BACKGROUND: Biventricular pacing (BVP) from multiple left ventricular (LV) sites could enhance the efficacy of cardiac resynchronization therapy (CRT) by engaging a greater myocardial mass. OBJECTIVES: The goal of this study was to evaluate the acute hemodynamic effect of various multisite pacing (MSP) configurations against conventional BVP. METHODS: Twenty patients with nonischemic dilated cardiomyopathy and left bundle branch block (mean age: 59 ± 14 years; LV ejection fraction: 27% ± 6%; native QRS: 171 ± 16 milliseconds) were investigated during a routine CRT implant procedure. In addition to conventional right atrial and right ventricular leads, 2 quadripolar leads were placed in the distant coronary venous branches. LV hemodynamics was evaluated by using a micromanometer-tipped catheter during atrioventricular BVP with 4 LV lead configurations: single-lead conventional BVP; single-lead multipoint pacing; triventricular pacing from distal dipoles of 2 LV leads; and maximum MSP (MSP-Max) from 4 dipoles of 2 LV leads. RESULTS: Compared with right atrial pacing, any BVP configuration produced a significant increase in the maximal LV diastolic pressure rise (LVdP/dTMax) (a median relative increase of 28% [IQR: 8%-45%], 25% [IQR: 18%-46%], 36% [IQR: 18%-54%], and 38% [IQR: 28%-58%], respectively; all, P < 0.001). MSP-Max but no other multisite BVP generated a significant increase of the maximal LVdP/dTMax than conventional BVP (P = 0.041). Increased LVdP/dTMax during MSP-Max was associated with greater LV diameter and lower LV ejection fraction, independently of the QRS width. CONCLUSIONS: The study shows the hemodynamic advantage of a novel dual-vein MSP-Max configuration that could be useful for CRT in patients with advanced LV remodeling.
- MeSH
- blokáda Tawarova raménka komplikace terapie MeSH
- defibrilátory implantabilní MeSH
- elektrokardiografie metody MeSH
- fibrilace síní terapie MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí etiologie MeSH
- kardiostimulátor MeSH
- lidé MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * metody škodlivé účinky MeSH
- srdeční selhání * chirurgie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Po celou historii kardiostimulace je řešen problém nejslabšího článku stimulační soustavy - elektrických svodů (pozn. v češtině se nesprávně nazývá svod elektrodou, přitom elektroda je pouze na samém konci vodiče, který spojuje implantovaný přístroj s myokardem). Stimulační svody měly historicky problémy s izolací nebo zevním potahem, dalším problémem je možnost nalomení nebo zlomení spirály svodu.1,2 Nezanedbatelným problémem jsou i infekce stimulačních systémů.3,4 Ve snaze odstranit tyto problémy byl rozpracován koncept tzv. leadless nebo bezesvodové stimulace srdce, kdy je miniaturní kardiostimulátor implantován přímo do dutiny pravé komory a fixační mechanismus zajištuje kontakt elektrody s myokardem a zabezpečuje stabilitu.5,6 Ze dvou systémů, které byly testovány a uvedeny na trh, se zatím v klinické praxi rutinně používá pouze systém Micra (Medtronic, Inc.). Implantace se provádí přes femorální žílu dlouhým, řiditelným zavaděčem. Cíl: Zhodnotit výsledky implantací LP Micra (Medtronic, Inc.) v IKEM mezi 30. 3. 2017 a 12. 11. 2021. Soubor a metodika: Soubor tvoří 60 pacientů, kterým byl implantován LP (průměrný věk v době implantace 73,7 roku, směrodatná odchylka [SD] ± 9,9 roku; ženy tvořily 33,3 %). Byly hodnoceny implantační parametry, jako jsou implantační a skiaskopický čas, dávka rtg záření a výskyt komplikací. Dále byly sledovány stimulační parametry při implantaci, za měsíc a rok po implantaci. Data implantačního výkonu byla analyzována Spearmanovým testem a bivariační analýzou. Stimulační parametry jsme analyzovali Friedmanovým testem. Výsledky: Doba implantačního výkonu se ve sledovaném období nezměnila (průměr 63,5 min, SD ± 27,5 min; ρ = -0,0575, p = 0,6624). Významný pokles jsme ale zaznamenali ve skiaskopickém čase (průměr 4,1 min, SD ± 3,6 min; ρ = -0,4817, p < 0,0001) a v dávce rtg záření (průměr 1 396,8 μGy/m2, SD ± 3 248,6 μGy/m2; ρ = -0,6454, p < 0,0001). U posledních 40 pacientů byla v 37 případech implantace přístroje úspěšná ihned napoprvé a u tří pacientů vyžadovala pouze jedno přemístění. Stimulační parametry (impedance, senzing a stimulační práh) zůstaly v příznivých hodnotách po měsíci i po roce od implantace LP Micra. Celkem byly zaznamenány tři závažné komplikace výkonu (5 %), a to všechny v průběhu prvních 20 výkonů. U posledních 40 implantací jsme nezaznamenali žádnou vážnou komplikaci. Do jednoho roku od implantace LP Micra zemřelo 13 (21,7 %) pacientů. Příčinná souvislost úmrtí s implantací LP Micra nebyla prokázána ani v jednom případě. Závěr: Implantace bezesvodového stimulátoru Micra je bezpečná. Doba výkonu se s přibývajícími zkušenostmi významně nezkrátila, ale klesl skiaskopický čas i dávka rtg záření. Stimulační parametry zůstávají příznivé i rok po implantaci. Úmrtnost do roka od implantace je poměrně vysoká, ale nesouvisí s implantační procedurou.
Introduction: Since beginning of cardiac pacing, implanters have been facing problems related to the weakest part of pacing system - pacing leads. Historically, there were problems with lead insulation or coating; another problem is lead or fixating helix fracture.1,2 Infection of cardiac implantable electronic devices (CIEDs) is also a significant issue.3,4 As a reaction to these challenges, the concept of leadless pacing was developed. In this stimulation modality, miniature pacemaker is implanted directly into cavity of right ventricle, with fi xation mechanism providing both stability and good electrode-myocardium contact.5,6 Originally, there were two systems designed, but only Micra (Medtronic, Inc.) is nowadays commercially available in the Czech Republic. Implantation is performed through femoral vein with long, steerable introducer. Objective: To evaluate outcomes of implantation procedure of LP Micra (Medtronic, Inc.) in Institute of Clinical and Experimental Medicine, Prague, between 30th of March 2017 and 12th of November 2021. Methods: We implanted LP in 60 patients (mean age at implantation 73.7 years, SD ±9.9; 33.3% of patients were women). Parameters of implantation procedure, such as implantation and fluoroscopy time, dose of x- -ray radiation and occurrence of complications were evaluated. Stimulation parameters during implantation and after one month and one year were recorded. Implantation procedure data were analyzed by Spear- man’s test and bivariate analysis. Friedman’s test was used for stimulation parameters analysis. Results: Implantation procedure duration didn’t change significantly (mean 63.5 min, SD ±27.5 min; Spear- man’s p = –0.0575, p = 0.6624), but a significant decrease was observed in fluoroscopy time (mean 4.1 min, SD ±3.6 min; p = –0.4817, p <0.0001) and x-ray dose (mean 1 396.8 μGy/m2 , SD ±3 248.6 μGy/m2 ; p = –0.6454, p <0.0001). During last 40 procedures, in 37 cases pacemaker implantation was successful in the first attempt and in three cases only one reposition of device was necessary. Stimulation parameters (impedance, sensing, and pacing threshold) remained favorable after one month and one year after implant procedure. In total, 3 serious complications of procedure were observed (5%), all of them during the first 20 implantations. In last 40 cases no serious complication was recorded. In the fi rst year after LP Micra implantation 13 (21.7%) patients died. Causal relation of any of deaths and implantation procedure wasn’t demonstrated. Conclusion: Implantation of leadless pacemaker Micra is safe. With increasing experience, procedure duration didn’t change, but fluoroscopy time and x-ray radiation dose decreased. Stimulation parameters are favorable even after one year since implantation. Mortality in the first year after implantation is relatively high, but is not related to the procedure.
Sudden cardiac death (SCD) might have an inherited cardiac condition background. Genetic testing supports post-mortem diagnosis and screening of relatives at risk. Our aim is to determine the feasibility of a Czech national collaboration group and to establish the clinical importance of molecular autopsy and family screening. From 2016 to 2021, we have evaluated 100 unrelated SCD cases (71.0% males, age: 33.3 (12.8) years). Genetic testing was performed by next-generation sequencing utilizing a panel of 100 genes related to inherited cardiac/aortic conditions and/or whole exome sequencing. According to autopsy, cases were divided into cardiomyopathies, sudden arrhythmic death syndrome, sudden unexplained death syndrome, and sudden aortic death. We identified pathogenic/likely pathogenic variants following ACMG/AMP recommendations in 22/100 (22.0%) of cases. Since poor DNA quality, we have performed indirect DNA testing in affected relatives or in healthy parents reaching a diagnostic genetic yield of 11/24 (45.8%) and 1/10 (10.0%), respectively. Cardiological and genetic screening disclose 83/301 (27.6%) relatives at risk of SCD. Genetic testing in affected relatives as starting material leads to a high diagnostic yield offering a valuable alternative when suitable material is not available. This is the first multidisciplinary/multicenter molecular autopsy study in the Czech Republic which supports the establishment of this type of diagnostic tests. A central coordinator and proper communication among centers are crucial for the success of a collaboration at a national level.
- MeSH
- dospělí MeSH
- genetické testování * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- náhlá srdeční smrt * etiologie MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pitva * MeSH
- studie proveditelnosti MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Autoři originálního textu: J. Steffel, R. Collins, M. Antz, P. Cornu, L. DestegheTento přeložený reprint je publikován Českou kardiologickou společností a tvořen textem vybraným a přeloženým Českou kardiologickou společností z textu původně publikovaného v angličtině v Europace 2021;23:1612-1676, https://doi:10.1093/europace/euab065 ("časopise") vydavatelstvím Oxford University Press v zastoupení Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC). EP Europace © The European Society of Cardiology 2023Všechna práva vyhrazena; žádná část publikace nesmí být reprodukována, uchovávána v systému pro uchování a vyhledávání dat či přenášena v jakékoliv formě, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním či jiným způsobem bez předchozího písemného svolení vydavatele.Pro svolení s publikací pište prosím na e-mail: journals.permissions@oup.com.Názory vyjádřené v článku časopisu reprodukovaném jako tento reprint jsou názory autorů a přispěvatelů a nutně nemusejí odrážet názory Evropské kardiologické společnosti, redakce, redakční rady, Oxford University Press nebo společností, jichž jsou autoři členy.Zmínka o obchodních názvech, komerčních výrobcích nebo organizacích a zahrnutí inzerátů do reprintu neznamená schválení časopisem, redakcí a redakční radou, Oxford University Press ani společností, jichž jsou autoři členy. Redakce a vydavatel učinili potřebná opatření, aby ověřili názvy léčiv, dávkování, výsledky experimentální práce a klinické nálezy, které byly zveřejněny v časopise. Konečnou zodpovědnost za podání a dávkování léčiv zmíněných v tomto reprintu a interpretaci publikovaného textu nese lékař a redakce ani vydavatel nemohou přijmout zodpovědnost za škody způsobené jakoukoli chybou nebo vynecháním v časopise nebo v tomto reprintu. Prosím informujte redakci o jakýchkoli chybách.OUP, OPL ani ESC nejsou zodpovědné a v žádném případě neručí za přesnost překladu, za chyby, vynechání nebo nepřesnosti a jakékoli důsledky z toho vyplývající. Za překlad článku a tento reprint zodpovídá výhradně Česká kardiologická společnost.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antikoagulancia * aplikace a dávkování farmakokinetika krev metabolismus škodlivé účinky MeSH
- aplikace orální MeSH
- elektrická defibrilace MeSH
- fibrilace síní * farmakoterapie MeSH
- hemokoagulace MeSH
- kardiovaskulární nemoci farmakoterapie MeSH
- klinické rozhodování MeSH
- komorbidita MeSH
- krvácení prevence a kontrola MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin komplikace MeSH
- perioperační péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Náhlá srdeční smrt (SCD) je u jedinců mladších 40 let velmi často způsobena dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Identifikace těchto případů, provedení post mortem genetického vyšetření a kardiologického screeningového vyšetření přímých příbuzných jsou předpokladem k primární prevenci srdeční zástavy u pozůstalých. Cílem práce je analýza výsledků takového programu, který byl zaveden v České republice. Soubor a metodika: V období od 2016 do 2021 jsme v rámci grantového projektu řešili celkově 133 případů náhlého úmrtí, z nichž bylo podrobné kardiogenetické diagnostice podrobeno 115 úmrtí jedinců ve věku 0-59 let, celkem ze 110 rodin. Mrtví byli na základě pitevní diagnózy rozřazeni do kategorií dle typu kardiomyopatie (hypertrofická, dilatační nebo arytmogenní), kategorie bez nálezu strukturálního onemocnění srdce (SADS) nebo bez jasného pitevního nálezu (SUD/SUDI), případně náhlé úmrtí novorozence (SIDS) a akutní disekce velké cévy. Celkem 328 příbuzných bylo geneticky konzultováno a kardiologicky vyšetřeno. Po informovaném souhlasu následovala molekulární analýza metodou sekvenování nové generace (Sophia Genetics) celkem u 106 případů, kde byl k dispozici vhodný materiál pro analýzu. Výsledky: Anamnéza náhlého úmrtí či blízký příbuzný se srdečním selháním a/nebo komorovou arytmií byla zaznamenána v 33/115 případů (28,6 %) rodin. Velmi pravděpodobná nebo jistá molekulární příčina onemocnění (klasifikace 4 a 5) byla nalezena u 21/106 (19,8 %) v genech RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1 a COL3A1. Záchyt příčinných variant kyseliny desoxyribonukleové (DNA) byl ve skupině náhlých úmrtí s předchozí rodinnou anamnézou 16/49 (32,6 %). Klinickým a genetickým vyšetřením bylo identifikováno 86/328 (26,2 %) příbuzných v riziku. Závěr: Multidisciplinární spolupráce spolu s centralizovanou molekulárně-genetickou diagnostikou umož- nila odhalit jistou molekulární příčinu SCD v 19,8 % případů. Významná část rodin měla pozitivní rodinnou anamnézu (28,6 %). Je možné tedy usoudit, že náhlé smrti by bylo možné zabránit provedením kaskádového rodinného screeningu až u jedné třetiny zemřelých.
Sudden cardiac death (SCD) in individuals younger than 40 years has a heritable cause in a significant subset of cases. Identification of SCD, postmortem genetic analysis along with the cardiological screening in first degree relatives represents an important tool for the primary prevention of cardiac arrest in victim's relatives and requires multicentric and multidisciplinary collaboration. Between 2016 and 2021 we dealt with totally 133 cases of sudden death, the complex cardiogenetic analysis was performed in 115 cases at the age of 0-59 years with post mortem diagnosis of cardiomyopathy, acute aortic dissection and cases without morphological finding explaining the cause of death (sudden arrhythmic death or sudden unexplained death). DNA was isolated from post mortem collected tissue samples or relative's blood and subjected to massively parallel sequencing (SophiaGenetics, Switzerland). Genetic counselling and cardiological examinations were carried out in 328 family members. Highly likely or certain molecular aetiology (i.e. based on presence of ACMG.net classification 4 to 5 variants) was disclosed in 19.8% of analysed cases in RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC, GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1, and COL3A1 genes. With cardiogenetic screening we identified 83/328 (26.2%) relatives at risk of life threatening arrhythmias, who were offered individualised care. Conclusion: Our study with postmortem analysis could reveal a pathogenic DNA variant in 19.8% of cases and in 32.6% in cases with positive family history. A relevant number of studied victims had a positive family history, which indicates the importance of family cascade screening in patients with heart failure or malignant arrhythmias of unclear aetiology for primary prevention of sudden cardiac death.
- MeSH
- anamnéza statistika a číselné údaje MeSH
- genetické testování * metody přístrojové vybavení MeSH
- kardiovaskulární nemoci diagnóza epidemiologie etiologie genetika klasifikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- molekulární patologie metody MeSH
- náhlá srdeční smrt * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- pitva metody MeSH
- srdeční zástava diagnóza epidemiologie etiologie genetika klasifikace prevence a kontrola MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Autoři originálního textu: C. Leclercq, H. Witt, G. Hindricks et al.Digitální technologie se již staly součástí medicíny. Nástroje pro vyhledávání, screening, diagnostiku a monitorování parametrů souvisejících se zdravím zlepšily péči o pacienty a jedincům umožnily seznamovat se s nejrůznějšími otázkami vedoucími k účinnější péči o vlastní zdraví. Přístrojová technika označovaná souhrnně slovem nositelná elektronika (wearables) má v sobě vestavěná čidla (senzory) a dokáže měřit tělesnou aktivitu, srdeční frekvenci a rytmus i hodnoty glykemie a elektrolytů. U jedinců s rizikem mohou být nositelná elektronika a další přístroje užitečné, protože umožňují časně odhalit fibrilace síní nebo subklinická stadia kardiovaskulárních onemocnění, ovlivňovat svůj zdravotní stav i svoje kardiovaskulární onemocnění, jako jsou hypertenze a srdeční selhání, i upravovat vlastní životosprávu. Údaje o zdraví lze získávat z nepřeberného množství zdrojů, konkrétně z klinického i laboratorního vyšetření, z vyšetření zobrazovacími metodami, z genetických profilů, z nositelné elektroniky, implantabilních přístrojů, různých měření spouštěných samotným pacientem, i ze sociálních sítí a zdrojů z vnějšího prostředí. Pro účinný sběr a výběr cenných informací z tohoto neustále se zvětšujícího objemu nejrůznějších údajů je nutná umělá inteligence, která rovněž pomáhá s jejich interpretací. Ve skutečnosti není problémem získávání digitálních informací, ale spíš racionální nakládání s nimi a jejich analýza. Existuje dlouhá řada zainteresovaných skupin a stran účastnících se vývoje a účinného využívání digitálních nástrojů. I když se potřeby těchto skupin a stran mohou lišit, mají i mnoho společného včetně přání zachovávat soukromý charakter a zabezpečení údajů, potřebu srozumitelných, důvěryhodných a transparentních systémů, standardizovaných procesů hodnocení systémů regulace a úhrad a dokonalejších způsobů rychlého posouzení hodnoty údajů.
Digital technology is now an integral part of medicine. Tools for detecting, screening, diagnosis, and monitoring health-related parameters have improved patient care and enabled individuals to identify issues leading to better management of their own health. Wearable technologies have integrated sensors and can measure physical activity, heart rate and rhythm, and glucose and electrolytes. For individuals at risk, wear- ables or other devices may be useful for early detection of atrial fibrillation or sub-clinical states of cardiovascular disease, disease management of cardiovascular diseases such as hypertension and heart failure, and lifestyle modification. Health data are available from a multitude of sources, namely clinical, laboratory and imaging data, genetic profiles, wearables, implantable devices, patient-generated measurements, and social and environmental data. Artificial intelligence is needed to efficiently extract value from this constantly increasing volume and variety of data and to help in its interpretation. Indeed, it is not the acquisition of digital information, but rather the smart handling and analysis that is challenging. There are multiple stakeholder groups involved in the development and effective implementation of digital tools. While the needs of these groups may vary, they also have many commonalities, including the following: a desire for data privacy and security; the need for understandable, trustworthy, and transparent systems; standardized processes for regulatory and reimbursement assessments; and better ways of rapidly assessing value.
Náhlá srdeční smrt u jedinců mladších 40 let je ve významném procentu způsobena dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Identifikace těchto případů, provedení post mortem genetického vyšetření a kardiologické screeningové vyšetření přímých příbuzných je prvním krokem k primární prevenci srdeční zástavy u pozůstalých. Tato péče vyžaduje multidisciplinární a multicentrickou spolupráci. Jistá až velmi pravděpodobná molekulární příčina onemocnění byla nalezena u 19,8 % analyzovaných případů, u 25 % příbuzných bylo zjištěno riziko významných arytmií.
Sudden cardiac death (SCD) in individuals younger than 40 years has a heritable cause in a significant part of the cases. Identification of SCD, post mortem genetic analysis along with the cardiological screening examination in first degree represents an important diagnostic tool for the primary prevention of cardiac arrest in victim´s relatives and requires multicentric and multidisciplinary collaboration. Between 2016 and 2021 the complex cardiogenetic analysis was performed in 115 deaths with post mortem diagnosis of cardiomyopathy, acute aortic dissection and cases without morphological finding explaining the cause of death (sudden arrhythmic death or sudden unexplained death). DNA was isolated from post mortem collected tissue samples or relative´s blood and subjected to massively parallel sequencing (Illumina, USA) in extent of 100 to 20 000 genes. Sequencing results were analysed using the SOPHiA GENETICS DDM bioinformatics platform (Switzerland). Genetic counselling and cardiological examinations were carried out in 328 family members. Highly likely or certain molecular aetiology (i.e. based on presence of ACMG.net Class 4 to 5 variants) was disclosed in 19,8 % of analysed cases in RYR2, KCNH2, KCNQ1, SCN5A, FLNC (stop), GLA, TTN, TNNT2, RBM 20, MYBPC3, MYPN, FHL1, TGFBR1, and COL3A1 genes. With cardiogenetic screening we identified 25 % relatives at risk of life threating arrhythmias and offered them an individualised care.
- MeSH
- diagnostické techniky molekulární MeSH
- genetické nemoci vrozené * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- genetické testování metody MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- náhlá srdeční smrt * etiologie MeSH
- pitva MeSH
- primární prevence MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
- digitální technologie MeSH
- fibrilace síní diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- srdeční arytmie * diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Autoři originálního textu European Society of Cardiology (ESC): Michael Glikson Jens Cosedis Nielsen jménem pracovní skupiny the Task Force on cardiac pacing cardiac resynchronization therapy Evropské kardiologické společnosti (ESC).Kapitola je detailním překladem aktuálně publikovaných doporučení Evropské kardiologické společnosti pro trvalou kardiostimulaci a srdeční resynchronizační terapii z roku 2021. Přináší modifikovanou klasifikaci bradyarytmií s indikací kardiostimulace, klade důraz na precizní diagnostiku ve vztahu k symptomatologii pacienta. Kromě klasických technik se nově objevuje problematika stimulace z oblasti převodního systému srdečního, která může být jistou alternativou srdeční resynchronizační terapie. Zcela nová je také problematika stimulace u pacientů, kteří podstupují katetrizační náhradu aortální chlopně. Indikace jsou precizovány, preventivní kardiostimulace u pacientů s raménkovou blokádou před výkonem není dnes již indikována. Je probrána bezelektrodová stimulace s realistickým pohledem na indikace. Přínosem pro klinickou praxi je oddíl věnující se indikacím stimulace ve specifických klinických scénářích - vrozené srdeční vady, gravidita, pooperační bradykardie aj.
The chapter is a detailed translation of the updated, 2021 European Society of Cardiology guidelines on cardiac pacing and cardiac resynchronization therapy. It presents a modified classification of bradyarrhythmias considered for cardiac pacing and highlights the importance of precision diagnosis based on the patient's symptomatology. In addition to conventional techniques, the updated version includes, as a novelty, the issue of conduction system pacing as an alternative to cardiac resynchronization therapy. A completely new subsection covers the topic of pacing in patients undergoing transcatheter aortic valve implantation. The indications are clearly specified, with preventive pacing in patients developing bundle branch block no longer recommended. Yet another new concept incorporated into the update is leadless pacing in the "real-world" setting. A section that clinicians will find most useful examines indications for pacing in specific clinical scenarios such as congenital heart disease, pregnancy, postoperative bradycardias, and so on. © 2022 European Society of Cardiology. All rights reserved. Published by the Czech Society of Cardiology.
- MeSH
- kardiostimulace umělá * metody MeSH
- kardiostimulátor MeSH
- lidé MeSH
- srdeční resynchronizační terapie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
