PURPOSE: To investigate potential early risk factors for anastomotic stricture formation and assess the predictive role of post-operative esophagrams. METHODS: A retrospective study of patients with esophageal atresia with distal fistula (EA/TEF) operated between 2011 and 2020. Fourteen predictive factors were tested for stricture development. Esophagrams were used to calculate early (SI1) and late (SI2) stricture index (SI = anastomosis diameter/upper pouch diameter). RESULTS: Of 185 patients operated for EA/TEF in the 10-year period, 169 patients met the inclusion criteria. Primary anastomosis was performed in 130 patients and delayed anastomosis in 39 patients. Stricture formed in 55 patients (33%) within 1 year from anastomosis. Four risk factors showed strong association with stricture formation in unadjusted models: long gap (p = 0.007), delayed anastomosis (p = 0.042), SI1 (p = 0.013) and SI2 (p < 0.001). A multivariate analysis showed SI1 as significantly predictive of stricture formation (p = 0.035). Cut-off values using a receiver operating characteristic (ROC) curve were 0.275 for SI1 and 0.390 for SI2. The area under the ROC curve demonstrated increasing predictiveness from SI1 (AUC 0.641) to SI2 (AUC 0.877). CONCLUSIONS: This study identified an association between long gap and delayed anastomosis with stricture formation. Early and late stricture indices were predictive of stricture formation.

• MeSH
• anastomóza chirurgická škodlivé účinky   MeSH
• atrézie jícnu * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stenóza jícnu * etiologie   MeSH
• stenóza komplikace   MeSH
• tracheoezofageální píštěl * chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Distální vaginální ageneze patří mezi obstrukční vrozené vývojové vady ženských pohlavních orgánů. Distální část pochvy je v případě distální vaginální ageneze nahrazena fibrózní tkání, čímž je znemožněn odtok menstruační krve a sekretu žlázek děložního hrdla. Klinicky se projevuje nejčastěji v období očekávané menarche pod obrazem primární amenorey s cyklickými bolestmi v podbřišku, které způsobuje kryptomenorea s pozvolna se zvětšující hematokolpos a hematometrou. Diagnostika této vrozené vady je založena na gynekologickém vyšetření. Suspekci vyslovenou po fyzikálním vyšetření definitivně potvrdí zobrazovací metody (ultrazvukové vyšetření a magnetická rezonance). Terapie je výlučně chirurgická. Metodou volby u distální vaginální ageneze nepřesahující 3 cm je kolpostomie. Při větším rozsahu ageneze a riziku pooperační stenózy pochvy lze použít náhradu chybějící části pochvy jinými tkáněmi či modifikovanou balonkovou vaginoplastiku. Cílem léčby je umožnit evakuaci menstruační krve a zajistit kvalitní sexuální styk a možnost reprodukce.

Distal vaginal agenesis is an obstructive congenital malformation of the female reproductive tract. The distal part of the vagina is replaced by fibrous tissue and the outflow of the menstrual blood and secretion of the cervical glands is disabled. This congenital anomaly most often manifests during expected menarche by primary amenorrhea and cyclic lower abdominal pain caused by cryptomenorrhea with gradually increasing hematocolpos and hematometra. The diagnosis is based on gynecological examination and the suspected anomaly is confirmed by ultrasound examination and magnetic resonance imaging. Therapy of distal vaginal agenesis is exclusively surgical. A pull-through vaginoplasty is the method of choice for distal vaginal agenesis not exceeding 3 cm. With a greater extent of agenesis and the risk of postoperative vaginal stenosis, replacement of the missing part of the vagina with other tissues or modified balloon vaginoplasty can be used. The aim of the treatment is to enable the evacuation of the menstrual blood, ensure quality sexual intercourse and the possibility of reproduction.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hematokolpos * chirurgie   diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• stenóza komplikace   MeSH
• vagina * abnormality   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Activation of the Ca2+ activated Cl- channel TMEM16A is proposed as a treatment in inflammatory airway disease. It is assumed that activation of TMEM16A will induce electrolyte secretion, and thus reduce airway mucus plugging and improve mucociliary clearance. A benefit of activation of TMEM16A was shown in vitro and in studies in sheep, but others reported an increase in mucus production and airway contraction by activation of TMEM16A. We analyzed expression of TMEM16A in healthy and inflamed human and mouse airways and examined the consequences of activation or inhibition of TMEM16A in asthmatic mice. TMEM16A was found to be upregulated in the lungs of patients with asthma or cystic fibrosis, as well as in the airways of asthmatic mice. Activation or potentiation of TMEM16A by the compounds Eact or brevenal, respectively, induced acute mucus release from airway goblet cells and induced bronchoconstriction in mice in vivo. In contrast, niclosamide, an inhibitor of TMEM16A, blocked mucus production and mucus secretion in vivo and in vitro. Treatment of airway epithelial cells with niclosamide strongly inhibited expression of the essential transcription factor of Th2-dependent inflammation and goblet cell differentiation, SAM pointed domain-containing ETS-like factor (SPDEF). Activation of TMEM16A in people with inflammatory airway diseases is likely to induce mucus secretion along with airway constriction. In contrast, inhibitors of TMEM16A may suppress pulmonary Th2 inflammation, goblet cell metaplasia, mucus production, and bronchoconstriction, partially by inhibiting expression of SPDEF.

