Karcinóm prsníka a tumory ovárií patria medzi najčastejšie nádorové ochorenia v ženskej populácii. Podlá publikovaných údajov približne 5-10 % zo všetkých nádorových ochorení prsníka/ovárií patrí medzi tzv. hereditárne podmienené formy. Za hereditárny syndróm nádorov prsníka a ovárií je zodpovedná vo váčšine prípadov zárodočná mutácia v génoch BRCA1 a BRCA2.1 Historicky bola prognóza pacientov s pokročilým karcinómom ovária velmi nepriaznivá a minimálne posledná dekáda potvrdila jasný benefit PARP inhibítorov nielen u rekurentných ovariálnych karcinómov s mutáciou BRCA, ale aj ich využitie a pozitívne výsledky v prvej línii liečby. Aktuálne už máme pozitívne dlhodobé dáta z dvoch štúdií fázy III udržiavacej liečby olaparibom u pacientok s novo diagnostikovaným pokročilým karcinómom vaječníkov, ktoré boli prezentovane na ESMO 2022. V danej kazuistike prezentujeme prípad 50ročnej nosičky mutácie BRCA1 s duplicitnou malignitou - karcinómu prsníka v úvode ochorenia s neskoršie potvrdeným karcinómom ovária. Pacientka je aktuálne v liečbe PARP inhibítorom olaparibom takmer sedem rokov a je v kompletnej remisii ochorenia bez zaznamenanej vážnej toxicity. Danou kazuistikou chceme taktiež dokumentovať efektívnosť a bezpečnosť liečby.
Breast and ovarian tumors are the most frequent malignancies among female population worldwide. According to published data 5-10 % of all breast/ovarian cancer cases are generated as consequence of the inherited mutation in BRCA1 or BRCA2 genes.1 Historically, the prognosis of patients with advanced ovarian cancer has been very unfavourable, and at least the last decade has confirmed the clear benefit of PARP inhibitors not only in recurrent BRCA-mutated ovarian cancer, but also their use and positive results in first-line treatment. Positive long-term data from two phase III trials of olaparib maintenance treatment in patients with newly diagnosed advanced ovarian cancer were reported at ESMO Congress 2022. In this case report, we present the case of a 50-year-old BRCA1 mutation carrier with a duplicate malignancy of breast cancer at the beginning of the disease with later confirmed the ovarian cancer. The patient is currently being treated with the PARP inhibitor olaparib for almost seven. years and she is in complete remission of the disease without any serious toxicity. We also want to confirm the effectiveness and safety of the treatment with this case report.
- Klíčová slova
- Olaparib,
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- ftalaziny terapeutické užití MeSH
- geny BRCA1 * účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů terapie MeSH
- nádory prsu * chirurgie farmakoterapie MeSH
- nádory vaječníků * chirurgie farmakoterapie MeSH
- ovarektomie metody MeSH
- PARP inhibitory terapeutické užití MeSH
- piperaziny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Unnafected female carriers of BRCA1 and BRCA2 pathogenic/likely pathogenic variants (P/LPVs) are at higher risk of breast cancer (BC) and ovarian cancer (OC). In the retrospective single-institution study in the Czech Republic, we analyzed the rate, longitudinal trends, and effectiveness of prophylactic risk-reducing mastectomy (RRM) and risk-reducing salpingo-oophorectomy (RRSO) on the incidence of BC and OC in BRCA1/2 carriers diagnosed between years (y) 2000 to 2020. The study included 496 healthy female BRCA1/2 carriers. The median follow-up was 6.0 years. RRM was performed in 156 (31.5%, mean age 39.3 y, range 22-61 y) and RRSO in 234 (47.2%, mean age 43.2 y, range 28-64 y) BRCA1/2 carriers. A statistically significant increase of RRM (from 12% to 29%) and RRSO (from 31% to 42%) was observed when comparing periods 2005-2012 and 2013-2020 (p < 0.001). BC developed in 15.9% of BRCA1/2 carriers without RRM vs. 0.6% of BRCA1/2 carriers after RRM (HR 20.18, 95% CI 2.78- 146.02; p < 0.001). OC was diagnosed in 4.3% vs. 0% of BRCA1/2 carriers without vs. after RRSO (HR not defined due to 0% occurrence in the RRSO group, p < 0.001). Study results demonstrate a significant increase in the rate of prophylactic surgeries in BRCA1/2 healthy carriers after 2013 and the effectiveness of RRM and RRSO on the incidence of BC and OC in these populations.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Dráha fosfatidyLinositol-3-kinázy (phosphatidylinositol-3-kinase, PI3K) se stává novým molekulárním cílem terapie solidních nádorů. Jedná se o jednu z nejvíce dysregulovaných drah, často dochází k její patologické aktivaci cestou onkogenních mutací nebo epigenetických poruch. Poměrně obvykle se jedná o dysregulaci genu PIK3CA (u 10 % solidních nádorů, až cca u 30 % karcinomů prsů s pozitivními hormonálními receptory).1 Kazuistika popisuje případ pacientky s generalizovaným hormonálně dependentním karcinomem prsu s negativitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) a mutací PIK3CA, která je úspěšně léčena alpelisibem ve druhé linii paliativní terapie po selhání inhibitoru cyklin dependentní kinázy 4/6 (cyclin-dependent kinase 4/6, CDK4/6).
The phosphatidylinositol-3-kinase (PI3K) pathway is becoming a new molecular target for solid tumor therapy. It is one of the most dysregulated pathways, it is often pathologically activated through oncogenic mutations or epigenetic disorders, usually a dysregulation of the PIK3CA gene (in 10% of solid tumors, up to about 30% of breast cancers with positive hormone receptors).1 The case report describes the case of a patient with metastatic hormone-dependent human epidermal growth factor receptor 2-negative (HER2-negative) breast cancer with PIK3CA mutation, who is successfully treated with alpelisib in 2nd line palliative therapy after failure of a cyclin-dependent kinase 4/6 (CDK4/6) inhibitor.
- Klíčová slova
- alpelisib,
- MeSH
- cílená molekulární terapie metody MeSH
- fulvestrant aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory pánve diagnostické zobrazování farmakoterapie sekundární MeSH
- nádory páteře diagnostické zobrazování farmakoterapie sekundární MeSH
- nádory prsu * diagnóza farmakoterapie genetika patologie MeSH
- PET/CT MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie terapeutické užití MeSH
- thiazoly aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Prediktivní testování zhoubných nádorů prsu a trávicího traktu představuje jednu z cest precizní medicíny na základě identifikace molekulárního profilu a targetabilních biomarkerů. Specifická terčová léčba „šitá na míru“ významně obohatila léčebné armamentarium i těchto solidních zhoubných novotvarů. Léky zaměřené na specifické cíle se postupně implementují do klinické praxe a jejich použití přináší signifikantní zlepšení terapeutických výsledků.
Predictive testing of breast and gastrointestinal cancers is one way of precision medicine based on the identification of molecular profile and targetable biomarkers. Specific “tailor-made” target treatment has significantly enriched the healing armamentarium of these solid malignancies as well. Drugs focused on specific goals are gradually being implemented in clinical practice and their use brings significant improvements in therapeutic results.
- MeSH
- cílená molekulární terapie metody MeSH
- humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- imunoterapie metody MeSH
- inhibitory kontrolních bodů terapeutické užití MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- nádory prsu * terapie MeSH
- nádory trávicího systému * terapie MeSH
- triple-negativní karcinom prsu terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nádory jater sekundární terapie MeSH
- neuroendokrinní nádory * diagnóza terapie MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- senioři MeSH
- somatostatin analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- antitumorózní látky aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenopatie chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- nádory ilea * chirurgie diagnostické zobrazování farmakoterapie patologie MeSH
- nádory jater diagnostické zobrazování sekundární MeSH
- neuroendokrinní nádory * chirurgie diagnostické zobrazování farmakoterapie patologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- radioisotopová scintigrafie MeSH
- radioterapie MeSH
- senioři MeSH
- somatostatin analogy a deriváty MeSH
- tomografie emisní počítačová MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Colorectal cancer is one of the most common and often fatal cancers in humans, but it has the highest chance of a cure if detected at an early precancerous stage. Carcinogenesis in the colon begins as an uncontrolled growth forming polyps. Some of these polyps can finally be converted to colon cancer. Early diagnosis of adenomatous polyps is the main approach for screening and preventing colorectal cancer, and vibration spectroscopy can be used for this purpose. This work is focused on evaluating FTIR and Raman spectroscopy as a tool in the ex vivo analysis of colorectal polyps, which could be important for the early diagnosis of colorectal carcinoma. Multivariate analyses (PCA and LDA) were used to assist the spectroscopic discrimination of normal colon tissue, as well as benign and malignant colon polyps. The spectra demonstrated evident differences in the characteristic bands of the main tissue constituents, i.e., proteins, nucleic acids, lipids, polysaccharides, etc. Suitable models for discriminating the three mentioned diagnostic groups were proposed based on multivariate analyses of the spectroscopic data. LDA classification was especially successful in the case of a combined set of 55 variables from the FTIR, FT Raman and dispersion Raman spectra. This model can be proposed for ex vivo colorectal cancer diagnostics in combination with the colonoscopic extraction of colon polyps for further testing. This pilot study is a precursor for the further evaluation of the diagnostic potential for the simultaneous in vivo application of colonoscopic Raman probes.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Triple negativní karcinomy prsu (triple negative breast cancer, TNBC) reprezentují heterogenní skupinu karcinomů prsu, a to histologicky, molekulárně biologicky i imunologicky. Společným charakteristickým molekulárním znakem je, že neexprimují estrogenové receptory α, progesteronové receptory a receptory pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2).1 Ukazují se jako nejagresivnější podtyp karcinomu prsu a jsou obvykle spojeny se závažnou prognózou a zvýšenou úmrtností na celém světě. Typická je jejich extrémně vysoká proliferace a sklon k hematogennímu metastazování.2 Závažnost tohoto onemocnění je primárně pozorovaná u mladších žen, ale může se objevit ve všech věkových skupinách. Epidemiologicky představují TNBC asi 15-20 % nově diagnostikovaných karcinomů prsu.3 Mladé pacientky trpí často horšími klinickými výsledky, jako je časný relaps a objevení viscerálních metastáz. Současná klinická léčba TNBC je obecně náročná, běžnou překážkou je chemorezistence a opakované recidivy nádoru.4 Během posledních desetiletí zaznamenáváme jen malý terapeutický pokrok a standardem péče zůstává chemoterapie. Ačkoli začlenění cílených látek, jako jsou inhibitory poly (ADP ribózy) polymerázy (PARP) a inhibitory kontrolních bodů imunity, se v klinické praxi jeví jako slibné, odpovědi TNBC na tyto druhy terapie se stále značně liší. Bez ohledu na obohacenou chemosenzitivitu a imunogenitu však většina pacientek s TNBC nedosahuje uspokojivých klinických odpovědí. Nedostatek konkrétních účinných terapeutických cílů je jedním z klíčových faktorů, které brání podstatnému zlepšení efektu cílené léčby.5 Začlenění imunomolekulárních terčů do kombinace a zdokonalení standardní chemoterapie zejména v časných fázích onemocnění může být klíčem k odemčení slibné budoucnosti managementu TNBC.4
Triple negative breast cancer (TNBC) represents a heterogeneous group of breast cancers, histologically, molecularly biologically and immunologically. A common molecular feature is that they do not express alpha estrogen, progesterone, and HER2 receptors.1 They appear to be the most aggressive subtype of breast cancer and are usually associated with a serious prognosis and increased mortality worldwide. Their extremely high proliferation and tendency to hematogenous metastasis are typical.2 The severity of this disease is primarily observed in younger women but can occur in all age groups. Epidemiologically, they represent about 15-20 % of newly diagnosed breast cancers.3 Young patients often suffer from worse clinical outcomes, such as early relapse and the appearance of visceral metastases. Current clinical treatment of TNBC is generally challenging, with chemoresistance and recurrent tumor recurrence being common barriers.4 We have seen little therapeutic progress in recent decades, and chemotherapy remains the standard of care. Although the incorporation of targeting agents such as poly (ADP ribose polymerase (PARP) inhibitors and immune checkpoint inhibitors in clinical practice appears promising, TNBC responses to these therapies still vary widely. However, despite enriched chemosensitivity and immunogenicity, most patients with TNBC do not achieve satisfactory clinical responses. The lack of specific effective therapeutic targets is one of the key factors preventing a significant improvement in the effect of targeted treatment.5 Incorporating immunomolecular targets into combination and improving standard chemotherapy, especially in the early stages of the disease, may be key to unlocking the promising future of management of TNBC.4
