JavaScript NENÍ povolen !

V léčbě infekce virem lidské imunodeficience (HIV) bylo již před delší dobou dosaženo několika zlomových momentů, které vedly k významnému zlepšení prognózy HIV pozitivních pacientů, a zároveň tak umožnily soustředit pozornost na faktory mortality nesouvisející primárně s HIV. Ukázalo se, že zásadní roli zde hraje mortalita hepatální, zejména onemocnění způsobená viry hepatitidy B (HBV) a C (HCV). Případy koinfekce jedním nebo oběma viry v době diagnózy onemocnění HIV jsou velmi časté a velmi často jsou také zachycovány následné případy reinfekcí HCV. Významnou roli v prevenci infekce HBV hraje obecně vakcinace, jejíž výsledek je ovšem u HIV pozitivních v tomto specifickém případě nejistý; léčba HBV u HIV pozitivních pak probíhá veskrze formou zařazení tenofoviru do léčebné kombinace antiretrovirových léků. Pro dlouhodobé přetrvávání protilátek a-HCV a jejich opožděnou tvorbu u HIV pozitivních pacientů je zásadní testování přítomnosti infekce HCV metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). Přechod z klasické léčby chronické HCV interferonem do éry antivirotik přímo působících na HCV (direct acting antivirals, DAA) umožňuje v současnosti bezpečnou, nekomplikovanou a univerzálně účinnou léčbu koinfikovaných pacientů de facto bez ohledu na stupeň jaterního onemocnění.

Quite some time ago, several breakthroughs were achieved in the treatment of human immunodeficiency virus (HIV) infection which resulted in a significant improvement in the prognosis of HIV-positive patients, thus allowing to focus attention on primarily HIV-unrelated mortality factors. Hepatic mortality was shown to play a major role, particularly diseases caused by hepatitis B (HBV) and C viruses (HCV). Cases of coinfection with one or both viruses at the time of HIV diagnosis are very frequent, and subsequent cases of HIV reinfection are also very often detected. Generally, vaccination plays an important role in preventing HBV infection; however, its outcome in HIV-positive individuals is uncertain in this specific case. Consequently, the treatment of HBV infection in HIV-positive patients basically involves the inclusion of tenofovir in the combination of antiretroviral drugs. In terms of long-term persistence of antibodies to HCV and their delayed production in HIV-positive individuals, testing for the presence of HCV infection with the method of polymerase chain reaction (PCR) is essential. A transition from classic treatment of chronic HCV with interferon to the era of direct acting antivirals (DAA) currently enables a safe, uncomplicated, and universally effective treatment of coinfected patients, in fact, regardless of the degree of liver disease.

Článek

Invazivní pneumokoková onemocnění u dospělých pacientů hospitalizovaných v Nemocnici Na Bulovce: sérotypový replacement po zavedení plošné vakcinace dětí
[Invasive pneumococcal diseases in adults admitted to the Na Bulovce Hospital: Serotype replacement after the implementation of general childhood pneumococcal vaccination]

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2021 ; 70 (1) : 10-17.

ISSN 1210-7913
Medvik
Zdroj

Cíl práce: Cílem předkládané studie bylo analyzovat epidemiologické a klinické charakteristiky invazivního pneumokokového onemocnění (IPO) u dospělých pacientů v období před a po zavedení očkování dětí konjugovanými vakcínami v České republice. Materiál a metody: Do retrospektivní observační sentinelové studie byli zařazeni dospělí pacienti s IPO (kultivační průkaz S. pneumoniae z primárně sterilního materiálu) hospitalizovaní v Nemocnici Na Bulovce v letech 2000–2019. Výsledky: Ve studijním období bylo diagnostikováno celkem 304 případů onemocnění s věkovým mediánem 58 let (IQR 43-73) a zastoupením mužů a žen 1,49 : 1. Nejčastější klinickou formu představovaly bakteriemické pneumonie (185 případů; 60,9 %) a purulentní meningitidy (90; 29,6 %). Intenzivní péči vyžadovalo 157/293 pacientů (53,6 %) a 77 nemocných onemocnění podlehlo (25,3 %). Sérotyp byl určen u 292 izolátů (96,0 %) a nejčastěji byly prokázány sérotypy 3 (38; 12,5 %), 4 (28; 9,2 %), 7F (24; 7,9 %), 8 (21; 6,9 %) a 1 (18; 5,9 %). Klinické i epidemiologické charakteristiky infekcí vyvolaných nejčastějšími sérotypy se odlišovaly, přičemž onemocnění vyvolaná sérotypem 3 postihovala starší rizikové pacienty, častěji vyžadovala poskytnutí intenzivní péče a měla vyšší smrtnost. Zastoupení sérotypů, které nejsou obsažené ve 13valentní konjugované vakcíně, vzrostlo z 28,8 % (19/66) v letech 2000–2004 na 54,8 % (40/73) v období 2015–2019 (p = 0,001). Závěry: Studie prokázala, že infekce vyvolané nejčastějšími sérotypy se odlišují nejen svými epidemiologickými charakteristikami, ale i klinickým průběhem a smrtností. Ve sledovaném období došlo k významnému nárůstu IPO vyvolaných sérotypy, které nejsou zařazeny v 13valentní konjugované vakcíně, což limituje dostupné možnosti prevence u pacientů dospělého věku.

Objective: The aim of this study was to analyse epidemiological and clinical characteristics of invasive pneumococcal disease (IPD) in adults before and after the introduction of the general childhood conjugate pneumococcal vaccination programme in the Czech Republic. Material and Methods: The retrospective observational sentinel study included adults with IPD admitted to the Na Bulovce Hospital in Prague from 1/2000 through 12/2019. A case of IPD was defined as isolation of Streptococcus pneumoniae from a primarily sterile site. Results: A total of 304 IPD cases were diagnosed during the study period, with a male to female ratio of 1.49:1 and age median of 58 years (IQR 43-73). The most prevalent clinical forms were bacteraemic pneumonia (185 cases; 60.9%) and purulent meningitis (90; 29.6%). A total of 157/293 patients (53.6%) required intensive care, and the case fatality rate was 25.3% (n = 77). The serotype was determined in 292 (96.0%) isolates, the most prevalent being serotypes 3 (38; 12.5%), 4 (28; 9.2%), 7F (24; 7.9%), 8 (21; 6.9%), and 1 (18; 5.9%). Both clinical and epidemiological characteristics of IPD caused by the most prevalent serotypes differed considerably. Patients diagnosed with serotype 3 were older, more frequently required intensive care, and showed higher mortality. The proportion of IPD caused by non-PCV13 serotypes increased from 28.8% (19/66) in 2000-2005 to 54.8% (40/70) in 2015-2019 (p = 0.001). Conclusion: The study demonstrated that invasive diseases caused by the most prevalent pneumococcal serotypes differ in their epidemiological and clinical characteristics and case fatality rate. During the study period, there was a significant increase in IPD caused by non-PCV 13 serotypes, limiting the effect of vaccination in adults.