• MeSH
• anoctamin 1 genetika   metabolismus   MeSH
• bronchiální astma etiologie   metabolismus   patologie   MeSH
• cystická fibróza etiologie   metabolismus   patologie   MeSH
• HEK293 buňky MeSH
• hlen metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• myši MeSH
• respirační sliznice metabolismus   patologie   MeSH
• stenóza komplikace   MeSH
• zánět etiologie   metabolismus   patologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• amyloidóza chirurgie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• dospělí MeSH
• dýchací soustava chirurgie   patologie   MeSH
• granulomatóza s polyangiitidou komplikace   MeSH
• imunosupresivní léčba metody   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• kyselina mykofenolová terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• methylprednisolon terapeutické užití   MeSH
• recidiva MeSH
• stenóza chirurgie   diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• trachea chirurgie   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND Hepatic artery (HA) pseudoaneurysm (PSA) after liver transplantation (OLTx) is rare but often fatal complication requiring quick repair. Its prevalence in patients after OLTx is around 0.94%. CASE REPORT A 41-year-old female patient underwent a full-graft orthotopic liver transplantation (OLTx) for alcoholic liver cirrhosis in 2017. During regular postoperative Doppler ultrasonography (DU) check-ups, a large 3-cm pseudoaneurysm (PSA) was detected on the hepatic artery. The patient underwent a computed angiography (CTA) to verify the PSA anatomical localization and relationship with the transplanted liver graft. Selective celiac arteriography showed HA PSA and 90% stenosis of the hepatic artery after PSA. The stent graft placement was unsuccessful as the guiding wire was unable to pass through the post-PSA HA stenosis. The patient was scheduled for an open repair under general anesthesia. Through a right subcostal incision, the HA PSA was resected and the HA was mobilized and re-anastomosed using an end-to-end technique. Three months after the procedure, the patient has a good liver graft perfusion through the HA with no sign of PSA reoccurrence or stenosis. CONCLUSIONS Early detection of the HA PSA after OLTx is a life-threatening complication requiring prompt treatment. If endovascular treatment options fail, open surgical repair, despite its challenges, is the only possible treatment option.

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• arteria hepatica chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nepravé aneurysma etiologie   MeSH
• přežívání štěpu MeSH
• stenóza komplikace   MeSH
• stenty škodlivé účinky   MeSH
• transplantace jater škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• antigeny CD3 metabolismus   MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• difuzní magnetická rezonance MeSH
• lidé MeSH
• obrovskobuněčná arteritida * komplikace   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• stenóza komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Úvod: Výskyt poranení žlčových ciest vyžadujúcich chirurgickú rekonštrukciu sa stabilizoval medzi 0,3−0,7 %. U pacientov s týmto zriedkavým, ale závažným poranením môže rekonštrukcia vykonaná chirurgom so skúsenosťou v hepatobiliárnej chirurgii viesť k lepším krátko-, ale aj dlhodobým výsledkom. Metódy: Táto práca predkladá retrospektívnu analýzu osobnej skúsenosti autora s rekonštrukciou žlčových ciest pre iatrogénnu léziu v období rokov 2007−2016. Rekonštrukcia pozostávala z biliodigestívnej anastomózy na exkludovaný segment jejuna extramukóznou technikou bez použitia transanastomotickej drenáže. Pacienti s peroperačne poznaným poranením žlčových ciest podstúpili rekonštrukciu okamžitú, pacienti prezentujúci sa biliárnym leakom rekonštrukciu včasnú a u pacientov s prezentáciou vo forme striktúry žlčovodu bolo načasovanie rekonštrukcie dané stupňom cholestázy, prítomnosťou cholangitídy a možnosťou endoskopickej, alebo perkutánnej intervencie. Perioperačné komplikácie boli hodnotené podľa Dindo-Clavien a ISGLS klasifikácie, efekt rekonštrukcie podľa McDonald kritérií. Výsledky: Za uvedené obdobie bolo vykonaných 15 biliodigestívnych anastomóz u 14 pacientov. Pooperačné komplikácie sa vyskytli u viac ako polovice pacientov (53,33 %), z toho závažné v dvoch prípadoch. Úmrtie sme zaznamenali u 82-ročného pacienta, ktorý podľahol pooperačným komplikáciám priamo nesúvisiacim s biliodigestívnou rekonštrukciou. Biliárny leak sa v súbore vyskytol u troch pacientov (20 %), hlboká ranová infekcia (fascitída) u štyroch pacientov (33,33 %). Priemerná dĺžka hospitalizácie bola 12,13 dňa. Žiadny z pacientov nepodstúpil reoperáciu počas iniciálnej hospitalizácie. Do 90 dní od rekonštrukcie boli rehospitalizovaní 2 pacienti (13,33 %). Aktuálna priemerná dĺžka sledovania v súbore je 4,01 roka, sledovaní sú všetci pacienti. Rekonštrukciu hodnotíme ako úspešnú u 92,86 % pacientov, reintervenciu vo forme re-hepatikojejunoanastomózy podstúpil jeden pacient (7,14 %). Podľa McDonald kritérií sme vynikajúci efekt dosiahli u 6 pacientov (42,86 %), dobrý u ďalších 5 pacientov (35,71 %) a dvoch pacientov sme indikovali k perkutánnej intervencii na rekonštrukcii (14,28 %). Záver: Pri porovnávaní výsledkov rekonštrukcií na rôznych pracoviskách je potrebné brať do úvahy 1. skúsenosť pracoviska/chirurga, 2. spektrum riešených prípadov (exaktná klasifikácia lézií), 3. načasovanie rekonštrukcie, 4. spôsob hodnotenia výsledkov a 5. dĺžku sledovania súboru. Rekonštrukciu na našom pracovisku považujeme za úspešnú, pokiaľ nález u pacienta v priebehu celého sledovania spĺňa kritériá zodpovedajúce McDonald A, resp. B. Hodnotenie podskupiny pacientov McDonald C ako úspech, či neúspech rekonštrukcie ostáva diskutabilné aj keď je väčšinou autorov považované za úspech.

Introduction: The incidence of biliary duct injuries requiring surgical reconstruction has stabilised between 0.3−0.7%. Biliary reconstruction in the hands of a trained hepatobiliary surgeon may lead to better short- and long-term outcomes in patients with this infrequent, but serious complication. Methods: This study presents a retrospective analysis of single surgeon experience with biliary injury repair during the period of 2007−2016. Extramucosal hepaticojejunostomy on the excluded segment of the jejunal loop was performed without the use of any transanastomotic drain. Immediate reconstruction of on-table recognised injuries was carried out; patients presenting with biliary leak were reconstructed early and patients presenting with biliary stricture underwent reconstruction depending on the degree of obstruction, presence of cholangitis and feasibility of endoscopic or percutaneous intervention. Postoperative complications were evaluated using Dindo-Clavien and ISGLS classification, and the effect of reconstruction was assessed according to McDonald criteria. Results: 15 biliary reconstructions in 14 patients were performed during the study period. More than a half of the patients experienced some postoperative complication (53.33%); serious complication occurred in 2 patients. One patient (82 years old) died of non-surgical postoperative complications. Biliary leak occurred in three patients (20%), and deep surgical site infection (fasciitis) in four patients (33.33%). The average length of stay was 12.13 days. There was no revisional surgery during the index hospitalisation in any of the patients. There were two readmissions up to 90 days after biliary reconstruction (13.33%). The patients are currently followed up for an average of 4.01 years; compliance with follow-up is 100%. Successful reconstruction was achieved in 92.86% of patients; one patient required rehepaticojejunostomy (7.14%). According to McDonald criteria excellent results were accomplished in 6 patients (42.86%), good results in another 5 patients (35.71%) and 2 patients underwent percutaneous intervention on the reconstruction (14.28%). Conclusion: When comparing results among various centres, we should take into account: 1. Experience of the centre/surgeon; 2. Case-mix (exact classification); 3. Timing of reconstruction; 4. Criteria for successful reconstruction; and 5. The length of follow-up. Patients in our centre who fulfil McDonald A and B criteria during the whole follow-up period are considered to have a successful repair. Reconstruction in McDonald C patients is also considered as a success by some authors, although this remains debatable as an early intervention on the reconstruction may be appropriate.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• cholecystektomie * metody   MeSH
• iatrogenní nemoci * MeSH
• jejunostomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• perioperační období MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stenóza etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žlučové cesty zranění   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• duble-J-stent,
• MeSH
• analgezie metody   trendy   využití   MeSH
• analgosedace * metody   využití   MeSH
• cystoskopie metody   využití   MeSH
• fentanyl farmakokinetika   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• midazolam farmakokinetika   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• močové ústrojí * patofyziologie   patologie   MeSH
• monitorování fyziologických funkcí metody   využití   MeSH
• propofol farmakokinetika   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• stenóza komplikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• stenty * klasifikace   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Entrapment syndrom arteria poplitea je vzácnou příčinou ischemie dolních končetin. Je způsoben abnormálním vztahem podkolenní tepny a okolních svalově-šlachových struktur (anatomický entrapment). Funkční entrapment je charakterizován normálními anatomickými poměry podkolenní jamky. Jeho přesná incidence není známa, zpravidla postihuje mladé jedince, častěji muže, a klinicky se obvykle manifestuje lýtkovými klaudikacemi, křečemi, chladem končetiny, paresteziemi. CT angiografie a MR angiografie jsou zobrazovacími metodami první volby. Základním operačním výkonem je dekomprese podkolenní tepny, která je v případě jejího významného poškození doplněna náhradou autologním žilním štěpem, který zajišťuje nejlepší dlouhodobé výsledky. Autoři na základě dvou kazuistik popisují klinický průběh, vyšetřovací postup a chirurgickou léčbu pokročilého anatomického entrapment syndromu podkolenní tepny.

Popliteal artery entrapment syndrome is a rare cause of lower limb ischaemia. It is caused by an abnormal relationship between popliteal artery and its surrounding musculotendineous structures (anatomic entrapment). Functional popliteal entrapment is characterized by normal anatomic relationships within popliteal fossa. The true incidence is unknown, it usually affects young patients, typically men, and is clinically presented with symptoms of calf claudication, calf cramping, coldness and paresthesia. CT angiography and MR angiography have become an imaging technique of choice. The mainstay surgical procedure is popliteal artery release. In cases of popliteal artery damage autologous saphenous vein bypass grafting offers the best long-term results. Authors on the basis of two case reports describe the clinical course, diagnosis and surgical technique used in the treatment of patients with advanced popliteal artery entrapmentsyndrome.

• Klíčová slova
• anatomický entrapment,
• MeSH
• arteria poplitea * chirurgie   patologie   MeSH
• bérec krevní zásobení   MeSH
• chirurgická dekomprese metody   MeSH
• duplexní dopplerovská ultrasonografie MeSH
• intermitentní klaudikace etiologie   chirurgie   MeSH
• kosterní svaly abnormality   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční angiografie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• onemocnění periferních arterií * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• stenóza * chirurgie   komplikace   MeSH
• syndrom MeSH
• tlakový index kotník-paže MeSH
• transplantace cév metody   MeSH
• vena saphena transplantace   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

V období do 3 měsíců po transplantaci jater představuje cholestáza různého typu a stupně 1 z nejčastějších morfologických nálezů v bio­psiích jaterních štěpů. Morfologii cholestázy sdílejí nejen všechny varianty onemocnění s poškozením žlučovodů, ale i další onemocnění s těžším postižením hepatocytů včetně rejekce a rekurence virových hepatitid. Bioptická dia­gnostika je zlatým standardem při řešení příčin dysfunkce štěpu jater a ve velké většině případů umožňuje odlišit hlavní kategorie chorob vedoucí k cholestáze. V časném období po transplantaci jater se na poškození štěpu obvykle podílí kombinace různých příčin. Proto je interpretace omezených morfologických znaků, které většinou představují určitý typ tkáňové reakce a nikoli noxu, komplikovaná. Nezbytným předpokladem pro co nejlepší interpretaci morfologického závěru se stává úzká spolupráce hepatologa a patologa.

During the first three months after a liver transplant, cholestasis of various type and degree represents 1 of the most frequent morphological findings in liver graft bio­psies. The morphology of cholestasis is typical for all conditions with bile duct impairment but also for other conditions with more severe impairment of hepatocytes, including rejection and recurrence of viral hepatitides. Histological diagnosis represents the gold standard in addressing liver graft dysfunction causes, and in the majority of cases it allows for distinguishing between the main categories of diseases resulting in cholestasis. Usually a combination of various changes can be identified as a cause of the liver graft dysfunction early after transplantation. Therefore, the interpretation of limited morphological characteristics, which usually represent a certain type of tissue reaction, not the cause, is complicated. The close cooperation between the hepatologist and pathologist has become a necessary prerequisite for the best possible interpretation of the morphological conclusion.

• Klíčová slova
• fibrocholestatická hepatitida,
• MeSH
• biopsie * MeSH
• cholestáza diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hepatitida B diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• hepatitida C diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• hepatocyty patologie   MeSH
• játra patologie   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace * diagnóza   etiologie   patologie   MeSH
• rejekce štěpu diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• reperfuzní poškození diagnóza   komplikace   patologie   MeSH
• stenóza diagnóza   komplikace   MeSH
• transplantace jater * škodlivé účinky   MeSH
• žlučové cesty patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH