had controlled hypertension after the study. 34% (45) had mild hypertension, 2% (3) moderate hypertension. Three (2,3%) patients didn’t complete the study. Two patients due to unspecified reasons and one patient due to lower limb edema. Conclusion: The treatment with the fixed combination of lisinopril/amlodipine, Amesos®, (42% of patients had a dose of 20/10 mg, 30% experienced a dose of 20.5 mg) has resulted in a very good control of blood pressure, proved by 24-hour ABPM. Treatment was well tolerated during the study.

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku * statistika a číselné údaje   MeSH
• amlodipin * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• krevní tlak účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lisinopril * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku * statistika a číselné údaje   MeSH
• amlodipin * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• krevní tlak účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lisinopril * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Úvod: Léčba dlouhodobě působícími antihypertenzivy zabraňuje vzestupu krevního tlaku v ranních hodinách, což příznivě ovlivňuje kardiovaskulární riziko. V desetitýdenní studii jsme pomocí AMTK sledovali vliv imidaprilu na 24hodinovou kontrolu krevního tlaku. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 412 pacientů (52 % mužů) starších 18 let (21–89; průměr 58; medián 60) s mírnou nebo středně závažnou hypertenzí. Monoterapií imidaprilem bylo léčeno 302 pacientů (73 %) (nově léčení či přechod z jiné léčby), kombinací imidaprilu s jiným antihypertenzivem bylo léčeno 65 pacientů (16 %) a od 45 pacientů (11 %) nebylo získáno dostatek dat k vyhodnocení. Během 10 týdnů byly provedeny tři návštěvy se dvěma AMTK (2. kontrola-závěr). Pro získání dat byl použit standardní formulář a krevní tlak včetně AMTK byl monitorován standardním způsobem podle guidelines. Průměrná dávka imidaprilu byla 11 mg denně. Výsledky: Průměrný krevní tlak při vstupu byl 155/92 mm Hg (medián 155/92) a po osmi týdnech léčby klesl na 132/80 mm Hg (medián 130/80; p < 0,001 pro obě hodnoty TK). U nově zjištěných hypertoniků došlo k poklesu ze 153/92 mm Hg (medián 155/90) na 132/81 mm Hg (medián 130/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). U pacientů, u nichž byla léčba změněna na imidapril (switch) došlo k poklesu ze 155/92 mm Hg (medián 155/95) na 134/79 mm Hg (medián 135/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). U již dříve léčených pacientů došlo k poklesu TK ze 161/95 mm Hg (medián 160/95) na 131/78 mm Hg (medián 130/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). Dvacetičtyřhodinový průměrný TK se snížil ze 141/83 mm Hg na 127/76 mm Hg (p < 0,001 pro všechny hodnoty). Ve skupině léčené monoterapií (noví pacienti, resp. switch) se průměry také snížily statisticky signifi kantně na hodnoty doporučené pro AMTK (ze 138/82 na 126/76 mm Hg, resp. ze 142/83 na 128/76 mm Hg; p < 0,001 pro všechny hodnoty) a stejná hladina významnosti (p < 0,001) platila pro změnu denního i nočního průměru. U již dříve léčených pacientů klesl 24hodinový průměr ze 145/84 na 128/75 mm Hg (p < 0,001 pro obě hodnoty). Předčasně byla léčba ukončena u šesti pacientů (1,5 % celého souboru), kteří byli všichni léčeni monoterapií. U poloviny z nich byl důvodem přerušení suchý kašel (0,8 % celého souboru). Závěr: Léčba imidaprilem v průměrné dávce 11 mg 1× denně vedla k velmi dobré dvacetičtyřhodinové kontrole krevního tlaku, a to jak v monoterapii (nově léčení pacienti i přechod z jiné léčby), tak při kombinaci s jinými antihypertenzivy. Suchý dráždivý kašel se objevil v méně než 1 % případů, což potvrzuje nízký výskyt tohoto nežádoucího účinku z jiných pozorování.

Introduction: Treatment with long-acting antihypertensive medication prevents the blood pressure elevation in morning hours, thus decreasing the cardiovascular risk. We used ABPM to assess the eff ect of imidapril on 24-hour blood pressure control in a 10-week trial. Materials and methods: 412 patients (52% men) aged > 18 years (21–89; mean: 58; median: 60) with mild to moderate hypertension were enrolled. Imidapril monotherapy was used in 302 patients (73%) (de novo treatment or switch from another), 65 patients (16%) received combination of imidapril with another antihypertensive drug and not enough data for assessment were available from 45 patients (11%). During 10 weeks, 3 follow-up visits with 2 ABPMs took place (second visit-conclusion). The data were obtained using a standardized form and the blood pressure including ABPM was monitored in a standard way according to the guidelines. The mean imidapril dose was 11 mg daily. Results: Mean baseline blood pressure was 155/92 mmHg (median: 155/92) and it dropped to 132/80 mmHg by 8 weeks of treatment (median: 130/80 mmHg; p < 0.001 for both BP values). In newly diagnosed hypertonics, the blood pressure dropped from 153/92 mmHg (median: 155/90) to 132/81 mmHg (median: 130/80) (p < 0.001 for both values). In patients switched to imidapril from another antihypertensive medication, the blood pressure decreased from 155/92 mmHg (median: 155/95) to 134/79 mmHg (median: 135/80) (p < 0.001 for both values). Previously treated hypertonics showed blood pressure decrease from 161/95 mmHg (median: 160/95) to 131/78 mmHg (median: 130/80) (p < 0.001 for both values). Mean 24-hour blood pressure dropped from 141/83 to 127/76 (p < 0.001 for all measurements). As for the group treated with monotherapy (newly diagnosed patients or switch), the mean values also decreased signifi cantly to those recommended for ABPM (from 138/82 to 126/76 and from 142/83 to 128/76 mm Hg, respectively; p < 0.001 for all measurements) and the same signifi cance level (p < 0.001) was observed for the changes of the daytime/nighttime mean values. In previously treated patients, the 24-hour mean value dropped from 145/84 to 128/75 mm Hg (p < 0.001 for both values). The treatment was withdrawn in 6 patients (1.5% of the entire population), all of which were treated with monotherapy. Dry cough was the reason for treatment withdrawal in half of them (0.8% of the entire population). Conclusion: Treatment with imidapril – mean dose 11 mg once daily – lead to a very good 24-hour blood pressure control. This applied both to monotherapy (de novo treatment or switch from another) and to combinations with other antihypertensive medications. Dry irritative cough was observed in less than 1% of cases, confi rming the low rates of this side eff ect described in other reports.

• Klíčová slova
• Ambulantní monitorace krevního tlaku, 24hodinová kontrola hypertenze, Dlouhodobě působící přípravky,
• MeSH
• ambulantní monitorování krevního tlaku MeSH
• antihypertenziva aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• imidazoliny aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Úvod: Léčba přípravky mající neutrální vliv na metabolizmus lipidů a pozitivní vliv na glukózový metabolizmus může podstatně zlepšit dlouhodobou prognózu pacientů s metabolickým syndromem a hypertenzí. Cílem naší práce bylo v rámci neintervenčního observačního klinického hodnocení zjistit jednak bezpečnost léčby moxonidinem a jednak posoudit změnu laboratorních parametrů souvisejících s metabolickým syndromem. Materiál a metodika: Do 6měsíčního sledování (2 kontroly po 3 měsících) bylo zařazeno 748 pacientů starších 18 let (22–87; průměr 59; medián 60) s mírnou převahou žen (n = 401, 54 %), s metabolickým syndromem (přítomnost ? 3 rizikových faktorů dle kritérií NCE ATP III) a s nedostatečně kontrolovanou hypertenzí. Pro získání dat byl použit standardní formulář, měření TK (tlak krve) bylo standardizováno dle guidelines a laboratorní odběry byly hodnoceny certifikovanou laboratoří. Studijní medikace (moxonidin, Cynt®) byla podávána nově zachyceným hypertonikům a/nebo hypertonikům s nedostatečně kontrolovanou hypertenzí na úvodní návštěvě. Výsledky: Studii dokončila většina pacientů (98,8 %). V průběhu sledování se nevyskytly žádné nežádoucí účinky. Moxonidin byl nejčastěji podáván v kombinaci s jinými antihypertenzivy (81,1 % pacientů), a to kvůli nedostatečné účinnosti současné antihypertenzní léčby. Nejčastější dávkou bylo 0,4 mg/den jak v případě monoterapie (44,9 % pacientů), tak i v případě kombinace (59,8 % pacientů). Ke změně současné terapie došlo u 142 (19,2 %) pacientů při kontrolní návštěvě a u 57 (7,7 %) pacientů při závěrečné návštěvě. Mezi vstupní a konečnou návštěvou došlo ke změně všech parametrů (krevní tlak, hmotnost, obvod pasu, celkový cholesterol, LDL- a HDL-cholesterol, triglyceridy, glykemie, tepová frekvence) při vysoké míře významnosti (p < 0,001). Závěr: Všechny sledované parametry se v průběhu 6měsíčního sledování velmi signifikantně změnily. Přidání moxonidinu (Cynt®) k zavedené léčbě nejen vedlo ke snížení krevního tlaku, ale došlo i k vysoce signifikantnímu ovlivnění metabolických parametrů, aniž by se významně změnila průvodní léčba. Léčbu moxonidinem je možné považovat za metabolicky neutrální s přidanou pozitivní hodnotou na metabolické parametry, což je ve shodě s jinými studiemi.

Introduction: Treatment with agents neutral to lipid metabolism but with a positive effect on glucose metabolism might significantly improve the long-term prognosis of patients with metabolic syndrome and hypertension. The aim of our non-interventional observational clinical study was to evaluate the safety of treatment with moxonidine and to assess changes to the metabolic syndrome-related laboratory parameters. Materials and methods: A total of 748 patients over 18 years of age (22–87; mean 59; median 60) were included in a 6-month evaluation (two 3-monthly study visits). There were slightly more female patients (n = 401, 54%) with metabolic syndrome (? 3 NCE ATP III risk factors) and poorly controlled hypertension. A standardized data collection form was used, blood pressure measurement was standardized as per the guidelines and laboratory samples were assessed in a certified laboratory. The study medication (moxonidine, Cynt®) was prescribed to patients with newly diagnosed hypertension and/or patients with hypertension poorly controlled at an initial visit. Results: The majority of patients (98.8%) completed the study. No adverse effects were reported during the study. Moxonidine was mostly prescribed as an add-on treatment to other antihypertensives (81.1% patients) due to the lack of efficacy of the present antihypertensive treatment. The most frequent dose was 0.4 mg/day as monotherapy (44.9% of patients) as well as add on treatment (59.8% of patients). A change to the treatment was performed in 142 (19.2%) of patients during the follow up visit and in 57 (7.7%) of patients during the last study visit. All parameters (blood pressure, body weight, waist circumference, total cholesterol, LDL- and HDL-cholesterol, triglycerides, glycaemia and pulse) have changed highly significantly (p < 0,001). Conclusion: Over the 6-month follow up, a highly significant change was observed to all monitored parameters. An addition of monoxidine (Cynt®) to an existing treatment resulted not only in a reduction to blood pressure but also in highly significant changes to metabolic parameters without any significant modifications of the treatment. Treatment with monoxidine can be considered as metabolically neutral with an added value of positive effect on metabolic parameters. This is in line with the results of other studies.

• Klíčová slova
• nekontrolovaná hypertenze, metabolicky neutrální přípravky,
• MeSH
• antihypertenziva škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• imidazoly škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom farmakoterapie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• obezita MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• funkční vyšetření srdce MeSH
• hypertenze farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• hypertrofie levé komory srdeční diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Léčba přípravky s neutrálním vlivem na metabolizmus lipidů a pozitivním vlivem na glukózový metabolizmus může podstatně zlepšit dlouhodobou prognózu pacientů s metabolickým syndromem a hypertenzí. Cílem naší práce bylo v rámci neintervenčního observačního klinického hodnocení jednak zjistit bezpečnost léčby moxonidinem a jednak posoudit změnu laboratorních parametrů souvisejících s metabolickým syndromem. Materiál a metodika: Do šestiměsíčního sledování (dvě kontroly po třech měsících) bylo zařazeno 748 pacientů starších 18 let (22–87; průměr 59; medián 60) s mírnou převahou žen (n = 401; 54 %) s metabolickým syndromem (přítomnost ≥ 3 rizikových faktorů dle kritérií NCE ATP III) a s nedostatečně kontrolovanou hypertenzí. Pro získání dat byl použit standardní formulář, měření TK bylo standardizované dle guidelines a laboratorní odběry byly hodnoceny certifikovanou laboratoří. Studijní medikace (moxonidin, Cynt®) byla podávána nově zachyceným hypertonikům a/nebo hypertonikům s nedostatečně kontrolovanou hypertenzí při úvodní návštěvě. Výsledky: Studii dokončila většina pacientů (98,8 %). V průběhu sledování se nevyskytly žádné nežádoucí účinky. Moxonidin byl nejčastěji podáván v kombinaci s jinými antihypertenzivy (81,1 % pacientů) díky nedostatečné účinnosti současné antihypertenzní léčby. Nejčastější dávkou bylo 0,4 mg/den jak v případě monoterapie (44,9 % pacientů), tak i v případě kombinace (59,8 % pacientů). Ke změně současné terapie došlo u 142 (19,2 %) pacientů při kontrolní návštěvě a u 57 (7,7 %) pacientů při závěrečné návštěvě. Mezi vstupní a konečnou návštěvou došlo ke změně všech parametrů (krevní tlak, hmotnost, obvod pasu, celkový cholesterol, LDL a HDL cholesterol, triglyceridy, glykemie, tepová frekvence) na vysoké hladině významnosti (p < 0,001). Závěr: Všechny sledované parametry se v průběhu šestiměsíčního sledování vysoce signifikantně změnily. Přidání moxonidinu (Cynt®) k zavedené léčbě vedlo nejen ke snížení krevního tlaku, ale došlo i k vysoce významnému ovlivnění metabolických parametrů, aniž se významně změnila průvodní léčba. Léčbu moxonidinem je možné považovat za metabolicky neutrální s přidanou pozitivní hodnotou na metabolické parametry, což je ve shodě s jinými studiemi.

Introduction: Treatment with agents neutral to lipid metabolism but with a positive effect on glucose metabolism might significantly improve the long-term prognosis of patients with metabolic syndrome and hypertension. The aim of our non-interventional observational clinical study was to evaluate the safety of treatment with moxonidine and to assess any changes in the metabolic syndrome-related laboratory parameters. Materials and methods: A total of 748 patients over 18 years of age (22–87; mean 59; median 60) were included in a 6-month evaluation (two 3-monthly study visits). There were slightly more female patients (n = 401; 54%) with metabolic syndrome (≥ 3 NCE ATP III risk factors) and poorly controlled hypertension. A standardized data collection form was used, blood pressure measurement was standardized as per the guidelines and laboratory samples were assessed in a certified laboratory. The study medication (moxonidine, Cynt®) was prescribed to patients with newly diagnosed hypertension and/or patients with hypertension poorly controlled at an initial visit. Results: The majority of patients (98.8%) completed the study. No adverse effects were reported during the study. Moxonidine was mostly prescribed as an add on treatment to other antihypertensives (81.1% patients) due to the lack of efficacy of the present antihypertensive treatment. The most frequent dose was 0.4 mg/day as monotherapy (44.9% of patients) as well as add on treatment (59.8% of patients). A change to the treatment was performed in 142 (19.2%) of patients during the follow up visit and in 57 (7.7%) of patients during the last study visit. All parameters (blood pressure, body weight, waist circumference, total cholesterol, LDL- and HDL-cholesterol, triglycerides, glycaemia and pulse) have changed highly significantly (p <0,001). Conclusion: Over the 6-month follow up, a highly significant change was observed to all monitored parameters. An addition of monoxidine (Cynt®) to an existing treatment resulted not only in a reduction to blood pressure but also in highly significant changes to metabolic parameters without any significant modifications of the treatment. Treatment with monoxidine can be considered as metabolically neutral with an added value of positive effect on metabolic parameters. This is in line with the results of other studies.

• Klíčová slova
• MOXONIDIN, O.B.E.Z.I.T.A.,
• MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom * farmakoterapie   komplikace   krev   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH